Projekt Čáry života hudebníka a producenta Jana Boroše (Fiordmoss, Tichonov, Wotienke) na sebe výrazně upozornil v roce 2018 debutovou deskou Stínítko. „Pomalé a smutné písničky o lásce” si tehdy vysloužily uznání kritiky oceněním Apollo a dvěma nominacemi na hudební cenu Vinyla.
Od Stínítka ke Sluníčku: Hudební evoluce
V povědomí se udržely skladby jako „Šílená” nebo „Sídláky” - textově založené písničky, čerpající inspiraci z žánrů lo-fi, folk a soul. Kapela v koncertní sestavě spolu s Annou Hokešovou, Štěpánem Růžičkou a Michalem Škodou odehrála desítky klubových koncertů a festivalů po Česku a Slovensku. V roce 2024 se projekt znovu ohlašuje vydáním prvních videosinglů z nové desky Sluníčko („Zoufalci”, „Nově příchozí”), která vyšla na labelu Bumbum Satori 31. ledna 2025.
Projekt Čáry života Jana Boroše přinesl své druhé studiové album „Sluníčko”. Nabízí na něm trochu jiný pohled na svět než na debutu „Stínítko”. Skladby zachycují autorovu cestu k nalezení nového místa v životě. „Vnímám tuto desku jako pozitivnější. Ve 'Stínítku' jsem hledal krásu v depresích, v temnotě. 'Sluníčko' je hledání krásy v naději, v nevzdávání se, v boji proti strachu,” vysvětluje Jan Boroš. O „Sluníčku” se dá říci, že už jde o pražské album, neboť první skladba vznikla po přestěhování do Prahy. Boroš potřeboval najít nový směr a změnit životní roli.
Hudebně navazují na Borošovy nezaměnitelné „pomalé a smutné písničky o lásce”, ve srovnání s debutem Stínítko však působí lehčím a přístupnějším dojmem. Do svých nových písní Boroš vtisknul silné emoce, hravost a nadhled. K folkovým, indie a lo-fi východiskům se přidaly vlivy soulové hudby a klasického francouzského popu. Převážně kapelové provedení skladeb doplňují prvky elektroniky a konceptuální zvukové artefakty, které hudbě dodávají charakteristický avantgardní přesah. Hlasový projev Boroše se na Sluníčku vyčistil a rozšířil emoční škálu. Intimní a klidné tóny střídají vyostřenější polohy naštvání, šílenství nebo humoru. Specifický přednes autora je méně zastřený než na minulé desce. „Tentokrát chci, aby mně bylo rozumět,” říká autor hudby i textů Boroš.
Minimalistické, vzdušné aranže na albu občas kontrastují s dynamicky vyhrocenými, nahuštěnými pasážemi, kde se mezi sebou ve vzájemné komunikaci mísí a prolíná množství nástrojů a zvuků, jen aby se zase uklidnily a hudebně nás vrátily zpátky k jednoduché písničce, která především chce sloužit a nést hlas a text.
Čtěte také: Hudební ceny Vinyla a jejich letošní laureáti
Tvorba a inspirace
Album Sluníčko má 41 minut rozdělených do 8 skladeb, které vznikaly od roku 2018, kdy se Boroš přestěhoval z Berlína do Prahy, až do zimy 2024, kdy byla napsána poslední písnička. Je na nich zachycen přechod z jedné životní role, která se lety vyprázdnila, touha po změně a hledání nového místa pod sluncem. „Tragická událost, která zasáhla celou kapelu, nakonec tyto změny uvedla do pohybu. Texty jsou střípky jednotlivých fází proměny,” upřesňuje Boroš, který se v písních soustředí na bezprostřední okolí a na to, jak lidé v něm zpracovávají následky komplikovaných změn.
U textů Čar života hraje nejdůležitější roli upřímnost. „Říct pravdu co nejpřímějším způsobem má přednost před literárními nebo uměleckými ambicemi. Na pozadí větších témat, jakými jsou krize bydlení, environmentální problémy nebo kritika kapitalismu, nerovnosti a vykořisťování, se odehrávají příběhy lásky, jejích různých podob a stádií,” vysvětluje Boroš. I když zpívá o těžších tématech samoty a odcizení, jeho texty si pořád zachovávají emoční vyrovnanost, nepůsobí příliš těžce a nesklouzávají k bolestínství. Naopak z těchto náročných situací často vznikají chytlavé slogany, které písním dodávají potenciál k zaujetí širšího publika. Spíše než k obvyklému vyjádření sebe sama či vypsání se z problémů, mají texty ambici být účastné k posluchačům. Buď je uklidnit, nebo naopak vyburcovat ke změně.
Album Sluníčko vyšlo 31. ledna 2025 na vinylu a digitálně u Bumbum Satori. Nahrávku natočil naživo Jan Boroš (kytary a zpěv), Jan Janečka (bicí), Štěpán Růžička (basa) a Mikoláš Růžička (piano). Náběry vznikly na jaře 2024 ve studiu Tropical Cell v pražských Kasárnách Karlín pod zvukovým vedením Lukáše Poláka. Dodatečné nahrávky vznikaly ve studiu Jana Boroše v areálu Petrohradská kolektiv, kde propůjčily desce svůj hlas Anna Hokešová (Metastavy) a Gabrielle Wildfeuer (Toe Waving). Desku smíchal Jan Boroš. Dodatečnou úpravu a mastering zajistil berlínský producent Tim Roth (Sin Maldita). Výtvarné stránky alba se ujal Dan Eineigel, podle návrhu berlínské výtvarnice a hudebnice Petry Hermanové.
Životní a hudební putování
Jan Boroš sbíral a nahrával témata na svůj debut několik let. Postupně se mu vykrystalizoval tvar, který pojmenoval Čáry života. Životní a hudební putování v předchozích kapelách Tichonov, Wotienke a Fiordmoss ho vedlo Prahou i Berlínem, cizími byty, v nichž do počítače nahrával fragmenty skladeb. Ty se postupem času proměňovaly až do formy, v jaké dnes poprvé vychází pod názvem Stínítko. Zvuková i skladatelská rozmanitost dodává projektu téměř až časosběrný nádech. „Čáry jsou deníček a každá písnička je o někom, koho znám nebo koho jsem potkal,” dodává autor.
Když byl Boroš dotázán, proč se tak dlouho neobjevil na pódiu, odpověděl: „Nehrál jsem pět let v Praze. Chybělo mi to. V kapelách jsem byl ten vzadu, co hrál na kytaru, basu nebo kontrabas, pak jsem se prodral dopředu k mikrofonu, když jsem dělal své věci. Zjistil jsem, že s tím je spojená kupa zařizování, komunikace s lidmi. Začalo to být na mě moc. Čáry se v letech 2018-19 po albu 'Stínítko' rozjely, měli jsme koncerty, ale nějak jsem to psychicky nedával, vysilovalo mě to. Prosit lidi o laskavosti a službičky.”
Čtěte také: Umělci a program cen Vinyla
Na otázku, jak mu vyhovuje post frontmana, s úsměvem odpověděl: „Hodně si to užívám. Když jsem na pódiu, dám do toho všechnu energii, co mám. Těší mě napojení s lidmi a to, že jsem to ze sebe dokázal dostat.”
Hudebník se nebojí ani obecnějších témat. V písni „Zoufalci” kritizuje vysoké pracovní nároky dnešní doby. „Inspirovalo mě metro, jel jsem dolů na Anděl, nikoho jsem tu neznal, koukal jsem se po lidech. Viděl jsem, jak jsou potichu, aby nikoho nerušili, jak jsou unavení z práce, a cítil jsem tam oproti Berlínu jistou odevzdanost. Přišlo mi to smutný. Názvem jsem nemyslel ty lidi v metru. Ale všechny lidi. Všechny, co touží po nějaké společnosti.” Klip točil Roman Přikryl, se kterým Jan hrál a tvořil ve Fiordmoss. Použili záběry ze sociální sítě Omegle TV. „Na Omegle se nám líbila ta náhodnost, potkávají se tam lidi všech možných demografických skupin a faktorů. To nám přišlo jako fajn metafora na to metro, kde se 'Zoufalci' ve skutečnosti odehrávají,” vysvětluje Boroš. Osobně se Jan snaží internety moc nepoužívat, protože mu to nedělá dobře.
Ocenění a uznání
Jan Boroš za svou tvorbu získal řadu ocenění. S předchozí kapelou Fiordmoss to byla Cena Anděl v kategorii Elektronika s albem „Kingdom Come”, ale i cena za Objev roku ve Vinyle. Za debut Čar života „Stínítko” získal Cenu Apollo. Jak moc to posloužilo jako odrazový můstek pro další tvorbu? „Na tohle jsme měli štěstí. Myslím, že cítím oba dva směry. Díky tomu, že jsem vyhrál Apollo, jsem mohl doplatit dluhy po tour. Cítil jsem, že ne pokaždé jsem uměl zpracovat úspěch, aniž bych cítil pýchu, která by tě mohla zpomalovat a brzdit na některých frontách. Teď už jsem dost starý na to, aby mě to rozhodilo,” říká Boroš.
Na výraznou autorskou či inovativní hudební tvorbu poosmé upozorňují ceny Vinyla. I letos našly tři inspirativní nominace pro kategorie deska, objev a počin roku - a hned dvakrát v nich padl název projektu Čáry života. Deskou roku by se mohlo stát debutové sólové album Jana Boroše. Objevem roku se stal projekt Čáry života Jana Boroše, nominovaný též na nejlepší desku.
Tabulka nominací a ocenění
Následující tabulka shrnuje významné nominace a ocenění, které projekt Čáry života získal.
| Rok | Ocenění | Kategorie | Výsledek |
|---|---|---|---|
| 2018 | Cena Apollo | Album roku (Stínítko) | Vítěz |
| 2018 | Ceny Vinyla | Deska roku (Stínítko) | Nominace |
| 2018 | Ceny Vinyla | Objev roku | Nominace |
Budoucí plány
Čáry života slibují návrat na koncertní pódia v sólové i kapelové podobě s novým bubeníkem Janem Janečkou. Křty se uskuteční 4. dubna v pražském Café V lese a 9. dubna v brněnské Alterně. „Těším se na svůj křest 4.4. v Café v Lese, protože jsme se domluvili s Johanou (Johuš Matuš), že to tam uděláme společně a pokřtíme naše nové desky. Tam se to uzavře a možná tato písnička zazní naživo,” dodává Jan Boroš.
tags: #cary #zivota #vinyla #informace