Dřevo patří k nejstarším stavebním materiálům a navzdory nástupu moderních technologií a nových materiálů má na trhu stále silnou pozici. Dřevo na fasádu je nejen estetické, ale i funkční - poskytuje přirozenou tepelnou izolaci, reguluje vlhkost a díky rozmanitým druhům dřeva a povrchových úprav dokáže uspokojit požadavky různých stylů staveb. Výběr materiálu na fasádu je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí při stavbě nebo rekonstrukci domu.
Charakteristika dřevěných fasád
S dřevěnou fasádou se zdaleka nesetkáváme jen u dřevostaveb. Dřevo nejenže skvěle vypadá, ale také dobře tepelně izoluje. Navíc ke zdem propouští vzduch. Mezi zdí domu a nosným roštem, na který se dřevěná fasáda připevňuje, vzniká větraná mezera, jež zajišťuje vypařování vlhkosti ze stěn. Tento systém, nazývaný odvětrávaná fasáda, je nejčastější. Dřevo, jako přírodní materiál, je náchylné k deformacím způsobeným kolísáním teploty a vlhkosti, což může vést k jeho praskání a degradaci.
Tepelná vodivost se liší podle druhů dřeva, orientace vláken a teploty. Roztažnost dřeva, vyvolaná teplotními změnami, je zanedbatelná ve srovnání s bobtnáním a smršťováním, které jsou způsobeny změnami vlhkosti. Vlivem slunečního svitu a povětrnostních podmínek mohou vznikat deformace sesycháním nebo bobtnáním.
Volba dřeva pro fasádu
Na dřevěné fasády se hodí mnoho domácích druhů jehličnatých dřev, méně často se používá dřevo listnatých stromů. Mezi vhodné druhy dřev jehličnanů patří: smrk, jedle, modřín, douglaska a červený cedr západní. Jako vhodná dřeva listnatých stromů přicházejí v úvahu zejména dub, kaštan a akát, prakticky se však nepoužívají. Běžné druhy dřeva, které jsou vhodné pro fasády, jako je smrk, borovice, modřín, jsou ve střední Evropě v dostatečném množství běžně dostupné. Obhospodařování lesů je zde vesměs zodpovědné a je provozováno s dostatečnou prozíravostí. U dovozu z východní Evropy, Jižní Ameriky a Asie mohou nastat pochyby, zda toto dřevo pochází z trvale udržitelného lesního hospodářství. Proto se doporučuje, aby se u exotických dřevin dbalo na důvěryhodnou certifikaci, např. FSC.
Druhové specifikace dřeva
- Smrk: Jádrové dřevo není odlišně zbarvené, letní dřevo je začervenale žluté, jarní dřevo je světle žlutavé, později žlutohnědé. Pryskyřičné kanálky jsou hojné a dobře zpracovatelné. Při sušení se dřevo mírně smršťuje, má jen malý sklon k trhlinám a zborcení. Má dobré pevnostní vlastnosti a rozměrovou stálost. Může se lehce obrábět, řezat pilou, hoblovat, frézovat, vrtat, brousit, krájet a loupat. Smrkové dřevo lze dobře spojovat hřebíky a šrouby a je dobře štěpitelné. Lze je snadno mořit, napouštět lakem a natírat, ale špatně se provádí tlaková impregnace. Smrkové dřevo je průměrně odolné proti povětrnostním vlivům.
- Jedle: Bělové a jádrové dřevo není výrazně odlišné, je šedobílé se žlutým nebo načervenalým odstínem. Letní dřevo je výrazně ohraničeno. Dřevo má hrubá vlákna a je přímo rostlé, textura je středně jemná a rovnoměrná, jedlové dřevo se málo smršťuje, může se rychle a dobře vysoušet, přičemž nebezpečí vzniku trhlin a zborcení je nízké. Jedlové dřevo nemá smolné kanálky, snadno se opracovává (ale má sklon k trhlinám při hoblování), dobře se štěpí, krájí a loupe, je odolné vůči povětrnostním vlivům, ale je náchylné k napadení škůdci a houbami.
- Borovice: Jádrové dřevo je červenavě žluté a oxidačně tmavne do hnědočervené, běl je žlutobílé, načervenalé barvy. Letní dřevo je tmavší a je jednostranně ostře ohraničené. Borovice vykazuje četné pryskyřičné kanálky, při vysychání má průměrné smrštění. Borové dřevo bývá napadeno zbarvujícími houbami, které způsobují zamodrání. Dřevo se snadno obrábí, dobře se řeže, hobluje, frézuje a vrtá. Může se krájet a loupat. Je průměrně odolné vůči povětrnostním vlivům, bělové dřevo není stálé vůči napadení hmyzími škůdci a houbami.
- Modřín: Jádrové dřevo je červenohnědé a oxidačně tmavne, běl je zprvu nažloutlá. Letní dřevo je tmavší, středně široké a je oboustranně výrazně ohraničené. Pryskyřičné kanálky často vystupují, podobné jako u smrku. Dřevo se při vysychání jen průměrně smršťuje a má jen malou tendenci ke vzniku trhlin a zborcení. Modřín má dobrou tvarovou stálost a je poměrně odolný vůči kyselinám. Dobře se obrábí, dobře se řeže, frézuje, hobluje, vrtá a brousí. Modřínové dřevo se dá dobře krájet a loupat, ale zároveň bývá ohroženo štěpením. Otvory pro šrouby se musí předvrtávat. Je středně odolné proti klimatickým vlivům a málo náchylné k napadení hmyzími škůdci a houbami. Modřín sibiřský je odolný proti povětrnostním vlivům. Má svěží strukturu s velkými suky, běl je žlutavá, jádrové dřevo je červenohnědé. Neošetřené nebo bezbarvým lakem natřené dřevo v exteriéru rychle šedne. Jedná se o odolné, trvanlivé dřevo, které se může bez ošetření zabudovat do stavby. Typickými vlastnostmi jsou: náchylnost k praskání a trhlinám, má tendenci k borcení a výronům pryskyřice, což se projevuje i po položení, resp. zabudování do fasády.
- Douglaska: Běl je úzká, téměř bílá až žlutobílá. Jádro je červenohnědé a pomalu tmavne. Letní dřevo je tmavší a oboustranně výrazně ohraničené, pryskyřičné kanálky výrazně vystupují. Při vysoušení se mírně smršťuje, má dobrou tvarovou stálost, nízkou tendenci k praskání a borcení. Evropská douglaska má hrubou texturu, hůře se obrábí a je relativně odolná vůči kyselinám. Dřevo obsahuje pryskyřici, může docházet k výronům. Je průměrně odolné vůči povětrnostním vlivům, jádro je odolné proti napadení hmyzem a houbami. Bývá ohroženo štěpením, podobně jako modřín.
- Červený cedr západní: Jádro je zbarveno žluto červenohnědě až červenohnědé, postupně tmavne, běl je bělavá s výrazně zřetelnými lety. Dřevo je chudé na pryskyřici, bez pryskyřičných kanálků, má typickou cedrovou vůni. Je měkké, velmi pevné, dobře se obrábí, těžko se štípe a dobře vysychá. Dřevo starších stromů může křehnout, málo se smršťuje a má dobrou tvarovou stálost.
Termodřevo
Termínem termodřevo se označuje v podstatě jakékoli dřevo, které prošlo tepelnou úpravou. Pečením při vysokých teplotách (až 200 °C) dřevo získává na odolnosti a prodlužuje se jeho životnost. Jde přitom o úpravu materiálu v celém jeho průřezu, nikoli jen povrchu. Vlivem vysokých teplot se z dřeva odstraní glukóza, která přitahuje dřevokazný hmyz - v případě termodřeva se tedy nemusíte bát, že si na něm budou časem pochutnávat drobná nezvaná zvířátka.
Čtěte také: Betonově bílý psací stůl
Řezivo a jeho vlastnosti
Každý druh dřeva má velmi různou kvalitu, což je podmíněno regionálními podmínkami pěstování, růstu a podnebí, které mohou být v celoevropském měřítku rovněž velmi různé. Nejdůležitějšími znaky jsou množství a šířka letokruhů. Čím jsou letokruhy blíže u sebe, tím je dřevo odolnější. Podle odborných směrnic je pro venkovní dřevěné obklady z plného dřeva nutno vyžadovat minimálně jakostní třídu II podle DIN 68365.
Typy řeziva podle pořezu kulatiny
Podle toho, jaká část kulatiny se na pile rozřeže, dělíme řezivo na různé druhy:
- Jádrová (dřeňová) prkna
- Středová prkna, kombinovaný pořez
- Středová prkna, segmentový pořez
- Boční prkna
Pro fasády by se mělo používat co možná nejvíce středové řezivo, radiální řezivo z kombinovaného nebo segmentového pořezu. U středového, radiálního řeziva z kombinovaného pořezu směřují letokruhy kolmo k pohledové ploše, u radiálního řeziva ze segmentového pořezu by sklon letokruhů neměl být větší než 45 stupňů. U bočního, fládrového řeziva dochází k deformacím a tvorbě trhlin. Jestliže se použijí boční prkna, čemuž se zpravidla nelze vyhnout, pak by měla být levá strana (tj. ta, která je odvrácená od středu kulatiny) umístěna na venkovní plochu, neboť je méně náchylná k trhlinám. Působením povětrnostních vlivů na pravou stranu se mohou jak neošetřená, tak i natřená prkna štěpením jarního nebo letního dřeva poškodit, zatímco levá strana bývá zpravidla bez trhlin. Nakonec záleží na uvážení zpracovatele, aby se podle zkušenosti a kvality líce, deformací, dřeně, tmavých suků atd. rozhodl, kterou stranu prkna vybere pro venkovní umístění. U širokých a silnostěnných obkladů se doporučuje opatřit je odlehčujícími drážkami na zadní straně.
Vlhkost a rozměry dřevěných obkladů
Vlhkost prken je rozhodující pro:
- sesychání a následnou tvorbu trhlin,
- náchylnost k napadení houbami a řasami,
- trvanlivost nátěru.
U profilovaných prken a u prken dodatečné povrchově upravovaných by měla být dodržena vlhkost 15±3 %. Dřevěné obklady se v současnosti provádějí z prken o šířce 40 až 200 mm. Užší latě neumožňují dostatečný odstup spojovacích dílů od okraje, širší prkna mají tendenci vytvářet trhliny a zborcení v důsledku práce dřeva při sesychání a bobtnání. Prkna na fasádové obklady by měla mít tloušťku minimálně 18 mm, větší tloušťky se nabízejí jen u úzkých dřevěných fasád s pokosem, trapézový profil, obchodně nazývaný též „RHOMBUS”. V dnešní době umožňuje čtyřstranná automatická hoblovací frézka vyrobit téměř jakýkoliv myslitelný profil v jednom pracovním kroku.
Čtěte také: Použití bílých cihlových obkladů
Povrchová úprava a údržba dřevěné fasády
Povrchová úprava dřeva použitého na fasádu závisí na jeho druhu i na vašich estetických preferencích. Čím dál víc ale roste obliba dřevěných fasád bez povrchové úpravy, které vlivem UV záření a povětrnostních vlivů nabývají klasické stříbrošedé patiny. Stříbrná patina je pro dřevo naprosto přirozená a nijak neohrožuje jeho životnost, její vzhled však ne každému vyhovuje.
Jestliže toužíte po tom, aby dřevěná fasáda vypadala neustále jako nová, budete muset zvolit povrchovou úpravu a jednou za několik let nátěr obnovovat. Jednou ošetřené dřevo je třeba ošetřovat pravidelně. Výjimkou může být napuštění olejem, který se ze dřeva pomalu vymývá, vědomě se neobnovuje, a i když nakonec dřevěný obklad zešedne, olej dobu jeho stárnutí prodlouží. Ošetříme-li fasádu tenkovrstvou lazurou, vydrží bez obnovy i několik let - podle druhu dřeviny, typu nátěru a intenzity povětrnostních vlivů. Alespoň jednou ročně je však vhodné důsledně celý povrch domu zkontrolovat a podchytit tak narušené povrchy ideálně ještě před tím, než dojde k viditelnému poškození. U některých tenkovrstvých lazur se musí povrch opravovat ve větších plochách, aby se zabránilo barevným rozdílům. Před každým nátěrem je fasádu nutné očistit a zbrousit, ať už lokálně nebo v krajním případě plnoplošně. Tomu ale mohou zabránit právě pravidelné kontroly a častá obnova nátěru.
Pokud se chystáte použít smrkové palubky na fasádu, je důležité věnovat zvláštní pozornost jejich ochraně. Smrkové dřevo by se v exteriéru nemělo natírat bezbarvým olejem, protože neobsahuje pigmenty chránící před UV zářením. Fasádní profily jsou vyráběny z odolných dřevin, často ze sibiřského modřínu, červeného smrku nebo termodřeva. Velmi oblíbeným designovým řešením je fasádní dřevěný obklad rhombus, který díky tvaru profilů vytváří moderní liniovou strukturu.
Pokud by se prkna později opatřila barevným nátěrem, pak u světlých transparentních odstínů bude prosvítat nazelenalé nebo nahnědlé zabarvení tlakové impregnace. Tmavý svrchní nátěr a intenzivní sluneční osvit urychlují dodatečné pronikání pryskyřice, zejména u jedlového a modřínového dřeva.
Vliv povětrnostních podmínek na dřevěnou fasádu
Neošetřené dřevo působením UV záření a povětrnostních vlivů výrazně degraduje, tedy šedne. Dřevo „stárne" na různých místech fasády zpravidla jinak. Více a rychleji na jihu, více tam, kde je vystavené přímému působení deště, naopak znatelně pomaleji na místech chráněných přesahem střechy, balkonů, parapetů - jakýkoliv, i ten sebemenší výčnělek, se na fasádě probarví ve formě světlejší skvrny (do jednolitého šedého odstínu se dům dostane až po několika letech). Neošetřený dřevěný obklad časem zešedne.
Čtěte také: Doporučení pro bílou barvu na cihly
Sluneční záření a UV degradace
Sluneční záření, především jeho krátkovlnná, vysoce energetická složka, má rozhodující vliv na stárnutí povrchu dřeva a degradaci dřevní hmoty. UV záření s vlnovou délkou max. 75 µm proniká do poněkud menší hloubky dřeva než viditelné záření (až do 200 µm) a rovněž se na povrchu absorbuje. Lignin však rychleji degraduje než celulóza. Současně se výrazně snižuje stupeň polymerizace celulózy a klesá i pevnost dřeva v tahu. Funkce dřeva jako fasádového obkladu nebude tímto procesem dotčena. Toto zešednutí závisí na nasměrování dřevěné fasády k obloze a z toho vyplývající degradaci ligninu. S přibývajícím časem se zešednutí zintenzivňuje, což je způsobeno přítomností mikroorganismů. Různé druhy dřeva, např. smrk, modřín a dub vykazují při zešednutí jen menší barevné rozdíly, které nejsou na první pohled patrné.
Pokud se dřevo opatří vrstvou povrchového nátěru, ovlivní druh nátěru rovněž fotochemickou degradaci dřeva. Pokud nátěr neumožňuje intenzivní ochranu proti UV záření, jako např. u nátěrů transparentními impregnačními laky, dochází k degradaci povrchového nátěru a také k odbourání vlastního ligninu ve dřevě. Nátěr se pak může na povrchu oloupat. Tento vzestup teploty pak nutně vede k urychlenému vysoušení dřeva, a tím i k poklesu jeho ustálené vlhkosti. Tomuto procesu vysychání jsou vystaveny zejména jižní a západní fasády, které mohou značně popraskat. Aby se zabránilo popraskání dřeva a tvorbě trhlin, doporučuje se aklimatizovat fasádní prkna na pozdější provozní vlhkost. V praxi je to však sotva možné, protože skutečná provozní vlhkost není v důsledku proměnlivého mikroklimatu na fasádě konstantní. Trhliny vznikají především ve směru vláken a podél hranic letokruhů. Kromě vzhledových vad existuje další nebezpečí - vlhkost a mikroorganismy způsobí, že v místě trhliny bude dřevo rychleji trouchnivět. Desky z dřevěných materiálů, např. překližkové nebo třívrstvé desky, budou praskat ve vrchní vrstvě, avšak vzhledem k přítomnosti lepidla neproniknou tyto trhliny do hloubky.
Vliv větru a deště
Vítr spolu s deštěm způsobují zvýšenou expozici srážkami, a tím i zvýšenou zátěž vlhkosti na svislých stavebních dílcích. Větrná energie je nejdůležitější příčinou vnikání srážkové vlhkosti do povrchových vrstev dřeva. Vlivem větru se zintenzivňuje působení vody na fasádu, takže vlhkost proniká do větší hloubky. Kromě toho způsobují drobné částečky prachu, nesené větrem, urychlenou mechanickou degradaci jarního dřeva. Rané, jarní dřevo (na rozdíl od pozdního, letního dřeva) se tvoří na začátku doby růstu (na jaře) a sestává z volné, řídce tkané struktury, která napomáhá přenosu vody a nerostných látek. Zátěž vnějšího povrchu je ve značné míře závislá na převládajícím směru větru. Ve středním a severním Německu působí expozice srážkami nejvíce na fasády orientované západním směrem. Existuje i přímá souvislost mezi změnami barvy, stárnutím povrchu dřevěné fasády a směrem převládajícího větru. Na silně exponovaných plochách dřeva není možno trvalé povrchové ochrany docílit.
Znečištění a řasy
V důsledku husté vegetace se zvyšuje vzdušná vlhkost bezprostředně na fasádě. Na povrchu dřeva vzniká relevantní znečištění různě velikými částečkami, vodními roztoky a těkavými plynnými látkami přítomnými ve vzduchu. Atmosférická expozice se liší podle regionů a ve městech je v důsledku průmyslových a dopravních zdrojů znečištění vyšší než ve venkovských oblastech. Čím je povrch dřeva hrubší (např. nehoblovaná prkna), tím je větší znečištění a zabarvení prachovými částicemi. V kombinaci se silnou větrnou zátěží dochází k mechanické abrazi dřeva a svrchního nátěru. Tento původně dlouhodobý proces je možno v laboratorních podmínkách simulovat otryskáváním pískem. Bohužel platí také zásada, že čím je vzduch čistší, tím je větší nebezpečí výskytu řas na fasádě. Na vlhkém povrchu jsou řasy indikátorem čistého vzduchu. Vlhkost má dvě příčiny: nedostatečnou ochranu proti povětrnostním vlivům a častou kondenzaci. Kondenzát se sráží na vnějším povrchu dřevěných obkladů (především v noci), v důsledku nízké tepelné kapacity dřeva. V souvislosti s vysokým izolačním standardem obvodové zdi pod dřevěným obkladem teplo z vnitřku budovy do okolí neuniká. Je nápadné, že se řasy vyskytují nejvíce na spodním kraji prken, protože tam je největší kumulace nečistot. Čím více nečistot se zachytí, tím více řas se nahromadí. Růst řas v oblasti soklu je důsledkem ostřikávání dešťové vody z kamenné desky.
Energetická efektivita fasády
Moderní fasády by měly být nejen estetické, ale také energeticky efektivní. Zde jsou klíčové kroky, jak toho dosáhnout:
- Izolace: Zvolte kvalitní izolační materiály, jako je polystyren, minerální vlna nebo PUR pěna, které minimalizují tepelné ztráty.
- Ventilované fasády: Tento systém umožňuje cirkulaci vzduchu mezi fasádou a izolací, což zlepšuje tepelnou regulaci a zabraňuje kondenzaci.
- Solární panely: Pokud je to možné, integrujte do fasády solární panely, které přispějí k energetické soběstačnosti domu.
Nezapomeňte také na správnou orientaci domu a využití přirozeného světla, což může výrazně snížit náklady na vytápění a osvětlení.
Srovnání s jinými typy fasád
Dřevěná vs. cihlová fasáda
Porovnáme-li dřevěnou fasádu s fasádou cihlovou, vycházejí na základě odlišné hmoty (cihlová fasáda má vyšší kapacitu tepelné akumulace vyjádřenou koeficientem 12-15) následující účinky: Cihlové fasády s vysokou pasivní tepelnou akumulací se v důsledku slunečního světla ohřívají velmi pomalu a teplo odevzdávají v závislosti na venkovní teplotě rovněž pomalu. Dřevěné fasády se rychle ohřívají, ale rovněž rychle vychladnou. V zimním období je následkem tepelného vyzařování povrchová teplota dřevěných fasád a teplota vzduchu v jejich bezprostřední blízkosti během dne vyšší než u cihlových fasád. Všichni si vzpomeneme na situaci během slunných zimních dnů před lyžařskou chatou s dřevěnou fasádou. Sluneční záření ohřeje tmavý povrch, ten se ohřeje a zpětně vyzařuje tepelné záření, takže každý si může před chatu sednout jen lehce oblečený, protože za zády má teplo. V létě je tomu naopak. Cihlové fasády akumulují teplo až do nočních hodin, takže můžete v pozdních nočních hodinách sedět venku před cihelnou fasádou, kdy se již vzduch citelně ochladil. Vyšší teploty dřevěné fasády v době léta mají ještě jeden efekt. Drobní živočichové a hmyz se na fasádě cítí dobře, zejména na místech chráněných před větrem a zadem odvětrávaných.
Palubky vs. fasádní profily
Palubky jsou tradičním obkladem z dřeva, který se původně používal zejména na interiérové obklady stěn či stropů. Jeho popularita v exteriéru však roste díky dostupné ceně a jednoduchosti montáže. Palubky si získali přízeň mnoha domácích kutilů díky systému pero-drážka. Cena fasádního obkladu hraje klíčovou roli. Levné obklady v podobě palubek mohou být dobrou volbou pro menší stavby či zahradní domky.
Rozhodnutí mezi palubkami a fasádními profily závisí na rozpočtu a ochotě věnovat se údržbě. Pokud hledáte ekonomické řešení, palubky jsou cestou, ale vyžadují péči. Pro dlouhodobou odolnost a luxusní vzhled s minimální údržbou je investice do kvalitních profilů vhodnější.
Impregnace dřeva
Dřevo impregnované v tlakových kotlích odpovídá pouze třídě odolnosti 1, jestliže se dokonale naimpregnuje (tzn. jak v jádře, tak v běli). V praxi se převážně impregnuje jen běl, neboť tvrdší jádrové dřevo většiny druhů dřev špatně impregnační látku přijímá (viz DIN-EN-350-2). Jádrové dřevo si pak zachová i nadále svou přirozenou odolnost. Borové tlakově impregnované dřevo technologií tlakové impregnace v autoklávu může dosáhnout třídy odolnosti I, ale pouze za předpokladu, že bude úplně naimpregnováno i jádrové dřevo. Často se impregnuje pouze dřevo bělové, neboť jádrové dřevo ochranné prostředky obtížně absorbuje.
Designové možnosti
Když se řekne dřevěné obklady fasády, mnohým se vybaví tradiční horská chata, ale současné trendy posunuly dřevo i do minimalistické architektury a designových projektů. Výběr designu fasády je dnes širší než kdykoli předtím. Velmi populární je bílá fasáda se dřevem, která působí čistě a elegantně. Fasáda z opalovaného dřeva přináší tmavý, výrazný efekt s vysokou odolností vůči škůdcům. V oblastech s extrémními povětrnostními podmínkami nebo tam, kde majitelé nechtějí investovat čas do údržby, mohou být řešením kompozitní fasádní desky či obklady s imitací dřeva.
Dům s barevně ošetřeným dřevěným obkladem získá velmi osobitý a často neopakovatelný vzhled. Fasádní profily mohou mít různé tvary, například "RHOMBUS" profil je velmi oblíbeným designovým řešením, který díky tvaru profilů vytváří moderní liniovou strukturu.
Ať už zvolíte jakýkoli materiál, klíčové je vsadit na kvalitní produkt a správnou technologii montáže.
tags: #bila #a #drevo #fasada #informace