K zahradě i domu patří trávník - hustý, měkoučký, lákající bosé nohy k procházce i záda k ulehnutí. Ne vždy a na všech místech se nám však daří o trávník správně pečovat. Přemýšleli jste nad tím, jak přidat krásu a funkčnost do vaší zahrady? Zahradní chodník splňuje dekorační funkci i užitnou. Uvedeme si postup, jak postavit chodník.
Výběr materiálu na zahradní cestu
Základní rozdělení je tedy podle zatížení zpevněné plochy na pochozí nebo pojízdné. V současné době je na trhu dostatečná škála výrobků, z nichž můžeme vytvořit potřebné plné nebo jen zpevňující či zatravněné komunikace okolo domu. Liší se hlavně vzhledem, trvanlivostí a cenou. Jako materiál se používá kámen, keramika, beton, cihly a dřevo. Nabídka barev, struktur i možných kombinací materiálů je široká, takže si vybereme určitě nejen podle možností naší peněženky, ale i podle typu domu, místa, ale i zahrady tak, aby celek, ve kterém mají cestičky sloužit, ladil.
Podle typu domu
Každému typu domu nebo objektu sluší něco jiného. Že k venkovské chalupě se spíš než zámková betonová dlažba hodí různé štípané kameny a dřevo, a pro příjezdovou cestičku ke garáži spíše použijeme zámkovou dlažbu, to většinou víme. Při výběru cesty a jejich materiálů a jejich kombinací bychom však měli dodržet několik základních pravidel.
Výběr a funkce
Komunikace okolo domu by měly být:
- Především funkční - na cestu ke garáži je potřeba použít odolnější materiál než na chodníček v zahradě, který není chůzí tolik zatěžován. Ploché kameny nepravidelných tvarů vypadají hezky a lehce splynou se zahradou, na terase se nám však na nich budou neustále viklat židle a bude mezi ně zatékat voda.
- Praktické a jednoduché na údržbu - trávit všechna odpoledne vytrháváním plevele mezi kameny nebo drhnutím špatně povrchově upravených dlaždic se nám asi chtít nebude.
- Pěkné na pohled - po cestičkách budeme chodit denně, popraskané vymleté dlaždice s uštípanými rohy nás asi nepotěší, jednolité šedivé plochy zase nerozveselí.
- Rozhodně by neměly být dominantou v úpravě okolí domu - příliš mnoho vydlážděné plochy na úkor trávníku nepůsobí vůbec útulně, to už bychom rovnou mohli chodit relaxovat na vybetonovaná parkoviště.
Kámen
Kámen se používá na souvislé dlažby i náznakové chodníky - šlapáky. Na příjezdovou cestu ke garáži jej můžeme použít ve formě opracovaných pravidelných dlaždic, které lépe rozloží a unesou váhu těžkého auta. Na cestičku v zahradě u venkovské chalupy využijeme spíš přírodní štípanou nebo lomovou formu, nepravidelnosti lomu nebo štípání jsou pak vítaným dekorativním prvkem. Drobnější kostky - tzv. kočičí hlavy, položené ve větší vzdálenosti od sebe a prorostlé trávníkem, mohou sloužit jako zpevnění větších ploch a přitom nepůsobí studeně a stroze. Na cestičky mezi květinovými záhonky je vhodný také štěrk, drobné kamínky, nebo písek, které nechávají vyniknout kráse a barevnosti květin a pokud tvar a umístění záhonů často měníme, určitě se s takovým materiálem cestiček manipuluje lépe než s těžkými dlaždicemi. Kamínky a štěrkem můžeme také obsypat bezprostřední okolí domovních zdí a plotů, jednak se nám bude lépe udržovat, jednak takovéto kamínkové pásy vypadají dekorativně a neodstřikuje od nich tolik při dešti voda. Lidé používali přírodní kámen ke zpevnění chodníků a cest odjakživa a dobře věděli proč. Kámen patří k nejtradičnějším stavebním materiálům vůbec a při správné přípravě a pokládce má taková kamenná cesta prakticky neomezenou životnost a nemusíte se o ni prakticky vůbec starat.
Čtěte také: betonová dlažba na chodník
Keramika
Keramické dlaždice nebo pálené cihly určitě nepatří na příjezdové cesty - tam by byly příliš namáhané a brzy by praskaly a drolily se. Na terasách a v zákoutích zahrady určených k posezení působí však velmi příjemně, jen je třeba dbát na to, aby měly protiskluzovou a mrazuvzdornou úpravu. Vhodné pro použití do zahrad jsou i schodové obkladové systémy. Cihly z demolic jistě nejsou nejtrvanlivějším materiálem, který lze použít na dlažbu. Jeho měkkost a náchylnost k proměnlivým povětrnostním podmínkám způsobují, že je nutné si před zahájením stavby vše dobře rozmyslet. Jako mnohem trvanlivější se jistě osvědčí betonové dlažební kostky, žulové kostky nebo klinkerové cihly, které jsou vypalovány při vysoké teplotě, a proto jsou mnohem odolnější.
Beton
Beton v monolitické formě se dnes již příliš nevyužívá, působí neútulně a studeně, delší pásy betonu také rády praskaly a vytvářely se v nich nehezké škvíry. Betonové dlaždice se zapracovanými kamínky s tzv. vymývaným povrchem se však velice dobře hodí na terasy a přístupové cesty k domu. Prodávají se nejčastěji ve čtvercových nebo obdélníkových formátech. Jsou však i kulaté nebo s výsečí. Snadno s jejich pomocí vyznačíme volně ložené šlapáky nebo pomocí tvaru měsíce vyskládáme potřebný plynulý tvar cestičky.
Přehled betonových dlažeb
Betonová dlažba se vyrábí lisováním z betonu za vysokého tlaku. Původně vznikla jako levnější náhrada za žulové kostky. V posledních letech však prošla tak velkým vývojem, že se stala zajímavým a vyhledávaným materiálem pro zpevnění cest kolem domu a v zahradě. V současné době se betonové dlažby vyrábějí ve velmi širokém sortimentu. Vedle již klasických šedivých čtvercových či obdélníkových tvarovek se objevují dlaždice rozmanitých pravidelných i nepravidelných tvarů v mnoha barvách a odstínech a také v mnoha povrchových úpravách. Některé typy připomínají štípané či řezané kamenné desky, kostky či dokonce šlapáky z mnoha druhů kamene. Jiné napodobují nové i letité cihly, další říční valouny, ale třeba i prkna nebo špalíky. Mají i naprosto originální tvary, které v přírodě nenajdete - například vlnky nebo kytičky.
Spolu s dlažbou se vyrábí i řada doplňků (obrubníky, palisády, žlábky pro odvod vody, zdicí prvky pro stavbu schodišť i plotů nebo na obklady, bloky pro zpevnění svahů, bazénové lemy apod.). Společně tvoří ucelený systém. Díky této široké nabídce se betonové prvky dají použít na zpevnění příjezdových cest, parkovacích ploch, nájezdů ke garážím, na chodníčky, terasy, dvorky, do okolí bazénů, na stavbu zahradních cest i schodišť, zahradních zídek, podpěrných stěn a odpočinkových ploch.
- Zámková dlažba: Jedním z nejoblíbenějších typů je tzv. zámková dlažba. Kostky, obdélníky, vlnky či kosočtverce z betonu se spojují tak, aby do sebe vzájemně zapadaly a po usazení vytvořily celistvou zpevněnou plochu. Předností zámkové dlažby je především vysoká odolnost a mrazuvzdornost, což jsou vlastnosti nezbytné u větších, hodně namáhaných ploch - u přístupových cest, chodníků, dvorů. Zámková dlažba se zpravidla pokládá na sucho na zpevněnou vrstvu štěrku.
- Skládaná dlažba: Vibrolisované tvarovky, často ve tvaru čtvercové dlaždice s hladkými hranami, se na plochu skládají podobně jako například keramická dlažba nebo cihly. Vyrábějí se v mnoha typech a liší se především povrchovou úpravou: mohou být broušené, tryskané, broušeno-tryskané, vymývané, hladké, s reliéfem a řezané. Řezané formáty mívají po okrajích fazetu. Skládaná dlažba se pokládá na sucho na vymezovací terče, do maltového lože nebo na kamennou drť. Podle typu zatížení se liší počet podkladních vrstev.
Zatravňovací dlaždice
Nejsme-li příznivci plných betonových ploch nebo cest, můžeme s výhodou využít zatravňovací betonové dlaždice. Jde vlastně o silné roštové desky, které se po zasypání osadí trávou. Proto, aby se tráva po osetí ujmula a v parných létech nevyschla, je důležitá důsledná zálivka. Oblíbené zatravňovací dlaždice najdeme také nejčastěji na příjezdech ke garážím. Je vhodná především k dláždění příjezdových cest nebo stání automobilů, u kterých chceme zachovat vzhled trávníku. Využijeme ji i na mírně svažité plochy. Nehodí se na chodníky, protože se po ní špatně chodí, zvláště v botách na vysokém podpatku či s holí. Dobře se po ní nejezdí ani s kočárkem.
Čtěte také: Betonová dlažba: Návod k pokládce
Plast - věčný a praktický
Z hlediska jednoduchosti pokládky a opracovatelnosti jsou velmi výhodné plastové zatravňovací dlaždice. Vyrobeny jsou z recyklovaného plastu. Snadno jimi vytvoříme příjezdovou cestu ke garáži nebo dílně či jinou zpevněnou zatravněnou plochu. Praktická je nejenom jejich nízká hmotnost - jsou až čtyřikrát lehčí než beton. Tu oceníme nejen při snížení nákladu na odvoz, který můžeme v menším množství realizovat svépomocí, ale i při pokládce. Jejich tloušťka je při zachování vysoké pevnosti pouze 40-60 mm. Pro osobní automobil postačuje tloušťka pouze 40 mm. Tím se také minimalizuje časová a finanční náročnost terénních úprav při jejich pokládce. Další jejich výhodou je, že trávě, kterou do nich osadíme, díky svému nenasákavému povrchu neubírají vodu. V případě překážky nebo zakončení nebo při tvarovém výřezu si snadno vypomůžeme ruční nebo přímočarou pilkou s většími zuby.
Dřevo
Dřevo se používá v podobě masivní špalíkové dlažby nebo do země zapuštěných kulatin a trámů - výborně splyne se zahradou, sluší venkovskému stavení i horské chaloupce, rychle se odvodňuje a nepřehřívá se. Nejrůznější můstky nebo dřevěné chodníčky poskládané z jednotlivých volně ložených komponent jsou náročnější na údržbu a potřebují především kvalitní povrchovou úpravu, aby se hned po prvním roce používání nezačaly rozpadat.
Co dům dá (recyklované materiály)
U starších venkovských stavení se přímo nabízí použití materiálů „z druhé ruky“ - staré pražce, kameny ze zbouraných stodol, dlažební kostky ze zrušených chodníků, i tady však musíme dávat pozor, aby výsledná úprava nevypadala jako provizorní řešení nebo nepovedená všehochuť a také abychom si např. při použití starých pražců „neotrávili“ trávník. Bývají totiž napuštěny látkami, které trávníku příliš nesvědčí.
Jak cestu naplánovat a zaměřit
Když začínáte tzv. na zelené louce, fantazii se meze nekladou. Každý má na cestu nebo chodník jiné praktické i estetické požadavky. Při výsadbě nové zahrady, si umíte všechny cestičky a celý projekt předem naplánovat. U zažívané zahrádky je stačí přizpůsobit podle frekventovanosti a účelnosti. Je jen věcí vkusu, pro jaký materiál se rozhodnete při výstavbě vašeho zahradního chodníku. Předem si vyznačte trasu, kudy budete chodník vést, abyste měli přehled a případně se vyhnuli nevhodnému terénu.
- Šířka cesty: Obecně se nesnažte cestu dělat zbytečně úzkou, naopak si spíš nechte nějakou rezervu a pouvažujte o tom, jak ji budete každodenně používat. Pokud to bude jen rychlá zkratka trávníkem ke kompostu, popelnicím nebo k posezení, po které bude chodit jen jeden člověk, vystačíte si i s relativně úzkým pruhem nebo dokonce jen několika kamennými nášlapy. Pokud má ale cesta sloužit jako běžný chodník, měla by mít šířku 80-120 cm, tak aby po ní bylo možné jet kočárkem nebo třeba i invalidním vozíkem. Příjezdová cesta pro osobní auto by měla mít šířku 250-300 cm. Teoreticky by mohla být i o něco málo užší než těch 250 cm, ale na širší cestu se bude zkrátka pohodlněji najíždět, a navíc budete moct zastavit a vystoupit z auta v kterémkoliv jejím místě a za jakéhokoliv počasí.
- Vytyčení plochy cesty: Vyznačení umíte udělat velmi jednoduše, při rovném chodníku použijte kolíky a provázek. Pokud plánujete různá zakřivení, použijte k označení například zahradní hadici. Cestu si nechte takto označenou klidně i několik dní a používejte ji tak, jako by už byla vydlážděná (pokud vám to okolnosti umožňují). Při testování cesty sledujte krom její šířky a směru také stoupání a profil terénu. Od určitého úhlu už bude výhodnější umístit do cesty stupeň/schod (případně i více schodů nad sebou) a zmírnit tak prudší stoupání nebo terénní nerovnost. Nezapomeňte, že cesta by měla být opravdu pohodlná.
Postup pokládky chodníku svépomocí
Drobné plochy nebo cestičky zvládneme snadno sami. Nejhorší je začít! Dláždění tzv. na sucho, tedy bez použití betonu nebo jiného pojiva, je výrazně jednodušší a má řadu výhod. Je to technologicky velmi nenáročný postup. Dlažba je snadno rozebíratelná a lze ji tak kdykoliv opravovat nebo i měnit. Celá plocha cesty funguje díky štěrkovému podkladu a volným spárám jako drenáž a zajišťuje přirozený odtok vody. Dlažbu není nutné položit najednou a po přípravě štěrkového lože se dá kamenná dlažba pokládat postupně ve chvílích volna. Při práci s dlaždicemi, jak betonovými, tak kamennými, se určitě nevyhneme řezání. Úhlová bruska Scheppach AG2200 si poradí s dlažbou i obrubníky. Disponuje motorem o výkonu 2 200W a skvěle se hodí také k broušení a řezání silných ocelových profilů. Oceníte možnost nastavit přídavnou rukojeť i přestavení ochrany kotouče bez použití nářadí.
Čtěte také: Forma na betonové chodníky: Tipy a triky
Příprava podloží
Pokud si chcete kolem domu vybudovat chodník (opravdu pochozí cestu, a ne příjezdovou cestu, protože pro automobily je potřeba použít jinou úpravu podloží), musíme začít úpravou podloží. Základem funkční, pevné, stabilní a trvanlivé zahradní cesty je vždy důkladně upravený podklad. Pokud začínáme na „zeleném trávníku“, je potřeba nejprve provést skrývku ornice (odstranit vrstvu s trávou a případnými kořeny a jinými biologickými zbytky), což je vrstva úrodné hlíny o tloušťce cca 20 - 30 cm dle lokality. Odtěžit je třeba také neúrodnou část zeminy, a to do takové hloubky, aby celková hloubka výkopu pro přípravu podloží pod dlažbu byla alespoň 250 - 300 mm hluboká. Vyznačenou trasu si postupně vyrývejte a odstraňte veškerou trávu, plevele i kořeny rostlin. Výkop by měl být cca o 5 cm hlubší než výška použitého materiálu. Poté vrstvu původní zeminy udusáme, nejlépe zhutníme vibrační deskou. Obzvlášť je třeba zhutnit místa, kde se během výkopu odstranilo více zeminy než bylo potřeba a místo se pak doplnilo odtěženou zeminou. Hloubku výkopu ovlivňují klimatické podmínky. Čím chladnější místo, tím hlubší by měl podklad být. V úvahu musíme vzít i výšku dlažby, ta se odvíjí od zatížení cesty. Důležitý je rovněž správný sklon, aby se na cestě nedržela voda nebo netekla k základům staveb. Směrem od budov se zachová 2% spád, respektive sklon 15 mm na metr.
Geotextilie
Výkop vyložíme separační geotextilií, která zabrání prorůstání kořenů i stavební činnosti mravenců. Obojí může narušit soudržnost podkladu. Vždy se snažte použít co nejvíce souvislý kus. Pokud je třeba použít více kusů překrývejte jejich okraje alespoň přes 20 - 30 cm.
Štěrkové vrstvy
Pokladní vrstvu pro pochozí dlažbu lze provést dvěma způsoby:
- Na zhutněnou pláň se může položit vrstva hrubé štěrkodrtě frakce 0 - 63 mm o tloušťce cca 100 mm, která se zhutní vibrační deskou. Na tuto vrstvu se dále položí 50 mm štěrku frakce 8 - 16 mm, která se taktéž zhutní a jako poslední se položí štěrk frakce 4 - 8 mm (příp. 2 - 5 mm) o tloušťce 30 mm. Tato poslední vrstva se již nehutní, pouze se urovná do požadované roviny pomocí srovnávací latě a vodováhy. Na tuto vrstvu se již klade dlažba.
- Druhou variantou je položení vrstvy štěrku frakce 8 - 16 mm o tloušťce 100 - 150 mm, na kterou po zhutnění položíme štěrk frakce 4 - 8 mm (popř. 2 - 5 mm) o tloušťce 30 mm. Tuto vrstvu již nehutníme a opět se pouze srovná do požadované roviny.
Na zhutněný hrubý štěrk rozprostřete jemnější kamenivo frakce 8-16 mm. Důležité je rozprostřít štěrk rovnoměrně. K tomu můžete použít dřevěnou lať, kterou opřete o obrubníky a na kraji do nich vyřízněte zářez hluboký 6 cm - tím vymezíte správnou tloušťku štěrku. K jeho rozhození použijte ocelová hrábě. Rovinu jemného štěrku můžete udržet i tak, že do něj zatlačíte ocelové profily, které srovnáte vodováhou. Pomocí latě pak štěrk srovnáte a před pokládkou dlažby profily odstraníte.
Tabulka vrstev podloží pro pochozí chodník:
| Vrstva | Materiál | Frakce | Tloušťka (mm) | Zhutnění |
|---|---|---|---|---|
| Zemina | Původní zemina | - | Dle lokality (cca 250-300 mm výkop) | Vibrační deska |
| Separační | Geotextilie | - | - | - |
| Hrubá podkladní | Štěrkodrť | 0-63 mm | 100 | Vibrační deska |
| Mezivrstva | Štěrk | 8-16 mm | 50 | Vibrační deska |
| Ložní | Jemný štěrk/písek | 4-8 mm (příp. 2-5 mm) | 30 | Nehutní se, pouze rovná |
Obrubníky
Chodník kolem domu je samozřejmě možné zpevnit obrubníkem, který se pokládá jako první, a to většinou napevno do betonového lože. Při pokládce zámkové dlažby, nebo stavbě cestičky bychom neměli opomenout její olemování pomocí obrubníku. Vytvoříme si tím jednoduché mantinely určující šířku komunikace a oddělíme tak jednoduchým přechodem cestičku od okolní plochy. Záhony i cestičky můžeme také od okolní vegetace oddělit nízkými okrasnými zídkami, velmi dobře se pracuje s imitacemi přírodního kamene, jako je třeba Duo stone nebo Cake block od společnosti Presbeton. Obrubník není úplně nezbytný, ale je určitě praktický pro oddělení budoucí pochozí vrstvy od okolní zeminy. Zabrání také prorůstání trávníku do kamenné dlažby nebo vysypávání štěrku z okrajových spár. Jako obrubník může posloužit samotná dlažba (usazením dlažby kolmo) nebo můžete použít třeba tzv. neviditelný obrubník, z recyklovaných plastů. Úhlová bruska s diamantovým kotoučem se hodí k řezání obrubníků. Beton pro pokládání obrubníků musí být lehce zavadlý. Do řídkého betonu by se obrubníky bořily a neudrželi byste je v rovině.
Pokládka dlažby
Jakmile je podkladní vrstva připravená a pečlivě urovnaná, začneme klást vybranou venkovní dlažbu. Začínáme vždy směrem proti spádu chodníku. Spáry mezi dlaždicemi by měly být 3 - 5 milimetrů. Dlaždice upevníme na místě jemným poklepem gumovou palicí. Během pokládky je vhodné kontrolovat rovinu kladené dlažby. Pomocí hliníkové latě či hoblované dřevěné desky kontrolujeme rovinu ve všech směrech, zda místy nedochází k propadlinám či vyvýšeninám v ploše. Vždy je velice důležité myslet na to, aby povrch cesty nebyl zcela vodorovný, ale měl mírný, okem nepatrný sklon směrem od stavby.
Nyní, když máte štěrk srovnaný, můžete začít s pokládkou dlažby. Skládaná dlažba má zářezy, které do sebe přesně sedí. Velkoformátová dlažba se skládá podobně jako zdivo - spáry by se měly překládat. Každou položenou dlaždici zatlučte gumovou paličkou - proto jste v předchozím kroku volili výšku jemného štěrku 6 místo 5 cm - zatlučením dlažby se dostanete do roviny s obrubníky. Řezy provádějte stejně jako u obrubníků úhlovou bruskou. Teď přijde na řadu opět vibrační deska. Pozor, musí být vybavena silikonovou podložkou, abyste položenou dlažbu nepoškrábali a nerozbili. Deskou zhutněte dlažbu tak, aby lícovala s obrubníky.
Spárování
Až máme pokládku hotovou, zasypeme spáry jemným pískem a pomocí smetáku písek vmeteme do volných spár. Důležité je, že šetrné zacházení s čerstvě položenou půdou bude účinnější. Zalití všeho vodou může pomoci, ale pozor: nepřehánějte to, aby zátěž nezměkla! Písek nasypaný do trhlin zajišťuje větší stabilitu konstrukce. Následně po chodníku rozsypte jemný (takzvaný slévárenský) písek, který do mezer mezi dlaždicemi zapadne. Koštětem ho rozmetejte a celý chodník znovu uhlaďte vibrační deskou. Tím je práce u konce. Spáry vyplníme křemičitým pískem o zrnitosti 0-4 mm, který zabraňuje uchycení plevelů a mechu. Položenou dlažbu zhutníme pomocí vibrační desky s gumovou podložkou, aby se odstranily výškové rozdíly. Spáry dosypeme pískem a cestu zameteme.
Rady a tipy
- Příliš velké zpevněné plochy působí neútulně a narušují přírodní charakter zahrady.
- Zámková dlažba je vhodná i na olemování bazénu nebo jeho okolí. Vhodné je používat typy s protiskluzovým povrchem.
- Plochy zpevněné jen náznakově - kameny nebo dlaždice položené příliš daleko od sebe a poskládané z různých materiálů - neplní dobře funkci cesty a působí „nepořádně“, mohou být také příčinou úrazu (podvrtnutý kotník nebo výron).
- Barevné kombinace zámkové dlažby vypadají svěže a vesele, neměly by však být dominantou v úpravě okolí domu, ale jen doplňovat charakter zahrady a vstupu.
- Pokud kombinujete různé barvy a velikosti dlaždic do nepravidelných vzorů, můžete klidně využít i druhé až třetí jakosti co se týká barevnosti, vznikne zajímavý efekt a ještě ušetříte.
- V řadové zástavbě rodinných domků je vhodné se domluvit alespoň na typově podobné úpravě, jinak se lehko stane, že ulice vypadá jako nepovedený papoušek.
- Cestičky terasy a ochozy okolo domů by měly být mírně sespádovány tak, aby vodu od domu odváděly. Opomeneme-li to, můžeme dům nechtěně podmáčet. Vhodný sklon podlahy může vodu odvést k odtokové mřížce nebo do kanálku.
- Obrubníky i dlažbu si při řezání položte na dílenský stůl. Nebudou vás bolet záda, jako při řezání na zemi.
- Skvělá vychytávka při pokládce dlažby jsou chrániče na kolena.
- Až budete rozměřovat šířku chodníku, řiďte se násobky šířky dlažby. Nebudete muset tolik dořezávat.
tags: #jak #postavit #chodnicek #z #ctvercovych #dlazdic