Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. Živý plot - oblíbené téma v zahrádkářských kruzích, ať už jste profesionál, nebo vášnivý rekreační zahrádkář!
Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat. Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad.
Příprava sazenic
Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.
První střih po výsadbě
Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu - listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky. Možná budete překvapeni, když se dozvíte, kdy je vhodné poprvé zastřihnout živý plot!
Péče o živý plot
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště. Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Stříhání živého plotu
Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků. První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Ochrana rostlin
Jakou půdu máte na zahradě?
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Vhodné dřeviny pro živý plot
Výběr těch správných dřevin nemusí být věda - s naším návodem to hravě zvládnete i vy. Vezměme to ale pěkně popořadě! Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Pojďme se podívat na ty nejoblíbenější!
- Ptačí zob: Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok. Jedna z TOP 10 nejoblíbenějších dřevin pro živý plot. Bez pravidelného stříhání mohou některé odrůdy ptačího zobu vyrůst až 3 metry!
- Zimostráz: Ze zimostrázu můžete vytvořit skvělý stálezelený rychle rostoucí živý plot - pokud ho nebudete stříhat, vyroste až do výšky 6 metrů!
- Blýskalka: Tato dřevina vytvoří krásný stálezelený živý plot, který se po celý rok různě zbarvuje - podle toho, jakou odrůdu blýskalky si vyberete.
- Cesmína: Velmi přizpůsobivý živý plot - cesmína patří mezi stálezelené dřeviny.
- Túje: Asi nejpoužívanější rostlina na živý plot je túje! Patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny. Živý plot z tújí nevyžaduje velkou údržbu a daří se mu téměř v jakýchkoli podmínkách. Ideální vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi je 40 cm. Túje vyžadují pravidelnou zálivku a pravidelný řez - jinak se velmi rozrostou.
- Habr: Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečném zavlažování bují i odspodu, takže pod ním jen těžko objevíte plevel. Má vynikající regenerační vlastnosti, takže snese i častější intenzivní a tvarovací řez. Kupte silné, zdravé sazenice vysoké alespoň 1 m. Sazenice vysazujte 30 cm od sebe.
- Jalovec: Živý plot z jalovce je stálezelený a velmi odolný. Patří k nejrychleji rostoucím dřevinám vůbec a je vždy zelenou rostlinou.
- Vavřínovec: Vavřínovec dobře roste i v náročných podmínkách a patří k velmi odolným rostlinám.
- Cypřiš: Živý plot z cypřiše bude velmi elegantní ozdobou vašeho dvora. Patří mezi ověřenou klasiku.
- Smrk: Živý plot ze smrku je hustý, opticky neprůhledný a pichlavý - takže se přes něj nedostane žádný cizí člověk ani zvíře. Smrky porostou jen tak dlouho, jak jim dovolíte - tvarovacím řezem je snadno „zmenšíte“ na požadovanou výšku.
Cesmína (Ilex)
Cesmína (Ilex) je stálezelený keř (některé druhy však mohou být opadavé). V České republice se tyto rostliny přirozeně nevyskytují, pěstujeme je pouze jako okrasné. Cesmínu si spojíme především s obdobím Vánoc. Některé druhy cesmín však mohou mít listy hladké a celokrajné, plody pak klidně fialové barvy, silně připomínající borůvky. Naopak listy, obsahující mimo jiné také kofein, se používají k přípravě povzbuzujících nápojů. Další využití našly listy cesmíny i v lidovém léčitelství a medicíně. Kromě listů se z keře využívá také dřevo. Pěstování cesmíny závisí na konkrétním druhu, nicméně pro většinu z nich jsou společné tyto podmínky - půda by měla být spíše humózní a kyselá. Při výsadbě je tedy zapotřebí vyhloubit jámu trochu více a její dno vysypat rašelinou. Co se týče nároků na světlo, cesmíny preferují polostín až stín. Keře jsou poměrně odolné, co se sucha a horkého počasí týče, ovšem není žádoucí je nechávat úplně vyschnout. Cesmína je odolná vůči znečištěnému prostředí, dokonce má tendence smog a částečky prachu zachytávat a mírně pročistit vzduch ve svém okolí. To z ní dělá perfektní rostlinu do města, zejména pak do blízkosti průmyslových oblastí. Chcete-li si cesmínu namnožit, nejefektivnějším způsobem je řízkování. Mladé vrcholové řízky odebíráme z matečné rostliny v květnu, případně pak v červnu až červenci.
Druhy cesmíny
- Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium): jak již druhový název napovídá, listy této cesmíny jsou ostnaté. Plody jsou sytě červené, samozřejmě prudce jedovaté. Právě tento druh je často spojován s Vánocemi, zejména pak v USA, kde se jedná o oblíbený vánoční symbol. U nás se pěstuje jako okrasná rostlina.
- Cesmína vroubkovaná (Ilex crenata): jedná se o stálezelené keře s hladkými, lesklými listy. Ty rostou střídavě a poměrně hustě, a tak působí keř velmi košatě. Dobře se tvaruje a je vhodná jako solitérní keř i do živých plotů.
- Cesmína altaklarenská (Ilex altaclerensis): tento druh má mírně zoubkaté listy a červenohnědé plody. Je stálezelený a vhodný k pěstování v živých plotech i jako solitér.
Rádi byste svoji zahradu zkrášlili jedním z těchto krásných keřů, případně z nich rovnou vytvořili působivý živý plot? Květy cesmíny mohou být buď jednoduché, nebo uspořádané v řídkých vrcholících či svazečcích. Vzhledem k tomu, že jsou květy jednopohlavné, pro vytvoření plodů je potřeba mít v zahradě více zástupců cesmíny, tedy rostliny samčí a samičí. Květ má obvykle žlutou barvu, může být však také narůžovělá, zelená, bílá nebo červená. Po odkvětu se na jeho místě objevuje plod, kterým je dužnatá peckovice červené, hnědé nebo černé barvy. I přesto, že se některé druhy cesmín snadno tvarují, se keřík ve většině případů na kmínek roubuje. Nejčastěji se jedná o cesmínu ostrolistnou, modrou nebo vroubkovanou. Jestliže se na roubování mladého keře na podnož necítíte, lze rostlinu v této úpravě již zakoupit. Není to však nic složitého a postupuje se stejně jako u roubování jiných rostlin - zvolíte si vhodnou podnož, z mateřského keře odříznete asi 4 životaschopné větve a připevníte je za kůru podnože přímo v její vrchní části. Cesmíny mají tendence neuspořádaně přerůstat, proto je důležité dát keři tvar, a to každoročně. Řez provádíme od konce března, klidně až do června. Větve sestřihujeme poměrně radikálně, klidně jen na délku 45 centimetrů. Silné větve brzy obrazí a rostlina bude opět hezky košatá.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Cesmína Maximowiczova
Syn. Ilex mutchagaraIlex maximowicziana, česky cesmína Maximowiczova, je stálezelená rostlina pocházející z japonských ostrovů, Taiwanu a východní Číny. V Evropě představuje ještě stále novinku. Řadí se do čeledi Aquifoliaceae - cesmínovité. Vzhledem se podobá nejvíce cesmíně vroubkované (Ilex crenata), která má ale trochu menší list a pomaleji roste. Tento druh dorůstá výšky kolem 2,5 m a šířky až 1,5 m. Roste vzpřímeně, má pravidelné přírůstky a bohatě větví. Listy vyrůstající střídavě na načervenalých větvičkách, jsou asi 3 cm dlouhé, eliptického tvaru, lesklé. Po vyrašení mají světle zelenou barvu, později tmavnou. Kvete velice nevýraznými drobnými květy, po kterých se objevují drobné lesklé černé bobule. Tato cesmína je poměrně nenáročná na pěstování, pokud jsou jí zajištěny optimální podmínky. Nejlépe roste na slunném či polostinném stanovišti (ve stínu řídne a listy ztrácí lesk). Půdy by měly být středně živné, dobře odvodněné, ale ideálně stále vlhké. Po zakořenění snese i občasné sucho a městské znečištění. Je dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Mrazuvzdornost se uvádí do - 25 °C (zóna 5b). Dobře snáší střih, a proto se uplatní zejména pro tvarování či středně vysoké, stálezelené, tvarované živé ploty. Dá se použít i jako solitéra do menších zahrad či trvalkových výsadeb. Řez je možné provádět od března do září.
Cesmína vroubkovaná 'GOLDEN GEM'
Kompaktní stálezelený nízký keř s atraktivními žluto-zelenými listy. Charakteristika: Cesmína vroubkovaná 'GOLDEN GEM' je jeden z nejkrásnějších stálezelených nízkých až půdopokryvných krov. Horní listy mají zlato žlutou barvu, přičemž spodní listy zůstávají tmavě zelené, což vytváří atraktivní kontrastní efekt. Listy jsou malé, lesklé na okraji s malým vroubkováním. Vzhled cesmíny připomíná zimostráz, proto je často používána jako jeho odolnější náhrada. Plody jsou malé, lesklé černé bobule. Spolehlivě se rozrůstá do šířky. Pěstování: Cesmína se vysazuje jako solitér, ale je vhodná i na živý plot, protože se zahušťuje od země a dobře snáší řez. Je výborná i na samostatné tvarování. Sázíme ji na slunečné nebo polostinné místo s propustnou, vlhkou, mírně kyselou půdou bohatou na živiny. Je výborná jako podrost k vyšším stálezelným keřem, nebo jako samostatný solitér. Může se pěstovat i v květináči.
Ilec crenata ’Robustico®’
Ilec crenata ’Robustico®’ je skvělá náhrada buxusu. Cesmína je neopadavá, i v zimě ji zdobí lesklé a zelené listy. Vypadá jako buxus, ovšem roste rychleji a nehrozí, že bude napadena agresivní plísní či škůdci, které buxus ohrožují. Doporučujeme cesmínu pěstovat v květináči. Snáší výborně i stín. Nesnáší extrémní mrazy (-15 °C) a proto ji při poklesu teplot na tuto hodnotu přeneste do chladné a světlé místnosti. Cesmína snese jakýkoliv řez a proto se dá tvarovat například do koule.
- Výsadba na balkoně: Zasaďte ji do květináče o přiměřené velikosti a použijte kvalitní zahradní substrát.
- Hnojení: Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, které zásobuje rostliny veškerými živinami.
- Ochrana rostlin: Netrpí chorobami, nebývá napadána škůdci.
- Zavlažování: Při pěstování v květináči nezapomeňte na dostatečnou zálivku. Kořenový bal by neměl nikdy přeschnout, udržování přiměřeně vlhkého substrátu je velice důležité. To platí nejen vnbsp;období plné vegetace během letních měsíců, ale i v zimě, v období vegetačního klidu je opatrná zálivka důležitá. Když rozmrzne půda, je i v zimě potřeba rostliny v nádobě občas podle potřeby zalít.
Obecné rady pro pěstování živých plotů
- Doba výsadby: Březen až květen, září až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně.
- Hnojení: Rostliny v živých plotech na jaře přihnojíme plným hnojivem. Pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost.
- Ochrana rostlin: Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami. Netrpí chorobami, nebývá napadána škůdci.
Řez živého plotu
Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené.Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené. Podle přání může být seříznutí silnější nebo slabší. Pro živé ploty z druhů s pyramidální formou růstu (např. zerav) se doporučuje lehce kónický tvar. Sloupovitě rostoucí druhy (např. cypříšky, sloupové zeravy nebo tisy) se mohou stříhat téměř svisle.
Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot! Mezi skvělé elektrické nůžky na živý plot patří i nůžky od Gardeny!
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Výsadba
Vyhloubíme sázecí příkop 50 cm široký a 30 - 40 cm hluboký a jeho dno nakypříme. Vyhloubenou zeminu smícháme s rašelinou nebo kompostovou zeminou. Po výsadbě rostliny silně zalijeme a povrch zakryjeme 5 cm vrstvou mulčovací kůry.
Výsadba na balkoně
Rostlinám na živé ploty se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. Řez živého plotu se provádí 2x ročně. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).
Vzdálenost rostlin
Jako základní pravidlo platí 2 - 3 rostliny na jeden běžný metr, popř. u dvouřadých živých plotů 4 - 6 rostlin. Při výsadbě větších rostlin, od 1 m výšky, je úměrně velikosti, rostlin méně.
Zavlažování
Živé ploty potřebují hodně vláhy. Měly by se sázet buď do malých prohlubní, nebo je potřeba vytvořit závlahové okraje, aby se déšť i voda při zalévání mohla dobře zachytit.
Zimní ochrana
Živé ploty nepotřebují v zimě žádnou ochranu.
tags: #cesmina #zivy #plot #pěstování #a #střih