Zámek Červený Hrádek, malebně položený pod Krušnými horami nedaleko Jirkova, je významnou památkou s bohatou historií. Přestože nese jméno Hrádek, jedná se o dobře udržovaný barokní zámek, který stojí na místě původního hradu.
Od Hradu Borek k Červenému Hrádku: Změny názvu a majitelů
Původní hrad Borek byl založen rodem Kraa krátce před rokem 1415, což je doloženo v Zemských deskách. Obec, vzdálená 1 km severně od Jirkova, vznikla krátce po založení hradu Borek jako jeho podhradí, čili někdy kolem roku 1415. Nevíme, zda byla stejně jako hrad nazývána Borek.
Další z pánů, Václav z Moravěvsi a Kopist, byl katolík a odpůrce revolty. Hrad byl proto roku 1421 dobyt husity, vypálen a na čas se stal jejich opěrným bodem. Husité hrad opět obléhali a dobyli v letech 1432 a 1433.
Od počátku 30. let 15. století hrad nesl nové jméno. Při opravách po vyplenění a vypálení husity získal novou červenou barvu fasády, proto Červený hrádek. Ve 20. letech 15. století nechal majitel hrad opravit, nově pokrýt a natřít fasádu červeně. Odtud jeho jméno Červený Hrádek.
V následujících letech obývali hrad postupně Konipasové, Ojíř z Očedělic a Glatzové ze Starého Dvora. Lorenz Glatz odkázal v roce 1516 panství dceři Anně, provdané za Šebestiána z Veitmile, pána Chomutova. Jeho dědicové panství prodali Kryštofu z Karlovic, ten panství postupně rozprodával. Nechal si jen kamencovou huť a důl, od roku 1576 patřil zbytek panství jeho nevlastnímu synovi Augustovi Gersdorfovi z Gersdorfu.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
První doklad o obci však pochází až z roku 1549, kdy je uváděna jako poplužní dvůr, k němuž časem přibývala další stavení. Berní rula (účetní doklad o majetku panství) ještě ani v roce 1654 ves neuvádí, tudíž byla vesnice považována za součást Červeního hrádku.
Období rekatolizace a Hrzánové z Harasova
Hrad poté koupil Bohuslav F. Hasištejnský z Lobkovic, který postupně vykoupil zpět bývalé části červenohrádeckého panství. Zároveň byl majitelem nedalekého Chomutova. Bohuslavův syn Jáchym směnil majetek se svým bratrancem Jiřím Popelem z Lobkovic. Jiří Popel nastolil tvrdý rekatolizační kurz. Vzpouru Chomutovských proti jeho počínání potrestal v prostorách Červeného Hrádku popravou dvou vzbouřenců, vězněním dalších a odepřením všech privilegií Chomutovu. Vynutil si tak přísahu věrnosti svých odpůrců. V roce 1594 se však Jiří Popel znelíbil císaři Rudolfu II., byl uvězněn a zbaven veškerého majetku. Panství bylo z rozhodnutí královské komory po částech rozprodáváno.
V roce 1605 se stal majitelem hradu, Jirkova, zámku v Blatně a 24 vesnic Adam Hrzám z Harasova. Bohatý Adam Hrzán byl zároveň velmi šetrný, přesto pod nátlakem podpořil v roce 1618 stavovské povstání. Jeho tři synové měli být za postoj otce potrestáni zabavením veškerého majetku, který nakonec zachránili.
Třicetiletá válka a přestavba na barokní zámek
Během následující třicetileté války byl hrad několikrát obléhán, dobyt, vydrancován a dvakrát vypálen. Koncem 30. let zemřel Adamův dědic Jan, vdova po něm se provdala za císařského plukovníka Morzina. Na čas získal Červený Hrádek Axellill z Leffstadtu. Bylo to v době, kdy švédská královna obdarovávala své generály českými panstvími v jistotě, že Švédové mají vítězství ve svých rukou. Na konci 40. let se však vývoj obrátil v neprospěch švédských vojsk, panství se proto vrátilo původním držitelům.
Panství roku 1646 převzal Jan Adam, syn Jana Hrzána. Hrad měl v té době podobu neopravitelné zříceniny. Přesto přistoupil k její renovaci a na částech původní stavby nechal zbudovat nový objekt. Včetně přípravných prací trvala stavba zámku od roku 1655 do roku 1675. Tehdy získal zámek svou dnešní podobu. Řada indicií a typických prvků nasvědčuje, že architektem byl Antonio della Porta a autorem štuků pražský Jan Spatz. Po dostavbě zámku se ještě řadu let pracovalo na úpravě interiérů.
Čtěte také: Pokládka cihlového obkladu
Nejpozoruhodnějším a dodnes nejzachovalejším místem zámku je Rytířský sál v 1. patře, sahající až do podstřeší. Hodnotná je i částečně zachovaná původní výzdoba zámecké kaple, která se snoubí s nově doplněnými malbami. Po smrti Jana Adama převzal panství jeho syn František Maxmilián, za něhož se v pracích na interiérech pokračovalo.
V letech 1687 - 1688 na zámku působil sochař Jan Brokoff, který pro zámek vytvořil soubor soch, 2 kašny, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil Brokoffův syn Ferdinand Maxmilián, v Evropě později proslulý barokní sochař. V letech 1696 - 1697 se na panství vystřídali tři bratři Hrzánové. Za posledního z nich Zikmunda Viléma bylo na východním průčelí přistavěno barokní dvouramenné schodiště.
Auersperkové a Rottenhanové: Rozvoj panství
Roku 1707 panství odkoupil Ondřej z Lichtenštejna, po jeho smrti spravovala majetek jeho manželka, později dcera Dominika provdaná za knížete Jindřicha z Auersperka. V polovině 18. století byla zhotovena socha sv. Jana Nepomuckého s erbem hraběnky Auersperkové na soklu. Socha stojí v parku na návsi obce.
V roce 1742, kdy Marie Terezie vedla válku s polovinou Evropy, aby uhájila nárok na své dědictví, byl zámek obsazen střídavě francouzskými dragouny, saskou posádkou a bavorskými jezdci. V průběhu sedmileté války byl zámek obsazen Prusy, kteří po tři týdny (r. 1762) panství plenili. Zámek byl od roku 1766 dědicem Janem Adamem z Auersperku znovu opravován.
Roku 1771 začíná období působení Rottenhanů. Panství koupil Jan Alexandr a o šest let později jej předal synovi Jindřichu Františkovi z Rottenhanu. Jindřich František z Rottenhanu byl jedním z nejvýznamnějších mužů své doby. Jako průkopník textilního průmyslu se stal zakladatelem řady manufaktur, založil železárnu (Gabrielinu Huť u Brandova) a výrobnu dřevěného zboží a hraček v Kalku. Zvelebil své panství a především zámek. Za jeho působení byla rozšířena zámecká kaple, vybudována knihovna, upraveno průčelí, byla rozšířena a upravena zámecká zahrada a založen anglický park.
Čtěte také: Magicrete: Vše, co potřebujete vědět
V podhradí žili zámečtí úředníci a služebnictvo, od poslední třetiny 18. století také dělníci z podniků, které zakládal osvícenecký majitel zámku Jindřich František z Rottenhanu. Díky němu už v roce 1774 v obci stála škola, původně určená ke vzdělávání továrních dělníků.
Schopnosti a nadání otce zdědila mladší dcera Gabriela, provdaná za hraběte Jiřího Buquoye, který podporoval průmyslovou výrobu. Po smrti otce v roce 1809 převzala Gabriela panství. Dobová svědectví hovoří o jejím vřelém vztahu k poddaným, jejichž bídu se snažila zmírnit podnikáním sbírek a vánočními dary. Podporovala umění a literaturu, v jejích službách působil Jan Křtitel Tomášek, významný skladatel předsmetanovské doby.
Hohenlohe-Langenburg a Mnichovská dohoda
V roce 1863 převzala panství jejich dcera Isabella, hraběnka Trautmannsdorfová. Tu později vystřídala její dcera Gabriela, provdaná za prince Ludvíka Hohenlohe - Langenburg. Panství od roku 1892 spravoval jejich syn Gottfried Hohenlohe. Ten provedl další větší úpravy zámku. Rod Hohenlohe - Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. Gottfried měl 6 dětí, zámek nakonec obýval Max Egon, s nímž ostatní sourozenci vedli letitý soudní spor o dědictví. Spor nebyl nikdy dokončen.
V srpnu 1938 umožnil Max Egon předáku sudetských Němců Konrádu Henleinovi a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe - Langerburg v roce 1945 zabaven.
Osudy obce Červený Hrádek
Roku 1834 měl Červený Hrádek svůj první hostinec a v roce 1850 se vesnice stala obcí, ke které byly přičleněny nedaleké Drmaly a horská ves Pyšná. Tento stav trval jen do roku 1900, kdy se obce osamostatnily.
V roce 1861 pohltil obrovský požár tkalcovnu, řadu obytných domů a školu ve vsi a zámecké stáje. O deset let později přešla opravená škola pod patronát okresního školského úřadu, od roku 1869 už do ní však docházely i děti z nedalekých Drmal.
V roce 1880 bylo v obci hlášeno nejvíce obyvatel v její historii. V 55 domech zde žilo 508 občanů. Dnes má Červený Hrádek 65 domů, ale žije v něm třikrát méně lidí než tehdy.
Zámecký hospodářský dvůr na okraji obce změnil po 2. světové válce majitele, po krátké době se pak stal státním statkem. Od 90. let v něm hospodařily Krušnohorské lesy a později podnikatelé ve dřevozpracujícím průmyslu. Změn doznala i bývalá jízdárna pod zámkem, v níž po léta působilo hospodářské středisko spravující oboru, která je dnes v patronaci města Jirkova.
Krátce po znárodnění byl zámek v doprovodu kastelána přístupný veřejnosti. Pak v jeho prostorách vzniklo středisko školní mládeže vystřídáno správou domova invalidů zahraničního vojska. Následoval domov řeckých dětí, internát a učiliště hornických učňů a po něm ubytovna studentů chemické průmyslovky a školící středisko Chemických závodů v Záluží u Mostu. Od roku 1967 zámek využívala chomutovská nemocnice jako ozdravovnu pro dospělé, nakonec jako léčebnu dlouhodobě nemocných a detašované pracoviště rehabilitačního oddělení nemocnice.
V průběhu prvních dvaceti let po osvobození budova chátrala, začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila LDN. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945 - 1946 Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší inventář velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily. V roce 2013 se na zámek vrátila i část knihovny, která byla uložena v depozitáři na zámku Klášterec nad Ohří.
Zámek Červený Hrádek dnes: Turistické centrum a expozice
Od roku 1996 je zámek majetkem města Jirkova. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Dnes tu najdete nejen tři historické prohlídkové okruhy, ale také hotel a wellness, restauraci, pro zpestření i únikovou hru nebo hernu ve staré školní třídě. Červený Hrádek se zapojil do projektu Objevuj památky, který podporuje nestátní památkové objekty a dopřává tak návštěvníkům i různé benefity.
Zámek je přístupný po celý rok. Malebně působí i v zimě a vyzývá k procházkám zasněženým parkem. K zámku je zákaz vjezdu, tak pokud by jste dorazili autem, tak se připravte na cca 400 metrů výšlapu. V blízkosti Jirkova (3km) se nachází rekreační areál Červený Hrádek s možností koupání v nově zrekonstruovaném bazénu. Můžete si tady také zahrát např. minigolf nebo tenis.
Prohlídkové trasy
Expozice zámku nabízí dva prohlídkové okruhy, které jsou dostupné s průvodcem. Pro zahraniční návštěvníky je k dispozici tištěný průvodce v němčině či angličtině. Pro návštěvníky jsou volně dostupné prostory zámeckého parku, nádvoří, historických průjezdů a Galerie rodů.
Kaple sv. Jana Křtitele a vnitřní prostory zámku lze navštívit s průvodcem.
Trasa I - Červený Hrádek v dávné historii (cca 50 min)
Proč se zámek jmenuje Červený Hrádek, kdo a proč dal vystavět raně barokní zámek či jaké významné osobnosti pobývali na zámku do počátku 19. století? To vše a mnoho dalšího se dozvíte při návštěvě zámecké trasy I, kde se podíváte do zámecké kaple sv. Jana Křtitele, reprezentativního Rytířského sálu, Zrcadlového sálu, Obrazárny, Loveckého a Hudebního salónku i zámecké knihovny.
Trasa II - Červený Hrádek v posledních století (cca 50 min)
Jak se Červený Hrádek rozvíjel v 19. století, co se na zámku odehrálo v roce 1938 či jaký byl osud zámku po druhé světové válce? To vše a mnoho dalšího se dozvíte při návštěvě zámecké trasy II, během které navštívíte prostory v prvním patře zámku - reprezentativní Rytířský sál, Zrcadlový sál, Obrazárnu, Lovecký a Hudební salónek, zámeckou knihovnu i dámskou ložnici s koupelnou.
Trasa III - Velká zámecká cesta (cca 70 min)
Zajímá Vás historie Červeného Hrádku od jeho prvních zmínek až po jeho osudy v minulém století?
Prohlídkový okruh v přízemí zahrnuje galerii, chodby, muzeum vojenství, zámeckou kapli sv. Jana Křtitele, v prvním patře je zrcadlový a rytířský sál, knížecí, lovecký a malý salonek, a pracovna Maxe Egona Hohenlohe-Langenburka, která je místem jednání Runcimana s činiteli Sudetoněmecké strany.
Stálé expozice
Mezi další stálé expozice patří:
- Pohádkový svět Vítězslavy Klimtové, kde spatříte říši víl, skřítků a strašidel.
- Svět loutek rodiny Kopeckých, kde nejstarší loutce je přes 200 let.
- Kinetické dřevořezby Jiřího Špinky představují unikátní hodiny celé ze dřeva poháněné dřevěným strojkem.
V zámecké jízdárně je potom k vidění archeologie letectví, historické motocykly a kočáry ze zámku Augustusburg.
tags: #cihlovy #cerveny #hradek #informace