Kompletní průvodce chemickou izolací zdiva: Efektivní řešení vlhkosti a sanace domu

Vlhkost ve zdivu je častým problémem, který může mít závažné důsledky pro statiku budovy, tepelnou pohodu, a dokonce i zdraví obyvatel. Vlhkostní mapy, vlhký vzduch v místnostech, solné výkvěty a degradace omítek jsou předzvěstí špatné či dosluhující izolace zdiva. Zavlhlé konstrukce navíc zvětšují tepelnou vodivost zdiva, čímž dochází k významným tepelným ztrátám vytápěného objektu a tím i zvýšeným nákladům na vytápění. Na vlhkém povrchu konstrukcí dochází k rychlé tvorbě hub a plísní, které jsou častou příčinou zdravotních problémů v podobě alergií, dýchacích obtíží či bolestí kloubů. Ve vlhkých prostorách navíc rychleji degradují předměty, které jsou náchylné na vlhko. Sanace vlhkého zdiva zahrnuje systém hydroizolačních, vysušovacích a stavebních opatření. Jednou z nejúčinnějších a nejšetrnějších metod je chemická injektáž.

Příčiny vlhkosti zdiva

Pro vhodnou techniku sanace je nezbytné nejprve identifikovat příčinu vlhkosti zdiva. Existuje několik hlavních zdrojů:

Vzlínající vlhkost: Kvůli různým vadám vodorovných a svislých izolací může spodní voda vnikat do stěny a šířit se kapilárami zdiva směrem nahoru, ale i do boku. Absorbovanou vzlínající vlhkost ve zdivu lze snadno odlišit od vlhkosti kondenzační, a to tak, že na smáčeném povrchu dochází k dobře ohraničenému solnému výkvětu, vlhkost je vyšší, plíseň není typická.
Zatékání srážkové vody: K vlhnutí stěn vlivem dešťových srážek dochází skrze omítky a zdivo. Pokud k vlhnutí zdiva došlo v krátkém časovém horizontu vlivem silného deště, je vhodné provést vodotěsnou vnější povrchovou úpravu. Pokud je dům postaven ve svahu, při silných deštích se voda zastaví u stěn obrácených do svahu. Dešťová voda se následně nakumuluje u zdiva a proniká do spodních soklů budovy bez provedených hydroizolací. To znamená velkou dotaci vody přímo do stěny, čímž se značně zvyšuje riziko promrzání zdiva v zimním období.
Poruchy vodovodních a kanalizačních rozvodů: Vzniká, když voda prosakuje z prasklých, poškozených nebo netěsných rozvodů vody a odpadů, špatných okapových žlabů, které jsou ucpané atd. až ke stěnám nebo přímo ve stěně. Prasklina v kanalizačním potrubí nepříjemně zapáchá a zanechává většinou hnědé skvrny na povrchu omítky.
Kondenzace vlhkosti: Nepříznivé vlhké počasí nebo špatně seřízené klimatizační zařízení může způsobovat povrchové zavlhčení zdiva - tedy kondenzaci. Zateplení stěn je zvláště důležitým stavebním postupem při ovlivnění teplotních výkyvů, kdy mohou vznikat tepelné mosty, díky nimž může vznikat kondenzace na povrchu stěny interiéru a zavlhčovat zdivo. Ke kondenzaci a následnému zvlhčení stěn může docházet především v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí (koupelna, kuchyně, ložnice). Plíseň vzniká tam, kde je vlhkost vzduchu nad 75 % po dobu delší alespoň 72 hodin.

Diagnostika vlhkosti zdiva

Před zvolením vhodného druhu injektáže je nutné zjistit příčiny vlhkosti stavby, tzn. zjistit druh vlhkosti a míru nasáknutí stavebního materiálu. Náš technik prověří skladbu zdiva, pevnost zdiva, zjistí rozsah prasklin a celkový rozsah poškození. Na základě zjištěných informací zvolíme vhodnou metodu injektáže zdiva. Místa odběrů vzorků ze zdiva, popř. malta, popř. prvky zdiva, směsné vzorky těchto materiálů) odebírají hlavně pro informaci o druzích a vlastnostech použitých zatvrdlých malt. Vlhkost materiálů se zjišťuje laboratorně hmotnostní metodou, tj. vážením týchž vlhkých a týchž vysušených vzorků. Stupeň zasolení zdiva se posuzuje pro každý druh uváděné soli samostatně. V této souvislosti je třeba se zmínit o parametru „stupeň provlhnutí“, který udává hodnocení obsahu vlhkosti zdiva ve vztahu k jeho pórovitosti. Tento údaj ukazuje skutečný obraz o možné injektovatelnosti zdiva.

Chemická injektáž zdiva

Chemická injektáž je jedním z nejběžnějších řešení v oboru sanace zdiva budov pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti. Injektáž zdiva je chemická hydroizolace, která kompletně zabraňuje pronikání vody a vlhkosti do stavební konstrukce, a to díky vytvoření voděodpudivé bariéry přímo ve stavebním materiálu. Jedná se o poměrně jednoduchou a zároveň i účinnou metodu, jak se nadbytečné vlhkosti ve zdech zbavit. Chemická injektáž je přímou sanační metodou, která zabraňuje přímému pronikání vody do stavebních konstrukcí a vytváří účinnou bariéru proti vlhkosti a tlakové vodě. Po správné aplikaci vhodně zvolené injektážní směsi dojde k vytvoření bariéry, která zabraňuje pronikání vlhkosti do konstrukce. Proto se ještě před samotnou injektáží zdiva poraďte s odborníkem, který změří vlhkost ve zdech a identifikuje příčinu a druh vlhkosti. Poté navrhne použití konkrétní injektážní směsi, která se aplikuje do předem vyvrtaných a očištěných otvorů. Jedná se tedy o nedestruktivní metodu, která není nijak prostorově, ani technologicky náročná. Obecně tedy můžeme sanaci chemickou injektáží považovat za rychlou, šetrnou a trvanlivou metodu. V současnosti existuje několik druhů chemických injektáží, přičemž nelze říci, že zde máme univerzální injektáž pro všechny druhy vlhkosti a nemovitostí. Jednotlivé technologie se liší cenou, účinností a vhodností použití.

Typy injektáží a jejich funkce

Chemická injektáž může plnit jednu nebo více z následujících funkcí:

Čtěte také: Využití chemické kotvy v praxi

Utěsňující kapiláry: U těsnících injektáží má aplikovaná látka za úkol penetrovat do pórů zdiva, ucpat je a chemickou reakcí ztuhnout do nepropustné formy.
Zužující kapiláry: Injektážní látka zužuje průřez pórů. Tím se snižuje kapilární nasákavost.
Odpuzující vodu (hydrofobizační): Mechanismus metod založených na hydrofobizaci stěn pórů spočívá v hydrofobní úpravě stěn pórů, což v podstatě zamezí kapilární vzlínavosti. Struktura a průřez hydrofobizovaných pórů zůstávají prakticky nezměněny. Výhodou je, že po uplynutí životnosti se dá opakovaně aplikovat obdobný preparát. V současné době tento systém patří k nejrozšířenějším postupům.

Metody chemické injektáže

Aplikovat lze ve špičkové kvalitě dva druhy injektážních technologií, a to utěsňující injektáž nebo hydrofobizující a utěsňující injektáž. Utěsňující injektážní technologie využívají zejména jednosložkové nebo dvousložkové polyuretanové pryskyřice nebo injektáže zdiva akrylátovými gely. Hydrofobizující a utěsňující injektáž vytvoří vodoodpudivou vrstvu, kterou můžeme nazvat také jako konzervační nebo impregnační. Hlavním cílem hydrofobizace je snížení kapilární nasákavosti.

Pojďme se na jednotlivé druhy injektáží podívat podrobněji:

Krémová injektáž

Pro běžnou vzlínající vlhkost volíme nejčastěji krémovou injektáž.
Obě injektáže po jejich aplikaci vytvoří vodorovnou bariéru, která zabrání dalšímu vzlínání vody materiálem.
Krémová injektáž po reakci s vlhkostí ve zdivu vytvoří křemičitý gel, který zúží kapiláry tak, že jimi voda už nadále nemůže procházet.
Díky použití až při 95% vlhkosti zdiva se jedná o nejuniverzálnější metodu chemické injektáže.
Krémovou injektáž lze s úspěšností použít pro zdivo cihelné, smíšené i kamenné a také k propojování rozdílných úrovní vodorovných hydroizolací.
Krém je díky svým vlastnostem schopen vyplnit i nejjemnější kapiláry uvnitř zdiva. Díky jeho konzistenci při aplikaci nedochází k samovolnému unikání ze zdiva ani k nekontrolovatelnému průsaku do základových partií, případně do dutin a kaveren uvnitř zdiva.
Pro chemickou injektáž používáme špičkovou německou chemii, kde je výrobcem určena plnohodnotná funkčnost po dobu 60ti let.
Orientační náklady na tento druh injektáže se pohybují v rozmezí 2 000 - 3 500 Kč na metr čtvereční zdiva.

Silikonové mikroemulze

Pro stejné zdivo lze použít i silikonové mikroemulze, které se liší pouze v tom, že po aplikaci nevytváří v kapiláře silikonový gel, ale pouze nesmáčivou vrstvu, díky které je nemožné, aby po ní voda nadále vzlínala.
Injektáže silikonovými mikroemulzemi se využívají obdobně jako krémové injektáže pro vytvoření účinné vodorovné bariéry proti vzlínající vlhkosti.
Často je tento typ injektáží prováděn ve dvou řadách šachovnicově nad sebou.
Jedná se o směs silanů a siloxanů, které způsobují hydrofobizaci zdiva, stejně jako výše uvedené injektáže.
Jsou vhodné pro injektáž proti vzlínající zemní vlhkosti, zároveň je s nimi možno provádět plošné injektáže zdiva pod úrovní terénu. Je však třeba si být stoprocentně jistý, že zdivo není pod úrovní terénu vystaveno působení tlakové vody.

Akrylátové gely

V případě použití akrylátového gelu dochází k tlakové injektáži do postiženého zdiva, ve kterém po aplikaci dojde k zaplnění kapilár pružným objemově stálým gelem.
Akrylátový gel je navíc odolný i vůči proměnlivým nižším teplotám, takže vydrží nízké zimní teploty a jeho funkce je zachována.
Obecně se tento druh chemické injektáže doporučuje pro kamenné a smíšené zdivo o větších mocnostech, proto se často používá k sanaci sklepních prostorů.
Sanace vlhkého zdiva technologií injektáže akrylátovými gely je široce využitelná metoda. Lze jimi řešit vodorovné hydroizolace proti vzlínající vlhkosti, dále svislé hydroizolace obvodových stěn suterénů a prostor pod úrovní terénu a dodatečné izolace základových desek a betonových konstrukcí.
Akrylátový gel po své aplikaci nejprve pronikne porézní strukturou zdiva a poté v krátkém čase reaguje s vodou. Způsobí tak úplné vyplnění kapilár ve zdivu, kterými dále nemůže voda vzlínat ani přímo prosakovat.

Polyuretanové injektáže

Použití polyuretanů jako injektážní směsi je vhodné v případě nesourodého nebo porušeného zdiva s velkými puklinami, spárami či kavernami.
Při injektáži dojde k jejich vyplnění, vytvoření bariéry proti prosakující a tlakové vodě a zároveň dojde k celkovému ztužení konstrukce.
Polyuretanové injektážní hmoty jsou vhodné pro izolaci konstrukcí pod úrovní terénu, betonových stěn, bazénů a tunelů, skrze které dochází k průsaku tlakové vody do interiéru místnosti.
Polyuretany jsou obecně vhodné k zastavení aktivních průsaků tekoucí vody zdivem, případně k utěsnění trhlin ve zdivu. Jsou vhodné k vytvoření dodatečné bariéry v případě působení tlakové vody, neboť při reakci s vodou okamžitě bobtnají a utěsňují kapilární systém zdiva. Lze s nimi provádět také zpevnění nesourodého zdiva, případně utěsnění trhlin v konstrukci.

Přehled injektážních metod

Následující tabulka shrnuje základní charakteristiky jednotlivých injektážních metod:

Metoda injektáže	Princip	Vhodnost použití	Funkčnost	Orientační cena (Kč/m²)
Krémová injektáž	Tvorba křemičitého gelu v kapilárách, zužuje je	Cihelné, smíšené, kamenné zdivo, vlhkost až 95%	60 let	2 000 - 3 500
Silikonové mikroemulze	Vytvoření nesmáčivé vrstvy v kapilárách	Cihelné, smíšené, kamenné zdivo, plošné injektáže pod terénem (bez tlakové vody)	Dlouhodobá	Podobná krémové injektáži
Akrylátové gely	Zaplnění kapilár pružným gelem, odolnost vůči nízkým teplotám	Kamenné a smíšené zdivo větších mocností, sanace sklepů, svislé hydroizolace, základové desky	Dlouhodobá	Dle rozsahu a typu aplikace
Polyuretanové injektáže	Vyplnění puklin, spár, kaveren; bobtnání při reakci s vodou	Nesourodé nebo porušené zdivo, zastavení aktivních průsaků, tlaková voda, zpevnění konstrukcí	Dlouhodobá	Dle materiálu, tloušťky zdiva a typu injektáže

Postup chemické injektáže (Systém AquaStop Cream®)

Chemická injektáž zdiva, Systém AquaStop Cream®, je koncipována tak, aby to zvládl úplně každý a výsledek byl naprosto spolehlivý.

Příprava zdiva: Před zahájením injektážních prací je vhodné provést osekání omítek po obou stranách zdiva, a to cca 50 cm nad zavlhlý horní okraj map a solných výkvětů, za předpokladu, že omítky jsou již zasolené, nepevné a tím pádem nenávratně degradované. Odstranění omítek je nutné, pokud jsou již omítky nenávratně znehodnoceny, jako např. v případě jejich vysokého zasolení, nepevnosti k podkladu a jejich nesoudržnosti!
Vyvrtání otvorů: Vyvrtání otvorů o průměru 14 mm provedeme v osových vzdálenostech (roztečích mezi vrty) po 100 mm - 120 mm. Hloubka vrtů by měla být pokrácena o 20 - max. 40 mm než je skutečná tloušťka zdiva. Linie vrtů by neměla být výše, než 100 mm od podlahy. Tato výška je maximálně přípustná, ale nikoliv určující. Pokud linii vrtů můžete ještě více přiblížit k podlaze, je to vždy výhodnější. Vyvrtání otvorů se provádí kolmo ke svislé rovině zdiva, tj. vodorovně a určité souběžnosti, není vhodné vrtat šikmo dolů! U zdiva s průběžnou spárou se provádí jedna linie vrtů. U kamenného nebo smíšeného zdiva, bez průběžné spáry, se provádí obvykle 2 injektážní linie v roztečích mezi vrty 100mm, výškově vzdálené od sebe cca 50 mm, kdy vrty v horní linii jsou na středových vzdálenostech spodní linie. Otvory vrtáme přímo do maltové spáry (u zdiva s průběžnou spárou).
Čištění vrtů: Po vyvrtání otvorů vrtákem o průměru 14 mm pročistíme jednotlivé vrty od hrubých nečistot a jemného prachu stlačeným vzduchem. K tomuto účelu dodáváme vzduchovou pumpu.
Aplikace injektážního krému: Injektážní krém dodávaný v kbelících se plní např. špachtlí přímo do tubusu ruční aplikační pistole pro kbelíkové balení. Do injektážní pumpy se emulze nalévá přes trychtýř. Trubičkový nástavec (plnidlo) aplikačních zařízení vsuneme až na dno vyvrtaného otvoru a pomalu začneme vyplňovat vyvrtaný otvor krémem. Trubičkový nástavec přitom pomalu vytahujeme z otvoru a dbáme na to, aby bylo do otvoru vrtu vtlačováno dostatečné množství krému. Po provedené výplni přes trubičkové plnidlo je možné použít krátké plnidlo s kónickou gumovou koncovkou pro případné doplnění vrtů, a to opačně, přes ústí vrtů do zadní části vrtů, abychom získali jistotu úplného vyplnění (dotlakování) vrtů. Pro nesnížení účinnosti krému AquaStop Cream® je důležité obsah vrtu dostatečně vyplnit.
Zatěsnění otvorů: Po provedené injektáži zdiva je zapotřebí otvory zatěsnit z důvodu zamezení možných drobných výronů krému. Polystyrénová zátka je ale i vynikající tepelný izolant u provedených vrtů u obvodového zdiva nad úrovní terénu.

Plošná injektáž

Plošná injektáž zdiva se provádí obvykle z vnitřní strany objektu, jehož podsklepená část má obvodové zdivo pod úrovní terénu, anebo zdivo pod terénem z důvodů rozdílných výšek mezi místnostmi, objekty apod. Krémová plošná injektáž Systémem AquaStop Cream se provádí z důvodu nemožnosti odkopání základů a tím nemožnosti zhotovení svislé hydroizolace z nepřístupné strany stavebního dílce. Plošná injektáž se provádí pro zamezení vzlínající vlhkosti, ale zejména k zamezení pronikající vlhkosti z bočního směru do vnitřních prostor z přilehlého terénu, provázané neizolované konstrukce apod. Při navrtávání otvorů v ploše platí jiný technologický postup vrtání, než je tomu u jednoliniové (jednořadé) či dvouliniové krémové injektáže. Plošná injektáž se provádí v síťovém/šachovnicovém navrtání zdiva. Při provedení plošné krémové injektáže se nesmí opomenout, že vlhkost proniká do zdiva nejen z přilehlého terénu, ale obvykle vzlíná i směrem od základů směrem nahoru. Proto by měly být zhotoveny hydroizolační uzávěrky izolované plochy.

Čtěte také: Montáž chemické kotvy krok za krokem

Postup vertikální a horizontální injektáže pro ohraničení plošné injektáže:

První injektážní linie musí být zhotovena u stropu, nejčastěji v místě, kde terén končí, tj. v max. vzdálenosti cca 50 mm nad terénem. Vrty v této linii musí být provedeny na celou tloušťku zdiva s pokrácením vrtů o cca 30 mm než je tloušťka zdiva a v osových vzdálenostech po 100 mm u cihelného zdiva ve spáře, anebo po 80 mm zdiva kamenného, smíšeného a cihelného zdiva při vrtání mimo spáru. Horní linie definitivně zastavuje vzlínající vlhkost v úrovni terénu.
Jednořadou krémovou injektáž doporučujeme zhotovit i co nejblíže u podlahy. Horizontální injektážní linie u podlahy nám zastaví zemní vlhkost, která vzlíná od základů směrem nahoru. Osové vzdálenosti se zhotoví dle doporučení, jako pro horní linii. Hloubky vrtů u spodní linie se pokracují o cca 50 mm, než je tl. zdiva, a to z důvodu, aby se snížilo riziko provrtání se skrz zdivo, což by bylo pod terénem nežádoucí.
Boční uzávěrky/ injektážní svislice se provedou ve stranách - levý i pravý roh/ kraj izolované plochy s pokrácením vrtů o cca 50 mm, v osových vzdálenostech 80 mm. Tato osová vzdálenost se u svislic doporučuje z důvodu, že svislá průběžná spára se ve zdivu obvykle nevyskytuje, a tak osová vzdálenost i u cihelného zdiva se provádí tak, jako pro zdivo smíšené. Tyto dvě svislice propojí horní a dolní horizontální injektážní linii.

Postup plošné injektáže:

První linii vrtů plošné injektáže začínáme navrtávat odspodu směrem nahoru, lze i odshora směrem dolů. První linie nesmí být od dolní horizontální uzávěrky (jednoliniové injektáže) vzdálená více jak 100 mm. To samé platí pro vzdálenosti krajových vrtů od svislic a horní uzávěrky.
Samotné jednotlivé řady plošné injektáže musí být zhotoveny v síťovém navrtání dle nákresů - čelní pohled a svislý řez/ bokorys s pokrácením vrtů dle tabulky. Všechny vrty liniových uzávěrek a plošného navrtání se provádějí kolmo na svislou rovinu, tj. vodorovně.
U cihelného zdiva při provádění plošné injektáže se vrty zhotovují nezávisle na spárách, na rozdíl od horizontálních linií. Svislice se také neřídí spárami.
Doporučení: U plošného navrtání a provedené injektáže s technologickou pauzou 4 - 6 týdnů se vrty ještě jednou vyplní injektážním krémem. Dodržení doporučené technologické pauzy je pro zvýšení účinku u plošné injektáže důležité!
Upozornění! Tato metoda bezvýkopové, svislé hydroizolace Systémem AquaStop Cream je spolehlivá za předpokladu, že na zdivo pod úrovní terénu nepůsobí tlaková voda, ale „pouze“ zemní vlhkost.

Další sanační opatření

Kromě chemické injektáže existují i další sanační opatření, která se často používají v kombinaci s injektážemi pro dosažení komplexního a trvalého řešení:

Mechanické metody

Injektáž zdiva je komplexním řešením, které plnohodnotně nahrazuje mechanické metody hydroizolace zdiva (narážení kovových desek do zdiva či podřezání zdiva). Injektáže jsou relativně oblíbené díky své logice působení, snadné dostupnosti injektážních prostředků, a zejména z důvodů nenáročnosti strojního vybavení pro jejich realizaci. Tento způsob vytváření dodatečných izolací ve stávajících svislých konstrukcích je oproti ostatním mechanickým metodám (podřezávání, vrážení plechů, podbourávání zdiva) v podstatě nejšetrnějším zásahem do stavebních konstrukcí.

Podřezávání zdiva: Vložením hydroizolace (např. sklolaminát, asfaltové pásy s vložkou ze skleněné tkaniny nebo polyesterové rohože, popř. korozivzdorné oceli) do ložné spáry ve zdivu; po vložení hydroizolace se proříznutá spára zabezpečí proti sednutí zdiva klíny a zainjektuje cementovou maltou, popř. rotačně příklepovými kladivy).
Probíjení a vkládání izolace: Staticky a pracovně velmi náročný zásah dodatečné izolace zdiva je probourávání zdiva, při kterém se po etapách vybourávají části mokré zdi a na místo probouraného materiálu se přizdí nové s vložením hydroizolace.

Sanační omítky

Sanační omítky, jako doplňkové sanační opatření, samy o sobě zdroje vlhnutí neodstraňují a zdivo nevysušují. Nejmírnější sanační postup prací je nahození zdiva novou sanační omítkou. Stará omítka, která je degradovaná a nasáklá vlhkostí, případně nasycená solemi, by měla být odstraněna cca nad hranici vlhkosti do výšky 50 cm a po příslušné úpravě povrchu jako je očištění a odsolení se nahradí omítkou sanační s obsahem pórů mezi 25-40%. Sanační omítka se nesmí natřít barvou, která uzavírá povrchy! Předpokládaná životnost sanační omítky je cca 5 let omítky na centimetr, takže kupř. 15 let na 3 cm silnou omítku, ale jen za předpokladu nízké vlhkosti zdiva a použití protisolného nátěru. Sanační omítku doporučujeme zhotovit dle tohoto postupu:

Čtěte také: Jak používat chemickou kotvu

Po odstranění poškozených omítek se zhotoví sanační postřik na 100% plochy zdiva.
Po zavadnutí postřiku (špricu) se provede 1x protisolný, hydrofobizační nátěr (postřik) AquaSalt Stop®.
Po 24 hodinové pauze se provede druhý nátěr (postřik) AquaSalt Stop® a ještě do vlhkého nátěru (postřiku) se omítne sanační omítka.
Při dostatečné pevnosti sanační omítky např. AquaSan Porosity® (není vhodné nechat omítku přeschnout) se zhotoví sanační štuková vrstva.
Po vyschnutí povrchu omítek se provede nátěr fasádní silikátovou, anebo speciální vápennou barvou (v případě exteriéru). Ve vnitřních prostorách není nutné použít „nákladnou“ fasádní silikátovou barvu. V interiéru použijeme paropropustnou interiérovou barvu, tj. barvu s nízkým difúzním odporem.

Zdivo zainjektované Systémem AquaStop Cream® se doporučuje min. 14 dnů po aplikaci ponechat bez další povrchové úpravy. V případě, že omítky jsou již značně znehodnocené (zasolené, nepevné atd.), je třeba omítky obnovit, tj. odstranit staré omítky, pakliže již nebyly odstraněny před injektáží, řádně očistit zdivo od zbytků nepevných částic a proškrábat spáry zdiva do hloubky cca 20 mm. Omítky by se také měly odstranit v dostatečné výšce od horního okraje viditelného poškození. Odstranění omítek je nutné, pokud jsou již omítky nenávratně znehodnoceny, jako např. v případě jejich vysokého zasolení, nepevnosti k podkladu a jejich nesoudržnosti! Důležitou zásadou je, že se mají znehodnocené omítky odstranit minimálně 500 mm nad viditelným horním okrajem jejich degradace, včetně míst případných neprodyšných povrchů, jako jsou keramické sokly, obklady a jiné neprodyšné materiály. Na takto připraveném podkladu můžeme zahájit zednické práce.

tags: #chemicka #izolace #zdiva #informace

Komplexní průvodce chemickou izolací zdiva: Řešení vlhkosti a sanace