Okolí Jakartovic na Opavsku má své kouzlo pořád. Přes léto láká ke koupání, na podzim k toulání. Toto romantické prostředí není turisticky známé a nenajdete zde žádné značené stezky. Přesto zde návštěvníky přitahuje krása zdejší krajiny, bohatá historie těžby břidlice a unikátní ekosystémy.
Historie těžby břidlice v Jakartovicích
Tradice těžby břidlice má v České republice hluboké kořeny. Oblast v okolí Jakartovic je významná výskytem břidlice, která se zde začala dobývat na začátku 19. století. Už v polovině 19. století zde bylo zaměstnáno 100 - 150 lidí. V té době se do jedné společnosti spojili výrobci břidlice z Jakartovic, Bohdanovic a Svobodných Heřmanic. Také zde existovala výrobna střešních tašek Eblum a Saulich. Od roku 1883 v Jakartovicích existovala výrobna střešních tašek Eblum a Saulich, která ukončila svoji činnost v průběhu 2. světové války stejně jako okolní lomy. Na začátku 20. století těžba a zpracování břidlice postupně upadaly, až v průběhu první světové války zanikly docela. Po válce a odsunu německých obyvatel převzalo břidlicové lomy do národní správy Centrální hospodářské skladiště v Opavě. Provoz Výrobny potřeb pro pokrývače, zpracování břidlice J. Saulich a spol. byl ukončen v roce 1951. V poválečném období padesátých let 20. století nastává pro břidlicový průmysl zlomový mezník. Podnikatelská euforie po roce 1989 vyvolala snahu o obnovení těžby břidlice. Značné investiční úsilí bylo vynaloženo při otevření ložisek v Klokočově, Jakartovicích, Čermenském mlýně a ve Velké Střelné. Do reálné těžby však z důvodů majetkoprávních a vysokých vstupních investic nenaběhlo ani jedno z nich.
Co je břidlice a její využití?
Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje zejména minerály biotit, muskovit a andalusit. Díky dobrým izolačním vlastnostem včetně izolace vůči elektřině, se břidlice používala i jako součást různých elektrických rozvaděčů a relé pro elektrické motory. Někteří pak používají dodnes břidlice pro ostření nožů. Břidlice obsahují metan, který je možno těžit jako tzv. břidlicový plyn. V Česku se hojně vyskytují např. v Nízkém Jeseníku a Barrandienu. Břidlice se dříve používaly jako krytina na pokrývání střech, v současnosti je toto využití omezeno na opravy historických staveb nebo specifické oblasti s tradičním použitím břidlice (např. Bretaň ve Francii a některé oblasti Belgie). Dříve se z nich vyráběly břidlicové psací tabulky pro použití ve školách, na něž se psalo pisátkem (rydlem, kaménkem). Břidlice může být upravena do střešních tašek ve stylu šindelů nebo střešních tašek s určitým tvarem. Břidlice lze dělit na tenčí pláty, které jdou následně snadno stohovat. Tvar, barva i povrch zůstávají po rozdělení stejný. Největší rozmach zažily břidlicové střechy v Evropě od roku 1870 do první světové války, za což břidlice vděčí své extrémně nízké absorbitě vody. Index absorbity vody je pouhých 0,4% nebo míň, což dělá z břidlice voděodolný materiál. V dnešní době se břidlice řadí mezi luxusnější střešní krytiny. Vyniká především přirozenou přírodní krásou a trvanlivostí. Trvanlivost střechy z břidlicového šindele nebo tašek se odhaduje až na stovky let. Díky velmi nízké absorbitě vody je materiál velmi odolný i v průběhu mrazů. Kromě střech jsou pak kusy břidlice používány též jako obklad nebo dlažba. Velké využití mají v exteriérech jako vhodná dlažba pro chodníky, schody nebo skládaný obklad, tzv. wall cladding. Před nebo po instalaci dlaždic se navíc používají různé chemické nátěry, které výrazně zlepšují odolnost dlaždic vůči vlhkosti či mrazu. Kromě dlažby a obkladů se břidlice používala dokonce i jako zdící materiál v 19. století ve Velké Británii. Konkrétně v oblastech Blaenau Efestiniog a Bethesda ve Wales. Díky svým vlastnostem a nízké absorbitě vlhkosti se navíc břidlice používala i pro podřezávání a dodatečnou hydroizolaci zdí.
Břidlicové lomy a štoly Jakartovice
Břidlicové lomy se nachází nedaleko obce Jakartovice v okrese Opava. Samotné lomy leží mimo turistickou značku, severozápadně od cesty spojující Jakartovice s Bohdanovicemi. Pokud máte jen trochu zkušeností, tak zdejší pokrývačskou břidlici nepřehlédnete. Tvoří tady totiž celé haldy a přehlédnout kopec, to už jde opravdu těžko.
Štola Bohuš
Pod jednou z hald břidlice je štola zvaná Bohuš. Nachází se pod severovýchodním okrajem haldy břidlicové hlušiny. Vstup je ukrytý na úrovni potoka Stará voda zhruba 100 metrů od koryta. Komory jsou propojeny chodbami a každého napadne, že jde o ideální hnízdiště netopýrů a vrápenců. Právě tady mě potkala před desítkami let ona „netopýří“ nehoda, kdy mě v břidlicové štole u Jakartovic kousl a vzápětí pomočil netopýr. To jsem netušil, že mohou přenášet vzteklinu, bylo to desítky let před covidovou pandemií, takže šlo spíše o trochu bizarní zážitek než nějaký pocit ohrožení.
Čtěte také: Tipy na lokality s břidlicovými štěpky v okolí Prahy
Štola Hermína
Na západním konci Jakartovic, u silnice na Bohdanovice se nachází ještě jedna štola, která nese jméno Hermína. Byla vyražena v letech 1991 - 1992 v rámci geologického průzkumu, štolou mělo být dosaženo všech tří břidlicových pásem ložiska. Na úvodní štole bylo vyraženo pouze 413 m profilu 2,5 x 2,3 m a práce byly zastaveny. Dnes je štola v likvidaci, udávají stránky národního geoparku Krajina břidlice.
Netopýři a přírodní ochrana
Ve štolách zabezpečených mříží se nachází prostory, kde se pravidelně na konci října slétávají k zimování především netopýři velcí. Nachází se tady bohatá populace netopýra velkého, což je důvod, proč se lokalita dostala na seznam Natura 2000. Vyhovuje mu stálá teplota a proudění vzduchu, ideální podmínky pro netopýří život i zimní spánek.
Netopýr velký (Myotis myotis)
- Patří k nejhojnějším a největším netopýrům Česka.
- Kromě severských zemí je běžný i ve zbytku Evropy.
- Rozměry: Hlava s tělem má 6,5-8 cm; ocas 4,8-6 cm; výška 1,2-1,6 cm; předloktí 5,5-6,8 cm; hmotnost 18-45 g.
- Rozpětí křídel je až 37 cm.
- Zbarvení: Z horní strany je převážně šedohnědý a ze spodní strany pak šedobílý.
- Srst dosahuje jen krátkých rozměrů.
Tramping a kempování
V okolí břidlicových lomů u Jakartovic nejsou nijak rozsáhlé lesní porosty. Přesto tam dodnes jsou sruby a tábořiště, které každý víkend sloužily trampům. Tramping pomalu zaniká, dokonce se jedna z trampských kronik stala výstavním exemplářem Národního muzea. Přesto je tady pořád k vidění někdo v zeleném, někdy s krosnou, jindy s tradiční „usárnou“ nebo teletinou. Pořád existují pamětníci zdejších trampských osad. Zdejší okolí je totiž extrémně romantické. Nezatížené velkým turismem, klidné a místy i divoké. Tato oblast přitahuje trampy a následně i táborové ohně s kytarami a písničkami. V okolí zatopených lomů je stará chatařská osada a několik z břidlice vyskládaných tábořišť s ohništi. Dřevěné stavby nenarušují ráz krajiny, jsou zde zídky, ohniště, místa pro táboření pod širákem i pár mužíků.
Koupání a relaxace
Bývalé břidlicové lomy v Jakartovicích s možností koupání v zatopených lomech patří v současné době k oblíbeným rekreačním lokalitám. V letních měsících je pak nejlepším místem ke koupání lom Šífr u Svobodných Heřmanic, od Jakartovic vzdálený asi 10 km. Voda je v něm sice studená, ale za to nádherně průzračná. Provozováno je zde i potápění.
Čtěte také: Krása a praktičnost s břidlicí
Naleziště zkamenělin a houbaření
Pokud byste se nudili, nebo chtěli zkusit v břidlicích najít nějakou fosilii, máte šanci. Na rozsáhlých haldách je možnost nálezu zkamenělin. Zdejší okolí je taky plné hub, což je dobré vědět zejména na podzim. Můžete zde najít podběl, z něhož si má životní družka vaří čaj proti kašli.
Muzeum břidlice a Břidlicová stezka
Muzeum břidlice bylo v Budišově nad Budišovkou založené v roce 1996. Najdete ho v budově bývalého mlýna z 1. pol. 18. st., která dnes patří mezi památkově chráněné stavby. Muzeum mapuje nejen zajímavou více jak 700letou historii města, ale především se zaměřuje na vznik, zpracování a využití břidlice, která je pro tuto oblast charakteristická. Mezi nejzajímavější exponáty patří břidlicové hodiny, břidlicové školní tabulky a pisátka, fosílie rostlin a zvířat. Byly zde předány historické artefakty těžby nalezené při přípravných pracích v dole Žlutý květ.
„Břidlicová stezka“ na území obcí Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku a Svatoňovice vychází z místního přírodního fenoménu, kterým je břidlice a s ní související historie těžby, specifické přírodní podmínky, nálezy zkamenělin aj. Bude rozšířenou expozicí v přírodě pro stávající Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou. Zpřístupněna bude pěším a cykloturistům různě náročnými okruhy s návazností na železniční zastávky. Stezka je vedena převážně po lesních a polních účelových komunikacích, po nefrekventovaných silnicích III. třídy (výjimkou je 1,9 km dlouhý úsek silnice č. 442) a po místních komunikacích. Celková délka stezky je 31,3 km. Stezku bude možno absolvovat alternativně po volitelných okruzích s různou časovou náročností.
Expozice Břidlicové stezky
- Stálá expozice „Břidlice včera a dnes“: Mapuje historii i současnost nedoceněné regionální nerostné suroviny - jílové břidlice. K vidění jsou ojedinělé i zcela běžné exponáty, historické fotografie z nejstarších lomů na břidlici, mapy zatopených lomů, staré nářadí, výrobky z břidlice od střešní krytiny počínaje a galanterní uměleckou tvorbou konče.
- O těžbě jsou písemné záznamy: Podle stavu důlních děl a rozsahu těžební činnosti se domníváme, že těžba byla zahájena v 19. století.
- Vytěžené ložisko štípatelných jílových břidlic.
- Dvě staré hlubinné jámy.
- V západním úbočí Starooldřůvského potoka dva štolové horizonty, délky do 100 m.
- Štola dlouhá cca 250 m, těžba štípatelných jílových břidlic.
- Dvě hlubinné jámy o hloubce tří pater po těžbě štípatelných jílových břidlic: Provozováno potápění. Na rozsáhlých haldách možnost nálezu zkamenělin.
- V údolí několik štol k těžbě štípatelných jílových břidlic: Dřevěná štola dlouhá cca 130 m, dvě komory.
- Nazývaná také jako tzv. Třípatrový důl: Úklonná jáma, sloužící v minulosti k těžbě štípatelných jílových břidlic.
Další zajímavosti v okolí
V blízkosti najdete zbytky hornických domků, hald a dalších důlních děl. Hřejivý pocit rychle vyprchá při sestupu do údolí. Na severní straně údolí jsou pak zbytky původních hornických domků a zřejmě největší lom celé oblasti.
Vesnice Jakartovice (365 m n. m.) je vzdálená 18 km od Opavy a 22 km od Krnova. Nenáročný výlet v nadmořských výškách okolo 480 m n. m. (482 m n. m.) a Strážný (499 m n. m.) je vhodný pro každého. Můžete zde navštívit také Kružberskou přehradu či údolí řeky Moravice.
Čtěte také: Více o Salcburských břidlicových Alpách
Jak se dostat k lomům?
K lomům se dostanete pomocí vláčku nebo auta. K přístupu do oblasti se využívá úzká asfaltka, která odbočuje doprava asi po 2 km přímo do "hory" na západ.
| Lokalita | Charakteristika | GPS souřadnice (orientační) |
|---|---|---|
| Břidlicové lomy Jakartovice | Zatopené lomy, možnost koupání, historie těžby, klidné prostředí | Severozápadně od cesty spojující Jakartovice s Bohdanovicemi |
| Štola Bohuš | Pod haldou břidlice, útočiště netopýrů | Pod severovýchodním okrajem haldy břidlicové hlušiny, 100 m od potoka Stará voda |
| Štola Hermína | Výsledek geologického průzkumu, dnes v likvidaci | Na západním konci Jakartovic, u silnice na Bohdanovice |
| Lom Šífr (Svobodné Heřmanice) | Nejoblíbenější místo ke koupání, průzračná voda | Asi 10 km od Jakartovic |
| Muzeum břidlice (Budišov nad Budišovkou) | Historie a využití břidlice | Bývalý mlýn z 1. pol. 18. st. |
tags: #bridlicove #lomy #jakartovice #zpet #gps #informace