Historie těžby několika našich v současnosti využívaných lokalit sahá až k přelomu 19. a 20. století. Tradiční způsob těžby se v jednotlivých kamenolomech měnil spolu s postupně se vyvíjející technologií dobývání a úpravy kamene a také s vývojem stavebních materiálů.
Vývoj těžby a vznik Českomoravských štěrkoven
Prudký rozvoj stavebnictví po II. světové válce významně ovlivnil naše průmyslové odvětví. Zkvalitňování výroby, aplikace nových stavebních technologií a celkové zvyšování objemu produkce si vyžádaly významné investice do intenzifikace a mechanizace těžby. Do období 50. let 20. století spadá počátek seskupení kamenolomů a štěrkopískoven do větší společnosti - někdejšího Československého kamenoprůmyslu. V průběhu 70. až 90. let byly postupnou restrukturalizací položeny základy dnešní společnosti Českomoravské štěrkovny, a. s.
Milníky v historii společnosti
- Září 1993: Společnost S. A. Cementeries CBR koupila majoritní podíl akciové společnosti Štěrkovny a pískovny Brno (ŠPB), která vznikla privatizací stejnojmenného státního podniku. Během dalších dvou let, po uplatnění restitučních nároků, získala společnost další provozovny státního podniku.
- Leden 1996: CBR vstoupil svým kapitálem do společnosti ŽPSV Štěrkovny a pískovny Uherský Ostroh, a.s. (ŽPSV ŠaP), která vznikla postupným odloučením některých štěrkoven ze společnosti Železniční průmyslová stavební výroba Uherský Ostroh, a.s.
- Během následujících let: CBR získala 100% vlastnictví ve společnostech TOSTEIN a NMK.
- Počátkem roku 1998: CBR získala akciovou společnost Štěrkovny a pískovny Olomouc (dále ŠPO). Rovněž převzala společnosti TANGO a LOM Jašek Výkleky, které byly ve vlastnictví ŠPO.
- Červen 1998: Valná hromada společnosti ŽPSV ŠaP schválila změnu obchodního jména na Spojené šterkovny a pískovny, a.s. (SŠP) se sídlem v Brně.
- Září 1998: Dne 1. září 1998 vznikla společnost SŠP sloučením následujících akciových společností: SPB, ŽPSV ŠaP (v této době již s novým jménem Spojené štěrkovny a pískovny, a.s.) a ŠPO. Současně se společnosti s ručením omezeným TOSTEIN, NMK, LOM Jašek Výkleky a TANGO přeměnily na akciové společnosti a mohly se tak připojit ke společnosti SŠP.
- Únor 1999: Dne 1. února 1999 se firmy Tostein, NMK, Lom Jašek Výkleky a TANGO spojily se společností SŠP, která se tak stala jedním z největších producentů kameniva na trhu České republiky.
- Rok 2000: Vstup společnosti na Slovensko.
- Březen 2002: Dne 29. března 2002 rozhodla valná hromada společnosti SŠP o změně obchodního jména na Českomoravské štěrkovny, a. s. (ČMŠ) s platností od 3. května 2002. Joint Venture se společností Asamer.
- Březen 2004: Dne 30. března 2004 odsouhlasila valná hromada změnu sídla společnosti. Novým sídlem je Mokrá 359, PSČ 664 04.
- Srpen 2007: Dne 1. srpna 2007 došlo k zániku akciové společnosti Českomoravské štěrkovny, a.s., se sídlem Mokrá 359, PSČ 66404, IČ 63475511 a to bez likvidace. Veškerá práva a povinnosti zaniklé společnosti Českomoravské štěrkovny, a.s., včetně práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů ke dni 1. 8. 2007 přešly ze zákona na jejího právního nástupce, společnost: Českomoravský štěrk, a.s., zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, odd. B, vl. 2389, se sídlem Mokrá 359, PSČ 66404, IČ 25502247.
- Září 2007: Dne 1. září 2007 provedl koncern Heidelberg Materials akvizici společnosti Hanson. Od tohoto data se Hanson oficiálně včlenil do skupiny Heidelberg Materials. V České republice vlastnil Hanson čtyři kamenolomy, čtyři pískovny a jednu obalovnu, jejichž celková produkce činí zhruba 2,5 milionu tun kameniva ročně.
- Listopad 2008: Sídlo společnosti Hanson ČR, a.s. je od 25. listopadu 2008 změněno na: Mokrá 359, PSČ 664 04.
- Září 2009: Ke dni 1. září 2009 došlo k zániku akciové společnosti Hanson ČR, a.s., se sídlem Mokrá 359, PSČ 66404, IČ 46680438, a to v důsledku fúze sloučením se společností Českomoravský štěrk, a.s.
- 2025: Společnost Českomoravský štěrk, a.s., zanikla k 01. 01. 2025 v důsledku fúze sloučením.
Kamenolom Luleč: Charakteristika a produkty
Kamenolom Luleč se nachází cca 7 km jihozápadně od Vyškova v Jihomoravském kraji. Příjezd je možný po D1, exit 226. km, pak cca 3 km po silnici č. 430 směr Rousínov a dále směr Luleč. Těženou horninou je droba. Provozovna je významným dodavatelem materiálů na trh v okolí Brna s napojením na dálnici D1 Vyškov - Brno. Dobývání suroviny je prováděno v úrovni tří etáží. Kamenivo je vyráběno dle platných ČSN EN a zákona 102/2001 Sb.
Použití výrobků
Výrobky jsou použitelné do betonu, železobetonu, předpjatých betonů, prefabrikovaných dílců, vodostavebního betonu, cementobetonových krytů vozovek, pro drážní stavby, pro silniční stavby - do asfaltových vrstev, nestmelených vrstev, MZK, do nátěrů, posypů apod., do podsypů a zásypů, pod zámkovou dlažbu a další specifické použití.
Dostupné frakce kameniva
| Frakce | Použití |
|---|---|
| 8/11 | pro výrobu betonových směsí a betonu |
| 8/16 | pro výrobu betonu |
| 11/22 | pro výrobu betonu |
| 16/22 | pro výrobu betonu |
Kompletní sortiment nabízeného kameniva je k dispozici v ceníku kamenolomu Luleč.
Čtěte také: Historie firmy Českomoravský beton
Vliv těžby na místní komunitu v Lulči
Množství prachu a velmi časté dunění, které provází odstřely v kamenolomu, vadí obyvatelům Lulče na Vyškovsku. Bojí se, že bude ještě hůř. Územní rozhodnutí, které má těžební plochu rozšířit, obsahuje mimo jiné i souhlasné stanovisko obce. Rozhodnutí je založené na schváleném územním plánu, který vznikl už za bývalého vedení. I kdyby se obec vyjádřila nesouhlasně, nemělo by to žádný význam. Plochy, které další těžba zabere, totiž neleží na pozemcích obce, ale pouze v katastru Lulče.
Společnost Českomoravský štěrk se připomínkami lidí zabývá. Martin Netoušek tvrdí: „Svědčí o tom například aktivní účast našich zástupců na jednáních lulečského zastupitelstva.“ Podle něj se těžba posouvá od Lulče severozápadním směrem. „Jedná se o lesní plochy. Záměr je situovaný do plochy co nejvíc vzdálené od obydlených oblastí, tedy nejen od Lulče, ale i okolních obcí. Tím se hluk zmírní.“ Půjde o plošné rozšíření části stávajících etáží. Zástupce společnosti přiznal, že záměr skutečně směřuje do plochy hospodářského lesa.
Netoušek dodává, že polétavý prach byl řešený v rámci posuzování vlivu na životní prostředí. „Emise se snažíme snižovat, jde především o pravidelné kropení lomových cest. Nicméně třeba odvoz vytěženého materiálu nezajišťujeme vlastními auty, proto jsme z legislativního hlediska omezeni. Nad rámec však vyžadujeme od našich smluvních dopravců povinnost plachtování. Na provozovně děláme také pravidelnou údržbu cest mimo lom.“
Někteří obyvatelé, jako například Karel Nekuda, uvádějí, že starousedlíci na těžbu kamene zvykli. Nicméně jiní, například Zdeňka Valacha a Marie Kyprová, upozorňují například na mizející zeleň. Podle Netouška současné ložisko je těžené už víc než sto let. „Jeho surovinový potenciál je tak samozřejmě ovlivněný. Životnost ložiska se především odvíjí od objemu stavebních prací a nelze ji zcela přesně stanovit.“ Rozšíření plochy ale není podle něj definitivní, chybí další povolení, i když jde spíš o formality. „Zatím byl projekt posouzený z hlediska vlivu na životní prostředí.“ V roce 2011 došlo ke změně lulečského územního plánu. Zatím tak není jisté, kdy práce v rozšířeném prostoru začnou.
Odborová organizace
Subjekt ZO OS Stavba ČR, Českomoravský štěrk, a.s., Luleč odborová organizace, je zapsán v obchodním rejstříku pod spisovou značkou L 24636/KSBR. Společnost vznikla 1. 1. 2014 a sídlí na adrese Luleč. Předseda jedná samostatně ve všech věcech za organizaci. Údaje o ZO OS Stavba ČR, Českomoravský štěrk, a.s., Luleč, Luleč, IČO: 18164251 byly staženy 9. 1. 2026 z webové stránky justice.cz a služby RES, která sdružuje několik veřejných rejstříků včetně obchodního rejstříku. Zobrazujeme pouze údaje, které byly zveřejněny na základě zákona v různých rejstřících.
Čtěte také: The story of Českomoravský beton
Čtěte také: Dům umění a kostel v Opavě
tags: #Českomoravský #štěrk #Luleč #informace