Jednu z nejpozoruhodnějších vyhlídkových staveb objevíte na nejvyšším místě zámeckého parku v Krásném Dvoře u Podbořan. První novogotická stavba v Česku a zároveň první rozhledna ve střední Evropě, to je novogotický templ z roku 1793, který stojí v zahradě státního zámku Krásný Dvůr na Lounsku. Vyniká především výraznými vitrážovými okny. Novogotický templ je první čistě novogotickou stavbou na našem území.
Architektura a vznik templu
Sám Jan Rudolf Černín, zakladatel krásnodvorského parku, byl patrně autorem návrhu této výjimečné stavby. Plány budovy vyhotovil Andreas Niederhofer v letech 1792 a 1793. Stavba trvala několik roků, v účtech se objevují náklady na dokončení templu ještě v roce 1796. Zatímco pro ostatní drobnou architekturu v parku můžeme najít předlohy v dobových vzornících, Novogotický templ byl navržen individuálně přímo pro dané místo. Netvoří typickou stavbu v krajinářském parku, uplatněnou v konkrétním „orámovaném“ krajinném obrazu, ale z pomyslného obrazu vystupuje a propojuje park s okolní krajinou. Slouží jako rozhledna, odkud je možné shlédnout nejen část rozlehlého parku, ale odkud jsou vidět také Krušné či Doupovské hory. Templ na sebe již zdálky poutá pozornost návštěvníků. Dvacet metrů vysoká stavba vznikla podle návrhu hraběte Jana Rudolfa Černína.
Novogotický templ je centrální stavba, jejíž obvod je vepsán do kruhu. Půdorys je tvořen šesti trojbokými úseky, mezi kterými jsou vysoké trojboké pilíře. Spodní část stavby vynáší užší převýšenou lucernu, do které jsou netradičně v úrovni korunní římsy opřené půloblouky napodobující gotický opěrný systém. Střecha je jehlancová a vrcholí makovicí s latinským křížem. Templ je důmyslnou kombinací cihelné a dřevěné nosné konstrukce, což umožnilo celkové odlehčení obvodového pláště a tím zvětšení prosklených ploch. Ve své době šlo o velmi atypický a odvážný počin. Od hlavic interiérových žebrových pilířů výše je nosná konstrukce hlavního prostoru celá dřevěná. Prvky jsou povrchově sjednoceny tak, aby stavba působila jako zděná z kamene. Soudobý znalec umění Jan Quirin Jahn vyjadřuje v roce 1797 pochyby o životnosti této stavby právě z důvodu rozsáhlého využití dřevěných prvků. I architekt se zřejmě při návrhu obával o funkci dosud nevyzkoušené nosné konstrukce, a proto objekt předimenzoval uplatněním ocelových táhel a dřevěných podpěr.
Památník Karla Schwarzenberga a expozice
Stavba sloužila od počátku jako vyhlídka, kam Černínové vodili své návštěvy. Později se stala připomínkou maršála Schwarzenberga, vojevůdce z napoleonských válek. V roce 1847 byla v interiéru umístěna socha polního maršála Karla Filipa Schwarzenberga (1771-1820), úspěšného vojevůdce a vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska roku 1813. Právě jeho socha na vysokém podstavci byla dominantou interiéru stavby. Socha od Emanuela Maxe z roku 1847 představuje maršála ve slavnostní uniformě s pláštěm. Autorem sochy tesané z jemnozrnného bílého pískovce byl Josef Max a autorem novogoticky profilovaného podstavce s daty významných bitev architekt Josef Kranner. Kolem sochy vznikla expozice, která se věnuje krajinářským parkům.
Komplexní obnova templu
Dlouhá léta přístupná vyhlídka, která po výstupu vnějšími schodišti nabízela výhled na Krušné hory, Doupovské hory a Podbořansko, byla po celkové rekonstrukci stavby v letech 1975-78 uzavřena. Výstup znemožnily kovové mříže a později i okolní oplocení, které zabránilo přístupu do blízkosti opětovně chátrající stavby. Teprve roku 2007 se londýnská nadace "Přátelé českých a moravských zámků, zahrad a parků" nechala slyšet, že se zasadí o revitalizaci celého parku včetně provedení opravy rozhledny. Náklady na její opravu byly vyčísleny na cca 20 mil. Kč. Záměr však nevyšel, a tak se Národní památkový ústav ČR, resp. vedení zámku v Krásném Dvoře rozhodlo získat na rekonstrukci templu dotace z tzv. norských fondů. V roce 2014 se z nich podařilo získat cca 13 mil. Kč, další prostředky byly zajištěny z Ministerstva kultury. Celkové opravy za cca 21 mil. Kč byly zahájeny v červenci 2015. Oprava objektu z roku 1793 na okraji Velké louky, která nyní slouží jako tréninkové golfové hřiště, začala v listopadu 2014. „Obnova stála něco přes 20 milionů korun, jednou z nejdražších položek byla vitrážová okna,“ řekla Šárka Kovaříková ze zámku. Velkou část nákladů pokryla dotace z takzvaných norských fondů. Termín jejich dokončení však musel být několikrát odsunut, během rekonstrukce se postupně ukázalo, že templ je v podstatně horším stavu než se na začátku předpokládalo. Právě kvůli havarijnímu stavu byla rozhledna léta zavřená. Opravy nakonec trvaly až do jara 2017.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Hlavním zhotovitelem stavební obnovy byla pražská firma Avers, s.r.o. Odborníci obnovili vstupní schodiště a dlažby v interiéru, plášť lucerny, opravovali vnitřní dřevěná žebra, vřetenová schodiště, dřevěná žebra po obvodu, nová je omítka. Barevná vitrážová okna (180m2) vytvořili s použitím starých postupů skláři z německého Waldsassenu. Rozpočet na ně představoval zhruba čtvrtinu celé obnovy. Socha Karla Schwarzenberga byla restaurována pod vedením akademické sochařky Niny Jindřichové. Ze strany správce památky Národního památkového ústavu byl projektovým manažerem Ing. Tomáš Petr a vedoucí projektu Mgr. Michaela Hofmanová. Na vytvoření výstavy „Krajinářské zahrady a parky“ v interiéru templu se podílel pražský ateliér Coll Coll, grafička Dana Skalická a Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D. z Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži.
Oprava templu byla financována z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Projekt byl realizován v letech 2014-2017 a zahrnoval komplexní stavební obnovu objektu včetně zhotovení kopií původních vitrážových oken, repliky vyhlídkové lávky a restaurování sochy polního maršála Schwarzenberga. Celková částka na obnovu činila 20,3 milionů korun, přičemž příspěvek z EHP činil 13 073 781 korun.
Další uzavření a oprava
Tři roky po kompletní opravě se však v objektu objevily závady, které si v září 2020 vynutily jeho uzavření. V interiéru se objevilo několik míst, na kterých se projevilo zatékání do konstrukce. Z toho důvodu památkáři rozhodli o prověření celé dřevěné konstrukce templu. Posudek ukázal, že část dřevěných žeber, která byla vystavena zatékání, napadla dřevokazná houba. Reklamace vůči zhotoviteli nebyly úspěšné a celá záležitost vygradovala do soudního sporu. Souběžně s jednáním se zhotovitelskou společností o napravení závad se Národní památkový ústav snažil nalézt jinou firmu, která by havarijní stav odstranila. Výběr vhodného zhotovitele se podařil až v rámci páté veřejné soutěže v roce 2023, kdy došlo k uzavření smlouvy na obnovu poškozených dřevěných prvků a části střechy s pražskou firmou Art Kodiak s.r.o. (se subdodavatelem AF Art s.r.o.). Oprava o celkových nákladech cca 5 mil. Kč měla být dokončena v závěru roku 2025. K opětovnému otevření templu však do současnosti zatím nedošlo. Výjimkou bylo pouze jednorázové zpřístupnění stavby 12. května 2024.
Otevření pro turisty a přístup
Opravený templ se poprvé návštěvníkům otevřel ve čtvrtek 25. května 2017, v běžném provozu byl od soboty 27. května 2017. Návštěvníci si zde mohli prohlédnout výstavu o přírodně krajinářských parcích, obnovené vitráže, zrekonstruovanou sochu polního maršála Karla Schwarzenberga a samozřejmě vystoupat na obnovený vyhlídkový ochoz. Templ bude přístupný denně kromě pondělí. Bude se otevírat v 9 hodin, na místě bude pokladní.
Templ se nachází v zámeckém parku a od parkoviště před zámkem (50.2512625N, 13.3709128E) nás k němu dovede místní značení (cca 1,5km s převýšením zhruba 70m). Kratší je přístup od golfového klubu (50.2427583N, 13.3555556E) nacházejícího se v blízkosti silnice Buškovice-Brody.
Čtěte také: Pokládka cihlového obkladu
Anglický park Krásný Dvůr a jeho budoucnost
Téměř stohektarový anglický park, který je prvním svého druhu v Čechách, založil Jan Rudolf Černín v letech 1783-93. V parku je mnoho staveb, které jsou většinou ve špatném stavu. „Máme podanou žádost o dotaci do Integrovaného regionálního operačního programu. Projekt zahrnuje komplexní obnovu Poustevníkovy rokle, Čínského pavilonu, umělé kaskády, Panova templu, Lusthausu, Obelisku a cestní sítě,“ řekla Šárka Kovaříková. V zámeckém parku naleznete pozoruhodných stavbiček víc: Panův templ, Goethův pavilon, Čínský pavilon, Červenou myslivnu, Gloriet, obelisk (postavený na památku vítězství Rakouska nad Francií roku 1796) a samozřejmě již zmiňovanou rozhlednu Templ. „Na podzim budeme vědět, zda jsme uspěli. V roce 2023 bychom mohli park ukázat, jak vypadal naposledy za Černínů,“ uvedla. Obelisk v parku byl postaven na památku vítězství Rakouska nad Francií v roce 1796.
Fáze obnovy templu
| Období | Popis | Náklady (Kč) | Zdroje financování |
|---|---|---|---|
| 1975-1978 | Celková rekonstrukce, následné uzavření | 1 270 000 | |
| 2014-2017 | Komplexní stavební obnova, včetně vitráží a sochy K. Schwarzenberga | 20 300 000 | Norské fondy (13 073 781), Ministerstvo kultury |
| 2023-2025 (plán) | Oprava poškozených dřevěných prvků a střechy po zatékání | cca 5 000 000 |
Čtěte také: Magicrete: Vše, co potřebujete vědět
tags: #cihlovy #novogoticky #dvur #informace