Živý plot je ideálním doplňkem zahrady - dokáže vytvořit přirozenou bariéru, nabídnout soukromí, působit esteticky a poskytnout útočiště pro místní faunu. Živý plot není jen zelenou stěnou oddělující váš pozemek od okolí - je to živoucí součást zahrady, která poskytuje soukromí, tlumí hluk a chrání před větrem. Jeho výhodou je dlouhověkost, krásný vzhled během celého roku a přínos pro biodiverzitu. Zároveň může být estetickým prvkem, který rámuje prostor a přitahuje ptáky i užitečný hmyz.
Líbil by se vám živý plot, ale nevíte si rady s výběrem keřů? Ať už hledáte neopadavý živý plot listnatý nebo jehličnatý, vybírejte pečlivě, ať vám dělá radost. Jak ale vybrat správný druh rostliny, aby živý plot splňoval všechny požadavky?
Výhody živého plotu:
- Soukromí a ochrana: Živý plot tvoří přirozenou bariéru proti pohledům sousedů a kolemjdoucích, čímž dodává zahradě soukromí.
- Estetika: Správně zvolený živý plot je krásný po celý rok.
- Podpora biodiverzity: Živý plot slouží jako útočiště a zdroj potravy pro ptáky, hmyz i drobné savce.
- Přirozený přechod: Živý plot vytváří harmonické spojení mezi zahradou a přírodou.
Kritéria pro výběr:
Zásadní je odolnost a stanoviště. Důležitou roli hraje také údržba. S nějakou asi počítáte, ale určitě nechcete být otrokem vlastní zahrady. Také by vás měla zajímat případná toxicita, zvlášť jestli na zahradě budou děti nebo zvířata. Pak je potřeba brát v potaz náchylnost k chorobám a oblíbenost u škůdců. Výběr správné rostliny závisí na požadavcích na vzhled plotu, rychlost růstu, podmínky stanoviště a čas, který jste ochotni věnovat údržbě. Ale ještě si připomeneme důležitá kritéria, na která byste se měli zaměřit.
Druhy živých plotů
Nejčastěji se živé ploty rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé.
Tvarované živé ploty
Tvarované živé ploty a stěny se stále těší veliké oblibě. Jejich výhodou jsou menší nároky na prostor, dobře se proto hodí i do malých zahrádek. Při jejich tvarování je možné do určité míry popustit uzdu fantazii, stávají se svébytným, výrazně architektonickým prvkem, který nemusí plnit pouze funkci ohrazení pozemku, ale může se posunout i do středu zahradní kompozice. Tvarování živých stěn, plůtků nebo jen jednotlivých dřevin dovedlo k absolutní dokonalosti baroko. Ve formálně řešených zahradních kompozicích ale mají, v moderní podobě, důležité místo dodnes. Tvarované živé ploty velmi dobře zapadají do urbanizovaného prostoru, do zahrad uvnitř zástavby.
Čtěte také: Vyberte si celoroční živý plot pro soukromí a estetiku
Volně rostoucí živé ploty
Volně rostoucí živé ploty jsou mnohem náročnější na prostor, ale mohou být také podstatně pestřejší. Nemusí se vysazovat jen z jednoho druhu, ale použité druhy lze namíchat tak, že svými květy nebo výraznými plody poutají pozornost od jara až do podzimu. Volně rostoucí živé ploty působí přirozeněji a mají nezastupitelné místo v krajině a ve venkovských zahradách.
Stálezelené živé ploty
Stálezelené živé ploty bývají nejžádanější, protože jsou spojovány s představou plné celoroční funkčnosti. Pro stále zelený živý plot jsou ideální dřeviny a rostliny, které mají po celý rok barevné listy a jsou odolné vůči změnám počasí. V soukromých zahradách se pro jejich výsadbu používají téměř výhradně zeravy (Thuja sp.). Zeravy jsou nepůvodní (introdu- kované, exotické) druhy dřevin, které u nás působí poměrně cizorodě. Málo využívanou, ale velmi vhodnou alternativou k zeravům může být náš domácí tis (Taxus baccata), který byl hojně využíván v historických zahradách. Do horských a podhorských oblastí je obzvlášť vhodný běžný smrk (Picea abies), který zde působí velmi přirozeným dojmem. Jehličnaté dřeviny ale nejsou jedinou možností pro vytvoření stálezeleného plotu.
Opadavé živé ploty
Živé ploty z opadavých dřevin jsou u nás neprávem opomíjené. Kvalitně založený a udržovaný živý plot z dobře zvoleného opadavého druhu poskytuje i v zimě poměrně slušnou optickou clonu a kromě toho má další výhody - je mnohem dynamičtějším prvkem, který nejenže mění barvu olistění, ale může i kvést. Opadavým druhům dřevin, které se hodí pro výsadbu tvarovaného živého plotu, vévodí náš domácí habr (Carpinus betulus). Habr známe spíše jako lesní strom. Je úžasně plastický, výborně snáší řez a regeneruje i z pařezů. Toho se běžně využívalo při zakládání lesa - habrový les se po vykácení znovu nevysazoval, jen se vyjednotily výmladky, které po vykácení na pařezech vyrašily. Ponechal se jen jeden nejsilnější a z něho pak vyrostl nový habr. Výbornou regenerační schopnost habru lze využít i pro zakládání tvarovaných živých plotů. Dají se z něj vytvořit jak docela nízké, třeba jen metr vysoké plůtky, tak i několikametrové tvarované stěny. Mimo to má habr ještě jednu zajímavou vlastnost - často na něm zůstává suché listí až do jara a opadá teprve tehdy, když už raší listí nové.
Rostliny vhodné pro živé ploty
Jehličnany:
- Túje západní (Thuja occidentalis): Nejčastěji používaná rostlina pro živé ploty. Rychle roste, je nenáročná na půdu a vytváří velmi hustou bariéru. U Thuje Occidentali Martin ale můžete krásně živý plot tvarovat a vytváří zelenou hradbu . Pro živý plot se nejčastěji používá kultivar Thuja occidentalis Smaragd a kvůli rychlému růstu je vyhledávaný Thuja occidentalis Brabant.
- Tis červený (Taxus baccata L.): Stálezelený jehličnan má měkké tmavě zelené jehlice a červené plody. Může dosáhnout výšky až 20 metrů, ale roste pomalu. Není náročný, daří se mu jak na slunci, tak ve stínu, jen nemá rád příliš suchá stanoviště. Pokud ho poškodí sucho nebo mráz, velmi dobře regeneruje. Tis můžete nechat volně růst, nebo tvarovat. Nevýhodou je, že kromě plodního míšku uzavírajícího semeno, je úplně celý jedovatý. U nás se nejčastěji používá tis červený (Taxus baccata L.).
- Čínský jalovec (Juniperus chinensis Pfitzeriana): Tato odolná a pomalu rostoucí dřevina má jehlice modré až stříbrné barvy a je ideální pro tvorbu nízkých až středně vysokých plotů. Dokáže vytvořit dokonale neprostupnou stěnu, ale trvá jí to hodně dlouho. Také počítejte s tím, že se nehodí na jižní stranu, kde promrzá. Obvykle se používá čínský jalovec (Juniperus chinensis Pfitzeriana), který dorůstá do 2 metrů, ale potřebuje dostatek prostoru, protože může být až 3 metry široký.
- Cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii): Oblíbená hustá dřevina, kterou můžete mít ve žluté, zelené a modrošedé barvě. Cypřišku vyhovuje slunce až polostín, ale měl by být chráněný před suchým větrem. Nejrychleji vám poroste cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii), ale je potřeba ho intenzivně stříhat, jinak bude průhledný a to určitě nechcete. Další variantou pro vždyzelený živý plot je cypřišovec Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana). Sází se většinou 3 až 4 kusy na metr.
Listnaté keře:
- Bambus: S živým plotem z bambusu se u nás zatím nesetkáte příliš často a díky tomu máte skvělou příležitost být originální. Bambus je nenáročný na stanoviště, rychle roste a brzy vám vytvoří celoroční soukromí. Vybírejte stanoviště, které není příliš větrné. Keřovitý hustý vzhled a olistění už od země nabízí bambusy rodu Fargesia. Sází se nejčastěji 1 sazenice na metr. Finální výška se u jednotlivých druhů liší, ale pohybuje se kolem 2 až 4 metrů. Ovlivňuje ji také množství slunečního svitu. Ještě vyšší jsou pak bambusy rodu Phyllostachys, které dorůstají až do 8 metrů.
- Ptačí zob (Ligustrum vulgare): Tento neopadavý keř je nenáročný, můžete ho umístit na slunce, do polostínu, snáší dobře stín i znečištěné ovzduší. Je mrazuvzorný a snadno s ním vytvoříte hustý, neprostupný stálozelený živý plot, jen si na to budete muset nějaký čas počkat. Dosahuje sice až 3 metrů, ale roste opravdu velmi pomalu. Plody chutnají ptákům, pro savce jsou však jedovaté. Vysazují se 3 sazenice na metr a je dobré ho 2x ročně stříhat. U ptačího zobu máte na výběr zelené, zlaté nebo panašované listy. Rychle rostoucí, snadno tvarovatelný keř, který je polozelený - v mírných zimách si ponechává listy. Má bílá květenství a černé plody. Ptačí zob Atrovirens je stálezelený keř vhodný pro výsadbu živého plotu nebo k vytváření dekorativních stříhaných tvarů.
- Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus): Neopadavý keř se sytě zelenou barvou, kterému nevadí exhalace a může být blízko silnice. Podobně jako rododendrony vyžaduje mírně kyselou půdu a chráněné stanoviště před ostrým zimním sluncem. Sází se 2 až 3 sazenice do metru. Na stálezelené živé ploty se hodí kultivary Prunus laurocerasus Schipkaensis a Prunus laurocerasus Caucasica. Bobkovišeň je bohužel náchylná k promrzání a prosychání. Potřebuje zálivku koncem podzimu i v průběhu zimy, když nemrzne. A pozor, je jedovatá. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům.
- Zimostráz obecný (Buxus sempervirens): Snadno tvarovatelný keř, který znáte asi spíš pod názvem buxus. Jeho výhodou je mrazuvzdornost, ale roste pomalu a tak si na vyšší plot nějaký čas počkáte. Bohužel ho také často napadají škůdci jako mšice a puklice, které způsobují kroucení listů. Je tedy dobré ho preventivně ošetřovat. Nejlépe prospívá v polostínu, přímé slunce mu nedělá dobře, může na něm dojít až k hnědnutí listů. Buxus je jedovatý, protože obsahuje obsahuje alkaloid buxin - známý jako křečový jed. Nejčastěji se u nás používá zimostráz obecný (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla). Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) - pomalu rostoucí druh s jemnou texturou listů. Při pravidelném řezu je silně zahuštěný.
- Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea): Trnitý keř s barevnými bobulkami, který přiláká na vaši zahradu ptáky. Je nenáročný na stanoviště - prosperuje na slunci i ve stínu a dobře snáší sucho. Dorůstá pozvolně až do 3 metrů, dobře snáší řez a snadno regeneruje. Kromě živého plotu můžete z hlohyně vytvořit zelenou zeď, když ji budete vést po budově. Známá je například hlohyně šarlatová (Pyracantha mohave). Tento stálezelený keř kvete krásným bílými květy na jaře a na podzim vytváří červené žluté nebo oranžové plody, které lákají ptáky. Hlohyně je velmi odolný a snáší i sušší podmínky. Hlohyně šarlatová Golden Charmer má plody krásně teple zlaté barvy.
- Habr obecný (Carpinus betulus): Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus). Habrový plot (Carpinus betulus): Habry tvoří hustý opadavý plot, který na podzim zbarvuje do krásných barev a část listů si ponechává i přes zimu. Jsou odolné a snášejí různé půdní podmínky.
- Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica): Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica). Buk lesní (Fagus sylvatica): Buk je ideální pro formální živý plot, který se dá dobře tvarovat.
- Javor babyka (Acer campestre): Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí javor babyka (Acer campestre).
Kvetoucí živé ploty:
- Růže svraskalá (Rosa rugosa): Růže v kultivarech s bílými či růžovofialovými květy se mnohdy netvarují, ale ponechají se svému přirozenému vývoji.
- Trnka obecná (Prunus spinosa): Má podobný efekt jako růže svraskalá.
- Hortenzie (Hydrangea): Pro živý plot se hodí zejména hortenzie stromkovitá, která kvete bohatě a je možné ji stříhat. Má dekorativní květenství a je vhodná do polostínu.
- Šeřík Charles Joly: Má purpurovou barvu květů.
Ostatní vhodné dřeviny:
- Duby (Quercus robur, Q.
- Javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (A.
- Zimolez fialový (Lonicera pileata) a zimolez lesklý (L.
Rychle rostoucí živé ploty
Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.
Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Bambus vyroste do své konečné výšky během několika týdnů. S jeho pomocí obzvlášť rychle získáte protipohledovou ochranu. Během několika týdnů dosáhne rostlina své konečné výšky. Také rychle roste do šířky. Bambus zasaďte pouze se stabilní protikořenovou bariérou. Výběžkaté druhy se jinak nekontrolovaně šíří. Širokolistý bambus dosahuje výšky až 4 m. Také druh bambusu Fargesia murielae je dobrou rostlinou pro živý plot. Dosahuje výšky 2-3 m, zato nevytváří však žádné výběžky. Vhodnými druhy jsou mimo jiné „Standing Stone“ a „Campbell“.
Kdy stříhat živý plot
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu.
Rychle rostoucí živé ploty se musí pravidelně stříhat. U habru byste měli po zahradnických nůžkách sáhnout dvakrát ročně.
Pořízení velkých rostlin pro živý plot na zahradu
Klasická prodejní velikost rostlin pro živý plot je od 100-125 cm. Habr například pořídíte jako dvakrát přesazený, prostokořenný exemplář. Je velmi levný. Rostliny však potřebují čtyři až pět let, než dosáhnou výšky asi 2 m. Pokud nechcete čekat tak dlouho, pořiďte si větší rostliny s výškou 175-200 cm. Ty jsou však také dražší. Poměrně vysoké náklady se však vyplatí. Na jeden metr živého plotu potřebujete jen dvě rostliny. Menších exemplářů čtyři kusy. Vzhledem k tomu, že habr dostanete už s kořenovým balem, rychleji se ujme. Prostokořenné rostliny tohoto druhu v prvním roce po zasazení víceméně nerostou.
Výsadba živého plotu
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Bobkovišeň zasaďte, pokud už nehrozí žádný mráz, tedy například v únoru. Díky tomu mohou rostliny dobře zakořenit a zocelit se proti budoucímu chladu.
Stříhání živého plotu
Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Výjimkou je bambus. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu. V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste.
Pravidelně stříhané rychle rostoucí živé ploty se lépe rozvětvují. Nezapomeňte proto provést řez.
Čím hnojit živý plot
Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Popínavé rostliny místo živých plotů
Živý plot z břečťanu zajistí na zahradě celoroční ochranu proti cizím pohledům. Ideální stanoviště je polostinné až stinné.
Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru. V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky. Pokud je předpěstujete na světlém místě u okna, dosáhnou výšky až 3 m. Vhodné popínavé rostliny jsou mimo jiné povijnice (Ipomoea), vilec šplhavý (Cobaea scandens) a maurandya. Zasaďte je na zahradě ve vzdálenosti 30-50 cm. Vyberte slunné místo chráněné před větrem a zajistěte půdu bohatou na živiny. Připravte velkoplošnou opěru pro pnoucí rostliny. Použijte k tomu drátěné ploty nebo prvky, kterých se pnoucí rostliny mohou přichytit. Neprůhledný živý plot získáte i s víceletými popínavými rostlinami. Po celý rok vás budou chránit stálezelené rostliny, jako břečťan (Hedera helix), brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rostou na polostinném až stinném stanovišti. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.
Péče o živý plot
Živý plot potřebuje pravidelnou péči, aby si zachoval svůj tvar a hustotu.
- Řezání: Tvarování živého plotu je klíčové pro udržení jeho hustoty a požadovaného tvaru. Řez by se měl provádět minimálně jednou ročně, ideálně na jaře nebo na podzim.
- Hnojení a zavlažování: Především u mladých rostlin je důležité zajistit dostatek živin a vláhy. Pro rychlý růst a zdravý vzhled se doporučuje používat hnojiva s vysokým obsahem dusíku, zejména na jaře.
- Ochrana proti škůdcům a chorobám: U živých plotů se mohou objevit škůdci, jako jsou mšice, svilušky nebo plísně.
Další důležité faktory:
- Správná rozteč: Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami závisí na jejich druhu.
- Příprava půdy: Před výsadbou živého plotu je vhodné půdu důkladně připravit.
- Výběr doby výsadby: Nejvhodnější dobou pro výsadbu živého plotu je podzim nebo jaro.
tags: #celorocni #zivy #plot #druhy