Co je břidlice a jak vzniká?
Břidlice je sedimentární hornina, která se skládá z usazenin jílových minerálů, organických látek a minerálních zrn, nejčastěji z jílu a siltu (prach). Geologický proces usazování probíhá v hlubokých vrstvách zemské kůry, kde zároveň dochází k tlakovému stlačení a tepelnému zpracování usazenin, dokud se nevytvoří samotné vrstvy břidlice. Tyto usazené, částečně přeměněné horniny mají velmi jemnou zrnitost a vyznačují se také svým hedvábným leskem. Břidlice se dělí nejen podle chemického složení, ale i podle toho, jak velký tlak ji utvářel.
Břidlice má širokou barevnou škálu - od černé přes šedou, zelenou až po cihlovou. Břidlice u nás je obvykle tmavě modré nebo spíše tmavě šedé až černé barvy a na čelní straně najdete často i odstíny žluté až cihlové barvy. I když může mít břidlice i jiné odstíny, bývají téměř vždy tmavých odstínů, způsobených vyšším obsahem organických látek. Jde převážně o uhlíkaté sloučeniny, které vznikly postupně při rozkladu zbytků organismů. Obsahuje minerály biotit, muskovit a andalusit, které zaručují vynikající žáruvzdorné vlastnosti a výbornou rovinnou štěpnost.
Kde a jak se břidlice těží?
Různé druhy břidlice najdete prakticky po celém světě. Některé z nejvýznamnějších nalezišť jsou v zemích, jako je Brazílie, Čína, Španělsko, Itálie a USA. V České republice má těžba břidlice bohatou historii, která sahá hluboko do minulosti. U nás se břidlice těží hlavně v Nízkém Jeseníku, na jižní Moravě a velké ložisko je také v oblasti mezi Prahou a Plzní, v oblasti tzv. Českého krasu. Vznik spodní vrstvy v této oblasti sahá dokonce až do mladších starohor. Jedna z nejznámějších a historicky významných oblastí pro těžbu břidlice je Budišovsko (Budišov nad Budišovkou), kde nyní těžba břidlice probíhá v nádherné krajině pod Mlžným kopcem. S břidlicí jsou často spojené lokality nalezišť trilobitů a v tmavých kusech břidličného kamene tak můžete občas najít otištěné ulity a schránky dávno vyhynulých tvorů.
K těžbě břidlice se využívají speciální stroje a techniky, pomocí kterých se oddělují a rozštěpují jednotlivé vrstvy břidlice od sebe a vytváří z nich samostatné desky. Břidlice se takto nejčastěji dělí podélně, resp. horizontálně, čímž vznikají desky o různých rozměrech, které jsou následně opracovány do požadovaného tvaru, tloušťky a někdy i včetně povrchové úpravy. Břidlice se štípe v průměrné tloušťce kolem 5 mm. Velikosti desek bývají různé, zpravidla mívají rozměry od 20x15 cm do 60x30 cm. Protože ložiska břidlice obsahují také nahromaděný metan, často se v místech dobývání těží také břidlicový plyn pomocí hydraulického štěpení (tzv. frakování).
Praktické využití břidlice
Břidlice se velmi dobře štípe v horizontálním směru a je to vysoce voděodolný a také ohnivzdorný materiál, který téměř nepřijímá vodu. Díky tomu se břidlice velmi jednoduše opracovává a tvaruje do tenkých desek, které slouží k výrobě obkladů, dlaždic a střešních krytin. Zřejmě hlavně pro její snadnou dělitelnost a unikátní fyzikální vlastnosti byla břidlice vždy populární jako stavební materiál.
Čtěte také: Tipy na lokality s břidlicovými štěpky v okolí Prahy
Historické využití
- Nejčastěji jako stavební kámen při stavbě zdí, budov, jako krytina střech nebo také jako obklad a dlažba. Při zvolení správné pokládky vydržela až 150 let.
- Výroba školních tabulek, na které se psalo ve školách.
- Díky výborným izolačním vlastnostem se využívala jako součást elektrických rozvaděčů.
- Pro svou jemnou strukturu, ale zároveň i velkou tvrdost, ji dodnes používají k finálnímu broušení nástrojů truhláři, řezbáři a tesaři.
- Výroba desek pro kulečníkové stoly.
Moderní využití
Dnes už je přírodní břidlice považovaná spíš za luxusnější stavební materiál a stále se používá v mnoha oblastech. Mezi její přednosti patří téměř věčná trvanlivost, odolnost k povětrnostním a mechanickým vlivům, nehybnost a stálost. Naši zákazníci si břidlice oblíbili hlavně pro její trvanlivost, odolnost vůči povětrnostním vlivům a její atraktivní tmavý povrch. Její neutrální, tmavě šedá až černá barva z ní dělá ideální doplňkový kámen k ostatním druhům kamene a v zahradě se dá velmi dobře kombinovat například s Lulečským kamenem.
- Obkladový kámen pro fasády a interiéry.
- Dlažba.
- Šlapáky (nášlapné kameny) usnadňující přístup do záhonů nebo do trávníku, přičemž se zamezuje poškození výsadby. Nášlapy Ardesia z přírodní břidlice mají rozměry přibližně 35 x 50 cm a tloušťku 2 - 7 cm. Nášlapy mají hrubý protiskluzový povrch a jsou mrazuvzdorné.
- Solitéry v zahradě. V posledních letech se skutečným hitem staly solitérní skulptury.
- Kamenný nábytek.
- Střešní krytina a nejrůznější střešní detaily, jako jsou komíny, vikýře nebo štíty. V poslední době se do módy znovu dostávají břidlicové střechy.
- Kamenné obruby, které drží v mezích štěrk, ale mohou také vyznačovat hranice vysazování a přechody mezi částmi zahrady.
- Schodové stupnice - využijeme větší kameny.
Jak pokládat kamenné nášlapy?
Pokládka kamenných nášlapů je velice jednoduchá. Zakoupený kus položíme na trávu a vyřežeme kolem něj do trávy obrys. Trávu odstraníme a půdu mírně prohrabeme. Velice důležité je zasypat vzniklý tvar štěrkem nebo kamennou drtí, protože pouze takto bude odtékat přebytečná voda.
Sortiment břidlice
Břidlice je k dispozici v mnoha velikostech, od nejmenších drtí až po velké plotny. Níže je přehled dostupných frakcí břidlice:
| Druh břidlice | Velikost / Váha |
|---|---|
| Břidlice - Černá štěpka | 16/32 mm, 32/63 mm, 63/200 mm |
| Břidlice - Solitér | 0,3/1,3 t |
| Břidlice - Zídkový kámen plochý | 20/70 mm |
| Břidlice - Obklad | 100/250 mm |
| Břidlice - Dlažba | 150/450 mm |
| Břidlice - Šlapáky | 250/450 mm, 450/850 mm, 850/1300 mm |
Břidlicové kameny v Lichtenštejnských lesích: Jubilejní kameny
Jubilejní kameny se nacházejí v lichtenštejnských lesích na mnoha místech kraje. Jsou pozoruhodné minimálně tím, že jsou dva. Starší a větší je z roku 1898 a připomíná čtyřicetileté výročí vlády knížete Jana II. Z Lichtenštejna. Kníže Jan II. Maria Franz Placidus kníže Lichtenštejn, vévoda Opavský a Krnovský, hrabě z Rietbergu atd. žil v letech 1840 až 1929 a vládl 70 let, čímž překonal i rakouského císaře Františka Josefa I. Byl velmi vzdělaný muž, vynikal v národohospodářství, humanitních a přírodních vědách. Není se co divit, že této významné osobnosti nechal jeho podřízený, knížecí lesní rada Julius Wiehl, od roku 1897 ústřední ředitel lichtenštejnských lesů se sídlem v Olomouci, ke 40. výročí vlády v roce 1898 v lesních revírech všech jeho panství vysadit skupinu dubů věnovaných právě knížeti Janu a u nich navršit kamenné mohyly se vsazenou deskou s výše uvedeným nápisem.
Zajímavé jsou ale i vysazené duby. Kromě významu oslavného chtěli lesníci zjistit, jak tento mohutný strom prospívá na různých stanovištích. Jubilejní kameny u Posluchova jsou sice jedním z mnoha míst, kde se podobné pomníky objevují. Někde se zachovaly již bez dubů, jinde jsou už jen dubové háje bez pomníků. U hájovny ve Zdiměři se však zachovalo oboje, tedy stromy i kameny, a i proto je toto místo pozoruhodné. Na vytesání kamenů se vždy používal místní kámen, a tak zde je to břidlice. A břidlicové hraniční kameny, které v lese směrem k Radíkovu můžete místy spatřit, jsou také připomínkou lichtenštejnského vlastnictví.
Čtěte také: Krása a praktičnost s břidlicí
Čtěte také: Více o Salcburských břidlicových Alpách
tags: #bridlicove #kameny #v #lese #informace