Brslen (Euonymus) je oblíbený okrasný keř, který se hodí do každé zahrady díky své odolnosti a krásnému listí. Brslen vyniká svými barevnými listy, nenáročností a univerzálností. Tento keř se často používá k tvorbě živých plotů, ale skvěle se hodí i jako solitér. Díky své odolnosti a snadné péči je ideální pro začínající i zkušené zahradníky.
Původně pocházejí brsleny pravděpodobně z Číny, dnes jsou však doma téměř na všech kontinentech. V České a Slovenské republice jsou původní dva druhy, a to brslen evropský a brslen bradavičnatý. Brsleny jsou nenáročné rostliny, které v našich končinách bez problémů přezimují. Hodí se tedy k celoroční výsadbě do zahrad.
Existuje celá řada brslenů, které se od sebe liší nejenom barvou svých listů a vzrůstem - některé rostou jako keř, jiné tvoří menší stromy. V zásadě je však rozdělujeme do dvou základních skupin a to na opadavé a neopadavé druhy, které vydrží stálezelené po celý rok i v zimním období. Opadavé druhy většinou vytváří keře nebo nízké stromy. Jsou dekorativní zejména pro svoje plody, které vytváří - barevné bobule a pro podzimní zbarvení listů. Velice dobře se pěstují a daří se jim dobře i ve vápenitých půdách.
Stálezelené druhy jsou dekorativní po celý rok, protože na zimu neopadávají, takže záhony zdobí svými pestrými listy i v době, kdy je zahrada ponurá a šedá. Výborně se také některé druhy hodí k pokrytí půdy. Obvykle mají vejčité listy zlatožluté nebo stříbřitě skvrnité nebo olemované. Některé stálezelené druhy rostou jako popínavé rostliny, takže snadno mohou pokrýt zeď. Jiné druhy rostou keřovitě nebo stromovitě, tak se hodí nejlépe jako solitéra nebo do živých plotů. Bohužel jsou však na pěstování již o něco více citlivější. Některé druhy žádají zimní přikrytí nebo jsou často napadeny škůdci. Některý druhy vytváří bobule, které jsou jedovaté.
Druhy brslenu
- B. evropský (E. europaeus): Je jedním z původních druhů v Česku. Jeho kopinaté listy na podzim změní barvu na červenou a následně opadají. Květy se objevují od května do června, jsou drobné, žluté barvy.
- B. křídlatý (E. alatus): Má tmavě zelené vejčité listy, které jsou na omak tuhé. Na podzim zčervenají, následně opadávají.
- B. Hamiltonův (E. hamiltonianus): Květy tohoto druhu jsou bílé až načervenalé. Po odkvětu se tvoří růžové plody.
- B. širokolistý (E. latifolius): Je poměrně vysoký keř, který dorůstá výšky až 5 metrů. Je vhodný k pěstování jako solitér.
- B. Fortuneův (E. fortunei): Je drobnější stálezelený brslen, který může v zahradě sloužit jako půdokryvná rostlina. Listy jsou různě velké i tvarované, působí nepravidelně, mají vejčitý tvar. Je okrasný díky svým různě vybarveným listům. Některé druhy, například brslen Fornuterův, mohou fungovat také jako popínavé rostliny.
- B. japonský (E. japonicus): Je jediným zástupcem, který není schopen v našich podmínkách přezimovat. Zvolíte-li tento druh, je nutné pěstování v nádobách, aby bylo možné brslen přenést do prostor, kterým se v zimě mráz vyhýbá. Je ale dobré mít na paměti, že se dorůstá výšky až 4 metry, a tak je třeba velká nádoba a pravidelný řez, který zachová keř kompaktní. Díky hustému větvení a stálezeleným listům je brslen japonský ideální pro nižší živé ploty, které poskytují celoroční soukromí.
- B. nízký (E. nanus): Tento druh patří k těm nižším. Může být součástí záhonů s keři, drobným živým plotem, který opticky rozděluje pozemek, nebo sloužit jako půdokryvná rostlina.
Pěstování brslenu
Brsleny preferují slunné až polostinné stanoviště, nicméně pokud pěstujete kultivar s barevnými listy, umístěte jej spíše na slunce, kde se kresba listů vybarví. Mít alespoň maličký kousek zahrady - to je sen mnoha z nás. Pak ale můžeme brzy také zjistit, že času na její údržbu není tolik, kolik bychom si přáli. V tu chvíli přijdou vhod rostliny, které se o zahradu vlastně tak trochu postarají za nás.
Čtěte také: Vytvořte si Živý Plot s Brslenem
Půda by měla být dobře propustná. Brsleny se sázejí do propustné půdy, těžká půda a trvale mokrá stanoviště jim nevyhovují. Světlo není stěžejní, rostou dobře i ve stínu, ale jejich krásné podzimní vybarvení nebude tak markantní. Neopadavé keře brslenů se budou lépe adaptovat v polostínu. Je potřeba je chránit před přímým sluncem především v zimě. Ačkoliv jsou mrazuvzdorné, mladé rostliny je lepší ochránit chvojím. Mrazem poškozené výhony je lepší ostříhat.
Brsleny jsou nenáročné rostliny, které v našich končinách bez problémů přezimují. Mrazy nezvládá pouze brslen japonský, který musíme zazimovat ve skleníku či interiéru. Pouze druh E. japonicus je nutné přezimovat na stanovišti bez mrazu.
Živé ploty potřebují hodně vláhy. Měly by se sázet buď do malých prohlubní, nebo je potřeba vytvořit závlahové okraje, aby se déšť i voda při zalévání mohla dobře zachytit.
Výsadba
Vyhloubíme sázecí příkop 50 cm široký a 30 - 40 cm hluboký a jeho dno nakypříme. Vyhloubenou zeminu smícháme s rašelinou nebo kompostovou zeminou. Po výsadbě rostliny silně zalijeme a povrch zakryjeme 5 cm vrstvou mulčovací kůry.
Jako základní pravidlo platí 2 - 3 rostliny na jeden běžný metr, popř. u dvouřadých živých plotů 4 - 6 rostlin. Při výsadbě větších rostlin, od 1 m výšky, je úměrně velikosti, rostlin méně.
Čtěte také: Břišní tyfus a veřejné zdraví
Opadavé i neopadavé keře brslenů se sází brzy zjara nebo později na podzim. Množit brsleny je možné klasicky semeny, která sbíráme počátkem října. Brsleny lze množit i vegetativně řízky během srpna do truhlíků a po zakořenění se přesazují na záhony. Opadavé keře brslenů se řízkují v červnu přímo na záhon.
Pěstování v nádobách
Nižší kultivary nebo roubované brsleny na kmínku pěstujeme také v nádobách. K jejich naplnění použijeme kvalitní, humózní a dobře vyživený zahradní substrát. Ten musí být neustále mírně vlhký, nikoliv přelitý. Při pěstování v květináči dáváme rostliny spíše do polostínu. Brslen japonský je vhodné chránit také před větrem a mrazem.
Rostlinám na živé ploty se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost.
Péče o brslen
Řez keře nevyžadují. Chcete-li růst usměrnit a zkrátit větve či dodat brslenu tvar, učiňte tak během května. Důležitý je řez živého plotu, který se provádí 2x ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené.
Při stříhání živého plotu přihlédneme k jeho potrebe vlhkosti - nestříháme jej nikdy zcela svisle, ale vždy lehce pyramidálně směrem nahoru. Tímto zpusobem sestrižené živé ploty shromažďují deštovou vodu v oblasti kořenů.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Rostliny v živých plotech na jaře přihnojíme plným hnojivem.
TIP: Brsleny skvěle doplní další bohatě kvetoucí keře. Zvolit můžete například zlatici, kalinu či hlohyni.
Brslen jako živý plot
Živý plot z brslenu je velmi oblíbený hned z několika důvodů. Keře obvykle rostou pomalu, velmi dobře snáší řez a pravidelné tvarování, jsou husté a neopadavé druhy poskytují soukromí také v zimním období.
Pro to se ideálně hodí živé ploty, které zabrání zvídavým pohledům sousedů a přitom zachovají přírodní ráz pozemku. Jednou z možných variant je vypěstovat si takový plot z brslenu.
Brslen Fornetův je oproti některým jiným neopadavý a tedy stálezelený. Roli přirozené hradby pozemku tak bude plnit nejen v létě, ale i v chladných zimních měsících. Navíc jde (jako ostatně i u dalších brslenů) o rostlinu nenáročnou na péči, která si k životu vystačí prakticky sama a na nás bude jen usměrňování jejího růstu a tvarování. Ideálnější rostlinu bychom tedy těžko hledali.
Brslen roste velmi rychle, což můžeme směle počítat k dalším jeho výhodám. Na hustý a dostatečně vysoký živý plot tak nebudeme muset čekat mnoho let.
Jeho kořenový systém má navíc úžasnou schopnost zpevňovat půdu, v níž roste a tím ochrání nejen svoje vlastní životní prostředí, ale také pěstitelův majetek.
Nejlépe se mu bude dařit na sluníčku v kyselé půdě. Nemá rád ani suchou, ale ani přemokřenou půdu, a pokud jej budeme chtít udržet v rozumné výšce a tvaru, měli bychom si brzy pořídit zahradnické nůžky Rychlý a bujný růst jej totiž může poměrně brzy vyhnat až do čtyřmetrové výšky.
Pozor na jedovatost brslenu
Ačkoliv jsou brsleny krásné, rychle rostou a svými hustými, dobře zapojenými větvemi vytvářejí ideální živé ploty, je však třeba upozornit na jednu nevýhodu této rostliny, s níž zkrátka musíme počítat. Jde o obsah jedovatých látek, které mohou uškodit domácím zvířatům nebo i malým dětem, pokud bychom je dostatečně nehlídali. Smrtelnou dávkou pro dospělého člověka je přibližně třicet tobolek plodů, které vznikají po odkvětu. Nenechme se zmást tím, že je ptáci milují. Zatímco jim neuškodí, u lidí i zvířat mohou (stejně jako jiné části rostliny) způsobit selhání krevního oběhu.
tags: #břišlen #živý #plot #pěstování