Plánujete stavbu rodinného domu a stojíte před jedním z prvních zásadních rozhodnutí: z čeho bude postaven? Zvolit dřevostavbu, nebo vsadit na klasický zděný dům? Není to snadné, protože každý z těchto stavebních systémů má své výhody i nevýhody - a neexistuje univerzálně správná volba. V mnohém záleží na konkrétních podmínkách, požadavcích, životním stylu či prioritách a možnostech investora.
Nestranost v Porovnání
Přiznejme si hned na začátku otevřeně, že z principu není jednoduché zůstat zcela nestranní. „Vždy zde budou zarytí příznivci a odpůrci dřevostaveb, stejně jako jiných stavebních materiálů. Není však důvod hnát vše do extrémů. Máte přeci na svém zděném domě dřevěný krov, stejně jako dřevostavba své betonové základy, že? Nejde a nemělo by jít o válku konstrukčních materiálů. Každý z nich má svá pro i proti a ne za všech okolností se oba hodí.
„Někdy naopak může být nejlepší hybridní řešení spojující výhody obou konstrukčních systémů, například s ohledem na konfiguraci terénu v místě stavby. Při svažitém pozemku je spodní podlaží řešeno jako zděné a vrchní stavba nad terénem navržena formou dřevostavby. Konečné slovo má vždy investor a úkolem dobrého projektanta je mu nabídnout odbornou pomoc při analýze, který systém je pro něj v daném případě a s ohledem na spoustu rozhodujících faktorů vhodnější," zmiňuje Ing.
1. Rychlost Výstavby
Tento argument ve prospěch dřevostaveb je veřejnosti známý asi nejvíc. Zatímco u zděného domu je třeba počítat s obvyklou výstavbou v délce minimálně jednoho roku (spíše více), montovaná dřevostavba může být hotová v řádu měsíců. „Naše dřevostavby stavíme průměrně čtyři až pět měsíců, zatímco klasická zděná výstavba se může protáhnout až na dva roky," uvádí Petr Podlaha, jednatel firmy Alfahaus.
Důvodem výhodnosti dřevěné konstrukce není jen ona sama, ale i způsob její přípravy - dřevostavby bývají často prefabrikované, tedy připravené ve výrobní hale za kontrolovaných vnitřních podmínek. „Přesnost a preciznost ve výrobním závodě je velkou devizou," doplňuje ho Martin Líska, obchodní ředitel společnosti VEXTA. „Pro montované stavby s prefabrikací existuje zákonný požadavek - ucelený certifikovaný systém stavby. Každý dřevopanel prochází výstupní kontrolou. Kvalitních pracovníků na stavbu je čím dál méně a to hraje prefabrikaci do karet.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Prefabrikace zároveň výrazným způsobem snižuje závislost na počasí, která u zděných budov často bývá zásadním faktorem délky výstavby - tím, že tady velká část procesu probíhá pod střechou, bez deště i mrazu, obejde se bez zbytečných prostojů a zpoždění termínů. Navíc, v dřevostavbě lze ihned bydlet - díky absenci mokrých procesů (s výjimkou anhydritových podlah) nejsou třeba žádné pauzy na vysušení a zrání, a to ani v průběhu stavby, ani po jejím dokončení.
2. Tepelná Účinnost a Prostor
Další z výrazných předností dřevostaveb je přirozeně tepelně účinná skladba, kterou není třeba dále izolovat, což může zajistit i několik metrů čtverečních životního prostoru v domě navíc. Není totiž třeba používat tak masivní konstrukce - kompletní obvodová stěna obvykle mívá tloušťku kolem 30-35 cm. „Dřevostavby mají tenčí obvodové konstrukce při stejné úrovni tepelné izolace, což vede k větší užitné ploše interiéru při stejných vnějších rozměrech domu," uvádí Ing. David Javorský, výkonný ředitel Nema Dřevostavby.
Máte-li pevně danou zastavěnou plochu, skutečně můžete dosáhnout větších pokojů - i pár centimetrů navíc někdy může být klíčových, např. Skladba dřevěné stěny ale může být rozhodujícím faktorem i v některých jiných specifičtějších případech. „Nejenže je dřevěná konstrukce subtilnější a vede k efektivnějšímu využití prostoru, kdy klient v rámci stejného půdorysu získává více obytné plochy," potvrzuje i Karel Míka z firmy Wolfhaus, „je zároveň i lehčí, a tedy vhodná např.
3. Energetický Standard a Ekologie
Jak už bylo zmíněno, dřevo jako materiál přirozeně izoluje, a díky tomu většina dřevostaveb bez problému splní požadavky na nízkoenergetický nebo pasivní standard. „Zároveň je snazší v nich eliminovat tepelné mosty a vznik rosných bodů." Na tom se shodnou všichni oslovení odborníci, např. Ekologický přístup je pak dalším bodem, kde dřevo nad cihlou s přehledem vítězí. Zásadním argumentem v otázce udržitelnosti je totiž fakt, že, jak zdůrazňuje Míka, „dřevo je obnovitelný materiál a má výrazně menší ekologickou stopu. Navíc, stromy během růstu pohlcují CO2 a vytvářejí kyslík."
Kromě toho, že CO2 neemitují, ba dokonce ho v sobě vážou, by dřevěné části mělo být možné po ukončení jejich životnosti z větší části recyklovat. „Dřevostavby se rychle vytopí i ochladí. Umístění a orientace stavby (např. na jih) může tepelnou pohodu pozitivně ovlivnit, což se zohlední již při plánování.
Čtěte také: Pokládka cihlového obkladu
4. Vnitřní Klima a Akustika
Dalším argumentem, který asi nepřekvapí, je, že dřevo je příjemný, živý materiál, ve kterém je člověku zkrátka dobře na duši i po těle. Architekt Pavel Horák z projekčně-realizačního ateliéru Prodesi/Domesi na odborných akcích zmiňuje případ, kdy postavili dřevěnou školku vedle původní zděné a po několika letech provozu je v této nové budově výsledkem o polovinu menší nemocnost dětí.
Při zmínění akustiky se dostáváme k dalšímu bodu, kde mohou dřevostavby za určitých okolností prohrávat. Lze ji ale zásadním způsobem ovlivnit kvalitou provedení. Líska například navrhuje konkrétní řešení: „Po akustické stránce stavbě případně jistě pomáhá varianta, kdy místo suchých skladeb v podlahách někteří dodavatelé používají betonovou mazaninu - jako to dělá např. Obyvatelé této řadovky si chválí, jak technologie dřevostavby a další moderní vybavení zdařile eliminují nedostatky, jimiž řadové domy trpěly dříve - zejména z hlediska akustiky.
5. Trvanlivost
Chce-li někdo využívat faktu, že se u nás dřevostavby ve větším rozvíjejí teprve nějaká dvě poslední desetiletí, a zpochybňovat jejich trvanlivost, stačí se podívat na dřevěné kostely, které stojí celá staletí, nebo kalkulovat se zahraničními stavbami.
6. Odolnost vůči Živlům
Kde je ovšem třeba přiznat cihle nesporné výhody, to je odolnost vůči přírodním živlům. Hit Dalibora Jandy Oheň, voda, vítr by mohl fungovat jako hymna tábora za zdivo. Např. u větru logicky čím těžší konstrukce, tím méně obav. Specifickou a často zmiňovanou otázkou je pak odolnost dřevostaveb vůči požáru. Nezpochybnitelným faktem je, že dřevo hoří. Jen to vůbec nesouvisí s rizikem požáru v domě. Ten může vzniknout úplně stejně v dřevěné i zděné stavbě - příčina totiž bude vždy úplně jinde než v konstrukci.
Velkým tématem pak je voda. Nechcete ji ani ve zděném domě, ale u dřeva budete o to opatrnější. Jsme národ houbařů, ale chceme je v košíku nebo v polévce, ne v konstrukci domu. „Jedině správné provedení rozvodů zabrání nechtěnému úniku, případně kondenzaci vody v konstrukci dřevostavby. Preventivně lze také instalovat čidla pro monitoring vlhkosti v konstrukci či záplavová čidla varující v případě nehody," informuje Nováčková z ADMD.
Čtěte také: Magicrete: Vše, co potřebujete vědět
„V případě odstraňování následků po povodních je jednodušší dřevostavbu vysušit, vyměnit tepelnou izolaci a tím urychlit dobu rekonstrukce," radí Míka. Technologická kázeň a oslovení odborníků - to je to, co se tady počítá dvakrát. Základní chybou bývá špatné řešení soklu, zejména nedostatečné odsazení dřevěné konstrukce od terénu. Jednoduché pravidlo říká, že by měla dřevěná konstrukce začínat minimálně třicet centimetrů nad terénem. Jednoznačně dává smysl toto pravidlo dodržet. Vysoká vlhkost u paty dřevěné konstrukce totiž může způsobit vážné škody.
Dalším velkým rizikem je vlhkost, která hrozí kondenzací při prostupu konstrukcí. Nevhodně provedená nebo poškozená parozábrana, neprolepené spoje, které mají být důsledně utěsněné, to jsou nejslabší místa, kudy vlhkost uniká nejrychleji a může kondenzovat. Plíseň a hniloba pak na sebe nenechají dlouho čekat. Nejen dřevostavbám výrazně škodí voda. Respektive vlhkost a voda, která se dostane do míst, kde být rozhodně nemá.
7. Legislativa
Zatímco zděné stavby jsou i z historické podstaty legislativně bezproblémové, u dřevostaveb se situace aktuálně pomalu, ale jistě vyvíjí. „V současnosti klade legislativa v ČR na dřevostavby mnohem přísnější požadavky. Zejména u vícepodlažních budov, které vzhledem k této legislativě téměř nelze realizovat. To je v porovnání se zbytkem Evropy ojedinělý jev," říká odborník z firmy Wolfhaus. I podle Ing. Davida Javorského jsou však přetrvávající mýty a legislativní přežitky stále ještě dost na škodu. „Dřevostavby mohou mít komplikovanější povolovací procesy a jsou často spojovány s předsudky ohledně jejich životnosti a odolnosti.
8. Cena
A tím se konečně dostáváme i k otázce peněz. Co je vlastně levnější? Dům ze dřeva, nebo zděný? Odpovědí vás asi zklamu a nejspíš nepřekvapím. To je různé - někdy jedno, jindy druhé. A taky to může být nastejno, jenže to není zásadní. Jak říká architekt Jan Vondrák, otázka ceny samotné konstrukce, tedy hrubé stavby domu, se totiž ve výsledku rovná zhruba ¼ ceny celého domu. Takže nějaký drobný rozdíl sem nebo tam nehraje roli.
Jisté finanční výhody zmiňuje Míka: „Dřevostavby mají nižší náklady na dopravu materiálu a manipulaci na staveništi, protože dřevo je lehčí než cihly nebo beton. Kromě toho není nutné složité zakládání na pevném podloží. Dodává přitom velmi relevantní připomínku: „Většina dodavatelů dřevostaveb při podpisu smlouvy garantuje cenu, zatímco běžnou praxí u zděné výstavby jsou faktury za vícepráce.
Mnohý stavebník se vícenákladům snaží vyhnout svépomocí, tou se skutečně dá hodně ušetřit. Kdo nezná nějakého bratrance, který si na domě zvládne udělat leccos a může pomoct? To se ovšem týká jen a pouze zděného domu - tam je prostor jak pro svépomoc, tak pro průběžné rozhodování či postupnou realizaci. Což může být výhodou, ale zároveň i nevýhodou. Dřevostavby jsou díky prefabrikaci úspornější co do staveništního zázemí, materiálu i odpadu. Ale vzhledem k přesnosti a nutnosti technologické kázně bývají v podstatě výhradně doménou profesionálů.
„Výstavba dřevostavby vyžaduje odbornou firmu a přesné dodržení technologických postupů. Prostor pro svépomoc je minimální," říká Martin Líska a dodává další pádný argument ohledně ceny, související s rychlostí výstavby: „Typický klient dnes obvykle už někde bydlí a současně platí i výstavbu nového domu. „Vše začíná výběrem stavební firmy.
9. Příprava Před Realizací
Jedním z hlavních rozdílů mezi oběma typy staveb, vyplývajícím z výše zmíněných faktů, je míra nutné přípravy před zahájením samotné realizace. Zatímco u zděné budovy lze mnohé detaily řešit až v průběhu výstavby, u dřevěné musí být vše přesně naplánováno dopředu. „Právě rychlost pozdější výstavby, kdy je třeba mít vše připraveno a rozhodnuto, je vykoupena nutností myslet více dopředu. Tato přípravná fáze je náročnější nejen časově, ale i finančně.
Projekt dřevostavby bývá obvykle dražší, protože musí zahrnovat podrobné statické výpočty a konstrukční řešení všech částí domu. Tuto praxi nám prostřednictvím konkrétní zkušenosti přibližuje Ing. Peterka: „Při projektování dřevostavby z CLT panelů jsme se při návrhu dispozičního řešení soustředili na to, aby veškeré rozvody vody a kanalizace byly zakomponovány v instalačních předstěnách, které byly navrženy pouze v technické místnosti, WC a koupelnách.
Zděné domy jsou vnímány jako stabilní, trvanlivé a výborně tepelně akumulační stavby. Při jejich výstavbě se používají masivní materiály jako cihly nebo tvárnice. Projektování obvykle nevyžaduje mnoho specifických detailů, protože konstrukční materiály jsou standardizované a variabilita menší. Projektování dřevostavby je mnohem specifičtější a náročnější. Před samotným návrhem projektu je nezbytné rozhodnout o konkrétních parametrech stavby.
Cena projektování dřevostavby je obvykle vyšší než u zděného domu. Důvodem je rozsah detailů, které je nutné definovat. Každý krok musí být naplánován a zakreslen, aby při montáži nedošlo k problémům a proces výstavby probíhal hladce. Přejít u hotového projektu zděného domu na dřevostavbu (či naopak) znamená zásadní změny. Mají rozdílné konstrukční vlastnosti a způsob výstavby.
U dřevostavby je třeba zohlednit specifické umístění elektrických rozvodů, vodovodních trubek a dalších inženýrských sítí. U dřevostavby vás na začátku čeká mnohem více detailních rozhodnutí. Kromě výběru materiálu také např. o druhu izolace, vzduchotěsnosti stavby, umístění oken, dveří, ale i elektrických zásuvek a vypínačů. Je třeba mít jasnou představu o tom, jak má váš dům vypadat i ve velmi konkrétních detailech. Samotná realizace dřevostavby pak právě díky pečlivému plánování a zaměření na detaily probíhá rychleji a efektivněji. Dřevostavba také nabízí flexibilitu v budoucí údržbě, pokud by bylo třeba nějaké změny v interiéru provést.
Shrnutí
Ať už se přikláníte k tradičním hodnotám zděné stavby, nebo vás láká rychlost a udržitelnost dřevostavby, jedno je jisté: ani jeden z těchto systémů už dnes není automaticky lepší či horší. Každý nabízí jiný způsob myšlení, plánování i bydlení. Zatímco dřevostavby bodují přesností, příjemným klimatem a úsporným provozem, zděné domy své příznivce oslovují tradičností, akumulačními schopnostmi a možností svépomoci. A někdo třeba zvolí výhody obou systémů a rozhodne se pro jejich vzájemnou kombinaci těžící z relevantních výhod každého z nich.
U kvalitně provedené dřevostavby oproti zděnému domu zásadní nevýhody nespatřuji. Při správném návrhu a provedení je možné stereotypní pochyby zejména o špatné akustice a přehřívání v létě účinně eliminovat. A výhody? V dnešní době vstupuje do popředí stále víc vliv staveb na životní prostředí. Dřevěná konstrukce bývá k životnímu prostředí zpravidla šetrnější než jiné materiály. Nároky na těžbu, zpracování a následnou recyklaci bývají v porovnání s ostatními materiály nižší. Dále je dřevo skvělým úložištěm CO2. Rostoucí strom navíc vyrábí kyslík. Úžasná vlastnost, kterou žádný jiný materiál neumí. I z tohoto důvodu se ve světě začínají objevovat dřevostavby větších měřítek. Jedná se zejména o bytové domy.
Dřevostavba může být velice spolehlivá. Má ale řadu technických specifik a detailů, které musí být správně provedeny. Doporučuji proto vybírat dodavatele, který má s dřevostavbami zkušenosti, má řadu referencí, na kterých může prezentovat kvalitně odvedenou práci. Technicky může být dřevostavba stejně kvalitní jako zděný dům, ne-li kvalitnější. Důležitý je určitý osobní přístup. Výraznou přidanou hodnotou, kterou již řada lidí vnímá, je vliv na životní prostředí.
Mýty o Dřevostavbách
Že se dřevostavby oproti klasickému zděnému domu v létě přehřívají a že je v nich všechno slyšet, je do velké míry mýtus. Zděné domy také už z hlediska udržení teploty v létě nejsou, co bývaly. Dnešní vylehčené zdivo nemá zdaleka takové schopnosti akumulace jako tradiční plné cihly. Přehřívání dřevostaveb lze účinně omezit řadou prostředků. Je to zejména venkovní stínění oken, provětrávaná fasáda, rekuperace a v určitých místech, pokud možno, použití těžkých konstrukcí, zejména v podlahách.
Největší slabinou dřevěných konstrukcí z hlediska akustiky jsou stropy. Dřevěné stropy jsou lehké, z toho důvodu jsou akusticky problematické. Nejjednodušší řešení je použití klasické těžké plovoucí podlahy. Přidaná hmotnost se pozitivně podílí na akustickém útlumu. Můžeme použít obklady, které není nutné chránit nátěrem. Musíme ale počítat s tím, že bude dřevo v čase výrazně měnit barevnost, bude šednout až černat. Navíc bude tato změna různá na každé fasádě podle toho, jak je dům exponovaný slunečním paprskům. Pokud to někomu vadí, nezbude než použít obklad s ochranným nátěrem.
Krb v Dřevostavbě
Pokud si někdo přeje krb nebo kamna, jsou potřeba nějaké speciální úpravy komínu? Krby v dřevostavbách nejsou ničím neobvyklým. Komín musí být od dřevěné konstrukce správně oddělený a krb či kamna musí splňovat nutné vzdálenosti od hořlavých konstrukcí dané jeho výrobcem. Systémy vytápění pro dřevostavbu mohou být úplně stejné jako pro zděný dům.
Srovnání Nákladů: Dřevostavba vs. Zděný Dům
Pokud budeme porovnávat dům podobné velikosti a tepelně izolačních vlastností, vychází zděný dům i montovaná dřevostavba relativně srovnatelně. Někdy se uvádí, že je dřevostavba levnější, cenový rozdíl však není tak zásadní, pohybuje se kolem 10-15 %. Nízkoenergetickým i pasivním domem může být jak dřevostavba, tak zděný dům, pokud se dodrží stanovené standardy. Důležitá je především izolace stěn. Je potřeba počítat s tím, že zateplený zděný dům bude mít silnější zdi, které zaberou víc místa.
Co se týká vytápění, dřevostavbu vytopíte rychleji, ale její stěny nemají schopnost akumulace, takže také rychleji vychladne. Ve zděném domě si budete muset na požadovanou teplotu počkat o něco déle, protože zdi teplo pohlcují. Když má zděný dům poctivý základ, vydrží celá staletí, i když se samozřejmě po nějakém čase neobejde bez rekonstrukce.
Nezávislá Studie VŠCHT Praha
Nezávislá studie zpracovaná na VŠCHT Praha srovnává dva tvarově a rozměrově téměř shodné domy. Prvním je typová dřevostavba, z níž je pak odvozen cihlový dům: Ten se liší jen „těžkým“ obvodovým zdivem z cihel Family 2in1 a tradičními materiály pro jeho dokončení. Cílem bylo se blíže odborně podívat, který z domů je šetrnější k životnímu prostředí.
Zjištění 1: Rozdíl mezi environmentálními dopady životního cyklu dřevostavby a cihlového domu není významný. Zjištění 2: Při porovnávání samotné fáze výstavby budov vykazuje cihlový dům o necelých 30 % vyšší uhlíkovou stopu než dřevostavba. S výjimkou sladkovodní toxicity však cihlový dům vykazuje ve všech ostatních oblastech dopadu (úbytek abiotických i fosilních surovin, acidifikace, eutrofizace, humánní toxicita, úbytek stratosférického ozonu, tvorba fotooxidantů, terestrická ekotoxicita) lepších výsledků, než dřevostavba. Když se do porovnání zahrnou i dopady či benefity nakládání s materiály vzniklými z demolice, environmentální dopady obou druhů budov se vyrovnají.
Zjištění 3: Při hodnocení environmentálních dopadů celého životního cyklu porovnávaných budov mají dominantní roli tepelně-izolační vlastnosti obálky budov. Celkové výsledky environmentálních dopadů zásadním způsobem (ve většině environmentálních dopadů více než 90 %) ovlivňuje užívání budov (vytápění), nikoliv to, zda je obálka domu cihlová nebo dřevostavba.
V tabulkách jsou přehledně uvedené výsledky ekologického posouzení obou domů. A výsledek? „Bylo zjištěno,“ říká zpráva v závěrečném shrnutí, „že environmentální dopady dřevostavby a cihlového domu jsou z pohledu celého životního cyklu srovnatelné.“ Z pohledu provozní náročnosti byly výsledky ovlivněny mírně lepší tepelnou izolací obálky cihlové stavby: V běžné praxi ale není problém izolaci dřevostavby dorovnat na úroveň cihlového domu nebo lepší.
Kdybychom environmentální dopady obou staveb vztáhli na časový úsek 100 let, v němž bychom museli stavět dvě dřevostavby a jednu likvidovat, výsledek by vyzněl více ve prospěch cihlové stavby, jejíž životnost převyšuje 100 let. Studie říká, že ekologická zátěž obou typů porovnávaných staveb - dřevostaveb a cihlových staveb, postavených na úrovni současné technologie - je srovnatelná.
Autoři studie tvrdí, že by ke spálení tohoto dřeva došlo tak jako tak a emise CO2 považují ve vztahu k přírodě za vyrovnané. Jeden z vůbec nejvíc univerzálních přírodních zákonů v prostoru i čase, zákon o stálém růstu entropie, mimo jiné také říká, že svět má na výběr stále více nových možností a řešení. Jedním z nich jsou nyní i cihlové domy bez zateplení, které přesto velmi dobře izolují teplo a nabízejí celoročně příjemné vnitřní klima.
Tabulka: Srovnání Nákladů na Materiál a Realizaci
| Konstrukce | Cena Materiálu (vč. DPH) | Cena Realizace (Hrubá Stavba) |
|---|---|---|
| Cihla A | 404 000 Kč (po slevě) | [Doplnit] |
| Dřevěný Panel A | 585 000 Kč | [Doplnit] |
| Cihla B | 449 000 Kč (po slevě) | [Doplnit] |
| Dřevěný Panel B | 615 000 Kč | [Doplnit] |
Výsledky říkají, že cihlová stavba je ekologicky stejně šetrná jako dřevostavba, a to v případě, že uvažujeme životnost domu 50 let, což je životnost dřevostavby. Pokud bychom nastavili životní cyklus na 100 let, což je běžná doba života cihlové stavby, výsledky této studie by hovořily více ve prospěch cihlové stavby.
Závěr
Dobrou volbou je dřevostavba i zděný dům, ale záleží, co je pro vás důležitější. Pokud vás tlačí čas a zohledňujete ekologii a energetickou efektivitu, bude pro vás vhodnější dřevostavba. Pokud dáváte přednost regionální tradici, svépomocné výstavbě nebo obecně víc věříte cihlám a „mokrému procesu“, pak sáhněte po zděném domě. V každém případě se vyplatí mít při stavbě po boku odborníka, ať už projektanta, technický dozor, nebo zkušeného stavbyvedoucího.
tags: #cihlovy #dum #vs #drevostavba #srovnani