Penetrační nátěry pod asfaltové pásy byly vytvořeny jako spojovací můstky mezi podkladovými materiály a hydroizolační vrstvou. Umožňují spolehlivou přilnavost pásů k podkladu a správnou funkci hydroizolace. Penetrační nátěr používaný jako izolace proti vodě má vlastnosti, díky nimž účinně ochrání dům proti vlhkosti a v horším případě i proti jeho vážnějšímu poškození.
Kdy a proč penetrovat podklad?
Podkladový materiál penetrujte vždy, v případě celoplošného natavení asfaltových pásů na jiný než čistý asfaltový podklad, ať jde o novou nebo původní hydroizolaci stavby. Zejména savé podklady musí být penetrovány v dostatečné míře. Pokud to situace vyžaduje, může se jednat i o více nátěrů po sobě (vždy dle instrukcí výrobce, tedy s dostatečnou technologickou přestávkou k odvětrání mezi jednotlivými vrstvami nátěru).
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy zajišťují spolehlivou přilnavost pásů k různým druhům podkladových povrchů:
- beton a zdivo (typicky v případě izolace základů)
- omítka
- ocelové, plechové i plastové prvky
- střešní lepenky
- asfaltové pásy
- podklady na bázi dřevní hmoty
Aplikací penetrace se vytvoří spolehlivý spojovací můstek mezi jednotlivými vrstvami. V případě nesavých podkladů zároveň k eliminaci mastnot a zbytků použitých emulzí, např. u klempířských prvků.
Druhy penetračních nátěrů
Existují různé typy penetračních nátěrů, přičemž každý má své specifické vlastnosti a použití:
Čtěte také: Vlastnosti asfaltových pásů
- Asfaltové penetrační laky
- Asfaltové penetrační emulze a suspenze
- Penetrační nátěr horkým asfaltem
Asfaltové penetrační laky
Asfaltové penetrační laky jsou ve své podstatě tvořeny asfaltem rozpuštěným v rozpouštědle. Nejčastěji se jedná o lakový benzín. Výsledná směs je obohacena dalšími přísadami pro zlepšení vlastností penetrace (přilnavost, pružnost aj.). Poměr mezi lakovým benzinem a asfaltem určuje viskozitu penetrace a její schopnost proniknout do podkladu. Čím více je v penetraci asfaltu, tím horší je jeho schopnost proniknout do podkladu. Pro více savé podklady je tedy lepší řidší lak, který penetruje více do hloubky. Naopak laky s vyšším poměrem asfaltu (od 50 % výše) plní už spíše izolační než penetrační funkci.
V případě potřeby penetrovat plastové podklady (např. odvětrávací komínky na střechách) je nutné sáhnout po výrobku se specifickým určením, který zajistí spolehlivou přilnavost asfaltového pásu k plastům.
Výhody a nevýhody asfaltových penetračních laků:
- Výhody: pronikají do savých podkladů, asfaltový film je nepropustný pro vodní páry, jsou méně náročné na skladování.
- Nevýhody: při schnutí se tvoří uhlovodíkové páry - nutné pracovat v odvětraném prostoru.
Penetrák ALP je řídká, černá kapalina se zápachem po lakovém benzinu, který je zde použit jako rozpouštědlo. Velmi dobře proniká (penetruje) do podkladu a vytváří spojovací můstek mezi podkladem a novým hydroizolačním nebo ochranným nátěrem. Samotný penetrační lak nelze použít jako hydroizolační vrstvu. Spotřeba je dle savosti podkladu od 0,2 do 0,4 kg na m². Na souvislé ploše s různou savostí se mohou vytvořit „mapy“, což neovlivňuje užitné vlastnosti a schopnost napojení dalších vrstev.
Bezpečnostní upozornění pro asfaltové penetrační laky:
- H226 Hořlavá kapalina a páry.
- H315 Dráždí kůži.
- H336 Může způsobit ospalost nebo závratě.
- H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici (centrální nervová soustava).
Asfaltové penetrační emulze a suspenze
Jedná se o vodou ředitelné a ekologicky nezávadné penetrační nátěry. Jsou v podstatě asfaltem ve formě vodní emulze s přidanými plnidly. Směs je podobně, jako asfaltové laky obvykle obohacena o další přísady pro zlepšení vlastností. Výrobky na vodní bázi nepronikají do podkladového materiálu, ale spojovací můstek je tvořen filmem, který se na podklad přilepí. Jsou citlivé na správné skladování, kdy je třeba je chránit před mrazem. Oproti lakům totiž dochází v tekutém stavu vlivem mrazu k jejich trvalé degradaci.
Čtěte také: Asfaltové holuby: Pravidla a tipy
Výhody a nevýhody asfaltových penetračních emulzí a suspenzí:
- Výhody: jsou ekologicky nezávadné, při schnutí se tvoří pouze vodní páry, na kvalitních podkladech se vyrovnají penetračním lakům, asfaltový film je propustný pro vodní páry.
- Nevýhody: nevhodné pro penetraci nesoudržných materiálů, jsou citlivé na mráz.
Penetrační nátěr horkým asfaltem
Penetraci horkým asfaltem zmiňujeme pouze pro úplnost. Penetrační nátěry pomocí horkého asfaltu jsou v dnešní době přežité. Vyžadovaly vysoké teploty a při velké spotřebě asfaltu nabízely velmi malý (spíše žádný) průnik do podladního materiálu. Tento způsob penetrace se v podstatě dnes již nepoužívá (v malé míře se s ním můžete setkat v silničním stavitelství).
Aplikace asfaltových penetračních nátěrů
Povrch, na který bude asfaltový penetrační nátěr nanášen, musí být zbaven nečistot. Volný prach není přípustný, v případě potřeby je třeba podklad vysát. Podklad musí být pevný, bez jakýchkoli nečistot (prach, rez), bez ostrých hran a stojaté vody. Může být mírně vlhký. Nové omítky a betony musí být vyzrálé. V případě narušení nosného podkladu je potřeba propadlá místa vyplnit speciálními maltami.
Rozmíchanou hmotu naneste celoplošně na podklad pomocí malířské štětky nebo kartáče. Při velmi savém podkladu nanášejte druhou vrstvu. Vyhýbejte se silně prosluněným plochám. Nanesenou hmotu chraňte před intenzivním vysoušením, mrazem, mlhou a srážkami. Nepřidávejte žádné látky.
Obecně lze říci, že při práci s asfaltovými laky, emulzemi i suspenzemi je optimální teplota konstrukce a okolí v rozmezí 15-30° C. Penetrační nátěr nezapomeňte provést v dostatečném předstihu, aby stihl patřičně proschnout i odvětrat. Nanášet je lze formou nátěru, nebo i nástřiku (pokud jej pokyny výrobce penetrace uvádějí).
Asfaltový penetrační nátěr je mimořádně silným barvivem. Má extrémní schopnosti k zachycení na zdi. Fleky a nečistoty způsobené přenášením štětce tak mohou zanechat nesmazatelné stopy. Základní pomůckou je štětec. Musí být tak velký, abyste s ním mohli pracovat. Kupte si štětec jednorázový, protože po jeho použití ho už na nic jiného ani na další penetrování nepoužijete. Dobré je také mít menší nádobu, do které si přelijete nátěr z původního balení. Samotné přelévání vyžaduje opatrnost, abyste si třeba nechtěně nezabarvili zámkovou dlažbu. Pokud můžete, nanášejte asfaltového nátěru více. Máte možnost při jeho nanášení zeď jen lehce zabarvit, ale takový postup nemá v prevenci proti vlhkosti žádný smysl. Přílišné šetření je vidět i na tom, že při skromném nátěru jsou vynechané štěrbiny a spoje. Dopřejte proto i těmto místům penetrační nátěr. Hodí se to také pro zpevnění a pořádnou ochrannou vrstvu v nerovnostech.
Čtěte také: Asfaltové pásy pro vrchní vrstvy
Správný penetrační nátěr schne rychle, ideálně na suchu a na slunci. Je to i proto, že za běžných okolností může být po nanesení penetračního nátěru během několika hodin nanášena i izolační vrstva. Na penetračním nátěru výborně drží. Různé druhy asfaltového penetračního nátěru zapáchají s různou intenzitou. Vždy ale mají nádech ropných látek a několik typů vůní. Navíc se doporučuje mít okna při práci zavřená, protože štiplavější tóny zápachu lehce pronikají do interiéru a drží se v něm. V případě husté vrstvy se postupně slábnoucí zápach může držet v místě nanášení 24 hodin.
Rizika a vady asfaltových penetrací a hydroizolací
Jednou z výrobních vad, která má významný vliv na životnost hydroizolačního povlaku, je delaminace vlastního hydroizolačního materiálu v ploše (puchýře až boule) nebo na okrajích, kdy svar sice drží, ale vrchní část hydroizolace se dá lehce sloupnout. Nejvýznamnějším důsledkem této vady je výrazné zkrácení životnosti hydroizolačního povlaku, samozřejmě vznik netěsností, následné zatékání do chráněného prostoru. Důsledkem pronikání vlhkosti k vložce jsou primárně puchýře, při delším nebo masivnějším průniku této vlhkosti pak dochází k další degradaci hydroizolačního pasu, a to k delaminaci, kdy se odděluje od vložky horní vrstva asfaltu. Příčinou delaminace je kombinace pronikání vody/vlhkosti k vložce hydroizolačního pásu v kombinaci s nedostatečnou adhezí vrchní a spodní vrstvy hydroizolačního materiálu.
V rámci výrobního procesu má být nejdříve penetrována výztužná vložka asfaltem, který má obvykle nižší viskozitu (je lépe penetrující) než vlastní izolační asfalty. Absence penetrace výztužné vložky na jedné straně a nedostatečná tloušťka asfaltu nad touto výztužnou vložkou mohou vést k masivní delaminaci.
Metody stanovení penetrace a bodu měknutí
Stanovení penetrace vychází z ČSN EN 1426. Příprava vzorku: Zkušební nádobku naplníme asfaltem, který si předem předehřejeme v sušárně tak, aby byl dostatečně kapalný. Nádobka se plní do výšky 5 mm pod okraj. Případné vzduchové bublinky se odstraní opatrně promícháváním vzorku skleněnou tyčinkou. Abychom zabránili znečištění vzorku, zakryjeme nádobku a necháme ochladit na vzduchu po dobu 1,0 až 1,5 hod. (menší nádobka), resp. 1,5 až 2,0 hod. (větší nádobka). Po ochlazení umístíme vzorek do vodní lázně s řízenou teplotou a necháme temperovat na perforované podložce na teplotu 25±0,1 °C.
Vlastní měření: Zkontrolujeme, zda se deska penetrometru nachází ve vodorovné poloze, případně ji do této polohy uvedeme pomocí stavěcích šroubů. Do malé vodní lázně s vodou vytemperovanou na 25±0,1 °C, umístěné na desce penetrometru, se vloží předem vytemperovaná zkušební nádobka se vzorkem, přičemž vrstva vody nad povrchem vzorku asfaltu musí být nejméně 10 mm. Jehla se zasune do tyče penetrometru a upevní se utažením matice. Hrot jehly nastavíme přesně na dotek povrchu asfaltu a nastavíme stupnici penetrometru na nulu. Jehla (zatížení 100g) se následně uvolní a po 5 vteřinách se odečte hodnota na stupnici penetrometru. Stanovení se provádí 3x, přičemž jednotlivé vpichy musí být vzdáleny od sebe i od stěn zkušební nádobky nejméně 10 mm. Každé stanovení se provádí čistou jehlou. Použité jehly se ze vzorku vyjmou najednou po skončení stanovení. Jako výsledek se uvede penetrace (aritmetický průměr všech tří měření) v desetinách milimetru.
Stanovení bodu měknutí vychází z ČSN EN 1427. Příprava vzorku: Mosazné kroužky na stanovení bodu měknutí se ohřejí přibližně na teplotu roztaveného asfaltu a položí se na kovovou destičku natřenou jemnou vrstvičkou tuku (krém), abychom po ochlazení asfalt lépe sundali. Předehřátý asfalt nalijeme do připravených kroužků s mírným přebytkem nad horním okrajem kroužku. Takto připravené vzorky necháme chladnout 30 minut při laboratorní teplotě.
Vlastní měření: Spodní plochy asfaltu v kroužcích. Na kroužky se vzorkem asfaltu se umístí centrovací prstence a celý stojan se společně se zkušebními kuličkami ponoří do skleněné kádinky s destilovanou vodou ochlazenou na teplotu 5±1 °C tak, aby její hladina převyšovala asi o 5 cm horní okraj kroužků. Po uplynutí 15 minut vyjmeme stojan a do středu plochy asfaltu v každém kroužku uložíme zkušební kuličky. Pro každý kroužek a kuličku se zaznamená teplota na teploměru v okamžiku, kdy se vzorek protáhne pod tlakem kuličky tak, že se dotkne spodní destičky. Jako výsledek se uvede průměr teplot z obou stanovení.
| Typ penetračního nátěru | Rozpouštědlo/Základ | Vlastnosti | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|
| Asfaltové penetrační laky | Lakový benzín (rozpouštědlo) | Pronikají do savých podkladů, tvoří nepropustný film | Dobrá přilnavost, pružnost, méně náročné na skladování | Tvorba uhlovodíkových par, nutnost větrání |
| Asfaltové penetrační emulze a suspenze | Voda (vodní emulze s plnidly) | Nepronikají do podkladu, tvoří film na povrchu, film propustný pro vodní páry | Ekologicky nezávadné, tvoří vodní páry, srovnatelné s laky na kvalitních podkladech | Nevhodné pro nesoudržné materiály, citlivé na mráz |
| Penetrační nátěr horkým asfaltem | Horký asfalt | Minimální průnik do podkladu | (žádné v dnešní době) | Vysoké teploty, velká spotřeba, přežitý způsob |
tags: #cichani #asfaltove #penetrace #rizika