Plísně jsou přirozenou součástí našeho prostředí a vyskytují se téměř všude, jak ve venkovním prostředí, tak v interiérech budov. Mohou se objevit na potravinách, v přírodě a na organických materiálech, jako je dřevo, nebo na zdivu. Více než 100 000 různých druhů plísní nás doprovází na celém světě.
Co je plíseň a jak se šíří?
Hlavní část plísně není okem viditelná. Tvoří ji síť jemných vláken, tzv. mycelium, které prorůstá hmotou. Viditelná část plísně slouží k rozmnožování, vytvářejí se zde mikroskopické spory, tedy výtrusy. Tyto spory se větrem nebo otěrem dostávají do okolí a mohou kontaminovat další povrchy. Spory usedají na vlhké materiály, kde vytvářejí nová vlákna mycelia. Plísně se vyznačují tím, že rostou všude tam, kde mají vhodné podmínky pro růst - vlhkost a určitou teplotu.
Zdravotní rizika spojená s plísněmi
Plísně působí na člověka maximálně nepříjemný pocit, a to oprávněně. Produkují mykotoxiny, které rozvádí až na okraj svých vláken a následně je uvolňují do okolí. Pro člověka jsou mykotoxiny nebezpečné zejména při požití, protože se mohou v organismu kumulovat. Spory se z plísňových nárůstů na zdech uvolňují do vzduchu, a když je lidé dlouhodobě dýchají, tak u nich mohou nastat zdravotní komplikace. U alergiků nebo osob se sníženou imunitou mohou vyvolat podráždění nebo alergickou reakci. Mezi nejčastější zdravotní komplikace patří alergická onemocnění. Dlouhodobý pobyt v prostorách plných plísně může vést i ke vzniku chronických onemocnění. Ještě závažnější problém představují mykózy, kdy plísně parazitují a rozmnožují se v těle člověka. Plísně při růstu produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach.
Tabulka níže shrnuje některé druhy plísní a jejich potenciální zdravotní dopady:
| Rod plísně | Potenciální zdravotní dopady |
|---|---|
| Cladosporium | Alergická onemocnění, keratitidy (zánět oční rohovky), plicní infekce. |
| Acremonium strictum | Původce hnisavých zánětů lidské pokožky. |
| Obecně | Rýma, kašel, bolesti hlavy, slzení, chronická onemocnění, mykózy. |
Příčiny vzniku plísní na omítkách
Plísním se daří tam, kde je vysoká vlhkost (nad 60 %) a teplota 20 až 25 °C. V našich bytech můžeme narazit na více než 20 rodů plísní s množstvím druhů, které se usazují v extrémním případě v barvách na stěnách, stropech nebo podlahách. Existují hlavní dvě příčiny růstu plísní v bytech:
Čtěte také: Cihlová zeď v interiéru
1. Stavební závady
- Vlhké zdivo: Rozdíly teplot venku a uvnitř domu vytváří ve zdivu teplotní šoky, což může vést k zadržování vlhkosti. Plíseň se objeví vždy hlavně v zimě, jakmile začnete doma topit.
- Stavební chyby: Chyby ve stavebních postupech vedou ke vzniku tepelných mostů a následně plísní. Nejčastější chyby jsou špatná izolace, nevhodný stavební materiál nebo plastová okna bez odtokových kanálků.
- Nedostatečná hydroizolace: U starších rodinných domů bývá problém s nedostatečnou hydroizolací zdiva a jednotlivých konstrukcí, kdy dochází k pronikání vlhkosti z venkovních prostorů.
2. Nevhodné užívání bytu
- Vysoká vlhkost vzduchu: Černé fleky na zdi najdete s největší pravděpodobností ve špatně odvětrávaných prostorech. Místnosti, kde se sráží hodně vody, jako koupelny, sušárny, kuchyně nebo sklepy, jsou královstvím plísní. Jako varovný signál příliš vlhké místnosti slouží orosená okna zevnitř. Vysoká vzdušná vlhkost v domácnosti může potrápit i majitele novostaveb.
- Nedostatečné větrání: Páry se z důvodu nedostatečného větrání nebo příliš nízkých teplot interiérů sráží na nejchladnějším místě daného prostoru, kde kondenzují na vodu.
- Temné místnosti nebo kouty: Pod rouškou tmy se plísni daří nejlépe.
Specifické příčiny plísní na hliněných omítkách
Hliněné omítky jsou vyhledávané pro své přírodní složení, schopnost regulovat vlhkost a přínos pro zdravé vnitřní prostředí. Samotná hlína růst plísní nepodporuje, naopak se s růstem plísní dokáže lépe v interiéru vypořádat než konvenční materiály. Přesto se během vysychání omítky při vysoké vlhkosti, pomalém schnutí a nedostatečném větrání může na povrchu dočasně objevit biologický růst.
- Organické příměsi: Riziko vzniká především tehdy, pokud hliněná omítka obsahuje organickou příměs (např. řezanka) a současně vysychá příliš pomalu. Vyšší riziko biologického růstu se týká především hrubých omítek s příměsí organických materiálů.
- Pomalé vysychání: Vrstva o tloušťce 2 až 3 cm může vysychat přibližně týden až čtrnáct dní. U směsí s vyšším obsahem jílu může doba schnutí přesáhnout i jeden měsíc. Po celou tuto dobu musí být zajištěno dostatečné větrání.
- Vysoká vlhkost: Plísně na hliněných omítkách se mohou objevit do okamžiku, kdy klesne vlhkost omítky přibližně pod 14 %, relativní vlhkost vzduchu pod 60 % a vodní aktivita pod hodnotu 0,65 Aw. Při splnění těchto podmínek se růst plísní zastavuje.
- Nedostatečné větrání: Těsně nad povrchem vysychající omítky vzniká téměř stoprocentní vlhkost, která vytváří ideální prostředí pro růst plísní. Pokud se však po povrchu stěny pohybuje vzduch, dochází ke snížení vlhkosti v této zóně a podmínky pro růst plísní se výrazně zhoršují.
Plísně na fasádách a zateplovacích systémech
Znečištění fasád mikroorganismy, jako jsou řasy, plísně a lišejníky, je častým problémem, který postihuje zejména zateplené domy. Kromě estetického aspektu může mít přítomnost plísní a řas negativní důsledky na hygienu prostorů a na kvalitu a komfort bydlení. Biologická degradace může vést k narušení vzhledu a celistvosti vnějších a vnitřních stěn a je seriózní hrozbou nejen pro starší a už poškozené objekty, ale i pro novostavby bez viditelné nedokonalosti a defektů. Plísně působí na povrch zateplovacích systémů zejména odpadními látkami vznikajícími při metabolické přeměně (slabé organické kyseliny a cukry), ale také vrůstáním do štěrbin materiálů, kde objemovými změnami mohou působit degradaci povrchové úpravy.
Příčiny biotického napadení fasád:
- Nedostatek slunečního záření: Nejčastěji jsou postiženy fasády orientované k severu, kde je nedostatek dopadajícího slunečního záření, které výrazně snižuje vlhkostní bilanci na povrchu fasády a zároveň tvrdým UV zářením eliminuje růst organismů.
- Větší tloušťka izolantů: U větších tlouštěk izolantů déle trvá odpařování zkondenzované vlhkosti.
- Blízkost vegetace: Stromy a keře v blízkosti budov zastiňují fasády a mohou mechanicky poškodit povrch omítky.
- Kondenzace vodních par: Zateplovací systémy přirozeně zvyšují vlhkost svého povrchu, protože zateplovací systémy zpomalují vysychání. Ke zvlhčování povrchu fasády dochází jednak formou dešťových srážek, anebo u zateplovacích systémů běžně i kondenzací vlhkosti na povrchu konstrukce.
- Prachové a znečišťující částice: Spolu s prachem a polutantními mastnými atmosférickými částicemi vytvářejí na fasádě krustu, která zadržuje vodu. Při mrazu v zimních měsících dochází k přeměně vody v led, což má za následek narušování povrchu omítky a tak ke znehodnocování povrchu fasády.
Odstranění a prevence plísní
Odstranění plísní z hliněných omítek
Pokud se na povrchu hliněné omítky již objevily spory plísní, nejčastěji ve formě bílých nebo černých chomáčků, je potřeba v první řadě zlepšit větrání a podpořit rychlejší schnutí hliněné omítky. Jestliže z jakéhokoli důvodu nelze větrání dostatečně zintenzivnit a plíseň se již objevila, je možné povrch omítky rozprášit čistým lihem nebo bílým vinným octem. Takové ošetření zpravidla zastaví růst plísně přibližně na tři dny, poté je nutné nástřik zopakovat. Použít lze také specializované přípravky proti plísním, například HOME CLEANSE nebo STOP PLÍSNÍM od firmy Subio. Po úplném vyschnutí omítky se plíseň setře vlhkou houbou a následně je možné pokračovat další vrstvou hliněné omítky. V jednodušších případech postačí preventivní postřik čistým lihem a následné stažení plísně vlhkou houbou.
Odstranění plísní z ostatních omítek
Když už jste narazili na plíseň na zdi, není třeba panikařit. Největší chyba, které se můžete při likvidaci plísně dopustit, je její odstraňování za sucha. Pokud byste začali plíseň škrábat špachtlí nebo otírat suchou utěrkou, začnou se uvolňovat její spory a roznesou se do okolí. Brzy se tak objeví znovu v ještě větší míře. Zapamatujte si, že ze všech zdí s černým plísňovým povlakem odstraňujte plíseň mokrým hadrem. Budete-li plíseň ze stěn seškrabovat, nejprve je navlhčete vodou nebo dezinfekčním prostředkem. Pro dokonalé odstranění všech mikroskopických částic plísně si s navlhčeným hadrem nevystačíte. Samozřejmě můžete vyzkoušet některou z babských rad - postřik z octa nebo jedlé sody, aplikaci čajovníkového oleje nebo peroxidu vodíku. Doporučujeme však sáhnout po chemickém likvidátoru plísní, který působí likvidačně i preventivně. Kromě plísní účinně zatočí také s řasami, houbami, bakteriemi, viry nebo kvasinkami. Likvidátory plísní jsou vybavené rozprašovačem, díky kterému účinnou látku na poškozené místo jednoduše nanesete. Poté nechejte působit přibližně 60 minut a zbytky plísně mechanicky dočistěte kartáčem, špachtlí nebo tlakovou vodou. V místech, kde se plísně a houby po pečlivém odstranění objevují opakovaně, aplikujte speciální nátěr s obsahem účinných fungicidních látek proti plísním. Dobrou volbou je například nátěr Primalex MYKOSTOP, který plísně jednak přímo likviduje, jednak funguje jako prevence proti jejich vzniku. Otěruvzdorné nátěry s účinnými látkami jsou vhodné zejména do vnitřních vlhkých a špatně větraných místností. Pokud se plíseň vrací a obáváte se, že prorostla hluboko do zdiva, doporučujeme zeď penetrovat.
Prevence plísní v interiéru
- Často větrejte: Vlhký vzduch z místnosti musí pryč.
- Používejte digestoř: K rapidnímu zvýšení vlhkosti vzduchu dochází při vaření.
- Zapínejte ventilátor v koupelně: Vysoká vlhkost vzduchu se objevuje především v koupelnách, a to po koupeli nebo sprchování.
- Neumísťujte nábytek ke stěnám: Vlhké stěny, na kterých se už v minulosti objevila plíseň, musí dýchat.
- Omezte sušení prádla: Vlhkost vzduchu se zvyšuje také při sušení prádla, kdy dochází k odpařování vody.
- Pořiďte si odvlhčovač: Pokud se vám nedaří snížit vlhkosti vzduchu v interiéru, pořiďte si elektrický odvlhčovač vzduchu nebo pohlcovač vlhkosti s výměnnými náplněmi.
Prevence plísní na fasádách
Klíčem k prevenci růstu mikroorganismů na zateplovacích systémech je především volba materiálů s vhodnými chemickými vlastnostmi v kombinaci s fungicidními či fotokatalytickými prostředky. Pravidelná údržba je klíčem k minimalizaci růstu mikroorganismů.
Čtěte také: Článek o Vladimíru Šiškovi a Sboru dobrovolných hasičů Doubravy
- Transparentní ochranné nátěry: Fotokatalýza je proces, při kterém nanočástice v nátěru (např. oxid zinečnatý) reagují s UV složkou slunečního světla. Fotokatalytické nátěry jsou transparentní, zachovávají původní vzhled fasády a jsou ekologické. Jejich účinnost přetrvává více než 10 let.
- Probarvené antibakteriální nátěry: Představují další účinné řešení, které kombinuje estetickou obnovu fasády s ochranou proti mikroorganismům.
- Fasádní nátěrové hmoty s biocidy: Doporučuje se kombinace aplikace protiplísňového přípravku s přetřením fasádní nátěrovou hmotou s přídavkem účinných biocidů působících preventivně proti opětovnému vzniku plísní. Ideální jsou v tomto případě silikonové fasádní barvy obsahující synergicky působící biocid speciálně vyvinutý k vybavení nátěrových hmot a omítkovin proti růstu hub - tzn. fungistatickým a algistatickým účinkem.
Kdy vyhledat odbornou pomoc?
Pokud ke vzniku plísní dochází vlivem nedostatečné izolace zdiva či jiných konstrukčních prvků, připravte se na rozsáhlejší stavební úpravy. Odborník z firmy je zpravidla veden potřebou navrhnout a prosadit metodu, kterou jeho firma „umí“ a materiál na realizaci prosazené metody je s největší pravděpodobností již nakoupen a připraven ve firmě na skladě. Tyto firmy si zpravidla osvojily nabízené metody získáváním zkušeností opakovanými pokusy a omyly. Zjednodušeně pojato - firma provede „odstranění plísní“, ale plísně se obvykle za nějakou dobu objeví znovu.
Třetí cesta spočívá v objednání si odborné inspekce. Odborný průzkum formou inspekce se musí zaplatit a obvykle představuje počáteční finanční investici. Odborník provádějící inspekci (inspektor) zkoumá a vyhodnocuje příčiny a zdroje nežádoucí vlhkosti vedoucí ke vzniku plísní, hodnotí míru nebezpečnosti plísní na člověka a podle toho navrhuje okamžitá hygienická opatření. Inspektor není vázán ekonomickými vazbami na realizaci určité metody a vybírá tudíž z celé škály metod správné sanace plísní a obvykle navrhuje zákazníkovi několik metod - metody „šije na míru“ potřebám zákazníka hlavně z hlediska kolik realizace navržené metody stojí, jakou má účinnost a trvanlivost. Inspektor zpravidla zná konkrétní realizační firmy kvalitně provádějící určité metody nebo metodu sanace plísní a je na vyžádání schopen doporučit realizační firmy, které berou garanci za svou provedenou práci nad rámec běžných zvyklostí. Společnost PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o., nabízí komplexní služby včetně mikrobiologických rozborů znečištěných fasád a individuálních návrhů řešení. Analýzy prováděné ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci pomáhají identifikovat konkrétní mikroorganismy a doporučit nejvhodnější technologie.
Čtěte také: Vlastnosti a použití malt
tags: #degradace #omitky #plíseň #příčiny #a #řešení