Staré dlaždice na podlaze dokáží účinně pokazit vzhled i té nejlépe udržované koupelny nebo kuchyně. Opadané spáry, zabarvení, drobné praskliny a absence lesku způsobují, že interiér vypadá zanedbaně a zastarale. Odstranění stávajících keramických dlaždic a pokládka nových je časově náročný úkol, který vytváří spoustu prachu a vyžaduje speciální nástroje.
Proto stále více lidí přemýšlí, čím zakrýt staré dlaždice na podlaze, aby rychle a snadno dosáhli svěžího efektu, aniž by utratili jmění. Naštěstí existuje mnoho možností! Díky nim lze jednoduše renovovat koupelnu, kuchyň nebo předsíň a získat moderní vzhled bez obtížné rekonstrukce.
Možnosti pokládky nové krytiny na starou dlažbu
Ne vždy je nutné otloukat starou keramiku. Levnější, méně pracnou a rychlejší metodou je položení nové keramiky na původní. Stará dlažba nebo obklad musí být bez trhlin a perfektně držet na podkladu. Případné dutiny pod povrchem odhalíme poklepem. Kdekoli při poklepání narazíme na dutý zvuk, je třeba původní materiál odstranit a vzniklé prohlubně zarovnat s okolním povrchem. „Dnes jsou na trhu speciální vyrovnávací cementové směsi i pro takto malé vrstvy. Na ně lze i po několika málo hodinách lepit už nový obklad nebo dlažbu,“ říká předseda Cechu obkladačů ČR Roman Pommer.
Při pokládání nového materiálu na původní je nutné dodržet několik základních pravidel. Miroslav Levora ze společnosti Lasselsberger doporučuje: „Podklad je třeba především odmastit. Odmaštěný povrch penetrujeme přechodovým můstkem PE 204. Jde o speciální materiál pro pokládku dlažby na hladké nesavé materiály (umakart, sklo, lepení dlažby na dlažbu). Na vytvořený přechodový můstek lze přímo pokládat keramické dlaždice a obkládačky nejlépe flexibilním lepidlem a spárovací hmotou.“ Způsob kladení původních obkladů nebo dlažeb nás nemusí nijak omezovat, novou keramiku můžeme lepit bez ohledu na původní spáry a formáty.
Při nákupu dlažby a obkladů vždy dbejte na to, aby bylo zboží vyrobené v souladu s normou EN. Tato evropská norma stanovuje minimální požadavky na kvalitu pórovinových a kameninových dlaždic a představuje tak pro zákazníka důležitou pomůcku při orientaci v sortimentu.
Čtěte také: Dřevěná podlaha na beton
Velmi podstatná je při pokládce nového materiálu volba správného lepícího tmelu. Miroslav Levora k tomu dodává: „Lepící tmel je nutné vybírat podle druhu dlažby (slinutá, nasákavá), prostředí (terasa, podlahové vytápění) a podkladu (beton, dřevotříska). Odborníci v prodejnách s keramikou vám nabídnou lepidla na cementové bázi (lepidla flexibilní nebo standardní) nebo lepidla speciální určená zejména pro lepení keramiky na kov nebo na pružné materiály jako je dřevotříska, sololit, překližka a jiné. Flexibilní lepidla jsou nutností i na plochy s podlahovým vytápěním nebo na terasy.“
Příprava podkladu při pokládce na stávající dlažbu
Starou dlažbu, kterou nechceme odstranit, je třeba důkladně zkontrolovat, a to zejména její přídržnost k podkladu. Pokud slyšíme dutý zvuk při poklepu, značí to riziko brzkého uvolnění dlaždice. Jako první je nutné pečlivé odmaštění povrchu staré dlažby, k tomu postačí roztok teplé vody a jedlé sody. Na odmaštěnou dlažbu se nejprve nanese kontaktní můstek Cemix 8040, což je speciální penetrační nátěr, který vytvoří adhezní vrstvu a zvýší přilnavost pro vrstvu další. Na kontaktní můstek je možné přímo aplikovat lepidlo Cemix 8260, do kterého se položí nová dlažba menšího formátu. Alternativním řešením je udělat tzv. záškrab. Záškrab je ve své podstatě stěrka, která vyrovná podklad a zase o něco zvýší pevnost a přídržnost nově pokládané krytiny. Má také větší obsah disperze a zvýšenou deformovatelnost. Má-li mít nová dlažba větší formát, je třeba na kontaktní můstek ještě aplikovat samonivelační stěrku, například Cemix 5510, která se postará o dokonalou rovinu. Po vytvrdnutí se stěrka přebrousí, zbaví se prachu a znovu se penetruje.
U starých obkladů kladivem zkontrolujte, zda se pod nimi nenacházejí vypukliny a či nejsou poškozené. Jelikož staré obklady mají zpravidla hladký nenasákavý povrch, naneste na ně základní penetrační nátěr. Pokračujte až po jeho zaschnutí. Rozmíchejte si lepidlo. Postupujte podle návodu od výrobce, respektujte dobu zrání lepidla. Lžící se zuby naneste lepidlo na stěnu směrem nahoru pod úhlem 45°. Uložte dlaždici a vyrovnejte ji. Pokud potřebujete klást dlažbu kolem otvoru ve stěně, pomocí metru si označte vzdálenost a následně překreslete obrysy. Štípačkami vytvořte požadovaný tvar. Otvor můžete i vyvrtat děrovací pilou na dlažbu. Dlaždice klaďte po řadách vždy na celou stěnu směrem nahoru. Dlaždici přiložte zároveň s předcházející, přitlačte a odtáhněte. Tak ze spáry nevyteče žádné lepidlo. Pokud potřebujete na konci řady dlaždici zkrátit, použijte řezačku na dlaždice. U vypuklých rohů použijte profily, které vložte do lůžka na vyplnění spár.
Pokud jsou v dlažbě praskliny, musíte je zaplnit pružným lepidlem. Lepidlo naneste i na dlažbu na uchycení oddělovací podložky. Naneste další vrstvu lepidla a přetřete zubatou stěrkou. Na tuto plochu položte dlaždice. Při kladení si dejte záležet, aby dlažba navazovala na obklad. Dodržujte dilatační spáry. Před spárováním nejdříve odstraňte všechny křížky a klíny. Rozmíchejte si spárovací hmotu podle návodu na obalu. Začněte od stěn. Spárovací stěrkou natřete hmotu úhlopříčně na plochu, aby se dostala do spár. Podlahu důkladně umyjte a následně naneste spárovací hmotu. Po zaschnutí hmoty dlažbu znovu umyjte. Spáry v rozích a u podlahy můžete po zaschnutí lepidla spárovat silikonem. Pokud chcete klást větší dlaždice, které jsou těžké, začněte zespodu a postupujte řadu po řadě směrem nahoru.
Upozornění: Pokud máte podlahové topení, neměli byste na stávající dlažbu používat další podlahovou krytinu. Nevhodné jsou také nálepky na dlaždice, protože teplotní rozdíly mohou způsobit uvolnění lepidla nebo roztržení fólie. Namísto přelepování dlažby ji můžete v takovém případě opravit, vyměnit jednotlivé dlaždice nebo položit novou podlahovou krytinu. Zda je nová podlahová krytina vhodná pro podlahové topení, závisí především na tepelné vodivosti požadovaného materiálu.
Čtěte také: Koberec na parkety: Postup krok za krokem
Alternativní způsoby renovace staré dlažby
Vedle přelepení fólií můžete starou dlažbu, která je již poškozená nebo se vám už nelíbí, zakrýt také jinými materiály.
Fólie na dlaždice: Rychlé a čisté řešení
Poměrně levným a čistým řešením, jak osvěžit staré dlaždice, je polepit je fólií. Samolepicí fólii na dlaždice lze aplikovat bez speciálního nářadí a v případě potřeby ji lze opětovně vyměnit. Nálepky na dlaždice ponechávají dostatek prostoru pro vaše nápady: Dodejte stávajícímu obkladu vzhled ušlechtilého mramoru nebo dodejte koupelně přirozenější vzhled pomocí fólií se vzhledem dřeva. Nálepky jsou k dispozici také s orientálními vzory, různými motivy a jako mozaikové fólie.
Lepení fólie na dlaždice za sucha nebo za mokra?
Před lepením očistěte dlaždice suchým hadrem. Pro přípravu dlaždic k lepení očistěte podklad hadrem, který nepouští vlákna, aby byla plocha zbavena nečistot a mastnoty a aby byla rovná. Uřízněte fólii odlamovacím nožem na pevném podkladu. Malý přesah lze později podél spár odříznout.
- Mokré lepení: Lze zabránit vytvoření vzduchových bublin a nerovností také u větších fólií s motivem. Tuto metodu doporučujeme také v případě, že nálepky na dlaždice lepíte poprvé. Pro lepení vytvořte roztok vlažné vody s kapkou saponátu. Při odlepování fólie z podkladového papíru navlhčete stěnu i nálepku kapalinou. Poté umístěte fólii na požadovanou dlaždici. Jakmile je nálepka ve správné poloze, postříkejte také přední stranu fólie. Pomocí stěrky přetřete fólii na dlaždice od středu směrem ven, abyste ji zafixovali na místě a odstranili vzduchové bubliny.
- Suché lepení: Nabízí se pro zkušené kutily. Stáhněte fólii z podkladového papíru a přitiskněte ji přímo na stěnu. Vyrovnání musí být správné hned na první pokus, protože později již nelze polohu opravit. Stejně jako při mokrém lepení použijte stěrku k vyhlazení fóliové nálepky.
Vinylové panely: Rychlá proměna bez odstraňování dlaždic
Jedním z nejčastěji volených řešení pro zakrytí starých podlahových dlaždic jsou vinylové panely. Jedná se o moderní materiály, které kombinují estetiku dřeva, kamene nebo betonu s výjimečnou odolností a odolností vůči vlhkosti. Mohou být bez problémů položeny na stávající dlaždice, pokud je podklad rovný a dobře připravený. Díky tomu se během několika hodin stará glazura nebo staré dlaždice promění ve stylový a hladký povrch, připravený k použití ihned po montáži.
Vinylové panely se vyznačují snadným systémem montáže, který nevyžaduje speciální nástroje ani velké zkušenosti. Další výhodou je jejich odolnost vůči vlhkosti, což z nich činí ideální volbu pro koupelny a kuchyně. Jsou také snadné na údržbu - stačí běžné mytí, aby si dlouho udržely skvělý vzhled.
Čtěte také: Pokládka OSB desek svépomocí
Lepené vinylové podlahy, zámkové vinylové podlahy a PVC podlahy jsou velmi vhodné pro pokládku na staré podklady. Předem je ale třeba připravit různé přípravky, aby se předešlo jakýmkoli rizikům. Celý elastický vinyl je přilepen přímo k podkladu, což slibuje vynikající stabilitu a robustnost. Před pokládkou lepeného vinylu vyžaduje podklad stabilní a hladkou vrstvu plniva, aby struktura dlaždic a spáry nebyly plné nerovností. Na rozdíl od instalované lepené vinylové podlahy má zámkový vinyl tloušťku 8 až 12 mm a pokládá se plovoucím způsobem na pěnový podklad nebo na izolaci proti kročejovému hluku přes dlaždice. To znamená, že hotová konstrukce může dosáhnout celkové výšky přes 15 mm a například narušit otevírání dveří v místnosti.
Mezi další nevýhody plovoucí instalace vinylu na dlaždice patří možné tahání podlahy pod kolísající vlhkostí nebo velké teplotní rozdíly. Stejně tak i možná nestabilita na nerovných místech v podlaze. Při pokládání vinylu musíte také myslet na dilatační spáry, protože elastické podlahové krytiny mají tendenci se rozpínat a mohou se vydouvat nebo dokonce trhat, pokud není dostatečná vůle.
Laminátové panely: Klasika v novém provedení
Pokud přemýšlíte, čím zakrýt staré dlaždice na podlaze, laminátové panely mohou být skvělým řešením. Jedná se o klasiku, která si již dlouhá léta drží neustálou popularitu. Moderní modely jsou mnohem odolnější a více odolné vůči vlhkosti než ty z minulých let, a proto stále častěji nacházejí uplatnění i v kuchyních nebo koupelnách.
Jejich největší výhodou je široký výběr vzorů a barev - od imitací přírodního dřeva po moderní desky v odstínech betonu nebo gresu. Laminátové panely lze položit na stávající keramické dlaždice, pokud je povrch rovný a stabilní. Je důležité si uvědomit, že správná příprava podkladu zajistí nejen trvanlivost, ale i pohodlí při používání. Pokládka laminátových panelů je relativně snadná a celý proces nevyžaduje speciální nástroje. Díky tomu se můžete vyhnout nepořádku spojenému s odstraňováním starých dlaždic a zároveň získat efekt nové, elegantní podlahy na dlouhou dobu.
Pružné krytiny: Jednoduchý způsob pro rychlý efekt
Dalším návrhem, který se skvěle hodí pro renovaci starých dlaždic, je pružná krytina. Toto řešení volí lidé, kteří hledají nejnižší cenu a jednoduchou montáž bez prachu a hluku. Vinylové krytiny v rolích nebo moderní kobercové povrchy umožňují během chvilky zakrýt podlahové dlaždice a dodat interiéru zcela nový vzhled.
Tento typ materiálů je odolný vůči vlhkosti, snadný na čištění a dostupný v mnoha vzorech. Stojí za zmínku, že pružná krytina nevyžaduje spáry, což poskytuje jednotný, hladký povrch, který usnadňuje údržbu čistoty. V kuchyni nebo koupelně se tato možnost osvědčí ideálně, a montáž obvykle spočívá pouze v oříznutí role na požadovanou velikost a případném připevnění fólií nebo lepidlem.
Barvy a pryskyřice na dlaždice: Kreativní hra s barvami
Není vždy nutné na staré dlaždice něco pokládat, aby se jejich vzhled zcela změnil. Pro kreativní lidi je skvělým nápadem použití barev a pryskyřic na dlaždice. Malování stávajících dlaždic je jednoduchý způsob, jak renovovat koupelnu nebo kuchyň bez velkých výdajů. Barvy umožňují zakrýt zabarvení, osvěžit barvy a dodat nový charakter staré glazuře nebo obkladům.
Pryskyřice naopak vytvářejí mimořádně odolné a pevné povrchy, které nejen zakryjí staré podlahové dlaždice, ale také dodají podlaze moderní, jednotný vzhled. Tento typ povlaku je odolný vůči vlhkosti a poškrábání a při správné přípravě podkladu vydrží dlouhou dobu. Důležité je, že k malování nepotřebujete speciální nástroje - postačí váleček, štětec a vhodné barvy určené pro keramické dlaždice.
Rychlé triky na zakrytí nedokonalostí
Nejjednodušším způsobem, jak zakrýt staré dlaždice na podlaze, jsou koberce, běhouny a vinylové rohože. Toto řešení nevyžaduje ani lepidlo, ani fólii, ani nanášení barev - stačí položit materiál na podlahu a hotovo. Koberce se skvěle hodí do obývacího pokoje nebo předsíně, zatímco v kuchyni nebo koupelně budou praktické vinylové rohože, odolné vůči vlhkosti a snadno čistitelné.
Stále oblíbenější se stávají také samolepicí nálepky a samolepicí fólie, které lze aplikovat na staré dlaždice. Díky nim lze rychle dosáhnout efektu nových dlaždic bez nutnosti rekonstrukce. Je to praktické a estetické řešení, zejména pokud nechceme investovat do dražších materiálů a záleží nám na rychlém osvěžení interiéru.
Dřevěné podlahy na starou dlažbu
Dřevěné podlahové desky, ať už jsou to masivní parkety nebo prefabrikované parkety, jsou vhodné také pro pokládku na staré dlaždice. Nejdůležitějším krokem je i zde vhodná příprava podkladu. Odborníci doporučují celoplošné lepení plovoucí instalace, protože přímé připojení nevyžaduje žádné další použití izolace proti kročejovému hluku, je bezpečná pro chůzi a také snižuje hluk při chůzi. U dubových parket se vždy rozhodnete správně, protože toto dřevo má relativně nízké bobtnání a smršťování, a proto je robustnější a odolnější. Na rozdíl od plovoucí instalace „cvakacích“ parket eliminuje celoplošné lepení s obkladem dlaždice potřebu parozábrany. To znamená, že celá konstrukce je méně vysoká, podobně jako v případě lepeného vinylu.
Kromě toho není vhodné pokládat parkety volně na dlaždice s podlahovým vytápěním, protože všechny další vrstvy mají silný tepelně izolační účinek a snižují tepelnou vodivost Vaší nové dřevěné podlahy. Dřevěné podlahy jsou dnes poměrně populární a pokud je to jen trochu možné, vždy je lepší přistoupit k jejich renovaci a oživení. Existují ale situace, kdy je žádoucí původní podlahu sice zachovat a nové vrstvy podlahy aplikovat přímo na ni. Dřevěný podklad musí být ve chvíli aplikace tohoto systému stabilní, nesmí se prohýbat a prkna nesmí jít do střihu. Dřevěný podklad je tedy vždy nutné zpevnit, zafixovat a vyrovnat, protože jinak může dojít k popraskání nejen aplikované stěrky, ale například při pokládce keramické dlažby i k defektům ve vlastní nově pokládané podlaze.
Zásady při rozhodování
Rozhodnutí o rekonstrukci místnosti je vždy důležité a vyžaduje pečlivé zvážení různých faktorů. Světlá výška místnosti ovlivňuje celkový pocit prostoru a pohodlí. Pokud je místnost nízká, můžete se v ní cítit stísněně a neútulně. Tloušťka podlahy je dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje jak vzhled, tak i funkčnost místnosti. Měníme-li například podlahovou krytinu pouze v jedné místnosti, bude třeba rozmyslet, jak se vyřeší přechod mezi původní a novou výškou podlahy.
Samozřejmě, rozdíl zhruba 1,5 cm dokáže skrýt podlahová lišta, 2 cm (v krajním případě i 3 cm) můžeme vyřešit prahem. U většího rozdílu výšek podlah už není možné jiné řešení než schod, který nám ale může zkomplikovat pohyb v prostoru. Při rekonstrukci podlahové krytiny, vždy je třeba individuálně posoudit, zda je lepší starou krytinu a některé další vrstvy podkladu vybourat a odstranit, nebo se vyplatí „pouze“ položit novou krytinu na starou.
Druhé zmiňované řešení s sebou nese mnoho specifik, která je třeba před zahájením prací ujasnit. Je možné zvýšit skladbu podlahy? Mám dost místa pode dveřmi, popřípadě půjdou snadno podřezat? Mám alespoň hrubou představu o tom, v jaké kondici je podklad, aby nedošlo k poškození nové podlahy? Obecně je vždy lepší starou podlahovou krytinu odstranit. Nikdy totiž není úplně jisté, jak vypadá podklad a jak na něm stávající krytina drží.
Strhnutí podlahové krytiny, a to i v případě dlažby, vyjde vždy finančně výhodněji než vrstvení speciálních pokladů, které umožní položit novou krytinu na starou. Bourací práce bývají zpravidla rychlé, nedochází ke zvyšování mocnosti podlahového souvrství, které představuje vrstvu materiálu umístěnou nad podlahovou konstrukcí, a která slouží k posílení podlahového systému, zajištění jeho pevnosti a stability. Jestliže ale z jakéhokoliv důvodu není možné nebo žádoucí takto postupovat, je například v případě dlažby nebo dřevěné podlahy, při dodržení doporučeného postupu a aplikaci správných produktů, možné položit novou krytinu na starou. A to vše při zachování stejných užitných vlastností. U vinylových podlah nebo u PVC je obecně jistě mnohem vhodnější starou krytinu odstranit. Nicméně i v těchto případech existují prostředky, tzv. kontaktní můstky a sádrové nivelační stěrky, které jsou speciálně navržené pro tyto situace.
Upozornění: Pokud chcete dlaždice nalakovat nebo položit novou podlahovou krytinu na staré dlaždice, jedná se za určitých okolností o zásah do stavební struktury. V pronajatých bytech by proto měla být renovace předem projednána s pronajímatelem, protože tyto změny nelze bez dalších opatření odstranit.
tags: #co #položit #na #starou #dlažbu