Společnost Heidelberg Materials CZ je největším výrobcem cementu v České republice a je součástí nadnárodní skupiny Heidelberg Materials, která se řadí k předním výrobcům stavebních hmot ve světě. Pod tímto jménem vystupoval na trhu v letech 1998-2023, kdy se v roce 1998 sloučily společnosti Cement Bohemia a Cementárny a vápenky Mokrá a vznikl nový právnický subjekt se jménem Českomoravský cement. 1.1. 2024 došlo k přejmenování na Heidelberg Materials CZ, a.s. Společnost se stala součástí Heidelberg Materials Group - předního světového výrobce stavebních materiálů.
Výroba cementu probíhá ve dvou závodech: v Praze-Radotíně a v Mokré nedaleko Brna. Kromě dalších závodů se součástí společnosti staly zejména tyto závody: cementárna Maloměřice (výroba ukončena v roce 1998), cementárna Mokrá, lom Mokrá, vápenka Mokrá (v roce 2003 prodána), cementárna Radotín, cementárna Králův Dvůr (v roce 2003 ukončena výroba) a prodejní terminál Králův Dvůr.
Závod Radotín
Výroba cementu v Radotíně má již 140 letou tradici. Cementárenský závod založila v místě bývalých vrchnostenských pilířů (v centru dnešního Radotína) v roce 1871 firma Pražské akciové továrny na hydraulický cement. Dne 14. října 1871 vydalo Okresní hejtmanství na Smíchově stavební povolení pro stavbu Pražské akciové továrny na hydraulický cement v Praze v Radotíně. První budovy nové továrny na výrobu portlandského cementu byly postaveny na místě vrchnostenských vápenných milířů, což je dnes střed Radotína. Cementárna využívala velmi výhodné polohy na hlavní trati spojující Prahu s Plzní a vznikla v období velkého stavebního rozvoje. Ten měl ale krátké trvání.
Propuknutí hospodářské krize v roce 1873 přivedlo společnost do potíží, zaznamenala vážné finanční ztráty a na čas musela dokonce zastavit výrobu. Z finančních nesnází cemetárnu zachránil největší akcionář Max Herget, který ji koupil za 44 % odhadní ceny. Kapacita výroby cementárny se pohybovala kolem 500 vagónů ročně. Počáteční vybavení cementárny bylo velmi prosté. Cement se mlel v mlýnech, které svou podobou připomínaly mlýny na obilí. Rozemletá surovina se dále lisovala v Dorstenových lisech a odnášela na nosítkách do kanálových sušáren a odtud do šachtových pecí.
- V roce 1897 po rekonstrukci továrního zařízení, kdy byly přistavěny dvě moderní šachtové pece, se zde vyrábělo 7 tisíc tun ročně.
- V roce 1920 vzniká akciová společnost Spojené pražské továrny na staviva se sídlem v Praze. Radotínská cementárna byla jedním z pobočných závodů.
- V roce 1930 mění firma název na Prastav, spojené pražské továrny na staviva a. s. Dochází k prudkému rozvoji firmy.
- Po II. světové válce byl Prastav dán pod národní správu.
V roce 1946, na základě §12 dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se akciová společnost Králodvorská cementárna stala součástí národního podniku s názvem České cementárny a vápenice se sídlem v Praze.
Čtěte také: Historie firmy Českomoravský beton
V roce 1950 došlo k vytvoření samostatného národního podniku Pragocement se sídlem v Radotíně a k němu byly přičleněny pobočné závody - vápenka Řeporyje, vápenka Skoupý u Sedlčan, Rakovice u Písku a vápenky Srbsko, Chýnov, Zdice a Loděnice. Široký výrobní program zahrnoval cement, vápno, vápenný hydrát, speciální vápenný hydrát Chemikan, suché omítkové směsi, umělý kámen, těžbu mramorových bloků, mozaikových chodníkových kostek, škvárobetonových tvárnic a upraveného vápence pro různé průmyslové účely.
- V roce 1959 se začal stavět nový závod v Radotíně. Stále se zvyšující potřeba cementu vedla k rozhodnutí o jeho výstavbě.
- V červenci 1961 byl uveden do zkušebního provozu. Ve stejném roce byl změněn název podniku na Radotínské cementárny a vápenice n. p. se sídlem v Radotíně.
- Ve staré radotínské cementárně byl provoz ukončen v roce 1963.
V roce 1980 vzniká v rámci nového členění koncernový podnik Cementárny a vápenky Praha, jehož součástí byly cementárna Radotín, cementárna a vápenka Čížkovice a vápenka Loděnice. V roce 1990 končí centrální řízení oboru, vzniká samostatný státní podnik Pragocement, jehož součástí je závod Radotín a vápenka Loděnice. Ve stejném roce byla zahájena spolupráce s akciovou společností Heidelberger Zement. O rok později vzniká akciová společnost Pragocement.
Dnem 1. července 1995 vznikla fúzí akciových společností Pragocement a.s., Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna a.s. nová akciová společnost Cement Bohemia Praha a.s. a cementárna v Radotíně se stala jedním z jejích závodů. Dnem 1. května 1998 vznikla akciová společnost Českomoravský cement, a to sloučením dvou předních výrobců stavebních hmot v České republice - akciových společností: Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá. 1. 1. 2024 se název společnosti Českomoravský cement, a.s. mění na Heidelberg Materials CZ, a.s.
Současnost
Českomoravský cement má výrobu soustředěnou ve dvou závodech - v Praze-Radotíně a v Mokré nedaleko Brna. Závody Radotín a Mokrá, prošly od začátku devadesátých let minulého století, kdy byly privatizovány, rozsáhlou modernizací a jejich zařízení odpovídají světovým standardům. Celý výrobní proces, od těžby vápence v lomu až po expedici cementu, je v každém z obou závodů systémově řízen z jednoho místa - centrálního velínu, přičemž nová plně automatická laboratoř nepřetržitě sleduje kvalitu vyráběného cementu. Další modernizace výrobních závodů bude pokračovat zejména v oblasti rozšiřování možností využívání alternativních materiálů a paliv.
Snahou Českomoravského cementu je důsledně realizovat hospodárná a preventivní opatření v oblasti spotřeby energie a surovin a vzniku a využití odpadů, a to především zvýšením efektivnosti procesů či náhradou přírodních surovin a paliv - tam, kde to bude možné - alternativními surovinami nebo palivy.
Čtěte také: The story of Českomoravský beton
Heidelberg Materials CZ nabízí vysoce kvalitní portlandský cement a portlandský cement směsný balené v papírových pytlích po 25 kg. Společnost Heidelberg Materials CZ vyrábí ve svých závodech široký sortiment cementů pro potřeby stavebnictví. Volně ložené cementy jsou expedovány z výrobních závodů Mokrá a Radotín a dále z prodejního terminálu v Králově Dvoře. Transport materiálů je zajišťován především silniční nákladní dopravou. V případě volně loženého cementu k tomuto slouží cisterny s kapacitou 30 t. Pytlovaný cement je převážen na paletách EUR po 1,4 t a to v baleních po 25 kg. Expedičními místy volně loženého cementu jsou cementárny a prodejní terminál v Králově Dvoře.
Obě cementárny, radotínská i ta podolská, formovaly výrobu cementu a použití betonu na prvních stavbách z tohoto materiálu v Praze a významně se podílely, a to i šíří záběru výroby (cement, vápno, vápenný hydrát, maltové směsi, drcený kámen, kameninové roury, izolační desky), na stavebním ruchu v Praze koncem 19. a začátkem 20. století. Tehdy, stejně jako dnes platí, že užitná hodnota betonu není jen to, co je v míchačce, ale zejména to, co se z něho postaví.
Čtěte také: Dům umění a kostel v Opavě
tags: #ceskomoravsky #cement #radotin #historie