Živý plot je oblíbené téma v zahrádkářských kruzích, ať už jste profesionál, nebo vášnivý rekreační zahrádkář! Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti.
Živý plot je nejen estetickým prvkem každé zahrady, ale zároveň přirozenou bariérou proti hluku, prachu, větru i nežádoucím pohledům z okolí. Oproti plotům z betonu či dřeva působí přirozeněji, lépe zapadá do krajiny a poskytuje útočiště drobným živočichům i ptákům.
Tento živý plot bude ozdobou celé zahrady i domu! Fagus sylvatica ’Atropunicea’. Tento buk s tmavě vínovými, lesklými listy a vzpřímeným růstem nejlépe vynikne ve formě živého plotu, ale lze jej využít také jako velmi výraznou solitéru. Je absolutně mrazuvzdorný a snese jakýkoliv řez od 1 do 6 metrů výšky.
Výsadba živého plotu z buku
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad. Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat.
1. Nejvhodnější dobou pro výsadbu živého plotu je jaro (březen až květen) nebo podzim (září až listopad). V těchto obdobích je půda dostatečně vlhká a teploty příznivé pro zakořenění nových rostlin.
Čtěte také: Jak pěstovat živý plot z dubu červeného?
2. Volba správné dřeviny závisí na několika faktorech - požadované výšce plotu, rychlosti růstu, hustotě, stálezelenosti a estetických nárocích. Roste sice pomalu, ale je odolný a dlouhověký. Pokud hledáte něco více dekorativního, může být ideální buk lesní (Fagus sylvatica), jehož listy se na podzim krásně zbarvují.
Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.
3. Před výsadbou důkladně připravte půdu. Odstraňte veškerý plevel, zkypřete zeminu do hloubky alespoň 30 až 40 cm a obohaťte ji kompostem nebo kvalitním zahradním substrátem. Rozestupy mezi rostlinami závisí na druhu: jehličnany jako túje nebo tisy se obvykle sázejí ve vzdálenosti 60 až 80 cm, zatímco listnaté keře jako ptačí zob, habr nebo buk se vysazují zhruba 30 až 50 cm od sebe.
Vyhloubíme sázecí příkop 50 cm široký a 30 - 40 cm hluboký a jeho dno nakypříme. Vyhloubenou zeminu smícháme s rašelinou nebo kompostovou zeminou. Po výsadbě rostliny silně zalijeme a povrch zakryjeme 5 cm vrstvou mulčovací kůry.
4. Nejprve si vyznačte výsadbovou rýhu nebo jamky podle zvolených rozestupů. Sazenice před výsadbou namočte na 10 až 15 minut do vody, aby se kořenový systém hydratoval. Rostliny umístěte do připravené rýhy tak, aby kořenový krček byl v úrovni terénu. Poté zasypte zeminou, lehce utlačte a vydatně zalijte.
Čtěte také: Tipy pro pěstování Červeného Živého Plotu
Po výsadbě doporučujeme použít mulč - například kůru nebo posekanou trávu.
5. V prvních letech je třeba věnovat živému plotu zvýšenou péči. Zajišťujte pravidelnou a dostatečnou zálivku, především v letních měsících. Udržujte prostor kolem rostlin bez plevele, aby nekonkuroval o živiny. Tvarování provádějte postupně - v prvních letech nechte rostliny zesílit, a až poté je začněte řezat do požadovaného tvaru.
Výsadba živého plotu je investicí do budoucnosti - vytváří přírodní, trvalé a estetické ohraničení prostoru, které s věkem získává na kráse.
Péče o živý plot
Živé ploty potřebují hodně vláhy. Měly by se sázet buď do malých prohlubní, nebo je potřeba vytvořit závlahové okraje, aby se déšť i voda při zalévání mohla dobře zachytit.
Stromy jsou většinou zcela nenáročné a proto bývají velmi žádány, ať už jako dárci stínu či aby vnesly do zahrady výškovou členitost. Strom nebo keř umístěný v dostatečně velké nádobě přímo u domu a vydlážděných ploch může splnit tentýž požadovaný účel. Zde samozřejmě jen za předpokladu pravidelného přihnojování a dostatečné závlahy.
Čtěte také: Tipy pro pěstování červeného živého plotu
Hnojení
Rostliny v živých plotech na jaře přihnojíme plným hnojivem.
Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.
Ochrana rostlin
Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami.
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem.
Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.
Nejčastější choroby a škůdci
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Řez živého plotu
Možná budete překvapeni, když se dozvíte, kdy je vhodné poprvé zastřihnout živý plot! Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu - listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky. Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků.
První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků.
Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě.
Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené.
Při stříhání živého plotu přihlédneme k jeho potrebe vlhkosti - nestříháme jej nikdy zcela svisle, ale vždy lehce pyramidálně směrem nahoru. Tímto zpusobem sestrižené živé ploty shromaždují deštovou vodu v oblasti kořenů.
Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot!
Doufáme, že se vám podaří vypěstovat vysněný živý plot přesně podle vašich představ!
tags: #červený #buk #živý #plot #pěstování