Město Říčany, vzdálené přibližně 20 km jihovýchodně od Prahy, je místem k příjemnému bydlení a zaujme rovněž svou bohatou historií. Mezi nepřehlédnutelné architektonické památky patří zřícenina kdysi honosného hradu z doby posledních Přemyslovců, později obsazeného husity. Dnes je však zájem investorů a dynamický rozvoj města podporován velmi příznivým životním prostředím a výhodným dopravním spojením s Prahou. V kontextu stavebnictví a architektonického dědictví Říčan se podíváme na roli cihel, zejména těch bílých, a jejich význam v současné i historické výstavbě.
Renesance cihly: Tradiční materiál v moderní architektuře
Slavná éra pálené cihly, kdy byla nenahraditelným stavebním materiálem, je už nejspíš u konce, ale není důvod propadat panice. Její místo ve stavebnictví je i nadále pevné a je pravděpodobné, že ji čeká v budoucnu velká renesance. Renesance cihly zažíváme především u rodinných domů, které si snaží lidé stavět tak, aby se odlišily od neosobních kancelářských prostor. Na druhé straně se lidé obklopují přírodními materiály jako je cihla, kámen nebo dřevo. Cihla je jedinečný a po staletí prověřený materiál, který má své stálé uplatnění a používá se tam, kde je stěží nahraditelný.
Pálená cihla navíc nemusí být pouze červená, výrobci nabízejí velkou škálu barev, od bílé, přes odstíny pískové až po hnědou a černou. Přestože z pálené cihly je možné postavit i vícepatrové budovy, používají se tyto klasické zejména při stavbě obezdívek komínů a dalších dekoračních prvků. Cihla provází celou naši tisíciletou historii a je symbolem poctivé práce. Pálené cihlářské zboží se po staletí používalo jen jako doplněk kamene, hlíny a dřeva. Postupně si našlo u stavebníků oblibu, díky svému pravidelnému tvaru, pevnosti a dobré akumulaci tepla. Cihlářské výrobky patřily dlouhou dobu k materiálům dražším než kámen a dřevo, proto se více používaly na stavbách panských, církevních a měšťanských. Na venkově se rozšířily cihlářské výrobky později. Zprvu se objevovaly v podobě chlebových pecí, které se vyzdívaly z cihel, později se zdily klenby či ostění oken. Díky protipožární legislativě od 2. poloviny 18. století se začala cihla používat i na venkovských stavbách ve větší míře.
Typologie cihel a jejich použití
Cihel existuje celá řada velikostí, tvarů a formátů. Klasická je vyrobena formováním do tvaru kvádru s poměrem stran 4:2:1 a jejím následným vypálením v peci. Její cena se pohybuje kolem desíti korun za kus, ale je možné narazit i na pohledové cihly, jejichž cena je výrazně vyšší. Klasická cihla disponuje vynikajícími vlastnostmi zejména pro stavbu nosných neomítaných zdí u vinných sklípků nebo zdí, které musí vykázat vysokou odolnost vůči klimatickým vlivům. Tyto cihly prokazují obrovskou odolnost proti erozi. Dokladem jsou zděné chalupy například v bývalých Sudetech, kde odolávají silným povětrnostním vlivům už více než sto let. Zažily dobu, kdy u nás byla cihelna témě v každé vesnici. Stálá obliba cihly je k vidění na sever a na západ od našich hranic. V Německu, Holandsku, Dánsku, Belgii i Anglii vidíme celé ulice, čtvrti i města postavená z pohledových neomítnutých cihel. Tyto fasády přetrvávají staletí, nevyžadují žádnou péči a jsou stále krásné. U nás takovou čtvrť najdeme třeba ve Zlíně, kde Tomáš Baťa vystavěl tímto způsobem celou kolonii dělnických domků.
Zajímavou skupinu cihlářského zboží představovaly cihelné tvarovky. V českých zemích se vyskytovaly už ve středověku. Zprvu je vyráběly středověké stavební hutě a jednalo se specializovanou výrobu. Později je u cihláře objednával stavitel či zednický mistr podle potřeby v určitém počtu kusů. Od 19. století se masivně rozšířila jejich výroba v cihelnách a specializovaných závodech. Občas se setkáme s méně známými názvy cihlářských výrobků, o kterých už přesně nevíme jejich použití.
Čtěte také: Výběr cihel v Hornbachu
- Cihly obyčejné (tzv. zdice) - nejčastější cihlářský výrobek, v minulosti se používaly různé formáty, až se v 80. letech 19. století ustálil klasický formát 290×140×65 mm. Duté cihly se dále členily na dutinové (dutiny vedoucí podélně se základnou cihly) a děrované (dutiny vedoucí svisle). Typickým příkladem děrované cihly byla voštinová cihla (tzv. termofora). Samostatnou skupinu představují lícové cihly (tzv. lícovky), které mají tvar cihly obyčejné (popřípadě i tvarovky) a jsou určeny k zdění režného zdiva.
- Klenovky (klenáky, klenačky) - používaly se ke stavění kleneb, měly tvar tupých klínů, byly stojaté nebo ležaté.
- Pevnostnice (fortifikační cihly, šancovky) - jejich slavná éra byla v 17. a 18. století, kdy se budovaly barokní pevnosti - např. Olomouc, Terezín či Josefov.
- Komínovky (radiální cihly) - ke stavění klasických továrních komínů s kruhovým sopouchem. Dříve se stavělo z obyčejných cihel, které se musely nejprve pracně osekávat, což bylo technologicky i časově náročné. Rozměry komínovek byly nejčastěji 270×170×110 mm.
- Tvarovky (tvarované cihly) - do této skupiny patří široká paleta cihlářských výrobků. Mezi nejrozšířenější můžeme zmínit římsovky zvané též krancovky. Jednalo se o dlouhé cihly zpravidla o formátu 460x150x70 mm, které se používaly k vykládání říms a nahrazovaly tak dosavadní kamenné římsové desky. Dále např. falcovky, které se používaly na vyzdívání ostění oken i dveří, často dělány z plných cihel, kde se opracoval jeden roh. Jiným rozšířeným typem byly pokosky neboli šrekovky na profilování říms a okrajů štítů.
- Dlaždice - především půdní dlažba (půdovky, půdnice), která byla v minulosti často využívána na dláždění půdní podlahy. Nejběžnější formát byl 200×200×40 mm a tyto dlaždice se nazývaly „sousedky“, menší dlaždice o formátu 150×150×25 mm se označovaly jako „topinky“, dlaždice velké (tzv. březinky) pak měly rozměr 280×280×40 mm.
- Tašky (označovány v minulosti též „cihly krovové“) - patří sem rozmanitá škála výrobků. Dle historického vývoje můžeme jmenovat základní typy:
- Bobrovka - plochá taška, která se klade ve dvou vrstvách. Její název je odvozen dle oblého tvaru připomínající bobří ocas.
- Esovka - dvakrát zakřivená taška (s profilem písmene „S“), která se částečně překrývá.
- Falcovka - plochá profilovaná taška po okrajích opatřená drážkami („falcy“), které do sebe zapadají.
- Hřebenáč - žlábkovitá taška, kterou se kryje hřeben střechy.
- Prejz - označení pro pálenou střešní krytinu skládající se ze dvou dílů - ploššího spodního háku (korýtka) a více vyklenuté vrchní prejzy (kůrky) - obojí válcovitého resp. mírně kuželovitého tvaru. Korýtka se zachycují zubem na střešní lištu, kůrky se přes ně kladou na maltu. V průběhu 18. století byla postupně prejzová krytina nahrazena plochými taškami (bobrovkami).
V dřívější době se daným cihlám říkalo různě a některé názvy dodnes přetrvávají, např.: zvonivka, kantovka, normálka, šancovka, tereziánka nebo lícovka. Normalizovaná pevnost v tlaku fb byla vypočtena podle ČSN EN 772-1 z průměrné pevnosti fb,u na základě rozměrů zkušebních těles. Zatřídění cihel bylo provedeno podle výsledků zkoušek ve stavu vysušeném na reprezentativních částech cihel.
Historie a původ cihel v českém stavebnictví
Ve střední Evropě se s pálenými cihlářskými výrobky setkáváme (pokud odhlédneme od nálezů římských cihel na archeologických lokalitách) až v 11. století. Dobová terminologie hovoří o cihlách „zdících, krycích a dláždících“. Středověké cihly jsou charakteristické roztříštěností rozměrů, poměrů délek stran (stejně tak se liší kvalitou zpracování a materiálem). V tomto období bylo značení cihel v Čechách a na Moravě spíše výjimkou. V rámci monarchie tvoří v tomto směru výjimku oblast Horních Uher, kde lze vysledovat značení cihel tzv. pozitivními kolky již v 18. století jako vcelku běžné. Pozitivní kolek byl vytvořen tak, že ve dně formy byla vyryta či vypálena značka. V roce 1839 byly pro Čechy předepsány základní rozměry cihel pro zdění (tzv. zdice) 11½ × 5½ × 2½ palce a současně bylo předepsáno razit na cihlu značku výrobce - cihelny. Zcela unifikovaného formátu bylo dosaženo až ke 14. 4. 1883 v souvislosti s metrologickou reformou. Formát cihel pro zdění byl stanoven na 290 × 140 × 65 mm. Pro výše uvedené období se stalo charakteristickým tzv. kolkování. Na dno formy byla umístěna reliéfní raznice, jež po odformování vytvořila negativní reliéf v cihlářském výrobku - tzv. kolek. Můžeme tak pozorovat nejčastěji cihly s kolky ve formě iniciál majitele, či tradičního názvu cihelny, vzácněji kolky s propracovanými reliéfními erby a symboly, a stejně tak primitivní kolky ve formě malé značky. Často je kolek doplněn kolky číselnými, které pravděpodobně označovaly číslo sady forem nebo pracovní skupinu.
Mgr. Michal Hofman, historik zabývající se regionální a industriální historií, především cihlářstvím, zdůrazňuje, že poměrně častým požadavkem v rámci stavebně-technických průzkumů historických konstrukcí je zjištění původu a stáří cihel, a současně stanovení fyzikálně-mechanických vlastností cihel v kontextu se statickým posouzením cihelného zdiva. To je úkol nesnadný, a v řadě případů zcela nemožný. Prakticky v každém historickém období bylo běžné recyklovat stavební prvky, tedy i cihly byly zcela běžně využívány sekundárně, tedy zdění probíhalo s využitím již dříve jinde použitých cihel. Klasickým příkladem je například užívání cihel získaných při demolici prvků tereziánského opevnění v Olomouci (cihly s orlicí a iniciálami F.M.T.). S těmito cihlami se dnes setkáváme ve stavbách z přelomu 19. a 20. století.
Více než 130 let se v Čechách vyrábí ty nejlepší české pálené cihly. Na zakázku jsou vyráběny okrasné a režné cihly, dlouhé cihly, cihly pro památkové účely, cihly pro velká zatížení a mnoho dalších slinutých a lisovaných typů obkladů i rustikálních cihel pro památky a historické budovy. Jedním ze způsobů je i staření cihel, aby budova měla na fasádě tzv. patinu. Rozměry cihly jsou buď běžný český formát cihel 290x140x65 mm (tzv. normálka) nebo atypický formát cihly podle Vašeho výběru. Vyrábí se i pálené cihly specifického tvaru, např. tvarovaná cihla, kulatá cihla nebo cihla kantovka. Dokonce lze zajistit i individuální značkování, např. logem. Při rekonstrukcích historických objektů a pevností je potřeba zachovat tradiční vzhled a ryzost architektury. Moderní betonové prvky nejsou schopny zajistit to, co umí klasická pálená cihla. Ruční výroba cihel přímo zde v Čechách s tradicí přes 130 let plně rezonuje s tím, aby byly české památky rekonstruovány právě tímto výrobkem. Při rekonstrukci se hledají takové pevnostní cihly, které mají dlouholetou odolnost proti obrusu nebo rozpadu kvůli přírodním vlivům jako jsou kyselé deště nebo změny teplot. Ruční cihly jsou vhodné jak pro stavbu budov, tak pro stavby plotů, zdí, kanálů i studen. Tyto české cihly lze využít i jako odolné a mrazuvzdorné prvky na cihlovou dlažbu.
Příklad průzkumu mostní konstrukce
Příklad části průzkumu konstrukce mostu ev. č. 36719-2 přes Brodečku v obci Dobromilice, okres Prostějov, dokumentuje, že identifikace stáří a původu historických cihel v konstrukci je sice možná, ale jako kombinace zjištěných historických a stavebně technických dat o konstrukci, a zjištěných rozměrů podoby cihlářských výrobků. Most překlenuje říčku Brodečku a mlýnský náhon. Jedná se o poměrně atypickou konstrukci, neboť most je zděný z kamene, parapetní zdi pak z cihelného zdiva. Z hlediska konstrukčního uspořádání se jedná o most o třech polích tvořených zděnými kamennými klenbami. Použití cihel v původně kamenné konstrukci mostu se pravděpodobně datuje od rekonstrukce v polovině 18. století, kdy byla stávající konstrukce doplněna zděnými parapety a sokly se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. (tehdy blahoslaveného) Jana Sarkandera. K další úpravě došlo patrně při výstavbě náhonu a jeho překlenutí při severní straně mostu (směr Pivín). S překlenutím náhonu byl prodloužen i parapet na návodní straně mostu. Zatím poslední doplnění cihelného zdiva souvisí s opravami parapetů poškozených provozem v průběhu 20. století. Dle data na omítce na koruně parapetu na povodní straně mostu lze tyto opravy datovat rokem 1968.
Čtěte také: Cihlové zdivo: bazarové nabídky
Byly identifikovány cihly typu C2, pocházející z parapetu nad zaklenutím náhonu. Jde o nejstarší cihly v mostní konstrukci, pocházející pravděpodobně z poloviny 18. století. Tyto cihly byly použity k vyzdění obou parapetů mostu, v souvislosti s osazením dvou soch světců. Tyto původní části parapetů jsou řešeny jako smíšené zdivo, vrstvy cihel jsou kombinovány s vrstvami kamennými. Cihly tohoto typu jsou užity i v soklech pod oběma sochami. Jde poměrně typické cihly své doby, v některých kusech lze pozorovat hrubou strukturu užitého vápenného ostřiva. Typické jsou i nerovnosti ploch, nedokonalé vtlačení cihlářské hlíny do formy a v některých kusech i rozsáhlé vnitřní trhliny vzniklé smrštěním při výpalu. Formát cihel odpovídá obecně období před metrologickou reformou. Kolek na cihlách má podobu erbu v ozdobném ornamentu, ve štítu s písmenem B. Erb je opatřen knížecí korunkou. Užití tzv. negativního kolku naznačuje, že byly vyrobeny po roce 1836, kdy bylo značení cihel ustaveno císařským výnosem jako povinné. Dále byly nalezeny cihly běžného velkého formátu 290 × 140 × 65 mm typické pro 20. století, se stopami strojní výroby na povrchu. Lze je pravděpodobně datovat do roku 1968, což je letopočet vyskytující se na omítce koruny parapetu na povodní straně. Pro stanovení fyzikálních a mechanických vlastností jednotlivých typů cihel byly použity cihly odebrané z konstrukce. Výsledky zkoušek cihel prokázaly vcelku očekávanou kvalitu cihel různého stáří. Bohužel, rozdíly rozměrů cihel před rokem 1883 jsou navzdory předpisům tak variabilní, že stoprocentně potvrdit jejich zcela přesné stáří pouze na základě rozměrů nelze.
Dostupnost cihel v Říčanech a okolí
V blízkosti Říčan a online nabídek jsou k dispozici různé typy cihel, včetně bílých obkladových cihel a cihel z bouracích prací.
| Typ cihly | Popis/Dostupnost | Cena/Poznámka |
|---|---|---|
| Bílé obkladové cihly (kámen loft brick white) | K dispozici balení na 0,56 m2 (20 cihliček). Původně kupováno v Baumaxu. | Nevyužité, prodáváno z důvodu většího prořezu. |
| Lícová, odlehčená cihla 290x140x65mm | 100 kusů nových cihel, výrobce cihelna Polom. Mrazuvzdorné. | Původní cena 40 Kč/kus. Možnost prodat i menší množství. |
| Vápenopískové cihly z bouracích prací | Klasické rozměry 29*14*6,5 cm. K dispozici 200 ks půlek. Únanov u Znojma. | 5 Kč za celý kus, 2 Kč za půlku. |
| Plné cihly z interiéru domu | V dobrém stavu, původní malta už nedrží, lze lehce sundávat a čistit. | Zdarma za rozebrání. |
| Staré cihly zvonivky se znakem | Z 19. století, z první kruhové cihelny na Moravě (Lichtenštejnská cihelna v držení mistra Leblocha, Cihelna Velké Bílovice). | 10 ks (5ks znak LII a 5ks znak LV). |
| Vínová tvarovka cihelná | Pálené vínovky ideální na uložení vína ve sklepě. Jako nové. | Pouze osobní odběr Vlachovo Březí. |
| Cihly-obkladové pásky | Vyzvednutí Štětí nebo Praha. |
Při nákupu cihel, ať už pro novou stavbu, nebo rekonstrukci historického objektu v Říčanech či jinde, je důležité zvážit jejich typ, vlastnosti a původ, aby byl zajištěn nejen estetický vzhled, ale i statická stabilita a dlouhá životnost konstrukce.
Čtěte také: Vlastnosti laminovaných desek
tags: #bílé #cihly #Říčany #stavebniny #informace