Hlavní město Bulharska, Sofie, je multikulturní město s bohatou historií, která sahá až do 7. století př. n. l., kdy zde vzniklo sídlo thráckých Serdů, podle nichž bylo město nazýváno Serdice. Dnes se jmenuje Sofie, a to právě díky byzantskému cihlovému kostelu svaté Sofie, který se datuje do 6. století. Chrám svaté Sofie je zobrazen i ve znaku města a dominuje jeho pravému hornímu rohu.
Historie a architektonický vývoj chrámu
Byzantský cihlový kostel svaté Sofie leží v blízkosti Katedrály sv. Alexandra Něvského a je jedním z nejstarších dodnes funkčních kostelů v Evropě. Byl postavený na základech kostela z doby římského města Serdika, jehož zbytky jsou pod svatostánkem dodnes k vidění. Hnědá cihlová stavba baziliky se datuje už do dob římského období.
V letech 532-537 byl postaven kostel Sv. Sofie za císaře Justiniána I. Bylo to období, kdy bylo město obnoveno a opevněno. Stavba ovšem byla několikrát přestavěna nejen kvůli nutným inovacím, ale také kvůli zemětřesení, které město postihlo v roce 1858. Dodnes si ovšem zachovala původní východní byzantský styl, který se krásně snoubí se západním románským slohem.
V době osmanské nadvlády byl kostel využíván jako turecká mešita. Místní věřili, že v ní v noci straší duch svaté Sofie, dcery Konstantina Velikého. Právě ona je považována za zakladatelku prvního kostela, který v těchto místech stával od 4. století. Na počest svaté Sofie dali později Bulhaři nové jméno svému hlavnímu městu, známému původně jako Serdika či Sredec. Světice je také patronkou bulharského hlavního města.
Interiér trojlodního chrámu s půdorysem řeckého kříže je elegantně jednoduchý. Návštěvníci jsou obklopeni zvláštním klidem a vzrušující starobylostí umocněnou všudypřítomnými byzantskými zdmi. Starobylost je cítit i přes četné přestavby. Po poslední rekonstrukci byl kostel znovu vysvěcen v roce 1930.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Okolí a další památky v Sofii
Vedle chrámu svaté Sofie se nachází hrob Ivana Vazova, významného bulharského básníka, spisovatele a národního buditele, po němž je pojmenováno i místní Národní divadlo. Umístěním hrobu právě do těchto míst bylo vyslyšeno jeho přání být pohřben uprostřed běžného života „jeho“ lidí. V parku u chrámu je dále umístěn také památník neznámého vojína věnovaný všem Bulharům, kteří padli za svou vlast.
V centru Sofie můžete narazit na mnoho kostelíků a katedrál. Velké procento z nich je přístupná i zevnitř. Největší turistickou atrakcí je určitě rozlehlá Katedrála sv. Alexandra Něvského. Ta byla postavena v 19. století jako gesto díků ruskému carovi Alexandrovi II. Díky němu získalo Bulharsko dlouho vytouženou nezávislost. Před katedrálou je na náměstí dodnes pomník Alexandra Něvského.
Další kostel, který můžete navštívit, je kostel sv. Jiří, který leží uprostřed města a můžeme tu obdivovat krásné cenné fresky ze 4. století. Jako důkaz turecké nadvlády tu můžeme spatřit mešitu Banja Baši ze 16. století.
| Památka | Doba vzniku | Popis |
|---|---|---|
| Byzantský cihlový kostel svaté Sofie | 6. století (základy ze 4. stol.) | Podle něj se jmenuje hlavní město Bulharska. |
| Katedrála sv. Alexandra Něvského | 19. století (1904-1912) | Postavena jako dík carovi Alexandrovi II. |
| Kostel sv. Jiří | 4. století | Uprostřed města, cenné fresky. |
| Mešita Banja Baši | 16. století | Připomínka turecké nadvlády. |
Sofie jako křižovatka kultur a historie
Sofie je kosmopolitní město, kde najdete jak místní Bulhary, tak i menšiny (Turci, Makedonci, Řekové atd.) a i mnoho zahraničních studentů či stážistů, kteří tu jsou za prací. Kultura Bulharska je dost ovlivněna Osmanskou říší / Tureckem, mnoho zvyků je tu stejných nebo podobných.
Město, kde žije asi 14% obyvatel Bulharska, je politickým, hospodářským i kulturním střediskem země. V Sofii se nachází 9 univerzit, sídlo metropolity Ortodoxní církve a římskokatolické diecéze. Sofie má dobré automobilové spojení - prochází tu trasa Portugalsko-Turecko a Rumunsko-Řecko.
Čtěte také: Pokládka cihlového obkladu
Bulhaři jsou pravoslavní a víra se tu bere trošku vážněji než v Čechách. V Sofii a vlastně v celém Bulharsku bydlí mnoho Turků, kteří se sem buď přestěhovali za prací, nebo pocházejí ze smíšených bulharsko-tureckých rodin. Na vesnicích můžeme vidět, že obyvatelé slaví tradiční turecké svátky, které se sem dostaly při turecké nadvládě.
Zbytky římských lázní s kostelem sv. Sofie dokládají velmi dávnou historii, podle archeologických nálezů bylo místo osídleno už před osmi tisíci lety. Za císaře Trajána (98-117) město rozkvetlo, byla zde mincovna, fórum a řada veřejných budov. Koncem 2. století bylo město ohrazeno vysokou hradbou.
Roku 809 ji dobyl bulharský chán Krum a město dostalo slovanský název Sreděc. Za byzantské vlády v 11. a 12. století se nazývalo Triadica, v době druhé bulharské říše bylo znovu opevněno a ve 14. století dostalo podle kostela název Sofia. Roku 1386 dobyli město po dlouhém obléhání osmanští Turci a drželi je po pět století.
Čtěte také: Magicrete: Vše, co potřebujete vědět
tags: #byzantsky #cihlovy #kostel #sv #sofie