Vyberte stránku

Při výběru a pokládce dlaždic se často setkáváme s pojmy jako kalibrace, rektifikace nebo tonalita. Tyto parametry jsou klíčové pro dosažení kvalitního a esteticky dokonalého výsledku. Pochopení jejich významu pomáhá vyhnout se nepříjemným překvapením a zajistit dlouhou životnost podlahy nebo obkladu.

Základní rozdělení a vlastnosti dlaždic

Dlaždice mívají různé tvary a rozměry (tj. formáty). Nejčastěji to bývají čtverce nebo obdélníky, existují také šestihrany či osmihrany. K dlaždicím se nabízí řada doplňkových prvků, jako jsou stupně, schodové tvarovky, požlábky, sokly, okapnice a různé dekorační doplňky.

Základní rozdělení dlaždic je podle nasákavosti, typu střepu a technologie výroby. Dlaždice mohou být lisované nebo tažené. Lisované dlaždice vznikají z jemných granulí, jež se tvarují v lisu za vysokého tlaku. Tažené dlaždice se dělají ze suroviny v podobě těsta, jemuž se vtiskuje tvar protlačováním přes příslušné tvarované ústí speciálního lisu.

Obklady jsou určené pouze na stěny, dlažbu je možné použít na podlahy i na obklad stěn. Zatímco dříve bylo určení obkladů a nebo dlažby jasné, u moderních materiálů se velmi často jako obklad používá technicky vzato dlažba. Přední výrobci keramických materiálů dnes už mezi obklady a dlažbami nedělají žádné rozdíly, a tak je můžete využít obojím způsobem.

Typy střepů

  • Bílý střep: Obklady z bílé hlíny jsou považovány za kvalitnější než ty z červené a nabízejí lepší technické vlastnosti, zejména možnost rektifikace.
  • Červený střep: Cenově nejdostupnější materiál, který se vyrábí ve Španělsku. Dlaždice z červeného střepu se používají ve vnitřních prostorech, kde nevadí jejich vyšší pórovitost a tedy nemrazuvzdornost.
  • Slinutý probarvený střep: Tělo dlaždice je laděné do stejného odstínu jako její povrch a jakékoli drobné poškození mnohem méně ruší celkový vzhled dlažby.

Glazované a neglazované dlaždice

  • Glazované dlaždice: Mají povrch pokrytý vrstvou barevné glazury, jež jim dává důležité estetické charakteristiky (barvu, lesk, odstín, dekor apod.) i technologické vlastnosti (tvrdost apod.). Glazura je sklovitá hmota, která se v tekuté formě nanáší na povrch obkládaček či dlaždic. Podstatou glazury jsou křemičité složky, živce, taviva (kyselina boritá, zinečnatá), barvicí pigmenty a jiné chemické přísady. Recepturu má každý výrobce svoji vlastní. Vypalovány mohou být jednou (střep společně s glazurou), dvakrát (glazované na již vypálený střep), případně třikrát (při nanášení speciálních dekorací na již vypálenou glazuru). Čím tmavší je glazura, tím je stupeň otěruvzdornosti nižší.
  • Neglazované dlaždice: Jsou jednolité v celé své tloušťce. Mohou být přírodní nebo s různými povrchovými úpravami. Dlaždice mohou mít porézní (nasákavý) nebo kompaktní (nenasákavý) podklad (střep).

Slinuté dlaždice

Slinuté dlaždice jsou vyrobeny z těženého přírodního materiálu (jíly, hlíny, kaolin, živec) rozemletého na prášek, slisovaného za vysokého tlaku a vypáleného za teplot nad 1 100 °C. Materiál se dokonale spojí (sline), takže výsledná hmota nemá téměř žádné póry, má velmi nízkou nasákavost a tedy dokonalou mrazuvzdornost a odolá extrémnímu zatížení. Dlažby slinuté leštěné (levigato) jsou kalibrované vždy.

Čtěte také: Betonová dlažba: Návod k pokládce

Co je kalibrace a rektifikace?

Každá dlažba nebo obklad je vlivem teploty, tlaku, vlhkosti a dalších vlivů okolního prostředí a „namícháním“ jednotlivých komponentů materiálů vyráběna s různými barevnými a rozměrovými odlišnostmi tzv. „výrobními šaržemi“ od původního vzoru. Jedná se o přirozenou vlastnost materiálu, kterou není možné ovlivnit. Proto existuje pojem kalibrace.

Kalibrace

Kalibrace je proces, při kterém se keramické dlaždice vypalují v pecích při vysokých teplotách. Díky teplotnímu smršťování keramické hmoty můžou mít vypálené dlaždice rozdílné rozměry v jejich objemu, ale i rozdíly tvaru. Dlaždice se po vypálení vyměří a roztřídí podle kalibru. V katalogu je udán deklarovaný formát (např. 333x333mm). Skutečně dodané dlaždice však mohou být v rozměrech od 327 do 339 mm.

V jednom balení mohou tolerance rozměru činit podle normy +/- 0,5% - tedy u formátu 333x333mm může být rozdíl až +/- 1,67mm. To znamená, že celkový rozdíl mezi dolní a horní hranicí normy může u tohoto formátu činit až 3,34 mm. Doporučuje se pokládat dlažbu na spáry min. 4mm, u dlažeb s nepravidelnými okraji na spáry podstatně větší. Tím se eliminuje nežádoucí optický efekt, že spáry nevycházejí proti sobě. Při pokládce v jedné místnosti nesmí být použita dlažba s rozdílným kalibrem. Při nákupu kalibrované keramické dlažby je nezbytné zakoupit vždy potřebné množství najednou.

Velmi často slýchaný názor, že je možné rektifikované dlaždice nebo obklad pokládat beze spár není správný a je spíše chybou. Spáry u těchto dlaždic a obkladů zajišťují funkci vychytávání - absorbování pnutí daného materiálu. Např. tzv. kalibrované obklady a dlažby jsou sice upraveny tak, že je možné je položit na minimální spáru, avšak při kombinaci různých typů výrobků (jako například tmavě béžové dlažby se světle béžovou) je i tak nutné upravit spáru podle seřízení stroje, který obklad (dlažbu) kalibroval.

Rektifikace

Rektifikace (Rett.) je mechanický proces, při kterém se brousí hrany dlaždice do pravého úhlu. Na konci výrobního procesu je hotová dlaždice zaříznuta na přesný rozměr (přesnost zabroušení hrany dosahuje cca 0,2mm). Rektifikovanou dlažbu / obklady lze aplikovat s minimální spárou pro celistvější vyznění plochy (za předpokladu pokládky na ideálním povrchu a se šikovným obkladačem). Zboží bývá označeno Rett. Rektifikované dlaždice jsou doporučovány zvláště u větších formátů k dosažení celistvého vzhledu. Slinuté dlaždice s povrchovou úpravou (lapované, leštěné) mají vždy rektifikovanou hranu. Rektifikované dlaždice lze pokládat s minimální spárou. Doporučuje se tl. min. spáry 2 mm.

Čtěte také: Forma na betonové chodníky: Tipy a triky

U nerektifikovaných obkladových prvků včetně doplňků hraje rozhodující roli deklarovaný rozměr výrobku uvedený v šarži produktu, který je důležitý při skladbě více druhů keramických obkladových prvků do jedné plochy a pro zachování stejné šířky spáry. Díky přirozeným rozměrovým nepřesnostem u nerektifikovaných výrobků je lepší se úzké spáře 2 mm vyhnout. Rozměrové rozdíly v souladu s normou jsou u velmi úzké spáry viditelné.

Spáry užší než 2 mm ale snižují schopnost vstřebávat pnutí mezi podkladem a samotnou dlažbou. Zásadně nedoporučujeme pokládku beze spár, tzv. na sraz. Tento způsob zcela eliminuje vstřebávání pnutí mezi podkladem a dlažbou, navíc nečistota zanesená ve spárách je neodstranitelná.

Monokalibrace

Jednou z novinek jsou tzv. monokalibrované dlažby a obklady. V katalogu lze najít tzv. „Monocalibro“ nebo „Rettificato Monocalibro“. V prvním případě se jedná o běžný obklad nebo dlažbu vyrobenou v jednom jediném kalibru v rámci odpovídajících tolerancí. Tento materiál se pokládá s běžnou šíří spáry. V druhém případě se jedná o dlaždice a jejich doplňky (mozaika, dekor, sokl, schodovka atd.) označené v katalogu ikonou "R" jsou rektifikované, tzn. upravené obrusem po výpalu na přesný rozměr s garancí deklarovaného rozměru tzv. kalibru. Rektifikované výrobky mají vylepšené i další geometrické parametry, např. přímost hran či pravoúhlost a umožňují precizní pokládku s min.

Tonalita a šarže

Tonalita je barevnost povrchu dlaždic. Je označována číslem na obalu. Může se lišit oproti vystavovanému vzorku podle výrobní šarže, a to směrem k sytějšímu odstínu nebo směrem k bledšímu odstínu. Do jednoho balení se opět seřazují dlaždice s přibližně stejným odstínem.

U rustikálních obkladů a dlažeb se často do jednoho balení míchají různé tonality, čímž se dosahuje lépe efektu přírodního materiálu, který je v přírodě též různě a nepravidelně tónován. Také se do jednoho balení skládají dlaždice s odlišným vzhledem (různá kresba povrchu, přechod od světlejšího odstínu k tmavšímu, rozdílně strukturovaný povrch, imitace vad dlaždice - prasklina, dírka, ošlapané místo…).

Čtěte také: Řezání betonových dlaždic: krok za krokem

Před pokládkou je nutno vybalit a poté pokládat dlažbu z více krabic, aby byl chtěný nepravidelný efekt vidět a aby se předešlo reklamaci nestejné tonality. Rozdíly v tonalitě mohou nastat při skládání speciálních prvků k obkladům a dlažby. Protože výroba těchto speciálních prvků je technologicky a často i materiálově odlišná, není možné dosáhnout naprosto stejného tónu, jako u základní dlažby. Shodnost tónů je nutno posuzovat po přiložení srovnávaných komponentů pod vzájemným úhlem, pod kterým budou nalepeny.

Dlaždice jsou kromě kódu daného zboží označeny ještě kalibrem a tónem, první udává velikostní skupinu a druhý odstín. Pokud dokupujete po delší době stejné zboží, je doporučeno uvádět při objednání i tato čísla, protože jednotlivé šarže se mohou odstínem i velikostí nepatrně lišit. Odlišně označené šarže a kalibry nesmí být použity na jednu plochu!

Další důležité parametry dlaždic

Nasákavost (absorpce vody)

Absorpce vody poskytuje možnost měření pórovitosti, má vztah k odolnosti vůči mrazu i jiným charakteristikám. Čím větší absorpce vody, tím méně se dlaždice hodí do venkovního prostředí a také do vlhkých prostorů. Nasákavost samozřejmě úzce souvisí s mrazuvzdorností. Aby materiál odolal silným mrazům a nepopraskal, nesmí příliš nasávat vodu. Zkouška nasákavosti se provádí postupem uvedeným v normě ČSN EN ISO 10545-3. Obkladové prvky se nejprve vysuší a zváží. Po nasycení vodou ve vakuu nebo varem se opět zváží. Zásadně nejsou mrazuvzdorné všechny bicotturní obklady, monoporózní obklady a dlažby s červeným střepem.

Mrazuvzdornost

Mrazuvzdorná dlaždice je dlaždice odpovídající příslušným normám ohledně odolnosti vůči působení mrazu. Obklady a dlažby určené pro venkovní použití musí být mrazuvzdorné. Ruku v ruce s mrazuvzdorností jde i parametr nasákavosti. Čím méně je materiál nasákavý, tím více je mrazuvzdorný. Výrobky s nasákavostí E ≤ 3 % jsou mrazuvzdorné. Naopak obkladové prvky skupiny BIII jsou obkladačky s nasákavostí E < 10 % nejsou mrazuvzdorné a jsou určeny pouze do interiéru.

Otěruvzdornost (PEI)

Vyjadřuje u glazovaných dlaždic odolnost proti mechanickému poškození povrchu glazury otěrem - obroušením v závislosti na hustotě provozu chodců, druhu a stupni znečištění podlahy. Podle této odolnosti se rozdělují dlaždice do pěti kategorií, které určují vhodnost použití z hlediska technických parametrů. Skupiny otěruvzdornosti se značí mezinárodní zkratkou PEI. Nejvyšší je PEI 5, může se používat i do veřejných prostor. U dekoračních prvků dlažby je nutno mít na paměti, že prvek jako celek má takový PEI, jako jeho část s nejnižším PEI - zvláště u dekoračních materiálů řezaných z různých barev a skládaných na síti.

Přehled tříd otěruvzdornosti (PEI)

Třída (PEI) Popis a doporučené použití
Třída 0 Nedoporučuje se používat glazované obkladové prvky.
Třída 1 (PEI I) Dlažby a prostory, ve kterých se bude převážně chodit v botách s měkkou podrážkou nebo naboso a bez škrábajících nečistot (např. bytové koupelny a ložnice bez přímého vstupu zvenčí).
Třída 2 (PEI II) Dlažby pro prostory, ve kterých se bude převážně chodit v botách s měkkou podrážkou nebo normální podrážkou a s co možná nejmenším množstvím škrábajících nečistot (např. místnosti v obyvatelných prostorech, s výjimkou kuchyní, vstupních a jim podobných prostor, ve kterých se často chodí).
Třída 3 (PEI III) Dlažby pro prostory, ve kterých se bude chodit často v normálních botách a s malým množstvím škrábajících nečistot (např. bytové kuchyně, předsíně, chodby, balkony, lodžie a terasy).
Třída 4 (PEI IV) Dlažby, na kterých se bude pravidelně chodit s malým množstvím škrábajících nečistot, takže nároky na tvrdost budou vyšší než u skupiny 3 (např. průmyslové kuchyně, hotely, výstavní a prodejní prostory).
Třída 5 (PEI V) Dlažby, které jsou požadovány pro silný pěší provoz po dlouhou dobu s malým množstvím škrábajících nečistot, takže se jedná o nejzazší podmínky, za nichž je ještě možné použít glazované dlaždice a desky (např. veřejné prostory jako nákupní centra, vstupní haly na letištích, hotelová foyer, veřejné cesty pro chodce a průmyslové použití).

Protiskluznost

K hodnocení protiskluzových vlastností dlaždic bohužel neexistuje jednotná metodika. Nejčastěji se používá hodnocení DIN 51130, tj. škála R9-R13, přičemž nejnižší hodnotu má R9 a nejvyšší R13. Další normou, používanou pro hodnocení protiskluzových vlastností při bosé chůzi je norma DIN 51097 a hodnotách A, B a C, přičemž nejnižší hodnotu má A a nejvyšší C. V nejčastěji používaných metodách měření protiskluzovosti podle DIN 51 097 a DIN 51 130 je použito měření úhlu skluzu na nakloněné rovině, po které se pohybuje osoba.

Škála protiskluznosti R9-R13 (DIN 51130)

  • R9 - úhel skluzu 5 až 10° - doporučené použití: vstupy do domů, terasy.
  • R10 - úhel skluzu 10 až 19° - doporučené použití: toalety, malé kuchyně, sanitární prostory.
  • R11 - úhel skluzu 19 až 27° - doporučené použití: mycí linky, prádelny.
  • R12 - úhel skluzu 27 až 35° - doporučené použití: mrazírny, mlékárny.
  • R13 - úhel skluzu přes 35° - doporučené použití: rafinerie tuků, koželužny, jatka.

Planarita (rovinnost)

Mezi základní geometrické parametry patří rovinnost plochy obkladového prvku (tzv. „planarita“). Vlivem vysokých teplot v peci dochází při výpalu střepu k nejrůznějším deformacím, přičemž mezi ty nejdůležitější patří průhyb. Norma stanoví, že průhyb dlaždic nesmí přesáhnout 0,5% z rozměru dlaždice. To znamená, že prohnutí dlaždice o rozměru 40x40 cm nad či pod ideální rovinu nesmí přesáhnout 2 mm. Odchylky v „planaritě“ najdeme prakticky u každé dlaždice bez rozdílu kupní ceny a technologie výroby. U menších formátů jsou tyto odchylky méně znatelné, u velkých formátů (nad 30 cm) bývají viditelné pouhým okem. Dlažba o formátu 30x60 má maximální limit prohnutí 3mm. Vzájemné přesazení prken tedy nikdy nesmí být kladeno na polovinu (jako cihly), ale nejlépe na 1/3 nebo ještě méně.

Mechanické charakteristiky a tvrdost

Mechanické charakteristiky vyjadřují odolnosti vůči zátěžím, jako je pevnost v ohybu a zatížení na mezi pevnosti. Pevnost v ohybu je obecně tím větší, čím nižší je nasákavost. Čím větší je tloušťka dlaždice, tím větší je zatížení na mezi pevnosti. Například tloušťka 7 až 12 mm je vhodná pro běžné užití v bytových prostorách, hygienických zařízeních, v administrativních budovách apod. Tvrdost dlažby je určena stupnicí MOSH od 1 do 10 (nejtvrdší). Kvalitní dlažby mají tvrdost mezi 6 a 9.

Chemické charakteristiky

Chemické charakteristiky sledují odolnost vůči agresivním chemickým faktorům nebo vůči znečišťujícím látkám. Měří se odolnost vůči skvrnám, čisticím prostředkům používaným v domácnosti a vůči kyselinám. Obklady a dlažby opatřené tímto piktogramem se vyznačují chemickou odolností.

Standardy a normy

Obklady a dlažby podléhají v každé zemi zákonem stanoveným normám. V ČR jsou označeny jako ČSN. Pokud výrobek splňuje evropské normy, dostává norma přívlastek EN, a pokud splní podmínky pro normy světové, pak se označuje ISO. Pro Českou republiku jsou závazné normy EN a DIN. Označování keramických obkladů a dlažeb se řídí podle ČSN EN 14 411 Keramické obkladové prvky - Definice, klasifikace, posuzování shody a označování.

Důležité údaje o výrobcích jsou uváděny také v technických listech. Výrobce/prodejce je povinen poskytnout technické listy stejně jako prohlášení o vlastnostech včetně certifikátů o provedených zkouškách podle ČSN EN ISO 10 545 1 až 16.

Typy pokládky dlažby

  • Na střih: Jednotlivé kusy jsou pokládány rovnoběžně se stěnou a spáry probíhají v klasické čtvercové nebo obdélníkové síti.
  • Na koso: V tomto případě je dlažba pokládána pod úhlem 45° vzhledem ke stěně.
  • Na vazbu: Je nejvíce využívána pro pokládku obdélníkových formátů. Jednotlivé kusy jsou proti sobě posunuty. Posunutí může být různé, ale nejčastěji se jedná o posun pravidelný o polovinu délky (tzv. cihelná vazba). Toto mírné prohnutí se nejvíce projeví právě při pokládce půl na půl. Vzájemné přesazení prken tedy nikdy nesmí být kladeno na polovinu (jako cihly), ale nejlépe na 1/3 nebo ještě méně.

Dodatečné informace

2cm dlažba

Patří k nejvýznamnějším novinkám posledních let, zejména pro použití v exteriéru - venkovní terasy, chodníky, balkóny apod. 2cm dlažbu je možné pokládat několika způsoby - do štěrkového lože, na terče nebo lepit. Pokud má keramická dlažba odolat pojezdu vozidlem, musí být k tomuto účelu určena. Symbol označující možnost pojezdu najdete u kvalitních 2cm keramických dlažeb. Pojezdnost autem se pak podle zátěže rozděluje do několika tříd.

Velkoformátové - slim dlaždice

Jsou slinuté dlaždice velkých rozměrů (až 160x320cm), vyráběné pomocí nejmodernějších technologií. Z důvodů manipulace musí být tyto dlaždice dostatečně tenké, vyrábí se v tloušťkách od 3mm do 9mm. Dají se používat jako dlažba, přičemž tento materiál je velice vhodný také jako obklad nejen do luxusních koupelen, ale i např. na fasády. Vyrábějí se v různých dekorech, zejména jako dokonalá imitace přírodních mramorů. Velmi často bývají leštěny do vysokého lesku.

Lappato (Lapp.) a Molato (Mol.)

Technika lappato se používá k zušlechtění povrchu dlaždic jemným nepravidelným odleštěním. Na dlaždicích tak vzniká efektní kontrast lesku a matu, který zvýrazňuje vrchní reliéf nebo tištěnou strukturu. Na rozdíl od klasického leštění je povrch odleštěn pouze v síle několika desetin milimetru, což umožňuje použít tuto techniku především na glazované slinuté dlaždice. Molato je technika podobná lappatu.

Skrytá a viditelná vada

  • Skrytá vada: Je vada, kterou nelze odhalit vizuálně při pokládce a která má vliv na technické vlastnosti dlaždice. Na reklamace skrytých vad se vztahuje obchodní zákoník.
  • Viditelná vada: Je vada v geometrii nebo jakosti povrchu dlaždice. Není možno reklamovat viditelné vady po nalepení.

Snížená jakost (SE)

Tímto pojmem se rozumí, že dlaždice mohou obsahovat vzhledové a (nebo) rozměrové nedokonalosti, např. odlišnosti v odstínu/barvě, povrchové nerovnosti. Při koupi zboží ve snížené jakosti doporučujeme mít rezervu, zakoupit o cca 10% více materiálu, než byste kupovali v případě zboží v 1. jakosti, a to k eliminování případných nedostatků. Tyto nedokonalosti zboží jsou zohledněny v prodejní ceně.

Dekorativní prvky

  • Listela: Obkladačka páskového typu, obvykle bohatě zdobená se odlišuje vzorem a rozměry, zpravidla je jeden její rozměr shodný se standardními obkladačkami a druhý rozměr značně menší.
  • Mozaika: Obkladový prvek (keramický, skleněný aj.) malých rozměrů, jejichž délka hrany zpravidla nepřevyšuje 100 mm.
  • Sokl: Pásek dlažby, kterým se obkládá zeď po obvodu místnosti - lepí se na stěnu kolmo k dlažbě z důvodů snadnějšího vytírání podlahy. Sokl je buď řezaný z dané položené dlažby nebo přímo pro tyto účely vyrobený. Sokl se umisťuje vždy zaoblenou částí nahoru, může být i zakončen ozdobnou lištou.

Rozměrové nesrovnalosti se mohou vyskytnout mezi základní dlaždicí (obkladem) a dekoračním prvkem, jako je listelo. Tyto prvky se vyrábí odlišnou technologií a používají se někdy i odlišné materiály. Na tyto prvky není norma na rozměrovou stejnost - kalibraci-rektifikaci.

tags: #co #znaci #caliber #u #dlazdic

Oblíbené příspěvky: