Dobrá zpráva pro všechny, kdo nabyli nemovitost. Daň z nabytí nemovité věci byla zrušena k 25. září 2020 zákonem č. 386/2020 Sb. a nemusí ji platit kdokoliv, kdo nemovitost koupil v prosinci 2019 a později. Zákonem č. 386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy.
Daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena ve všech případech, kdy právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vzniknou dne 26. 9. 2020 a později. Dále se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí vztahuje na ty případy, u nichž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula od 31. března 2020, tedy na ty případy vkladu práva do katastru nemovitostí, které proběhly v prosinci roku 2019 a později, nebo v tomto měsíci nebo v následujících měsících došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí, a lhůta pro podání daňového přiznání tak uplynula dnem 31. 3. 2020 a později.
Historie a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
V roce 2014 došlo v této oblasti k několika zásadním změnám. Jednou z nejvýznamnějších je vznik nového zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Tím byl také zrušen do té doby platný zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí doplňuje prováděcí vyhláška č. 419/2013 Sb.
Před zrušením činila daň z nabytí nemovitých věcí 4 % z kupní či odhadní ceny nemovitosti a platila se finančnímu úřadu. Nabyvatel vlastnického práva (zpravidla kupující) podával daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl zapsaný vklad práva do katastru nemovitostí. V případě nemovitosti neevidované v katastru se přiznání podávalo nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k nabytí vlastnictví.
Od 1. 11. 2016 se změnila osoba poplatníka, což odstranilo institut ručení. Rozhodným okamžikem byl vznik daňové povinnosti, tj. den nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí byl nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci (kupující). Manželé byli poplatníky společně a nerozdílně.
Čtěte také: Proměňte starého trpaslíka v moderní dekoraci.
Daň z nabytí nemovitých věcí se týkala jen úplatných převodů nemovitých věcí, nevztahovala se na dědictví nebo dary. Předmětem daně bylo úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, například k pozemku, stavbě, jednotce nacházející se na území České republiky, právu stavby, spoluvlastnickému podílu na nemovité věci, zajišťovacímu převodu práva nebo úplatnému postoupení pohledávky zajištěné zajišťovacím převodem práva.
Výjimky a osvobození
Před zrušením byla daň osvobozena u dědictví, darování, koupě družstevního bytu, převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví, prvního nabytí pozemku k stavbě nebo prvního nabytí jednotky bez jiných prostor (garáž apod.). Tyto výjimky platily bez podmínky doby užívání nemovitosti. Rovněž bylo osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva k pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu, dokončené nebo užívané stavbě rodinného domu, dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.
Osobní osvobození se vztahovalo na členské státy Evropské unie (včetně České republiky), jiné státy (pokud byla zaručena vzájemnost) a územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí. Tyto subjekty neměly povinnost podávat daňové přiznání.
Přeplatky daně z nabytí nemovitosti
Pokud jste daň zaplatili před zrušením (např. pro nabytí v prosinci 2019), vznikl přeplatek. Žádost o vrácení je potřeba poslat na místně příslušný finanční úřad (s číslem účtu).
Daň z nemovitých věcí
Daň z nemovitých věcí je majetkovou daní a sestává ze dvou částí: z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek. Je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.
Čtěte také: Průvodce výběrem a aplikací barev na venkovní dekorace
Poplatníci daně z nemovitých věcí
Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku, stavebník (pokud jde o pozemek zatížený právem stavby), nájemce (který je v katastru nemovitostí evidován zjednodušeným způsobem) nebo uživatel pozemku (pokud není vlastník pozemku znám). Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je převážně vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky. Poplatníkem jste také v případě, že jste spolupodílníkem, například jste podíl nabyli či koupili, nebo se jedná o nabytí nemovité věci do vlastnictví společného jmění manželů.
V případě nabytí vlastnického práva k podílu na nemovité věci se vlastník této nemovité věci stává poplatníkem daně a má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém nemovitou věc nabyl, pokud nepřiznal jiný ze spoluvlastníků celou nemovitou věc jako společný zástupce.
Předmět daně z nemovitých věcí
Předmětem daně jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. Předmětem daně ze staveb a jednotek je zdanitelná stavba, jíž se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívaná budova podle katastrálního zákona a dokončená nebo užívaná inženýrská stavba výslovně uvedená v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí.
Daň z nemovitých věcí je součtem daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Daň se počítá jako součin základu daně a sazby daně. U některých pozemků, zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek se sazba daně násobí koeficientem podle počtu obyvatel v obci ve výši od 1,0 do 4,5, který ještě může být na základě rozhodnutí obce zvýšen o jednu kategorii (nejvýše na 5).
Zdanění inženýrských sítí od 1. 11. 2016
Zdanění podléhá pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě nebo nabytí spoluvlastnického podílu na takové budově. Zdanění tak nově nepodléhá nabytí těch částí inženýrských sítí, které nejsou budovou podle katastrálního zákona (např. nabytí vodovodního a kanalizačního potrubí).
Čtěte také: Získejte informace o dokumentaci hydrotechnických staveb.
Základ daně a sazby
Při stanovení základu daně u pozemků se vychází zejména z druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí. U zemědělských pozemků je základem daně cena pozemku zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou pozemku stanovenou na 1 m2 dle příslušného právního předpisu. U lesních pozemků je základem daně součin skutečné výměry pozemku v m2 zjištěné k 1. lednu zdaňovacího období a částky 3,80 Kč. U ostatních pozemků je základem daně skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.
V případě pozemků zařazených ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů a lesních pozemků je sazba daně vyjádřena procenty (0,45 % nebo 1,35 %). V případě ostatních pozemků zařazených do jednotlivých skupin se sazba daně za každý 1 m2 pohybuje v rozmezí od 0,08 Kč do 9,00 Kč.
Základem daně u zdanitelných staveb, tj. budov a inženýrských staveb je výměra zastavěné plochy zdanitelné stavby v m²; u zdanitelných jednotek jejich upravená podlahová plocha v m2 (vynásobená koeficientem 1,20 nebo 1,22), a to podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základní sazby jsou stanoveny v rozmezí 3,50 Kč až 18 Kč za 1 m² zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo upravené podlahové plochy zdanitelné jednotky. Základní sazba daně se u zdanitelné stavby zvyšuje o 1,40 Kč za každé další nadzemní podlaží.
Osvobození od daně z nemovitých věcí
Osvobození od daně z nemovitých věcí se vztahuje např. na pozemky, zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky ve vlastnictví státu, obcí, krajů; na pozemky, stavby a zdanitelné jednotky, které spolu tvoří jeden funkční celek a které slouží jako kulturní instituce, školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče; nemovité věci ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí; nemovité věci využívané pro zlepšení životního prostředí, přehrady, čistírny odpadních vod; zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky distribuční soustavy energie; nemovité věci užívané pro veřejnou dopravu; pozemky a zdanitelné stavby ve vládou schválených zvýhodněných průmyslových zónách podle zákona o investičních pobídkách.
Podávání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí
Povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně v osobě poplatníka nebo okolností rozhodných pro stanovení daně. Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně, tj. do 31. ledna zdaňovacího období, na které je daň stanovována.
Daňové přiznání se podává za nemovité věci nacházející se na území vyššího územního samosprávního celku (kraj) k místně příslušnému správci daně, tj. finančnímu úřadu, v jehož obvodu územní působnosti se nachází nemovitá věc.
Pro vyplnění daňového přiznání můžete využít služby předvyplnění daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, která je dostupná po stisknutí tlačítka PŘEDVYPLNIT PŘIZNÁNÍ a přihlášení se do daňové informační schránky Plus (DIS+). Prostřednictvím DIS+ je možné činit zejména podání vůči správci daně, aniž by poplatník musel mít kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, či datovou schránku. Tiskopis daňového přiznání lze rovněž získat na všech finančních úřadech a jim náležících územních pracovištích.
Pokud poplatník ztratil postavení poplatníka proto, že se v průběhu zdaňovacího období změnila jeho vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí (např. když všechny nemovité věci prodá, nebo tyto nemovité věci zanikly), je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém ke změně došlo.
Splatnost daně z nemovitých věcí
Jestliže roční daň z nemovitých věcí není vyšší než 5000 Kč, je splatná najednou, nejpozději do 31. května zdaňovacího období. V případě, že je celková daň z nemovitých věcí vyšší než 5 000 Kč nebo poplatník daně provozuje zemědělskou výrobu, je splatná ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu (pro zemědělce do 31. srpna a do 30. listopadu).
Daň z nemovitých věcí lze platit v hotovosti prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, poštovní poukázkou na příslušný účet správce daně, v pokladně finančního úřadu nebo územního pracoviště, bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet.
Daň z příjmů z prodeje nemovitosti
Daň z příjmů z prodeje nemovitosti se liší od daně z nabytí (zrušena) a od roční daně z nemovitých věcí. Osvobození příjmů z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, lze uplatnit, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem anebo kratší dobu, pokud použije získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.
Osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí v ostatních případech lze uplatnit pouze za podmínky, že doba mezi nabytím a prodejem přesáhne dobu 10 let anebo kratší dobu, pokud poplatník použije prodejem získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby. Výjimku tvoří případ, kdy se jedná o prodej nemovitosti nabyté děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou).
tags: #dan #z #nabyti #nemovitych #veci #u