Břidlice je sedimentární hornina s bohatou historií a širokou škálou využití. Pokud hledáte podrobné informace o této zajímavé hornině, jste na správném místě. Tento článek vás provede světem břidlice, od jejího vzniku a těžby až po praktické aplikace a místa, kde můžete načerpat inspiraci.
Geopark Krajina břidlice: Srdce z břidlice v Nízkém Jeseníku
Pojďte s námi do krajiny s oblými zelenými pastvinami, hlubokými dolinami vyřezanými starými řekami a potoky, krajiny výběžků lesů a osamělých skupin stromů v kopcích skrývajících staré lomy a doly. Navštivte scenérie zelených zákoutí střídající šedivě stříbřité haldy břidlic, výchozy skal porostlé modříny, borovicemi, břízami a barevně rozmanitou květenou. V dolinách i na kopcích této končiny se blýskají hladiny jezírek zatopených lomů mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů.
Krajina Nízkého Jeseníku je nazvaná Krajinou břidlice, a tento název není náhodný. V geologických mapách se Nízký Jeseník a Oderské vrchy objevují jako šedivá plocha. Ve skutečnosti se jedná o krajinu barevnou, malebnou a rozmanitou. Zeleň střídají šedivě stříbřité haldy břidlic a výběžky skal. Krása a zvláštnost pozorovatelná v každém pohledu je často dílem přírody skloubeným s dílem člověka. Jednou z největších zvláštností Nízkého Jeseníku je tajemství země - hlubinné břidlicové doly, lidské stavby, které vznikaly po dobu několika staletí. Více informací naleznete na www.krajinabridlice.cz.
Putujte s námi za obdivuhodnými výtvory našich předků, památnými hornickými stavbami, městskou a venkovskou architekturou, zámky, zříceninami hradů a doposud zachovalými technickými památkami. V tomto dlouho opomíjeném kraji je dostatek příležitostí i místa pro klidný pobyt a aktivní trávení volného času.
Vznik a složení břidlice
Břidlice je sedimentární hornina a vzniká kombinací usazenin jílových minerálů, organických látek a minerálních zrn. Nejčastěji je složená z jílu a siltu (prach). Geologický proces usazování probíhá v hlubokých vrstvách zemské kůry, kde zároveň dochází k tlakovému stlačení a tepelnému zpracování usazenin tak dlouho, až se vytvoří samotné vrstvy břidlice.
Čtěte také: Vlastnosti a využití betonového obkladu
Břidlice se dál dělí nejen podle chemického složení, ale i třeba podle toho, jak velký tlak ji utvářel. Občas se jako břidlice nesprávně označují i jiné horniny, které mají pouze tzv. typickou břidličnou dělitelnost, tzn. laicky řečeno: štípou se a lámou podobně jako břidlice, ale břidlice to není.
Barevná rozmanitost břidlice
Břidlice u nás je obvykle tmavě modré nebo spíše tmavě šedé až černé barvy a na čelní straně najdete často i odstíny žluté až cihlové barvy. I když může mít břidlice i jiné odstíny, bývají téměř vždy tmavých odstínů, způsobených vyšším obsahem organických látek. Jde převážně o uhlíkaté sloučeniny, které vznikly postupně při rozkladu zbytků organismů. Moravskoslezská břidlice má šedou až černou barvu.
Pokrývačské břidlice se nejčastěji vyskytují v různých odstínech tmavě šedých a černé. Tmavší břidlice obsahují vyšší podíl organické hmoty. Větší obsah chloritu způsobuje zelené zabarvení, oxidy železa jsou zdrojem červených odstínů. Zelená břidlice se těžila v Železném Brodě, několik lokalit je ve Španělsku a v Indii, ve velkém množství se nachází v Brazílii, Argentině a Číně. Červená břidlice se těží ve Velké Británii. I v Česku jsou dosud k vidění střechy nebo štíty s červenou břidlicí z Británie.
Těžba břidlice
Různé druhy břidlice najdete prakticky po celém světě. Některé z nejvýznamnějších nalezišť je možné vidět v zemích, jako je Brazílie, Čína, Španělsko, Itálie a USA. U nás se břidlice těží hlavně v Nízkém Jeseníku, na jižní Moravě a velké ložisko je také v oblasti mezi Prahou a Plzní, v oblasti tzv. Českého krasu. Vznik spodní vrstvy v této oblasti sahá dokonce až do mladších starohor. S břidlicí jsou vůbec často spojené lokality nalezišť trilobitů a v tmavých kusech břidličného kamene tak můžete občas najít otištěné ulity a schránky dávno vyhynulých tvorů.
Ložisko Jívová je jediným činným povrchovým lomem břidlice v České republice a nachází se na jižním okraji moravických vrstev moravskoslezského kulmu (MSK), přibližně 20 km od Olomouce. Díky opravdu dlouhé historii se můžete setkat s několika názvy našeho lomu. Správným a úplným pojmenováním je dobývací prostor Domašov nad Bystřicí I - lokalita Jívová.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o betonových plotech s imitací břidlice
K těžbě břidlice se využívá speciálních strojů a technik, pomocí kterých oddělují/rozštěpují jednotlivé vrstvy břidlice od sebe a vytváří z nich samostatné desky. Břidlice se takto nejčastěji dělí podélně, resp. horizontálně, čímž vznikají desky o různých rozměrech, které jsou následně opracovány do požadovaného tvaru, tloušťky a někdy i včetně povrchové úpravy.
Lom Jívová je otevřen za příznivých klimatických podmínek od pondělí do pátku od 7:00 do 14:30 hodin. Souřadnice: 49.720802, 17.446137.
Praktické použití břidlice
Břidlice se velmi dobře štípe v horizontálním směru a je to vysoce voděodolný a také ohnivzdorný materiál, který téměř nepřijímá vodu. Zřejmě hlavně pro její snadnou dělitelnost a unikátní fyzikální vlastnosti byla břidlice vždy populární jako stavební materiál. Z břidlice se tak stavěly nejen zídky, ale dokonce celé zdi domů nebo hradů. Používala se jako podlahová krytina nebo po úpravě do tvaru střešních tašek/šindelů také jako střešní krytina. Při zvolení správné pokládky vydržela až 150 let.
Relativně v nedávné historii sloužila břidlice také k výrobě tabulek, na které se psalo ve školách. A protože břidlice výborně izoluje, našla využití dokonce i jako součást elektrických rozvaděčů. Pro svou jemnou strukturu, ale zároveň i velkou tvrdost ji dodnes používají k finálnímu broušení nástrojů truhláři, řezbáři a tesaři. Zkrátka najde uplatnění u všech řemesel, která pracují s kovovými, ručně broušenými nástroji.
Dnes už je přírodní břidlice považovaná spíš za luxusnější stavební materiál a stále se používá v mnoha oblastech - nejčastěji jako obkladový kámen pro fasády a interiéry, jako dlažba, šlapáky, solitéry v zahradě nebo může sloužit třeba i jako nábytek z kamene. Naši zákazníci si břidlice oblíbili hlavně pro její trvanlivost, odolnost vůči povětrnostním vlivům a její atraktivní tmavý povrch. Právě její neutrální, tmavě šedá až černá barva, z ní dělá ideální doplňkový kámen k ostatním druhům kamene a v zahradě se dá velmi dobře kombinovat například s Lulečským kamenem.
Čtěte také: Moderní dekory Fatra Thermofix
Břidlice jako střešní krytina
Břidlice je jedním z nejstarších a nejkvalitnějších střešních materiálů. V oblastech, kde se vyskytují kvalitní jílovité břidlice, byl jiný materiál na střechách až do poloviny dvacátého století k vidění jen výjimečně. Pro vynikající vlastnosti se pokrývačská břidlice šířila i mimo oblasti svého původu, kde se uplatnila především na kostelech a zámcích.
Na vlastnosti břidlice má velký vliv také tvar a uspořádání zrn jednotlivých minerálů. Například výskyt protáhlých, paralelně a rovnoměrně uspořádaných křemenných agregátů naznačuje, že břidlice bude mít vysokou pevnost a trvanlivost.
Vysoké nároky na řemeslo
Při volbě břidlice jako střešní krytiny nejde jen o její vlastnosti jako nerostu. Tento materiál patří také k nejnáročnějším, pokud jde o provedení řemeslnických prací. Většina firem sama přiznává, že břidlice jim dá co do řemesla nejvíce zabrat. Vedle toho se s rostoucí oblibou břidlice jako atraktivní krytiny objevuje mnoho střech, které zdaleka neodpovídají kvalitou tomu, co tento náročný materiál vyžaduje.
Při montáži krytin z různobarevných břidlic je třeba počítat s tím, že každá bude mít jiné vlastnosti a bude se chovat jinak při osekávání. Také je třeba důsledně prověřit vlastnosti a složení jednotlivých břidlic, aby se do krytiny nezabudovaly prvky s nižší trvanlivostí. Například zelené břidlice často obsahují nadměrné množství karbonátů snižujících jejich trvanlivost. U některých lokalit je třeba počítat i s druhotným zabarvením dohněda v důsledku oxidace některých nestabilních sloučenin železa.
Jak břidlici otestovat
- Tmavý vryp kovovým předmětem signalizuje výskyt grafitu, a tím i sníženou životnost.
- Jestliže se při otírání břidličné desky rukou uvolňují částice, jde o známku toho, že přeměna minerálů je nedostatečná a životnost břidlice je snížená.
- Pokud má břidlice lesklé lícní plochy a uvolňují se z nich šupinky při okraji, znamená to příliš velký podíl slíd, a tím i sníženou životnost.
- Také pyritové, kovově lesklé shluky zrn s patrnými krystaly mohou zvětrávat a vytvářet otvory či být příčinou destrukce celého kamene.
- Světlé shluky zrn (na lomových stranách zřetelnější) zase signalizují přítomnost kalcitu, dolomitu apod.
- Poklepem - nejasný zvuk značí přítomnost trhlin a puklin, tedy i sníženou pevnost v tahu za ohybu.
- Měřením tloušťky - kameny je třeba proměřit na několika místech posuvným měřidlem.
- Zjišťovat výskyt tektonických struktur - pozorujeme vrásy a lineární nerovnosti, které snižují tloušťku na hodnotu menší než 4 mm.
Pozor na připevňovací prvky
Upevnění kamene se provádí hřebíky nebo vruty, které jsou z žárově pozinkované oceli, z ušlechtilé oceli, měděné či hliníkové. Hřebíky bez ochrany proti korozi nejsou přípustné. Otvory pro hřebíky se prorážejí hrotem kladívka, proražený otvor je kónický, s vrcholem na straně úderu kladívka. Způsob prorážení otvorů do břidlicových kamenů je třeba volit podle použitých hřebíků. Pro hřebíky s kónickou hlavou je třeba otvor prorážet z rubové strany kamene, pro hřebíky s plochou hlavou z lícové strany. Minimální vzdálenost otvoru od okraje kamene je 15 mm, maximální vzdálenost je dána výškovým a bočním překrytím kamenů.
Způsoby krytí a architektonický výraz
Rozhodující měrou se na druhovosti břidlicových krytin, tedy i na jejich vzhledu podílí způsob krytí. V oblastech s tradicí používání břidlice je při projektování nutné přihlédnout k používanému způsobu krytí. Pro architektonický výraz objektu může využít vhodnou kombinaci způsobu krytí, tvaru kamenů, případně ukončení střešních ploch. Velikost (formát) kamenů nezávisí pouze na vůli projektanta, řídí se také sklonem střechy. Pro určitý způsob krytí a použitý formát kamenů je nutné určit bezpečný sklon střechy a mezní sklon střechy. Mezním sklonem střechy se rozumí minimální sklon střechy, při kterém je možno použít daný způsob krytí kameny největších používaných rozměrů.
Frakce a sortiment břidlice
Břidlici máme k dispozici snad ve všech možných velikostech - od nejmenších břidličných drtí až po velké plotny břidlice. Drcená břidlice neboli břidlicová drť má mnoho využití. Ať už jde o tzv. mlatovou cestu nebo dnes stále oblíbenější břidlicovou kamennou kůru. Stavební kámen zídkový je určen především pro suché stavby zídek. Výška jednotlivých kamenů je 3 až 10 cm. Břidlicový kámen zídkový je obvykle paletován po cca 2 tunách. Břidlicová dlažba je nejčastěji vysoká 3-4 cm s průměrnými rozměry 25 × 30 cm. Nejmenší kusy na paletě mohou mít cca 20 × 20 cm, největší asi 30 × 40 cm. Břidlicová deskovina je zjednodušeně větší břidlicový šlapák.
Zde je přehled dostupných frakcí břidlice:
| Druh břidlice | Charakteristika / Velikost |
|---|---|
| Břidlice - Černá štěpka | 16/32 mm, 32/63 mm, 63/200 mm |
| Břidlice - Solitér | váha 0,3/1,3 t |
| Břidlice - Zídkový kámen plochý | 20/70 mm |
| Břidlice - Obklad | 100/250 mm |
| Břidlice - Dlažba | 150/450 mm |
| Břidlice - Šlapáky | 250/450 mm, 450/850 mm, 850/1300 mm |
Muzeum břidlice v Břidličné
Muzeum břidlice, založené v roce 1996, je svým charakterem na našem území ojedinělé. Sídlí v budově bývalého mlýna z 1. pol. 18. st., která dnes patří mezi památkově chráněné stavby. Muzeum mapuje nejen zajímavou více jak 700letou historii města, ale především se zaměřuje na vznik, zpracování a využití břidlice, která je pro tuto oblast charakteristická.
Mezi nejzajímavější exponáty paří břidlicové hodiny, břidlicové školní tabulky a pisátka, fosílie rostlin a zvířat, které zkameněly. Na muzeum navazuje Naučná břidlicová stezka mapující doly naší oblasti a svým zaměřením tvoří s muzeem komplexní a zajímavý celek. Břidlice se stala fenoménem této oblasti a k městu i okolí neodmyslitelně patří.
V roce 2013 prošlo muzeum kompletní rekonstrukcí - přibyly nové panely, na kterých každý návštěvník najde mnoho zajímavého nejen o břidlici, ale také např. informace o oblíbených zkamenělinách. Zpřístupněno bylo i nižší patro, kde je instalována expozice užití břidlice v běžném životě. Návštěvníci si mohou prohlédnout břidlicový důl "zevnitř", a to díky krátkému dokumentu, který můžete přímo v prostorách muzea zhlédnout. Každá prohlídka je doplněna poutavým vyprávěním průvodkyně, která jej přizpůsobí podle požadavků návštěvníků. Případní zájemci si v malé štípárně mohou zkusit vyštípat např. břidlicové srdíčko.
tags: #bridlice #kde #najit #informace