Jak správně utěsnit sprchový žlab a předejít zatékání ve sprchovém koutu

Sprchový kout se správně instalovaným odtokovým žlabem vypadá jako ta nejjednodušší věc na světě. Tento prostor se jeví být o tolik elegantnější, příjemnější pro pobyt, než když je použita dnes už překonaná sprchová vanička. Jenže perfektně působící celek vzniká dokonalou souhrou samotného sprchového koutu, keramické dlažby a pochopitelně i odtokového žlabu. Tyto tři prvky spolu musí dokonale ladit. Dále je zapotřebí kvalitní řemeslná práce.

Kdy se rozhodnout pro montáž podlahové vpusti aneb sprchového žlábku?

Prakticky kdykoli, pokud je na místě vhodná podlahová konstrukce. Odtokový žlab vyžaduje minimální stavební výšku. Na místě je odborné posouzení ze strany experta na koupelny, v případě rekonstrukce staršího domu i statika. Když jsou ale podmínky pro instalaci odtokového žlabu příznivé, není důvod mu nedat před sprchovou vaničkou přednost. Odtokový žlab přináší čistý a sladěný vzhled koupelny. Sprchový kout je lépe integrovaný do interiéru. Vanička je naproti tomu celkem nevzhledná a čím déle se používá, tím vypadá hůře. Ačkoliv i v kategorii sprchových vaniček zaznamenáváme pokrok a moderní modely z litého mramoru nebo akrylátu už působí ve sprchovém koutu mnohem příjemněji, stále se vaničky měřit nemohou s odtokovými žlaby.

Jak poznat, že sprchový kout zatéká

Zatékání sprchového koutu dokáže pořádně znepříjemnit život. Pokud se vlhkost dostane tam, kam nemá, může způsobit plísně, zničit omítku nebo dokonce vyplavit sousedy. Některých problémů si ve sprše všimnete okamžitě - voda stékající po podlaze koupelny nebo louže kolem vaničky po každém sprchování zkrátka nejdou přehlédnout. Ne vždy je ale zatékání tak zjevné. Většinou jde o pomalé, nenápadné prosakování, které se projeví až časem. Tohle jsou varovné signály, že je něco špatně:

• Mapa na stěně nebo stropě sousední místnosti.
• Zatuchlý zápach - vzniká, když se voda drží ve skrytých místech a podporuje růst plísní.
• Odlupující se malba nebo nafouklá omítka - nejčastěji v rozích nebo kolem sprchového koutu.
• Plíseň ve spárách nebo rozích - důsledek trvalé vlhkosti a nedostatečného těsnění.
• Skvrny nebo mokré spáry kolem vaničky či podlahy.

Problém je, že i malý průsak se může během měsíců proměnit ve velkou škodu. Proto je důležité neodkládat řešení a pustit se do opravy nebo izolace co nejdříve.

Nejčastější příčiny zatékání sprchového koutu a jak je opravit

Voda ve sprchovém koutu si vždycky najde cestu - zvlášť pokud jí to nevědomky umožníte. Níže naleznete přehled nejčastějších příčin a jejich řešení:

Čtěte také: Ochrana koupelny před vlhkostí: hydroizolace sprchy

Poškozené nebo chybějící těsnění (silikon)

Silikonové spáry časem ztrácí pružnost, praskají nebo plesniví. Voda pak snadno zatéká mezi vaničku a stěnu nebo do rohů.

Řešení:

• Na odstranění staré vrstvy silikonu použijte škrabku na odstranění silikonu nebo ořezávací nůž. Pro větší ochranu rukou můžete použít ochranné rukavice.
• Na zbavení se zbytků starého silikonu použijte chemický odstraňovač silikonu, který vám práci výrazně ulehčí.
• Před aplikací nového silikonu je důležité podklad důkladně očistit od jakýchkoliv tuhých zbytků, stejně tak od použitého odstraňovače silikonu.
• Vyčistěte spáry technickým lihem nebo benzínem.
• Po zaschnutí naneste nový sanitární silikon, ideálně s protiplísňovou úpravou.
• Odřežte horní část kartuše a našroubujte na ni aplikátor.
• Nastříkejte PERFECT SEAL Dokončovací sprej po celé délce silikonového spoje. Přebytečný silikon odstraňte vhodnou hranou PERFECT SEAL Špachtle a spáru vytvarujte do požadovaného tvaru.
• Když je spoj takto vytvarovaný, opět nastříkejte na silikon PERFECT SEAL Dokončovací sprej a prstem ho jemně vyhlaďte, abyste zanechali dokonalý finiš a co nejčistší výsledek.
• Do širších spár nebo dilatačních přechodů vložte separační provazec PES, který zabrání trhání nového tmelu.

Špatně spádovaná podlaha

Pokud podlaha nemá dostatečný sklon (alespoň 1,5 %), voda nestéká do žlabu a zůstává na dlažbě.

Řešení:

• Ve fázi stavby nebo rekonstrukce vytvořte správný sklon pomocí samonivelační stěrky.
• Pokud je už hotovo, zvažte lokální vyrovnání povrchu nebo rekonstrukci části podlahy.
• Důsledně dbejte na hydroizolaci, zejména v rozích a kolem odtokových žlabů.

Netěsnící sifon nebo ucpaný odpad

Když sprcha přestane správně odtékat, voda se hromadí a začne hledat nejslabší místo. Zatékání pod vaničku může být důsledkem netěsného spoje nebo prasklého těsnění.

Řešení:

• Sifon demontujte - odšroubujte připojení k vaničce i odpadní trubce.
• Zkontrolujte a vyměňte těsnění.
• Vše vyčistěte a znovu sestavte.
• Při výměně zvažte kvalitnější sifon s vyšší těsností a snadnějším čištěním.

Prasklá nebo nekvalitní sprchová vanička

Mikropraskliny nebo deformace u levných plastových vaniček nejsou výjimkou.

Řešení:

• Drobná poškození (do 1 mm) přebruste a zaleštěte speciální pastou.
• Pokud je vanička prasklá nebo se prohýbá, vyměňte ji za novou, ideálně z kvalitního materiálu (litý mramor, smaltovaný plech).
• Novou vaničku instalujte tak, aby mezi ní a obkladem zůstala mezera 2-5 mm, kterou vyplníte silikonem - pokud bude vanu potřeba vyjmout, nezničíte si dlaždičky.
• V případě instalace vaničky do sprchového koutu naneseme na její obvod a pod vaničku polyuretanový tmel SAB. Vaničku vložíme pod obklad tak, abychom snížili riziko zatékání pod vaničku. Naopak přiložení vaničky k obkladu je mnohem náchylnější k tvorbě prasklin mezi obkladem a vaničkou.

Špatné utěsnění sprchové zástěny a profilů

Zvlášť u moderních bezrámových koutů může voda prosakovat mezi sklem a obkladem, nebo kolem lišt. Stačí milimetrová mezera a voda si najde cestu.

Čtěte také: Alternativa k obkladům: Betonová stěrka

Řešení:

• Zevnitř utěsněte spoj mezi lištou a stěnou pomocí transparentního silikonu, určeného pro sklo a kovy.
• Zvenku použijte silikonovou těsnící pásku (dle doporučení výrobce).
• Kontrolujte také praskliny kolem pantů nebo uchycení skleněných stěn.

Poškozená nebo nasákavá spárovací hmota

Staré nebo nekvalitní spáry mohou propouštět vodu - zvlášť v kombinaci s nesprávnou hydroizolací podkladu.

Řešení:

• Odstraňte starou spárovací hmotu (např. pomocí frézky).
• Aplikujte novou - flexibilní cementovou (pro běžné použití) nebo epoxidovou (do silně zatěžovaných prostor).
• U přechodových spár (např. dlažba-žlab) použijte polyuretanový tmel, který je pružnější než klasické hmoty a lépe odolává změnám teplot a zatížení.
• K běžnému zaspárování použijeme flexibilní cementovou spárovací hmotu GFDRY se sníženou nasákavostí, eventuálně spárovací hmotu GFBIO odolávající navíc plísním a bakteriím. Spárovací hmotu podle návodu pečlivě rozmícháme a necháme odstát. Tím snížíme množství vzduchových bublin ve hmotě, které mohou být příčinou zatékání do podkladu.
• Životnost spárování pak můžeme zvýšit použitím dvousložkové epoxidové spárovací hmoty GEASY s vysokou mechanickou a chemickou odolností.

Pokud je hlavní příčina zatékání hlubší - například špatně vyřešená hydroizolace pod dlažbou - běžná oprava nestačí. V takovém případě je ideálním řešením hydroizolace pomocí tekuté gumy, která vytvoří trvale pružnou a bezešvou ochrannou vrstvu.

Hydroizolace sprchového koutu pomocí tekuté gumy

Když je zatékání důsledkem chybějící nebo poškozené hydroizolace, nestačí vyměnit silikon nebo opravit sifon. V takovém případě je potřeba začít od podkladu - tedy od správné hydroizolace sprchového prostoru. A právě tady přichází ke slovu tekutá guma, moderní materiál, který si poradí i s extrémní vlhkostí a mechanickým zatížením.

Tekutá guma vytváří bezešvou, trvale pružnou membránu, která vodu nepropustí, ale zároveň zůstává odolná vůči pohybům podkladu (například u vaničky nebo dilatačních spár). Přilne téměř ke každému materiálu - betonu, dlažbě, kovu i plastu - a snadno se aplikuje štětcem nebo válečkem. Navíc neobsahuje toxické látky a je ideální pro použití v interiéru.

Kdy použít tekutou gumu?

• Pokud sprchový kout nemá vaničku, ale je řešený jako dlažba s odtokovým žlabem.
• Když rekonstruujete starší koupelnu a potřebujete obnovit kompletní izolaci pod dlaždicemi.
• Při lokální opravě v místech, kde zatéká do rohů, kolem žlabu nebo do napojení podlahy a stěny.
• Pro dodatečné zajištění detailů, které bývají náchylné k průsakům - např. napojení na vodoinstalaci nebo těsnění kolem vaničky.

Jak správně na montáž sprchového žlabu

Montáž sprchového žlabu není ničím, co by vás mělo fyzicky vyčerpat. Je ale nutné být maximálně přesný a všechny kroky dobře zvládnout.

Čtěte také: Stěrka na sprchový kout: Jak vybrat?

• Kapacita průtoku - musí být v souladu se sprchovou baterií. Při nákupu sprchové baterie vás prodejce informuje, jaké je průtokové množství baterie.
• Frekvence použití - když zařizujete sprchu na chalupu nebo do koupelny pro hosty, zvolte podlahovou vpusť se suchou nebo kombinovanou zápachovou uzávěrou. Také je nutné vzít v potaz specifika daného místa.
• Typ sifonu - nekvalitní vaničkový sifon nelze kombinovat s nerezovým žlabem.
• Ve sprchovém koutě musí být dostatečně vysoká prahová lišta (alespoň 10 milimetrů).
• Podlahu je nutné dobře vyspádovat. Počítejte s tím, že při instalaci žlabu musíte dobře odhadnout vrstvy betonu, hydroizolace, správné lepení dlažby a tak dále. Ve všem vám vyjde vstříc návod na výrobku.
• Výška okraje žlabu musí být identická s tloušťkou dlažby, na niž bylo použito lepidlo a hydroizolace.

Spádování podlahy

Při spádování se projeví výhody odtokového žlábku ke zdi - podlaha se spáduje jen jedním směrem, což podstatně ulehčuje práci. V případě, že jste zvolili odtokový žlábek do prostoru, musíte spádovat podlahu všemi směry ke středu. Pro některé uživatele je toto řešení ale esteticky zajímavější. Spádování je nutným krokem - na ploše v absolutní rovině se voda rozlévá do všech stran, i při spádu cca 0,5 % není dosaženo dostatečně rychlého proudění a hrozí tak riziko zanášení. Když v rámci spádování pokládáte dlažbu, lépe se vám pracuje s dlaždicemi menšího formátu. S velkými dlaždicemi se v tomto kroku manipuluje poměrně obtížně, vzhledem k tomu, že ve sprchovém koutu bývá poměrně málo prostoru.

Montáž krok za krokem

1. Podle typu žlabu připravte prohlubeň v podlaze.
2. Naznačte si otvory pro osazení hmoždinek. Ty následně vyvrtejte.
3. Naposledy ověřte vodováhou, že je žlab v rovině.
4. Připravte si napojení na odpad. Redukcí zkorigujte různé rozměry trubek. Příliš dlouhé trubky zkracujte pilkou na železo. Řeznou hranu můžete obrousit půlkulatým pilníkem.
5. Proveďte kontrolu vodou. Nalijte do žlabu pár decilitrů a zjistěte, jestli v jednotlivých spojích neprosakuje voda.
6. Po dokončení a zatuhnutí vyrovnávacích vrstev a izolací připojte žlab na vrstvu izolací. Použijte k tomu samolepicí pásy.
7. Položte dlažbu tak, aby lícovala s okrajem žlabu.

Utěsnění dilatačních spár ve sprchovém koutě

Ve sprchovém koutě je dilatační spára kritickým místem. Tvoří spoj mezi odlišnými konstrukčními prvky, jako jsou např. podlaha a stěna. Častokrát se zapomíná, že dilatačními spárami jsou také svislé spáry v rozích stěn. Pokud na sebe navazuje v koupelně keramický materiál a kovový liniový žlab nebo vanička, připojujeme materiál, který má dvojnásobně vyšší tepelnou roztažnost než keramika. Takové rozdíly běžné cementové spárovací hmoty nevydrží. Silikon nebo polyuretan by se neměl dostat v pružné spáře až na její dno. Pokud by se spojil s podkladem, je pravděpodobné, že spára popraská. Toto riziko snižujeme vložením separačního mirelonového provazce (u RAKO SYSTEM výrobek PES) do spáry. Doporučujeme zvolit dvojnásobný průměr provazce oproti šíři spáry tak, aby provazec nezapadl na dno spáry. Před jejich aplikací pružné spárovací hmoty doporučujeme přetřít štětečkem styčné plochy ve spoji speciálním přípravkem, PRIMER NP. Jeho absence zvyšuje riziko odchlípnutí silikonu i polyuretanu ve spáře. Šířka dilatačních spár podle ČSN 73 3451 by měla být min. 5 mm.

Pro utěsnění sprchového koutu budete z řady RAKO System potřebovat separační provazec PES, dále přípravek PRIMER NP pro zlepšení přilnavosti silikonového tmelu, silikonový tmel ASI, vyhlazovací roztok CL807 a polyuretanový tmel SAB.

1. Před spárováním vložíme do přechodových (dilatačních) spár separační provazec PES. Zmírníme tím riziko popraskání a odtržení pružného těsnicího tmelu od keramických obkladů a dlažeb ve spáře.
2. Následně do spáry aplikujeme štětečkem PRIMER, kterým zvýšíme přilnavost silikonových tmelů k obkladům. PRIMER NP je přednátěr na nesavé povrchy, který zlepšuje přilnavost silikonového tmelu. Nanáší se před aplikací těsnicího tmelu.
3. Do rohů a vysoce namáhaných spár rovnoměrně naneseme pružný silikonový tmel ASI. Stejným způsobem utěsníme spáru kolem sprchového žlabu. Přechody mezi kovem a keramickými materiály bývají náchylné k tvorbě trhlin, protože tyto materiály mají zcela odlišnou tepelnou roztažnost.
4. Vyhlazovací roztok CL 807 pomáhá k lepšímu vytvarování a vyhlazení dilatační spáry. Po jeho aplikaci stáhneme přebytečný tmel elastickou stěrkou a spáru dotvarujeme do oblého profilu.
5. Pro tepelně namáhané místo jako prostor mezi přívodem vody a obklady (nástěnkou) použijeme k utěsnění polyuretanový tmel SAB, který má vynikající přídržnost. Protože velmi lepí, postupujeme opatrně, abychom neušpinili obklady. Vyhlazovací roztok CL807 nám pomůže lépe dotvarovat pružný tmel ve spáře.

Prevence zatékání: Co dělat, než se něco pokazí

Zatékání sprchového koutu je sice řešitelný problém, ale daleko lepší je, když k němu vůbec nedojde. Dobrá zpráva? Mnoha závadám se dá předejít správnou instalací, pravidelnou údržbou a malou dávkou pozornosti.

Kvalitní materiály a správná montáž

Investice do kvalitní vaničky, profilů, sifonu nebo silikonových tmelů se vrátí - v podobě delší životnosti i nižší poruchovosti. U montáže je klíčové dodržet přesné postupy:

• Vaničku vždy instalujte pod obklad, ne až k němu.
• Dilatační spáry vyplňte pružným tmelem, ideálně s vloženým separačním provazcem.
• Podklad předem hydroizolujte - ideálně pomocí tekuté gumy, která vytvoří vodotěsnou a pružnou membránu.

Pravidelná kontrola a údržba

Ani ten nejlepší silikon nevydrží věčně. V koupelně navíc působí vysoká vlhkost, teplo i čisticí prostředky - to vše životnost těsnění zkracuje.

• Jednou ročně zkontrolujte stav silikonu - pokud je popraskaný, tvrdý nebo se loupe, vyměňte ho.
• Udržujte spáry a profily čisté, ideálně přírodními nebo šetrnými čisticími prostředky.
• Pravidelně čistěte sifon - předejdete ucpání a nečekanému přetečení.

Preventivní hydroizolace už při stavbě nebo rekonstrukci

Nečekejte, až se objeví první známky vlhkosti. Nejlepší ochranou je podchycení problému už při budování koupelny.

• Podlahu i stěny ve sprchovém koutě izolujte tekutou hydroizolací.
• Zvláštní pozornost věnujte rohovým spojům, prostupům trubek a napojením žlabu nebo vaničky.
• Před obkládáním nechte izolaci zcela zaschnout a zkontrolujte její celistvost.

Čištění sprchového žlabu a těsnění

Čištění zašlého těsnění u sprchového koutu

Těsnění je bohužel Achillovou patou každého sprchového koutu. Těsnění (často nazývané okapnička nebo magnetická lišta) je vyrobeno z měkčeného PVC nebo silikonu. Tyto materiály jsou sice pružné, ale časem degradují. Mikroskopické póry se otevírají a usazuje se v nich vodní kámen, který funguje jako "smirkový papír" a zachytává nečistoty.

1. Než sáhnete po agresivní chemii, zkuste to, co máte doma. Použijte přípravky proti plísním (např. Savo), ale pozor: Chlor může u některých levnějších plastů způsobit jejich žloutnutí nebo křehnutí.
2. Největší chybou je čistit těsnění přímo na dveřích. Sundejte těsnění: Většina spodních lišt a magnetických profilů je na skle pouze "nacvaknutá".
3. Lázeň: Ponořte lišty do lavoru s roztokem vody a octa (nebo čisticího prostředku).
4. Vyčistěte hranu skla: Zatímco se lišty koupou, vyčistěte a odmastěte hranu skla, na které byly nasazeny.
5. Kdy už čištění nepomůže? Bohužel, silikon a plasty mají svou životnost. Pokud čištění nepomáhá, je lepší investovat do nového těsnění. Nové těsnění je otázkou pár stovek korun, ale váš sprchový kout bude vypadat jako nový.
6. Stěrka je základ: Po sprše stáhněte vodu ze skel stěrkou.

Čištění sprchového žlabu

Žlab pravidelně kontrolujte a čistěte. Odpadní systém je díky sifonu možno čistit jak mechanicky (až do stupačky), tak i chemicky. POZOR: na konstrukci žlabu nesmí být chemie použita.

Při čištění nerezových ploch nikdy nepoužívejte drátěnky, abrazivní houbičky, ani žádné jiné tvrdé předměty.

Jak žlab správně čistit?

1. Nejdříve odstraňte rošt pomocí přiloženého kovového háčku.
2. Viditelné plochy čistěte vždy pomocí měkké látky. Používejte pouze teplou vodu a šetrné čisticí prostředky pro domácnost.
3. Dalším krokem je čištění roštu. U roštu záleží na tom, jaký typ máte.
   • U nerezového roštu postupujte stejně jako u těla žlabu.
   • Pokud máte nerezový rošt s vloženou dlažbou, čistěte ho stejným způsobem, jako zbytek podlahy. Jestliže si nejste jistí, jaký prostředek na podlahu použít, informujte se u svého dodavatele dlažby nebo obkladů.
   • V případě, že máte nerezový rošt se skleněným povrchem, měli byste ho čistit pouze měkkým hadříkem a teplou vodou. Samozřejmě můžete použít šetrný, bezbarvý čistič na skleněné plochy, ale není to nutností.
4. Důležité je také čištění sifonu, abychom předešli jeho případnému ucpání nebo zápachu. Po odstranění roštu z těla sprchového žlabu, vyjměte zápachovou uzávěru z odpadu a tu důkladně vypláchněte.

U barevných provedeních jsou výše zmíněná pravidla ještě důležitější. Žlab i rošt omýváme pouze mýdlovou vodou. Další věc, které je potřeba se u čištění vyhnout, jsou vysoké teploty, které by mohly povrch poškodit. Dále je namístě pravidelně odstraňovat také zbytky kosmetických produktů. Nedoporučujeme zejména čištění hrubými houbami, drátěnkou, čisticími prostředky na stříbro nebo abrazivními prášky. Každý výrobce sprchových koutů a dveří má vlastní způsob jak se jejich výrobkům věnovat. Co výrobce, to jiný materiál a technologie, je tedy nutné se řídit jejich návody.

tags: #cim #podmazat #sprchovy #zlab #těsnění

Oblíbené příspěvky:

• Vše o půjčovně brusek ŠIMEK
• Využití recyklovaného betonu
• Vše o antibakteriálních podlahách a jejich údržbě
• Ochrana dřeva bitumenovým tmelem
• Betonová podlaha v garáži: jak na to?