Česká republika sice nemá moře, ale na jejím území se nachází hned 3 hlavní evropská povodí. Cože má povodí společného s mořem? Asi bychom měli začít vysvětlením pojmů. Rozvodím se nazývá hranice vyznačující oblasti, ze kterých se veškeré vodstvo stéká do jedné velké řeky a ta následně vtéká do moře. Oblastem uvnitř těchto hranic se říká povodí. Česká republika leží v pomyslném středu Evropy. Je tedy přirozené, že právě na našem území leží hlavní evropské rozvodí. Mnoho řek u nás pramení, žádná velká k nám však nepřitéká a veškerá voda, která u nás naprší nebo vyvěrá, odteče z naší země pryč.
Hora Klepáč: Trojmezí evropských moří
Místo, kde se setkávají všechna 3 povodí, se nachází na hoře Klepáč (1144 m n. m.) v pohoří Králický Sněžník. Tato hora leží na státní hranici s Polskem a v polštině je pojmenována Trójmórski Wierch, polský název je tedy daleko příznačnější než český. Kapky deště, které sem spadnou, se už nikdy nemusí setkat. Jedna může odtéct do Severního moře, druhá do Černého a třetí do Baltského. Černé a Čertovo jezero na Šumavě jsou od sebe vzdálena přibližně jeden kilometr, voda z nich ale odtéká do různých povodí. Mezi nimi totiž prochází hlavní evropské rozvodí a voda z Černého jezera vtéká do Vltavy, následně do Labe a nakonec do Severního moře.
Geografické a hydrologické zajímavosti Klepáče
Klepáč, nebo také Klepý, je hora v jižní části Malosněžnického hřbetu v pohoří Králický Sněžník. Klepáč je vysoký 1 143 metrů a na jeho vrcholu, který leží na hranici s Polskem, stojí dřevěná rozhledna. Vody ze svahů Klepáče stékají do tří světových moří. Nejvýstižnější název má ovšem Klepáč v Polštině: „Trójmorski Wierch“. Hora je totiž unikátní tím, že svahy Klepáče náleží do tří úmoří.
- Vody ze západních svahů na polské straně stékají do řeky Nysa Kłodzka a končí v Baltském moři.
- Vody z jižních svahů odvádí Lipkovský potok do Tiché Orlice a ta s Orlicí putuje dále Labem do Severního Moře.
- Vody z východních svahů (nezmíněno v textu, ale logicky doplňuje trojici moří) pravděpodobně stékají do povodí Odry a dále do Baltského moře, nebo případně do povodí Moravy a následně do Černého moře.
Rozhledna na Klepáči
Na vrcholu Klepáče stojí na polské straně rozhledna. Zatím je nejmladší rozhlednou masivu Králického Sněžníku. Vyhlídková věž na Klepáči byla dokončena v roce 2010, hned rok na to do ní ale uhodil blesk a poškodil konstrukci, takže se musela opravovat. Rozhledna je dřevěná a vysoká 25 metrů. Z vrcholu Klepáče si můžete prohlédnout masiv Králického Sněžníku. Pod sebou uvidíte cestu po Malosněžnickému hřbetu i český jižní hřeben - Podbělský hřbet se sjezdovkami nad obcí Dolní Morava. Severně se tyčí vrchol Králický Sněžník s nejčastěji udávanou nadmořskou výškou 1 424 metrů nad mořem. Pokud váš pohled bude směřovat k Olomouckému kraji, uvidíte vrcholky Hanušovické vrchoviny a její dominantu, horu Jeřáb.
Kamenná moře a název Klepáče
Další zajímavostí Klepáče jsou kamenná moře - velké plochy navrstvených balvanů, které vznikly zvětráváním skal. Odtud pochází název Klepáče - z německého „Klappersteine“. Při chůzi totiž kameny vydávají specifický klapající zvuk.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o plot twistech
Národní přírodní rezervace Králický Sněžník
Národní přírodní rezervace Králický Sněžník letos oslaví 25 let existence. Můžete se v ní setkat s přísně chráněnými a ohroženými druhy rostlin i zvířat. Roste tu například pětiprstka žežulník či endemický poddruh prvosenky vyšší nebo zvonek vousatý. V pohoří Králický Sněžník se můžete setkat i s nepůvodním kamzíkem horským, který tam nejčastěji migruje z Jeseníků. V posledních letech ochranáři také učinili pokus vysadit v horách tetřeva hlušce. Z hadů se na Králickém Sněžníku vyskytuje zmije obecná a u pramenů a potůčků například mlok skvrnitý.
Vývoj Alpského pohoří
I když Alpy jsou jednou z nejmladších stavebních jednotek evropského povrchu, mají za sebou dlouhý vývoj, jenž bývá zjednodušeně vysvětlován kolizí africké litosférické desky s deskou evropskou: srážka desek vyvolala vyvrásnění mohutných vrstev mořských uloženin a ty pak čekal výzdvih při následném podsouvání africké desky pod Evropu. Ve skutečnosti toto drama v zemské kůře probíhalo daleko složitěji, Alpy se vyvíjely v několika etapách, jejichž průběh je dnes možné rekonstruovat jen v hlavních obrysech. Od konce druhohor totiž prošly několikerým procesem zarovnávání, který vždy přerušilo oživení tektonických pohybů. Přitom často docházelo k přesunům rozlehlých horninových komplexů, někde i na stokilometrové vzdálenosti, takže výsledkem vrásnění bylo pásemné pohoří s komplikovaným fundamentem, jehož výzkum býval v minulosti pro geology často hotovým hlavolamem.
Čtěte také: Výhody systému Porotherm Profi
Čtěte také: Vše o reliéfní dlažbě
tags: #strechy #evropy #vyznam