Živý plot je oblíbené téma v zahrádkářských kruzích. Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti. Výběr dřeviny pro živý plot nemusí být věda, a s tímto návodem to hravě zvládnete.
Výběr Dřeviny pro Živý Plot
Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Při výběru dřeviny do živého plotu ale můžeme popustit uzdu fantazii a vybrat něco nezvyklého.
Mezi nejoblíbenější dřeviny patří:
- Ptačí zob
- Zimostráz
- Blýskalka
- Cesmína
- Túje
- Habr
- Jalovec
- Vavřínovec
- Cypřiš
- Smrk
Ploty nemusí být pouze listnaté, dobře vypadají a svůj účel splní i jehličnaté dřeviny. Jejich největší výhodou je, že v zimě neopadávají a jsou tak méně náročné na údržbu. Ploty z těchto dřevin mohou působit velmi mohutně a je možné je i ozvláštnit různými barvami, např. smrku pichlavého (odstíny do modra a do šeda). Samozřejmě je možné dřeviny různě kombinovat, mít část z jednoho druhu a další část z jiného - zakomponované tak, aby výsledek ladil ke zbytku zahrady. A pokud máme velký pozemek, je možné např.
Pozornost upoutá například výrazná barva buku červeného (Fagus sylvatica f. purpurea). Velmi netradiční a v živých plotech téměř nepoužívanou dřevinou je i bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus). Její sytě zelené lesklé listy v zimě neopadávají, záři ve slunci a zanechávají velmi honosný dojem.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Proč Zvolit Buk pro Živý Plot?
Buk lesní je známá dřevina, která v minulosti sloužila v mnoha směrech. Málo zahrádkářů a majitelů nemovitostí však dnes ví, že jde také o skvělou volbu pro živé ploty.
Buky se mohou dožít vysokého věku a dorůst uctivých rozměrů, stejně tak je však můžeme v podobě živých plotů držet řezem “při zemi“. A dokonce i v případě, že se o takový živý plot nikdo delší dobu nestará, jej lze oživit hlubokým zmlazovacím řezem, který buky dobře snáší. Buk lesní (Fagus sylvatica) vždy rostl pro užitek, ale i pro krásu.
Proměnlivost buků po celý rok je přitom velice působivá a právě tvarovaný živý plot z buků může kopírovat jakoukoli linii, jakkoli roztodivnou křivku, stejně jako může dosahovat různých výšek a šířek. A že je buk dřevinou opadavou a v zimě tedy může živý plot z buků působit dost děravě? Omyl. Za prvé jsou opadavé dřeviny pro živé ploty běžnou volbou, bukům srdnatě konkurují třeba habry, za druhé řezem nízce držené stromky si zachovávají uschlé listí prakticky po celou zimu.
Když budete své duby v živém plotu držet v nižším růstu, nastane po rafinovaných barvách a odstínech podzimu dlouhé období suchých listů v odstínech hnědé a bronzové. A právě těmito odstíny zahradu v zimě bukový živý plot prohřeje. Působivě pak vypadá i zasněžený, stejně jako ojíněný jinovatkou.
Na naši přírodu a klima je včetně extrémních odchylek výborně vycvičený, je dokonce nenáročný i na půdu a snese také půdy těžší jílovité a vlhčí. Stejně tak ale nevyžaduje dostatek slunce a když ho má, také to vydrží. Dobře přečkává sucho i přívalové deště, mrazy i vedra. Je houževnatý a nestrádá za jakýchkoli podmínek. Prostě dokonalá dřevina nejen pro naší přírodu, ale i pro živé ploty. Zároveň odolný větrolam, zachycovač prachu i hluku.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Jak si Správně Založit Živý Plot z Buku?
Jak si živý plot správně založit, abychom si ušetřili mnoho starostí do budoucna a aby co nejdéle plnil svou funkci? Ne vždy si můžeme založit živý plot zcela od začátku. U vzrostlých plotů neznáme, do jaké půdy a jakým způsobem byly rostliny vysazeny. Do jisté míry už vlastnosti plotu neovlivníme.
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad. Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat. Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.
Většina živých plotů se vysazuje pouze jednořadě, aby nezabraly tolik místa. Pokud chceme dosáhnout neprostupné stěny, volíme výsadbu do dvou řad, tzn. Spon v jedné řadě se může lišit nejen požadavky na rychlost zapojení rostlin, ale také vlastnostmi použitého sortimentu. Při výsadbě menších prostokořenných sazenic vysokých okolo 30 cm se mnohdy volí rozestup pouhých 30 cm. U vzrostlých rostlin s výškou 150-200 cm volíme 1-1,5 rostliny na metr živého plotu. V úvahu je třeba brát také šířku zapěstovaných rostlin.
Optimální variantou je, pokud se rozhodneme pro výsadbu do rýhy. Vyhloubíme dostatečně hluboký a široký rigol, do kterého přidáme vylepšující složky. Někdy je ale mnohem výhodnější, pokud přistoupíme k bodové výsadbě do samostatně vyhloubených výsadbových jam. Především tam, kde jsou půdy s nižší kvalitou, musíme tyto jámy nachystat dostatečně velké.
Při výsadbě nového plotu se vždy snažíme pro rostliny připravit co nejlepší podmínky. V této fázi však buďme opatrní. Pokud rostliny vysadíme pouze do kvalitního, dobře zetlelého kompostu nebo substrátu, obohaceného o hnojivo, nebudou mít tendenci prokořenit do okolní, někdy i méně nekvalitní zeminy. Zvolme raději chytrý kompromis. Rostlinám při výsadbě dopřejme přídavek kvalitní zeminy, kterou promícháme se stávající zeminou v závislosti na její kvalitě. Kořeny si tak lépe přivyknou na dané podmínky.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Často se v praxi zapomíná na základní úpravu kořenového systému. Pokud vysazujeme rostliny nikoliv prostokořenné, ale kontejnerované, kořenový systém mechanicky narušíme. Nemusíme se bát. Pro jeho narušení použijeme třeba zahradnickou lopatku nebo ostrý rýč. Pokud to neuděláme, kořeny porostou stále v původním prostoru. Nastane pak tzv. květináčový efekt. Čím dál tím častěji se na trhu setkáváme s kontejnerovanými rostlinami, které jsou dostupné od jara do podzimu. Jejich cena je vyšší, ale většinou se jedná již o vzrostlý sortiment s vyšší kvalitou. Rostliny dobývané z volné půdy jsou nabízeny specializovanými školkami. Pořizujeme je na podzim a na jaře. Současně je jejich cena nesrovnatelně nižší.
Opadavé dřeviny zkrátíme až o jednu třetinu. Ale není to většinou nutné. Spíše se zaměříme na zkrácení výhonů, které přesahují úroveň okolních rostlin, a na příliš dlouhé, nerozvětvené výhony. Po výsadbě živý plot pečlivě zalijeme. A pokud se chceme vyhnout pravidelné zálivce, výsadbu zamulčujeme.
Pokud je stanoviště hodně podmáčené, vykopeme hlubší strouhu, na jejíž dno uložíme štěrk. Vzrostlým bukům již podmáčení nevadí, ale mladé sazenice by trpěly. Sazenice vždy vysazujeme do výsadbové rýhy, kterou nakonec na povrchu pořádně zamulčujeme. Dno rýhy pořádně nakypříme, aby se kořenům chtělo dál. Na každý metr živého plotu potřebujeme 5 až 7 sazenic vysazovaných do trojsponu, stačí i 3 až 4 ve sponu, ale větší počet v trojsponu je obvykle lepší, porost bude méně prostupný, hustší.
Nejlepší jsou sazenice prostokořenné, které se vysazují na podzim a na jaře. Kontejnerované sazenice mohou do nezamrzlé půdy kdykoli, ale jsou o dost dražší. Po zasypání kořenového balu zeminou každou rostlinu opatrně přišlápneme a zalijeme. Nakonec celou plochu pořádně zamulčujeme. Použít můžeme posečenou trávu, dřevní štěpku i hrubý kompost, případně dřevní kůru.
Péče o Živý Plot z Buku
Buky rostou dost rychle, právě to je předurčuje i pro živé ploty. Ročně je to až o 40 cm. Nůžky však musíme použít, nebo nám buky začnou vyrůstat do podoby obrů vysokých až 40 metrů. Řez je nejlepší provádět dvakrát za rok, pokud chceme, aby stěny živého plotu byly pěkně hladké, geometricky dokonalé. První řez provádíme na konci února až začátkem března, druhý v červenci až srpnu.
Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště. Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.
Pravidelný řez zajišťuje nejen zachování tvaru živého plotu, ale podporuje také růst a husté, zelené větve. Zákon však umožňuje šetrné stříhání živých plotů, pokud řez živého plotu neomezuje blaho divoce žijících živočichů, jako jsou ptáci. Smíte tak stříhat živé ploty pozdě na jaře nebo v létě, pokud jde o šetrný tvarový nebo udržovací řez nebo pokud řez slouží pro zdraví rostlin.
Pro stříhání živého plotu je ideální pochmurné, zamračené počasí. Vyhýbejte se prudkému slunci, jinak by zastřižené špičky listů nebo jehličí mohly zhnědnout a být nevzhledné. Abyste se vyhnuli silnému slunci, vysoké teplotě a souvisejícímu vyschnutí keřů, můžete začít pracovat až pozdě odpoledne. V této denní době je živý plot méně citlivý, protože se míza z listů a malých větviček již stáhla do kmenů.
Kdy Stříhat Živý Plot z Buku
První řez vašeho živého plotu provedete ideálně na jaře (resp. můžete už od února), jakmile již neočekáváte žádný mráz. Zajistíte tak hustý, rovnoměrný a zdravý růst v požadovaném tvaru a výšce. V tomto ročním období nejsou výhony rostlin ještě v plné míze, a proto jsou řezem méně zatěžovány. Díky únorovému sestřihu si již během prvních hezkých slunečných dnů roku užíváte udržovaný a hezký živý plot.
Na konci června, tradičně okolo svátku svatého Jana (24. 6.), následuje šetrný sestřih. Slouží k vyrovnání nerovností živého plotu, které nebyly při jarním řezu vidět. U tohoto lehkého sestřihu byste měli nechat přibližně třetinu ročních výhonků. Aby se spolehlivě zamezilo poškození mrazem a ještě více byl povzbuzen růst, doporučujeme znovu tvarový řez v pozdním létě (srpen/září).
Choroby a Škůdci Živého Plotu
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem.
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Nářadí pro Stříhání Živého Plotu
Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot!
Rychle Rostoucí Živé Ploty jako Protipohledová Ochrana
Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.
Jak Vybrat Rostliny pro Živý Plot
Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům. Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Odrůda túje „Smaragd“ však roste jen asi 15 cm za rok. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Bambus vyroste do své konečné výšky během několika týdnů. S jeho pomocí obzvlášť rychle získáte protipohledovou ochranu.
Exotického živého plotu dosáhnete pomocí bambusu. Během několika týdnů dosáhne rostlina své konečné výšky. Také rychle roste do šířky. Bambus zasaďte pouze se stabilní protikořenovou bariérou. Výběžkaté druhy se jinak nekontrolovaně šíří. Širokolistý bambus dosahuje výšky až 4 m. Také druh bambusu Fargesia murielae je dobrou rostlinou pro živý plot. Dosahuje výšky 2-3 m, zato nevytváří však žádné výběžky. Vhodnými druhy jsou mimo jiné „Standing Stone“ a „Campbell“.
Kdy Stříhat Živý Plot
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu.
Rychle rostoucí živé ploty se musí pravidelně stříhat. U habru byste měli po zahradnických nůžkách sáhnout dvakrát ročně.
Pořízení Velkých Rostlin pro Živý Plot na Zahradu
Klasická prodejní velikost rostlin pro živý plot je od 100-125 cm. Habr například pořídíte jako dvakrát přesazený, prostokořenný exemplář. Je velmi levný. Rostliny však potřebují čtyři až pět let, než dosáhnou výšky asi 2 m. Pokud nechcete čekat tak dlouho, pořiďte si větší rostliny s výškou 175-200 cm. Ty jsou však také dražší. Poměrně vysoké náklady se však vyplatí. Na jeden metr živého plotu potřebujete jen dvě rostliny. Menších exemplářů čtyři kusy. Vzhledem k tomu, že habr dostanete už s kořenovým balem, rychleji se ujme. Prostokořenné rostliny tohoto druhu v prvním roce po zasazení víceméně nerostou.
Výsadba Živého Plotu
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.
Bobkovišeň zasaďte, pokud už nehrozí žádný mráz, tedy například v únoru. Díky tomu mohou rostliny dobře zakořenit a zocelit se proti budoucímu chladu.
Stříhání Živého Plotu
Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Výjimkou je bambus. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu. V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste.
Pravidelně stříhané rychle rostoucí živé ploty se lépe rozvětvují. Nezapomeňte proto provést řez.
Čím Hnojit Živý Plot
Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Popínavé Rostliny Místo Živých Plotů
Živý plot z břečťanu zajistí na zahradě celoroční ochranu proti cizím pohledům. Ideální stanoviště je polostinné až stinné.
Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru. V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky. Pokud je předpěstujete na světlém místě u okna, dosáhnou výšky až 3 m. Vhodné popínavé rostliny jsou mimo jiné povijnice (Ipomoea), vilec šplhavý (Cobaea scandens) a maurandya. Zasaďte je na zahradě ve vzdálenosti 30-50 cm. Vyberte slunné místo chráněné před větrem a zajistěte půdu bohatou na živiny. Připravte velkoplošnou opěru pro pnoucí rostliny. Použijte k tomu drátěné ploty nebo prvky, kterých se pnoucí rostliny mohou přichytit. Neprůhledný živý plot získáte i s víceletými popínavými rostlinami. Po celý rok vás budou chránit stálezelené rostliny, jako břečťan (Hedera helix), brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rostou na polostinném až stinném stanovišti. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.
A pokud se výjimečně něco nepovede? Buk lesní je naše domácí listnatá opadavá rostlina rozšířená téměř po celém území. Jednotlivé rostliny dosahují výšky i 45 metrů, výška živého plotu je korigována řezem. Listy jsou eliptického tvaru s celokrajným zvlněným okrajem. Na líci jsou lesklé zelené, na rubu světlejší, místy pýřité. Na podzim barví od žluta do žlutohněda. Část suchých listů si ponechává i přes zimu, čímž vytváří částečnou pohledovou clonu. Nejlépe roste na středně vlhkých, propustných půdách s dostatkem živin.
Nároky na pěstování:
Nesnáší půdy zamokřené, ulehlé, ani suché, písčité. Na světelné podmínky je nenáročný, má vysokou toleranci vůči zastínění. Řez se provádí 1-2 x ročně, a to poprvé koncem června, případně podruhé koncem února.
Předpěstované ploty dodáváme na objednání. Rostliny balíme s maximální péčí, aby k Vám dorazily bez úhony. 99,8 % rostlin doručíme v pořádku. Balení buku se sto kusy, které se hodí především pro tvorbu bukového živého plotu či do malého lesa. U rostlin se vždy jedná o výšku nadzemní části rostliny, nepočítáme tam kořenovou část.
Technologie
Je způsob, jak jsou "obaleny" kořeny. Může jít o různé typy plastových obalů (např. květináčků), ale i o rostliny vyjmuté z multiplat a zaslané bez obalu. Kompletní výpis námi používaných technologií naleznete zde. Balení buku se sto kusy, které se hodí především pro tvorbu bukového živého plotu či do malého lesa.
tags: #buk #lesní #živý #plot #pěstování