Při pokládce podlahové krytiny je potřeba dodržovat správné postupy. V nich najdete u řady materiálů i nutnost vytvořit dilatační spáry, které chrání podlahu před zničením vlivem okolní teploty. Praskliny v podlaze nejsou náhoda - jsou důsledkem chybějící nebo špatně provedené dilatace. Každý beton a anhydrit se při schnutí smršťuje. Každá podlaha se při změnách teploty roztahuje a smršťuje. Pokud tyto pohyby nemají kam jít, materiál praská. Dilatační spáry jsou kontrolované „místa pro praskliny" - říkáte betonu, kde se má pohnout, místo aby praskl uprostřed obýváku.
Často zanedbávanou konstrukční úpravou podkladu jsou dilatační spáry. Jsou ale velice důležité, neboť eliminují důsledky tepelné roztažnosti materiálů a stavebních hmot. Každý materiál s rostoucí teplotou zvětšuje svůj objem a dilatační spáry vyrovnávají tyto objemové změny. Stavby, které jsou vystaveny přirozeným změnám teploty ovzduší, je třeba rozčlenit na části, které se mohou chovat samostatně. Pokud se tak nestane, konstrukce se sama rozdělí podle obecných fyzikálních zákonů a vnitřních a vnějších tvarových a materiálových vlastností stavby.
Co je to dilatace a její výhody?
Dilatace je fyzikální jev, kterým se označuje změna rozměrů materiálu vlivem teploty. I při pokládce podlah je potřeba počítat, že se materiál může mírně roztahovat nebo naopak smršťovat. V případě, že byste nepracovali s dilatační spárou nebo dilatační mezerou, a položili jste podlahovou krytinu přesně od stěny ke stěně, podlaha by se vlivem teploty sama lámala, vlnila nebo praskala. Dilatace je tedy přirozený jev, který se objevuje nejen u dřevěných nebo laminátových podlah, ale musíte počítat, že existuje i dilatace betonu.
Mezi největší výhodu dilatačních spár patří schopnost reagovat na vnější teplotu, kdy umožní díky vytvořenému volnému prostoru podlahové krytině měnit své rozměry. Podlaha se tak může smršťovat nebo roztahovat podle potřeby. Výhodou dilatačních spár je, že ve většině případů jsou jen okolo stěn místnosti a jsou skryté pod soklem. V případě, že je potřeba dilatační spáru vytvořit i uprostřed místnosti, lze využít některé způsoby, kdy vás nebude spára na podlaze nijak rušit. K výhodám se dá zařadit i jejich jednoduchá příprava. Stačí, abyste dodržovali požadovaný odstup podlahové krytiny od stěny. Dilatační mezera vám umožní jednodušší přístup pod první řadu podlahové krytiny, nemusíte bojovat s úzkou mezerou přímo u stěny.
Smršťování betonu a jeho vliv
Smršťování nastává při úbytku vlhkosti (vysychání) betonu a jeho účinek je pak dán zmenšením objemu. Vysychání začíná vždy na povrchu a při jeho rychlém průběhu na povrchových oblastech konstrukci brání vlhké jádro volnému stahování povrchu. Tím vznikají tahová napětí, která u betonových konstrukcí, u nichž se účinkům smršťování zabraňuje nevhodnou konstrukční úpravou, vyvolávají vznik trhlin.
Čtěte také: Postup těsnění dilatační spáry v betonu krok za krokem.
Proto se smršťováním trhají tenké stropní desky spojené monoliticky s masivními betonovými prvky - s trámy nebo průvlaky, případně se ztužujícími věnci atd. Trhají se i dlouhé zdi, které se nemohou v dosedacích plochách vlivem tření zkracovat. Porušují se jím i trámy a průvlaky a hlavně zdivo, na kterém jsou železobetonové konstrukce uloženy. Průběh smršťování je ovlivněn teplotou a vlhkostí prostředí. Tvrdne-li beton v suchém a teplém prostředí, je smršťování větší a probíhá rychleji.
Zvlášť nepříznivě se projevují účinky smršťování při betonování nádrží, vodojemů kanálů apod., neboť smršťováním vznikají trhlinky, porušující vodotěsnost. Účinek smršťování se zvyšuje u betonu s velkým obsahem cementu, používáním cementů objemově nestálých, vysokým vodním součinitelem, používáním jemnějších frakcí kameniva a některých přísad, zejména urychlovačů/zpomalovačů tuhnutí betonové směsi. Smršťování probíhá nejintenzivněji v prvém období po zabetonování (ve 3 až 6 týdnech) a během prvního roku.
Dotvarování betonu
Dotvarování je vlastnost betonu charakterizovaná růstem trvalých deformací konstrukce za účinku trvalého nebo dlouhodobě působícího zatížení. Je velmi důležité pro železobetonové, ale zejména pro předpjaté konstrukce. Zvětšuje zkracování podpůrných konstrukcí (sloupů, stěn atd.), zvyšuje průhyby betonových nosníků, ovlivňuje vnitřní napětí betonu, zvyšuje změnu staticky neurčitých veličin, přesouvá napětí z betonu na výztužné pruty a úbytek předpětí v předpjatých konstrukcích atd. Účinky dotvarování jsou tím větší, čím dříve po vybetonování je konstrukce zatěžována a čím její průřezy jsou subtilnější.
Typy dilatačních spár a jejich provedení
Dilatace betonových podlah se rozděluje na dva základní typy. Jedním z nich jsou pracovní dilatace. Tyto dilatace se mohou po vyzrání betonu vyplnit materiálem. Druhý typ dilatace už zůstává v povrchu nastálo. Označují se jako konstrukční dilatace. Dilatační spáry lze rozdělit na konstrukční, tepelné, technologické a antivibrační. Ve stavebnictví se nejčastěji používá první z těchto typů. Konstrukční dilatace mají oddělit pevné části budovy a zabránit přenosu zatížení.
Úmyslně vytvořené spáry mezi jednotlivými částmi konstrukce se nazývají dilatační nebo rozdělovací. Dilatační spáry by měly být, pokud je to možné, přímé a měly by procházet bez přerušení všemi částmi budovy zdola nahoru, tedy od základů až po střechu. Ovšem, teplotními dilatačními spárami není vždy třeba dělit základy, neboť ty leží na podloží v oblasti téměř konstantní teploty, takže u nich nedochází k rozměrovým změnám teplem a také smršťování je výrazně menší než u horní stavby.
Čtěte také: Postupy pro správné provedení dilatačních spár
Dilatačními spárami oddělujeme od sebe také ty části budov, které jsou založeny na různých základových půdách a kde lze očekávat nestejnoměrné sedání. Pokud by se taková konstrukce provedla spojitě, vyvolalo by to u ní nerovný pokles základů a tedy přídavná namáhání a poruchy horních konstrukcí.
Způsoby provedení dilatačních spár
- Svisle: Jednotlivé nosné konstrukce oddělených částí mají nosné systémy navzájem zcela nezávislé. Po obou stranách dilatační spáry jsou sloupy, stropní trámy či desky v každé části samostatné. Základy sloupů jsou společné (nebyla-li dilatace provedena z důvodů nestejnoměrného sedání jednotlivých částí stavby). Tento způsob umístění spáry je bezpečný a z konstruktivního hlediska vhodný.
- Zalomeně: Dilatační spára přerušuje průvlaky, buď těsně při sloupu, nebo při stropním žebru. Leží-li průvlaky příčně, může se obdobně přerušit i stropní konstrukce.
- Vložením celého dilatačního pole.
Ozuby v případech zalomených spár je třeba pečlivě propočítat a zachytit napětí v hlavním tahu, vznikající nad uložením a pod ním, kde mají nejvíce namáhané části konstrukce jen poloviční výšku. Je nezbytné také přihlédnout k účinkům tření v ložné ploše ve vodorovné části spáry. Při vodorovných posuvech dilatované konstrukce vznikají v ní vlivem tohoto tření vodorovné tahové síly. Kdyby nebyly zachyceny výztuží, mohly by se ozuby odtrhnout od zbylé části stavby, případně by se konstrukce mohla v některém slabém průřezu porušit tahem. Výztuž by měla být počítána na všechny zmíněné účinky.
Úprava dilatačních spár
Obvykle se navrhuje šířka dilatačních spár 15 až 25 mm. Realizace se pak zajistí vložením vhodné vrstvy stlačitelného materiálu. Do spár se též vkládají různé trny či továrně vyrobené prvky. Dilatační spáry se v hotové stavbě skutečně svírají a rozevírají, nebo se v nich při různém zatížení a sedání základů posunuje jeden díl stavby svisle podle části druhé. Musí být upraveny tak, aby se přilehlé stavební součásti těmito pohyby neporušovaly. Nesmí se tedy přes spáru provést např. omítka. Dilatační spára se přizná a obvykle se překryje lištou, nebo se ponechá volná.
Spáru lze řešit různě, esteticky i funkčně však vítězí montáž dilatačních lišt v provedení z plastu, hliníku, mosazi nebo nerezové oceli.
Dilatace betonových podlah a potěrů
Důležitost dilatačních mezer je stejně velká i pro dilatace betonové podlahy. Dilatační spáry do betonu se provádějí na rozhraní stěny a podlahy, stejně jako u dilatace vinylové podlahy, je i zde možnost dilatační mezeru zakrýt profilem. Nikdy ale nezapomeňte dilatační mezery vyplnit vhodným materiálem. Může se jednat o polystyren nebo minerální vlnu. U obvodových dilatačních spár můžete použít poddajnou spárovací hmotu, jako je například polyuretanová pěna.
Čtěte také: Prevence poruch dilatačních spár
Dilatace má největší význam u tepelně namáhaných prostor, jako jsou terasy, balkony a plochy s podlahovým vytápěním. Klíčové pravidlo: Dilatace v potěru musí respektovat okruhy podlahového topení. Spára přes trubku topení - řez do trubky = havárie. U podlah s topením je dilatace ještě důležitější - teplotní cykly zvyšují namáhání. Beton se smršťuje a roztahuje. Dilatace umožňují tyto pohyby bez nekontrolovaných prasklin.
Typy potěrů a jejich dilatace
- Anhydritový potěr: Má výrazně nižší smrštivost než cementový - to je jedna z jeho hlavních výhod. Přesto dilatace potřebuje, zejména u větších ploch a v přechodech mezi místnostmi. Max. 40 m² (bez topení). U anhydritu se řezané spáry obvykle neprovádí díky minimální smrštivosti.
- Cementový potěr: Max. 36 m² (bez topení). Řeže se do cementového potěru 24-48 hodin po lití, do hloubky 1/3 tloušťky.
V rodinném domě běžných dispozic (místnosti 15-25 m²) stačí okrajová dilatace a dilatace v dveřních otvorech. Pěnový dilatační pásek po celém obvodu místnosti - podél stěn, sloupů, zárubní a prostupů. Je povinný u každého potěru bez výjimky. Výška pásku odpovídá tloušťce skladby (izolace + potěr). Navazuje na dilataci v nosné konstrukci budovy. Prochází celou skladbou podlahy včetně potěru. Každý přechod mezi místnostmi je dilatační spára. Je logické a pochopitelné, že tam, kde je v podkladovém betonu provedena konstrukční dilatace, musí být dodržena ve stejném místě dilatace v potěru a keramické dlažbě.
Prořezání dilatací (jalové spáry)
Prořezání dilatací je proces, kdy se do povrchu betonových podlah vytvoří dilatační mezery, které chrání betonovou plochu před poškozením. Především v průběhu zrání betonu v prvních dnech probíhá ve velkých plochách vnitřní pnutí, které by mohlo způsobit praskliny a trhliny v povrchu betonu. Dilatační mezery umožní betonovému povrchu pružit a nebude sám sebe ničit. Prořezání dilatačních spár se provádí tak, že se velké betonové plochy nařežou na menší čtverce, obřežou se kanalizační otvory nebo jiné objekty. Musíte myslet i na to, že by mohlo pnutí působit stejně jako na stěny i na kanalizační trubky, proto je potřeba vyřezat prostor i kolem nich. Řezání dilatačních spár je potřeba udělat i na plochách, kde se nachází rozdílné topné okruhy. Každá část podlahy může mít trochu jinou teplotu a bude tak pracovat. Prořezání se neprovádí příliš hluboko, obvykle stačí prořezávat do poloviny nebo maximálně dvou třetin hloubky betonového povrchu.
Jalové spáry jsou „uměle vytvořené trhliny“ v podlahové desce a slouží jako místo žádaného zlomu. Po vytvrzení betonu bude příčný řez oslaben naříznutím povrchu a bude vyprovokováno vytvoření trhliny na defi novaném místě (kontrolované tvoření trhliny). Hloubka řezu činí asi 25 až 30 % tloušťky desky. Řezání nesmí být provedeno příliš brzy, jelikož řez se v nedostatečně vytvrzeném betonu „třepí“.
Pracovní spáry vznikají nabetonováním na odpojený, dříve vyrobený výřez. Vytvoření je na pero a drážku, při spojení hmoždinkami s hladkými čelními plochami. Oddělíte betonovou desku po celé její tloušťce. Prostorové spáry oddělují podlahovou desku od jiných stavebních dílů, jako např. podpěr, stěn, šachet, žlabů atd. Tím se zamezí přenosu dodatečné horizontální zátěže ve vstupním nebo výstupním stavebním dílu. Dále by měly prostorové spáry umožnit volné rozpínání betonu, která jsou potřeba pro omezení velikosti prvků a spárami, které oddělují jeden stavební díl od druhého.
Dilatace vinylových podlah
Vytvoření dilatace vinylové podlahy není nijak složité a zvládnete to i sami bez nutnosti specialisty na podlahy. U vinylové podlahy myslete na to, že je nutné zachovat 5 mm širokou dilatační spáru okolo obvodových stěn směrem k podlahové krytině. Při zachování dilatační spáry 5 mm lze položit podlaha až do rozměru plochy 200 metrů čtverečních. Pokud byste měli plochu místnosti větší než zmíněných 200 metrů čtverečních, je potřeba navýšit dilatační mezeru na 10 mm. Pro vytvoření dilatační mezery při pokládce podlahy se používá dilatační klín, který stačí vložit mezi podlahovou krytinu a stěnu. Dají se koupit dilatační klíny s pevnými rozměry, ale existují i nastavitelné, které umožňují zvolit dilatační spáru podle vlastní potřeby. Stejně tak myslete, že při pokládání podlahové krytiny v místech průchodu mezi jednotlivými místnostmi, je vhodné zachovat dilatační mezeru i mezi jednotlivými krytinami mezi místnostmi. Pokud jsou tvořeny odlišnými krytinami, můžete použít přechodovou lištu, pod kterou mezeru schováte. Pokud podlahová krytina pokračuje bez přerušení do další místnosti, myslete jen na dostatečnou dilatační spáru okolo stěn.
Tabulka velikosti dilatačních mezer
| Plocha podlahy | Rozměr dilatační mezery |
|---|---|
| Do 200 m² | 5 mm |
| Nad 200 m² | 10 mm |
Materiály pro úpravu a těsnění dilatačních spár
Pro vyplnění dilatačních mezer se využívá několik možných materiálů. Jednou skupinou jsou pružné tmely nebo PU provazce. Vedle nich je ale hodně oblíbený i korek, který se vám bude pokládat do dilatačních spár velmi dobře, lze ho koupit už v připravených dilatačních páskách. Korek je ideální pro vyplnění dilatační spáry, která už nejde nijak překrýt a je přímo na očích. Korek bude vzhledově vypadat velmi dobře a můžete si ho upravit stejně jako podlahovou krytinu. Nebude vás tak v mezerách rušit, navíc má skvělé tepelné vlastnosti. Pro některá místa lze využít přechodové lišty nebo kovové dilatační lišty. Dilatační lišty pak slouží nejen k vytvoření dilatačního předělu mezi bloky betonové podlahy, ale také pomáhají vymezit výšku betonové vrstvy.
Pro vyplnění dilatačních spár se nejčastěji používají:
- Pružný polyuretanový tmel
- Dekorativní profil (nerezový nebo hliníkový T-profil)
- Epoxidový tmel (tvrdý, chemicky odolný)
- Polystyren nebo minerální vlna
- Podatelná spárovací hmota (např. PUR pěna)
- Korek (v páskách)
- PU tmely nebo PU provazce
Těsnicí systémy pro dilatační spáry
Dilatační spáry rozlišujeme suché a mokré. Pro každý druh je nutné používat jiné těsnicí systémy. Spáry se vyplní pružným tmelem. Taková řešení sice zamezí pronikání vody do vnitřních prostor objektu, ale neřeší utěsnění vlastní betonové konstrukce.
Doporučené materiály:
- WEBERPRIM EP 2K: Transparentní epoxidová penetrace pod polyuretanové nátěry.
- WEBERDRY PUR SEAL: Elastický polyuretanový vodotěsný nátěr.
- WEBERDRY FABRIC: Výztužná netkaná PES geotextilie.
- WEBERTĚSNICÍ PROVAZEC: Dilatační miralonový provazec do pružných spár.
- Materiály na etylen-propylenové bázi s textilní strukturou.
- Jedno komponentní lepidla MS Fixer.
- Lepidla na lepení tenkých vrstev nebo pro opravy prefabrikovaných betonových prvků, cihelného zdiva, dřeva, kovu, porézního kamene, přírodního kamene atd. modifikovaných epoxidových pryskyřic a speciálních aditiv.
- 1 složkové, pružné polymerové lepidlo a tmel na bázi MS polymeru.
- Materiály na polysulfidovém základě určená na utěsňování spár odolné mořské vodě, solným roztokům, benzínu a minerálním olejům.
- Materiály na bázi polysufidu (cca 60%) pro izolaci horizontálních dilatačních spár se sklonem max.
- Jednosložkový, chemicky odolný, trvale pružný tmel na bázi polymeru.
Tabulka: Standardy pro úpravu dilatačních spár
| Typ úpravy | Popis | Obsah standardu |
|---|---|---|
| Asfaltový nátěr | Úprava dilatační spáry asfaltovým nátěrem, těžkými asfaltovými pásy a izolační zálivkou. | Očištění ploch spár, nátěr asfaltovým lakem, rozvinutí lepenky, příprava a rozehřátí asfaltu, provedení zálivky. |
| Měděný plech | Uzavření dilatační spáry měděným plechem. | Vyčištění spáry, rozměření, orýsování, vystřižení a ohýbání plechu, osazení a zajištění plechu. |
| Asfaltová lepenka | Úprava dilatační spáry s použitím asfaltové lepenky. | Očištění ploch spár, nátěr asfaltovým lakem, rozvinutí lepenky, rozměření a řezání pásů, osazení lepenky. |
| Gumový profil | Úprava dilatační spáry s použitím gumového pásu profilového. | Očištění ploch spár, nanesení lepidla na gumový profil a plochy dilatační spáry, vlepení gumového profilu. |
Řešení problémů s existujícími prasklinami
Pokud se objeví nekontrolované praskliny, často přes trubky topení, existuje několik možných řešení, avšak žádná z těchto metod není tak účinná jako správně provedená dilatace od začátku.
- Injektáž epoxidovou pryskyřicí: Trhlina se vyčistí, naplní pryskyřicí a přebrousí. Funguje u tenkých trhlin (do 2 mm).
- Řezání a vyplnění: Trhlina se rozšíří řezem na pravidelnou spáru a vyplní tmelem.
- Přelití: V krajním případě se celý potěr přelije nivelační stěrkou.
tags: #dek #dilatacni #spary #betonu #informace