Klasicistní architektura, též označovaná jako architektura klasicismu, je architektonický styl používaný zhruba mezi roky 1750 a 1850. V dějinách architektury se tento styl objevil po pozdním baroku a rokoku a vznikl v západní Evropě, především ve Francii a Anglii. Klasicismus se od předcházejícího barokního stylu, který oplýval emocemi a znázorňoval lidské city, naděje, touhy a vášně, výrazně liší. Zdůrazňuje totiž racionalitu, umírněnost a především jasný a pevný řád. Pocity jedince staví klasicismus do pozadí a upřednostňuje veřejný řád.
Vznik a charakteristika klasicismu
Pojem klasicismus pochází z Francie a vychází z latinského slova "classicus", které se dá přeložit jako „patřící k nejvyšší římské třídě - prvotřídní“. Klasicismus vznikl v 17. století ve Francii, odkud se rozšířil po celé Evropě. Typickými rysy klasicismu jsou pravidelný řád, uměřenost a zdůrazňování střízlivého rozumu. Vznik klasicismu souvisel s vyčerpáním tvůrčích možností baroka, končícího rokokem.
I. Architektura klasicismu klade důraz na přísný řád, pravidla, symetrii, geometrii, střídmé tvarosloví a pravidelnost. Navazuje na antiku, zejména na architekturu antického Říma. Stavby se vyznačují přímými rovnými liniemi, trojúhelníkovými štíty a antickými sloupy. Vyznačoval se důrazem na geometrii a symetrii a stejně jako další odvětví klasicistního umění navazoval na antiku. V tomto období se stavěly především paláce a veřejné budovy.
Fáze klasicismu
Období klasicismu se dělí na několik fází:
- Barokní klasicismus: V počátcích se klasicismus výrazně prolínal s předchozím uměleckým stylem, kterým bylo baroko.
- Osvícenský klasicismus: Podstatou součástí klasicismu druhé poloviny 18. století je tzv. Ludvíka XVI. (luiséz), vyvinuvší se za vlády tohoto francouzského krále.
- Empír: Další fází, která přišla s Napoleonem Bonaparte a s napoleonskými válkami, je empír. Ve Francii se prosazuje empír, který využívá geometrickou stylizaci a jednoduchost, důsledněji aplikuje římské i egyptské vzory. Termín empír se někdy užívá i pro stavby vzniklé před rokem 1804.
- Neoklasicismus: Poslední fáze probíhala od poloviny 19. století. Starší literatura nazývá někdy klasicismus „slohem copovým“, což odkazuje na pánské paruky a copy. Vymezení a užívání názvů klasicismus a empír tedy není naprosté jednotnosti. Někteří badatelé označují za empír pouze stavby vzniklé v době, kdy se Napoleon Bonaparte prohlásil císařem (1804) a všechny ostatní označují povšechným pojmenováním klasicismus.
Klasicismus v umění
Inspirace klasicismu pochází z umění antického Říma a Řecka. Jako protipól klasicismu vznikl romantismus, vyznávající svobodu uměleckého projevu, jeho inspirace pochází ze středověku nebo Blízkého a Dálného východu. Klasicismus v českých zemích je často chápán spíš jako sloh, nýbrž spíš jako jedna z forem romantického historismu.
Čtěte také: Altán s pevnou střechou pro celoroční využití
Hudba
Mezi představitele klasicismu v hudbě patří mimo jiné i velikáni Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn nebo Ludwig van Beethoven. Díla těchto tří skladatelů vytvořila vzor klasické hudby. Klasicistní hudební díla se snaží o dokonalou formu, ucelenost a přehlednost v oblasti melodie a harmonie. I v hudbě se projevila inspirace z antického umění a jeho čistých a ušlechtilých forem.
Sochařství
V sochařství se klasicismus vracel k antickým ideálům a snažil se kopírovat antická díla. Sochaři si kladli za cíl věrně vyobrazit charakterové rysy člověka. V období empíru byly zdůrazňovány rozum člověka a společenská pravidla, vlastnosti a touhy se odsunuly do pozadí. K významným představitelům patří například francouzský Jean-Antoine Houdon, Etienne Maurice Falconet či italský Antonio Canova.
Malířství
Klasicistní malba se zaměřuje na přesnou kresbu a plastovou modelaci objemu. Hlavními objekty jsou postavy, které mají vzhledem, postojem a gesty vyjadřovat ušlechtilost a uměřenost. Významným představitelem klasicistního malířství byl francouzský Jacques-Louis David, který byl dvorním malířem Napoleona. Davidovým žákem byl další slavný malíř - Antoine-Jean Gros. Dalším významným francouzským malířem klasicismu byl Jean Auguste Dominique Ingres, který se zaměřoval především na historické výjevy a portréty. Své zástupce mezi malíři mělo i Německo.
Literatura
Hlavní požadavky klasicismu se projevily i v oblasti literatury, kde se autoři snažili dodržovat stylovou vybroušenost, srozumitelnost a jasnost textu. Nejvíce se v klasicismu rozvíjela epická poezie a dramatická tvorba. Předčítání, kritizování a diskuze probíhaly ve speciálních literárních salonech, které jsou typickým znakem klasicismu. Literární tvorba klasicistního období se řadí do dvou kategorií - vysoké a nízké literatury. Za významnou část literatury se dá považovat i racionalistická filosofie, jejímž představitelem byl francouzský René Descartes, autor slavné věty "Pochybuji, tedy jsem.". V tuzemské literatuře se klasicismus projevil nejvíce v první třetině 19. století.
Móda
V módě se v době klasicismu dbalo na jednoduchost a přirozenost. V ženských šatech už nebyly opory v podobě krinolíny, ale používaly se pouze vycpávky, které si dámy vázaly kolem pasu. Šaty se šily z lehkých látek světlých barev, které často zdobily výšivky zlatou a stříbrnou nití. Poznávacím znamením byly hluboké dekolty s vycpávkami a krátké, bohatě nabírané rukávy. Muži nosili upnuté kalhoty po kolena, které se zapínaly na knoflíky a vyráběly se z kůže nebo vlněných látek. K těmto krátkým kalhotám se nosily vysoké jezdecké boty. Důležitou součástí byl úzký kabát s dlouhými rukávy a kravata třikrát obtočená kolem krku, uvázaná do ozdobných uzlů.
Čtěte také: Prefabrikované konstrukce: detailní pohled
Klasicistní architektura v českých zemích
Klasicistní architektura v českých zemích jako hlavní architektonický proud nastupuje na konci období vrcholného a pozdního baroka. Architektura klasicismu a romantického historismu nedosahovala u nás kvalitou ani kvantitou zdaleka úrovně předchozích období. Přesto vznikly stavby výjimečné, ať už architekturou anebo významem v národním povědomí. V Rakousku se stavěly i kostely, kasárna, první továrny a činžovní domy.
Příklady klasicistních staveb v Česku
Zámek Kačina
Zámek Kačina je neoklasicistní stavba, která je inspirovaná tzv. palladiovskými vilami. Zámek Kačinu založil Jan Rudolf Chotek. Byl v roce 1826. Zámek má tvar podkovy a je symetricky řešený. Uprostřed zámku je obrovský reprezentační sál, který se z obou stran snižuje do bočních křídel. Bočními pavilony spojují kolonády s dvaceti sloupy. Impozantní je výzdoba zámku, která alegoricky znázorňuje lov a zemědělství. Jan Rudolf Chotek se tak zadlužil, že musel před dluhy uprchnout do ciziny. Dnes je tu muzeum venkova. Je zde možnost prohlédnout si z velké části původní nábytek i pokojík pro služku.
Na zámku se zřejmě i hodně četlo, o čemž svědčí Chotkovská knihovna s nebývalým bohatstvím svazků knih. Na zámku se také hrálo divadlo, které je z velké části původní, včetně některých kulis. Do divadla se vešlo zhruba sto lidí, disponovalo galerií a lóží pro zámeckého pána.
Lednicko-valtický areál
Lednicko-valtický areál se nachází v okolí města Břeclavi a je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je to jeden z nejrozsáhlejších krajinných komplexů v Evropě. Dokončení staveb Lednicko-valtického areálu spadalo do období architektury klasicismu v průběhu první poloviny 19. století. V areálu se nachází například Janův hrad a také hospodářský statek Nový dvůr.
V posledních letech 18. století začala stavba minaretu v orientálním stylu podle projektu Josepha Hardtmutha. Založení 60 metrů vysoké stavby v bažinatém terénu dělalo problémy, ale za tuto stavbu dali nemalé peníze. Stavby už ale dokončoval nástupce. Nové estetiky účelových staveb je velkolepý lednický skleník, který nechal postavit kníže Kinský.
Čtěte také: Jak namontovat střešní anténu na Ford
Později prošel lednický zámek důkladnou přestavbou v duchu anglické novogotiky, dokončenou J. Heidrichem roku 1858.
Přehled klíčových prvků klasicistní architektury
| Prvek | Charakteristika | Příklad |
|---|---|---|
| Řád a symetrie | Přísné uspořádání, pravidelnost, vyváženost. | Zámek Kačina, symetrické řešení |
| Geometrie | Používání jednoduchých geometrických tvarů. | Přímé rovné linie staveb |
| Antické prvky | Inspirace antickým Římem a Řeckem. | Trojúhelníkové štíty, antické sloupy, kolonády |
| Střídmé tvarosloví | Minimalistické, neokázalé zdobení. | Omezené dekorace na fasádách |
| Materiály | Často světlý kámen, štuk, omítka. | Typické pro reprezentační budovy |
tags: #casti #klasicistnich #staveb #informace