Vyberte stránku

Nepříjemné bílé skvrny na fasádě domu, na cihlách, betonu či dlažbě, jsou jevem, se kterým se setkal snad každý majitel nemovitosti. Jedná se o takzvané výkvěty, krystalické solné nánosy, které kazí estetický vzhled jinak udržovaných povrchů. Abychom se s výkvěty účinně vypořádali, je nezbytné nejprve pochopit příčiny jejich vzniku a teprve poté přistoupit k jejich odstranění.

Co jsou výkvěty a jak vznikají?

Výkvět je krystalický slaný povlak, který se vyskytuje na povrchu cihel, betonu a dalších zdicích výrobků. Je bílý, někdy zářivě bílý nebo téměř bílý. Většinou se jedná o vápenné výkvěty, což je normální projev u betonových výrobků. Tvorba vápenných výkvětů je průvodním a přirozeným jevem zrání betonu, kterému nelze zcela zabránit. Jejich samovolné vymizení účinkem povětrnostních vlivů je dlouhodobější proces v řádech měsíců až let, podle daných podmínek.

Tyto výkvěty jsou důsledkem rozpouštění solí obsažených v materiálech, jako jsou cihly, beton nebo použitá malta. Při působení vlhkosti se tyto soli vyplavují na povrch zdiva, kde vysychají, a na zdivu zanechávají bílé zbytky. Solný výkvět vzniká, pokud se odpařuje voda s vysokým obsahem soli. Sůl krystalizuje, krystaly se dostávají do pórů zdiva a tlačí se až na povrch, voda se pak odpaří a zůstane jen solná mapa. Vápenné výkvěty vznikají nejčastěji na místech, která jsou špatně izolována proti vodě (opěrné zídky, ploty) a také po zimním období, kdy začíná svítit sluníčko a vlhkost se z betonových konstrukcí odpařuje. Těmto procesům napomáhá neúčinná ventilace v konstrukci zdi a zároveň hromadění vlhkosti v jejím vnitřku.

Příčinou vzniku výkvětů může být často voda z povrchu terénu. Aby tato voda mohla přenášet soli na povrch cihly, musí existovat kanálky nebo trhliny, kterými voda migruje. Když se slaná voda dostane na povrch cihly, vzduch ji odpaří a sůl zůstane na povrchu. Při nízké vlhkosti se voda může odpařit dříve, než se dostane na povrch konstrukce, a zanechat usazeniny soli pod povrchem, které nejsou vidět. Při vysoké vlhkosti je odpařování vody mnohem pomalejší, což dává větší příležitost ke vzniku výkvětů. Intenzita výkvětů se zvyšuje po velmi vlhkých zimách a v jarním období má tendenci se snižovat a v době, kdy se oteplí na letní měsíce, prakticky zcela zmizí. Vlhkost obsažená v jednotlivých dlažebních kamenech nebo betonových tvárnicích zdiva transportuje na povrch výrobku či konstrukce hydroxid vápenatý Ca(OH)2 vznikající hydratací oxidu vápenatého CaO obsaženého v cementu. Po odpaření této transportní vlhkosti z povrchu betonového výrobku a kontaktu hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým CO2 z ovzduší se vytváří povlaky kalcitu CaCO3 zpravidla bílého zabarvení.

Mezi další zdroje solí mohou patřit:

Čtěte také: Výběr cihel v Hornbachu

  • Chloridy, dusičnany, soli vanadu, chromu a molybdenu. Vanad vytváří zeleně zbarvené výkvěty na bílých nebo pálených cihlách, zatímco ostatní soli vytvářejí bílé nebo šedavé usazeniny.
  • Půdní podmínky prokazující přítomnost ve vodě rozpustných síranů.
  • Suroviny jako písek a štěrk, které mohly přijít do styku s vodou nebo půdou obsahující sůl.
  • Samotné cihly, i když moderní výrobci eliminují nebezpečí tím, že vysoce rozpustné soli z hlíny vymývají a do výrobku je přidána baryová sůl, jako je uhličitan barnatý, který reaguje s případným zbylým síranem vápenatým.
  • Typ použité malty, zejména portlandské cementové malty, které mohou být zdrojem sodných a draselných solí.
  • Používání nevhodného instalačního příslušenství pro přírodní kámen, jako je spárovací hmota, cement, trass a silikáty.
  • Nesprávně provedená hydroizolace nebo nedostatečná izolace od země či shora (ochrana před deštěm) u plotů a komínů.

Kdy se výkvěty na fasádě objevují?

Bílé skvrny se na domě mohou objevit v různých podobách, a dokonce již krátce po dokončení zateplené fasády. Způsobuje je takzvaná karbonatace vápna, jež je obsažené ve fasádním pojivu. Při kontaktu s vodou a vzduchem se pak rozbíhá zmíněná reakce, de facto staré známé hašení vápna. Výsledkem tohoto procesu jsou právě zmíněné bílé výluhy, jež prosáknou přes fasádní barvu nebo štukovou vrstvu a následně ztvrdnou. Dlouhodobě neodstraněné řasy a plísně na stromy zastíněné fasádě. Tyto organizmy oslabují a narušují svrchní vrstvu fasády. I když výluhy vypadají dramaticky, jsou pouze estetickou vadou. Do půl roku od dokončení fasády se na ní mohou také objevit jakési bílé „stékance“. Jde o vyplavené deriváty celulózy z izolace, objevují se tehdy, když izolace před uzavřením domovní obálky nasákla vodou. Další bílé skvrny, které můžete na fasádě spatřit, jsou solné výkvěty u chodníku. Jejich zdrojem může být posypová sůl nebo stavební technické soli. Jejich bílá skvrna se časem přemění v bílé chomáčky.

Jak předcházet vzniku výkvětů?

Jednodušší a levnější je solným výkvětům předcházet. Základem je tedy omezit pronikání vlhkosti do materiálu, protože je to především voda, která zapříčiní vznik solného výkvětu na zdivu, dlažbě nebo betonu. Nízká nasákavost je zdaleka nejlepším způsobem boje proti výkvětům. Pečlivě tříděné kamenivo, nízký poměr vody a cementu, dobré zhutnění a správné postupy při vytvrzování zajistí nízkou nasákavostí. Pro bezpečí základní čištění může postačovat i obyčejný ocet a rýžový kartáč.

Klíčové preventivní kroky zahrnují:

  • Správná hydroizolace a odvodnění: Pokud je správně provedena hydroizolace, kvalitní odvodnění a povrchy jsou chráněny pomocí impregnace, výrazně se snižuje riziko, že se soli z podkladu dostanou na povrch. Impregnace výrazně snižuje pronikání vody do povrchu, a tím omezuje vznik solného výkvětu.
  • Ochrana materiálu před vlhkostí během skladování a výstavby: Při skladování by měl být materiál zakryt stavební fólií a umístěn tak, aby se k němu nedostala voda ani ze země. Po zahájení zdicích prací je důležité zajistit, aby se prováděly pouze v teplých a suchých dnech a aby byly hotové úseky v případě deště zakryty.
  • Správná volba malty a její příprava: Malta by měla být určena speciálně pro režné zdivo a neměla by obsahovat vápno. Při hnětení malty nepřehánějte množství vody a přidávejte jí jen tolik, kolik je nutné k dosažení správné plasticity směsi. Tím se sníží vlhkost obsažená ve zdivu. Ideální jsou europalety.
  • Zajištění větrání: V případě třívrstvé stěny je důležité zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu a možnost vnitřního větrání stěny. Tímto způsobem se bude moci vlhkost volně odpařovat mimo stěnu.
  • Impregnace povrchů: Výrobci se snaží přidávat do betonové směsi různé aditiva, které slouží jako ochrana proti výkvětům. Jedná se o takzvané retardéry. Jako prevenci lze označit i impregnaci, která uzavře obkladu póry a tím pádem voda do obkladu hůře proniká. Možností, jak do jisté míry zamezit tvorbě vápenných výkvětů, je povrch dlažby či zídky opatřit ochranným nátěrem či nástřikem vhodným impregnačním prostředkem, kterých je na trhu celá řada.

Jak odstranit bílé výkvěty?

Pokud se na povrchu objeví výkvěty, je třeba nejprve zjistit příčinu a teprve poté odstranit následky. V opačném případě bude čištění sisyfovskou prací. Pro trvalé odstranění výkvětů bude nutné lokalizovat místa, kterými se vlhkost dostává do zdiva. Hlavními podezřelými budou odštípnuté nebo popraskané prvky. Jakmile pevně utěsníme všechny potenciální zdroje problému, můžeme začít s čištěním fasády.

Metody odstranění výkvětů:

  1. Nechat působit přírodu: Osobně doporučujeme nechat pracovat přírodu a chemií do toho zbytečně nezasahovat. Po čase výkvěty na povrchu přejdou do vodou rozpustné formy a smyje je déšť. Vápenné výkvěty nijak nesnižují kvalitu betonu ani samotných obkladů. Jedná se pouze o dočasnou estetickou vadu, která časem sama odezní. Toto období se liší dle podmínek, většinou se pohybuje v řádu měsíců až let (zpravidla ne déle než 3 roky).
  2. Mechanické čištění: Čištění bychom měli zahájit otřením fasády suchým kartáčem, abychom odstranili co nejvíce soli. Poté můžeme teplou vodou (například tlakovou myčkou) smýt to, co se nepodařilo odstranit na sucho. Další často používanou metodou je lehké opískování cihel za účelem odstranění odolných výkvětů.
  3. Kyselé přípravky: Případně můžete použít jakýkoliv přípravek určený na rozpouštění vápenných výkvětů z povrchu betonových výrobků. S těmito přípravky je ale potřeb pracovat obezřetně a dodržovat bezpečnostní pokyny - pracují na principu rozpouštění povrchové vrstvičky cementového tmele, na kterém je nečistota/výkvět vázána a dá se tak jimi i mnohdy více pokazit. Nejlépe vždy vyzkoušet bokem na malé ploše. Pro bezpečné základní čištění může postačovat i obyčejný ocet a rýžový kartáč nebo slabý roztok kyseliny solné. Doporučená kyselina je pět dílů kyseliny chlorovodíkové na sto dílů vody nebo dvacet dílů octa na sto dílů vody. Kyselina aplikovaná na cihlové zdivo bez předchozího navlhčení může způsobit změnu barvy cihel a může se také zažrat do samotné malty. Při použití kyseliny na výrobky z portlandského cementu je třeba dbát velké opatrnosti. Kyselina působí nejen na výkvěty uhličitanu vápenatého a síranu vápenatého, ale i na další sloučeniny vápníku a vytváří soli vápníku, např. chlorid vápenatý. V případě intenzivnější formy výkvětů a neúspěšnosti předchozích metod lze použít čistič povrchu betonových výrobků, vodný roztok kyseliny mravenčí. Tento agresivní přípravek rozrušuje strukturu výkvětů a může narušovat barevně "oživovat" povrchové vrstvičky betonového výrobku, zároveň však nepůsobí pozitivně na pevnostní strukturu betonu. Je nutné s ním pracovat obezřetně a opatrně dle pokynů.
  4. Speciální odstraňovače: Pokud jsou ještě místa, která nebyla zcela vyčištěna, můžete použít speciální odstraňovače výkvětů. Odstraňovač solných výkvětů rychle odstraní vápenné výkvěty, které vypadají jako bílé skvrny na dlažbě a jsou způsobeny usazeninami soli. Přípravek není nutné ředit, pouze vyčleníte nádobu (například starší postřikovač), naplníte ji Odstraňovačem a nanesete ho na postižené místo. Pokud je zasažená plocha menší, použijte k nanášení štětec. Po aplikaci necháme tekutinu působit zhruba 10 minut. Jako reakci uvidíme “syčení” postiženého místa. Poté zapracujeme kartáčem a opláchneme. Může se stát, že některé výkvěty „nepustí“ hned, proto postup opakujeme, dokud není výsledek perfektní.
  5. Impregnace po vyčištění: Jakmile je fasáda čistá, lze ji natřít speciálním olejem na klinker. Ten zabrání pronikání vlhkosti do konstrukce a zároveň, pokud se uvnitř stále nachází voda, umožní její volný únik. Počítejte s tím, že olej může mírně ztmavit barvu cihel. Pokud plánujete postižené místo následně impregnovat, počkejte s tím nejméně 14 dní. Impregnace po vyčištění od prachových či jílových nečistot a již vykrystalizovaných výkvětů. Naimpregnovaný povrch odpuzuje vodu, snižuje její pronikání do konstrukce, uzavírá transportní kapiláry v materiálu a zároveň propouští molekulu vodní páry z konstrukce ven.

Funkčnost impregnace na dlažebním krytu je cca 2 až 3 roky, podle intenzity jeho užívání. Přirozeným mechanickým otěrem a povětrnostními vlivy postupně efekt impregnace slábne. Životnost ochranného efektu kvalitně aplikované impregnace na svislé konstrukci (zídce, plotu), která není mechanickým otěrem v takové míře namáhána, je případně delší (5 i více let). To vše za předpokladu správně provedeného (vyspádovaného) podloží, kde se nezdržuje voda, resp. funkčně provedené hydroizolace v případě svislé konstrukce.

Čtěte také: Cihlové zdivo: bazarové nabídky

Shrnutí a doporučení

Výkvěty na fasádě jsou většinou estetickým problémem, který však může v případě zanedbání vést k poškození konstrukce. Prevence je vždy jednodušší a levnější než následné odstraňování. Důsledné dodržování technologických postupů při výstavbě, správná hydroizolace, volba vhodných materiálů a pravidelná údržba jsou klíčové pro minimalizaci rizika vzniku výkvětů.

Pokud se výkvěty již objevily, je důležité nejprve identifikovat příčinu. V případě, že si nejste jisti, jak na to, obraťte se na odborníky. Rádi vám poradí s výběrem vhodných prostředků. Včasné a správné řešení pomůže udržet vaši fasádu krásnou a funkční po dlouhá léta.

Shrnutí doporučených postupů

Problém Doporučená prevence Doporučené odstranění
Vápenné výkvěty (běžné u betonu)
  • Správné provedení hydroizolace.
  • Kvalitní odvodnění.
  • Impregnace povrchů (uzavře póry).
  • Použití aditiv (retardérů) do betonové směsi.
  • Dodržení technologického postupu při nanášení fasádních vrstev (vyzrání vápna).
  • Nechat působit povětrnostní vlivy (déšť, slunce) - výkvěty samy odezní.
  • Suché kartáčování.
  • Teplá voda (tlaková myčka).
  • Ocet a rýžový kartáč.
  • Slabý roztok kyseliny solné nebo mravenčí (opatrně!).
  • Speciální odstraňovače vápenných výkvětů.
  • Následná impregnace po očištění (počkat min. 14 dní).
Solné výkvěty (cihly, zdivo, dlažba)
  • Omezení pronikání vlhkosti do materiálu.
  • Použití malty určené pro režné zdivo (bez vápna).
  • Minimalizace vody při hnětení malty.
  • Zajištění cirkulace vzduchu (u třívrstvých stěn).
  • Pevné provedení spojů a oplechování.
  • Skladování cihel mimo zem a zabalené.
  • Zajištění nízké nasákavosti materiálů (kvalitní kamenivo, nízký poměr vody/cementu, zhutnění).
  • Nejprve lokalizovat a utěsnit zdroje vlhkosti (praskliny, odštípnuté prvky).
  • Suché kartáčování povrchu.
  • Mytí teplou vodou (tlakovou myčkou).
  • Použití speciálních odstraňovačů solných výkvětů.
  • Lehké opískování (u odolných výkvětů).
  • Nanesení speciálního oleje na klinker (umožní odpařování vlhkosti).
Výluhy celulózy z izolace
  • Zajištění vyschnutí izolace před uzavřením domovní obálky.
  • Časem je spláchne déšť - pouze estetická vada.
Solné výkvěty u chodníku (posypová sůl)
  • Správná hydroizolace zdiva u země.
  • Osekání až na zdivo.
  • Nanesení sanační omítky.
  • Následné nanesení fasády.

Čtěte také: Vlastnosti laminovaných desek

tags: #bile #vykvety #na #fasade #co #to

Oblíbené příspěvky: