Systémy suché výstavby, tedy především konstrukce s opláštěním sádrokartonovými deskami, jsou běžnou technologií. Nejčastěji se používají k budování nových příček v bytech nebo kancelářských prostorách, k opláštění stěn či ke konstrukci zavěšených podhledů. Výhodou systémů suché výstavby je rychlost montáže a malé nároky na úklid prostor po dokončení prací. Svůj význam má také nízká hmotnost konstrukce, což je vlastnost důležitá zejména v případě nástaveb stávajících objektů nebo půdních vestaveb, kde se musí počítat s přitížením nosné konstrukce objektu. U některých objektů je použití montovaných příček jedinou použitelnou technologií. Výhodou je také menší tloušťka stěn při zachování všech stavebně-fyzikálních parametrů. Dalším plusem je přirozená vlastnost sádry absorbovat nadměrnou vlhkost z prostředí a zase ji uvolňovat.
Požární odolnost sádrokartonu
Požární odolnost je jednou ze základních vlastností většiny staveb a je klíčovým parametrem bezpečné stavby. Vždy se váže k celé stavební konstrukci, ne k jednotlivým použitým materiálům. U konkrétní sádrokartonové desky můžeme mluvit o reakci materiálu na oheň (dříve tzv. hořlavost). Z hlediska požární odolnosti je sádrokarton obecně velmi výkonný materiál. To je způsobeno krystalicky vázanou vodou ve hmotě sádrového jádra desek, která při požáru funguje jako automatický hasicí přístroj. Protipožární sádrokarton pak navíc obsahuje skelná vlákna a inertní přísady, které minimalizují objemové změny desek a prodlužují jejich celistvost při požáru. Ve spojení s požární odolností je dobré i připomenout, že sádrokarton je materiál nehořlavý.
Žádná sádrokartonová či sádrová deska však nemůže být žáruvzdorná, neumí odolávat vyšším teplotám (i bez ohledu na požár) - proto se ani protipožární sádrokarton nehodí např. pro opláštění tepelně namáhaných částí krbů. Obecně platí, že sádrokartonové desky lze použít jen tehdy, když teplota na jejich povrchu během jejich životnosti nevzroste dlouhodobě nad 45° Celsia (krátkodobě nad 60° Celsia).
Míra požární odolnosti
Míra požární odolnosti je závislá zejména na kvalitě sádrokartonových desek - RB (A) deska zajistí nižší požární odolnost konstrukce, zatímco protipožární sádrokarton (např. Rigips RF nebo Knauf Fireboard) podstatně vyšší.
- R: Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce schopná nést zatížení.
- E: Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce celistvá, resp. odolává průniku plamenů a horkých plynů.
- I: Udává dobu, po kterou nenastane zvýšení maximální teploty min. o 180° C, resp. zvýšení průměrné teploty o 140° C.
Každá požárně odolná konstrukce musí mít deklarovanou třídu požární odolnosti (např. EI 30, EI 60, EI 90), kterou výrobce systému uvádí ve svých požárních katalozích nebo technických listech. Tyto skladby jsou ověřeny zkouškami podle evropské normy ČSN EN 13501-2 Požární klasifikace stavebních prvků a konstrukcí staveb a jsou v nich jasně stanoveny všechny vrstvy systému - typy desek, počet vrstev, tloušťky izolace, profily, rozteče atd. Na stavbě je nutné doložit, že realizovaná skladba odpovídá konkrétní ověřené variantě.
Čtěte také: Zabezpečení plastových oken
Certifikace a montáž požárně odolných konstrukcí
Pokud je požární odolnost konstrukce předepsána v projektu a je tedy nutné ji při kolaudaci prokázat, nelze tuto konstrukci montovat svépomocně. Montážní firma je povinna vystavit doklad o odborné montáži, kterým potvrzuje, že požárně odolná konstrukce (např. sádrokartonová příčka) je provedena v souladu s požadavky výrobce a příslušnými normami. Součástí tohoto dokumentu bývá také tzv. funkční zkouška, která ověřuje správnost provedení, technický stav konstrukce a dodržení technologických parametrů. Tento doklad obvykle vystavuje samotná certifikovaná montážní firma, která je proškolena výrobcem systému. Součástí by mělo být i prohlášení, že montážní firma provedla vizuální kontrolu provedení konstrukcí a skladby odpovídají požadovaným parametrům.
Montážní firma musí být pro provádění požárně odolných systémů certifikována přímo výrobcem daného systému (např. Rigips, Knauf, Siniat apod.). Tato certifikace slouží jako doklad o odborné způsobilosti montážní firmy a je klíčová pro zajištění správné montáže podle schválených technologických postupů. Osvědčení k montáži nejen protipožárních konstrukcí je možné získat například ve Škole suché výstavby. Požární zkoušky se provádí ve zkušebnách za dodržení přísných podmínek a zkušebních norem. Závěrem je potřeba říci, že požární bezpečnost u suché výstavby nelze podcenit. Jen kombinace správného návrhu, kvalifikované montáže a doložení příslušných dokumentů zajistí, že konstrukce bude vyhovovat nejen předpisům, ale především ochraně života a majetku.
Bezpečnostní příčky ze sádrokartonu
Při použití systémů suché výstavby v příčkách mezi místnostmi v bytě nebo kancelářském objektu je nutné navrhovat konstrukci zejména s ohledem na dodržení akustických parametrů stěn. U příček mezibytových nebo u vnějších stěn kanceláří, bank či obchodů, stěn serveroven atd. k tomu přistupují i požadavky na odolnost stěn vůči násilnému vniknutí. Pro toto použití se předpokládá, že investor bude požadovat záruku, že konstrukce splňuje požadované bezpečnostní vlastnosti. Podstatné je to i kvůli následnému pojištění prostor.
Pojišťovny při hodnocení rizika obálky používají jako jakousi referenční jednotku odolnosti obvykle zeď o tloušťce 150 mm z plných cihel na vápenocementovou maltu. Porovnání odolnosti jiných konstrukcí ale není jednoduché, protože speciální norma týkající se bezpečnosti příček není k dispozici.
Po konzultacích dodavatele sádrokartonových systémů s firmou TREZOR TEST, s. r. o., která se specializuje na testování mechanických zábranných systémů, byla nakonec jako nejvhodnější pro hodnocení zvolena sada norem primárně určených pro stanovení bezpečnostních parametrů otvorových výplní, za které lze považovat i bezpečnostní příčky. Jedná se o normy ČSN P ENV 1627-30.
Čtěte také: Předpisy pro bazénové ploty
Třídy bezpečnosti dle ČSN P ENV 1627
Norma ČSN P ENV 1627 Okna, dveře, uzávěry - Odolnost proti násilnému vniknutí - Požadavky a klasifikace stanovuje třídy bezpečnosti stavebních prvků, které udávají, jak dlouhou dobu musí prvek odolat „normovému zloději“ vybavenému definovaným nářadím.
| Třída bezpečnosti | Odolnost proti „normovému zloději“ | Použité nářadí (příklady) |
|---|---|---|
| RC1 (WK1) | Odolnost proti fyzickému násilí (kopy, tahání) | Ruční nářadí, bez specializace |
| RC2 (WK2) | Odolnost proti jednoduchému nářadí (šroubováky, kleště, klíny) | Šroubováky, kleště, klíny |
| RC3 (WK3) | Odolnost proti delšímu použití nářadí (pákové nůžky, páčidla) | Páčidla, nůžky na plech |
| RC4 (WK4) | Odolnost proti elektrickému nářadí (akumulátorové vrtačky) | Akumulátorové vrtačky, sekery |
| RC5 (WK5) | Odolnost proti výkonnému elektrickému nářadí (úhlové brusky) | Úhlové brusky, elektrické pily |
| RC6 (WK6) | Odolnost proti velmi výkonnému elektrickému nářadí | Velké úhlové brusky, pálicí zařízení |
Norma dále uvádí zkoušky, kterými se odolnost rozhodující pro zařazení do bezpečnostní třídy testuje, a jejich pořadí. V první řadě jde o zkoušku statické odolnosti za použití hydraulických válců, následuje zkouška dynamickým zatížením - údery břemene, kyvadla - a nakonec nastoupí „normový zloděj“ a pokusí se o průnik pomocí stanovených nástrojů. Přesný popis těchto zkoušek je obsahem norem ČSN P ENV 1628, ČSN P ENV 1629 a ČSN P ENV 1630. Poslední jmenovaná norma obsahuje i definici sad nářadí, na které se odkazuje tabulka stanovující bezpečnost tříd.
Firma TREZOR TEST, s. r. o., je zpracovatelem uvedených norem i zkušební laboratoří akreditovanou Českým institutem pro akreditaci, o. p. s. Je prakticky jedinou zkušebnou, která u nás testy příček provádí, ačkoliv akreditaci má i několik dalších zkušeben. Praktický test ukázal, že „pojišťovací“ referenční cihlová zeď spadá do bezpečnostní třídy 3. Výrobci sádrokartonových systémů pak dokázali zkonstruovat skladbu příček tak, aby těchto bezpečnostních parametrů dosáhla a dokonce je překonala. K dispozici je tak několik certifikovaných systémů. Seznam všech certifikovaných výrobků a konstrukcí je uveden na webových stránkách firmy TREZOR TEST, s. r. o., www.trezortest.cz.
Řešení bezpečnostních příček od výrobců
Detailní konstrukční řešení certifikovaných příček je výrobci pokládáno za důvěrnou informaci. Řešení firmy Rigips je chráněno užitným vzorem u Úřadu průmyslového vlastnictví. Technologie je dispozici pouze certifikovaným montážním firmám, které procházejí speciálním školením a také ony se zavazují informace o detailech neposkytovat. Z toho je zřejmé, že ne každá sádrokartonářská firma má k montáži bezpečnostních příček kvalifikaci a oprávnění. Konstrukčně i technologicky vycházejí bezpečnostní příčky ze standardních sádrokartonových konstrukcí. Důležitou roli hraje způsob překládání plechů v konstrukci a jejich upevnění a je nutné také dodržovat pravidla pro instalaci prostupů, průchodek, krabic elektrických rozvodů či větracích mříží. Při stanovení bezpečnostní třídy je důležité vzít v potaz i směr napadení.
- Rigips: Rigips nabízí bezpečnostní příčky s třídou bezpečnosti 2 nebo 3. Bezpečnostní příčky díky své skladbě zároveň vykazují i zlepšené stavebně-fyzikální vlastnosti oproti standardním příčkám. Požární odolnost je až EI 90 minut. Pro zvýšenou odolnost při zatížení rázem byly vyvinuty příčky Duragips s kombinací sádrokartonových a sádrovláknitých desek v plášti. Při relativně nižší plošné hmotnosti vykazují vyšší hodnoty vzduchové neprůzvučnosti než tradiční zděné konstrukce. Rigips nabízí také certifikované samonosné nenosné mezistropy pro maximální rozpon konstrukce 5900 mm (při použití profilů UA 100). Třetím produktem jsou nenosné předstěny, kterými lze zabezpečit chráněný prostor ohraničený stěnami bez bezpečnostní kategorizace. Předstěny mohou být spřažené nebo volně stojící.
- Knauf: Bezpečnostní příčky Knauf splňují v závislosti na skladbě třídu bezpečnosti 2 nebo 3. Příčka nese označení W 118 a lze ji provést buď jako jednoduchou (provedení W 112), nebo jako dvojitou (provedení W 115). V obou případech jde o dvojitě opláštěnou příčku se standardní roztečí profilů 625 mm se dvěma vrstvami ocelového plechu tloušťky min. 0,6 mm, umístěnými ze strany napadení na nosné konstrukci pod sádrokartonem a na „vnitřní“ straně mezi sádrokartonovými deskami. Jednoduchá příčka W 118 tloušťky 159 mm dosahuje hodnoty vážené laboratorní neprůzvučnosti 61 dB.
- Lafarge Brandwand: Konstrukce bezpečnostní příčky Lafarge Brandwand je ze speciálních desek LaWall (z každé strany 2x deska LaWall) montovaných na tenkostěnné profily. Desky LaWall jsou speciální sádrokartonové protipožární desky (dle EN typ DF, dle DIN GKF) opatřené na zadní straně pozinkovaným plechem. Odpadá tak překládání plechů v konstrukci, což je výhodou pro dodržení rovinnosti konstrukce. Příčka je vždy symetrická a deklarované bezpečnostní třídě automaticky vyhovuje z obou stran. Požární odolnost příčky je až EI 120 minut a maximální výška může být až 9 m. Vzduchová neprůzvučnost dosahuje při tloušťce příčky 161 mm hodnoty až 57 dB. Příčka splňuje bezpečnostní třídu 3. Certifikát podle ENV 1627 vydala akreditovaná zkušební laboratoř Prüfinstitut Türentechnik + Einbruchsicherheit Rosenheim.
Únosnost sádrokartonových konstrukcí
Konstrukce suché výstavby Knauf, ať už se jedná o příčky, podhledy, šachtové stěny a předsazené stěny, jsou konstrukcemi staticky nenosnými. To ovšem neznamená, že neunesou dodatečná užitná zatížení. Velmi však záleží na tom, jak je konstrukce navržena, postavena a také, jakým kotevním prostředkem se vnáší do dané konstrukce zatížení. Základním rozlišovacím znakem je, jedná-li se o konstrukce svislé (příčky, šachtové a předsazené stěny), nebo o konstrukce vodorovné (podhledy, opláštění podkroví). V podstatě jediným omezením pro zavěšování předmětů na konstrukce suché výstavby je zemská gravitace. Z toho plyne jednoduchý závěr, že na svislé konstrukce lze zavěsit řádově větší zatížení než na konstrukce vodorovné. Prakticky každou konstrukci suché výstavby však lze "vyšlechtit" pro daný požadavek (např. zavěšení velkoformátové televize).
Čtěte také: Jak vybrat bezpečnostní kliku
Únosnost opláštění
Únosnost opláštění je odolnost proti roztržení (smykové namáhání) nebo protržení (tah kolmo k rovině desky) vlastního opláštění dané konstrukce (je funkcí desky a kotevního prostředku - typ desky a použitá hmoždinka).
Vodorovné sádrokartonové konstrukce (podhledy)
Zavěšování předmětů (lampy a svítidla, stínítka, květináče) na podhledy je omezeno jednak únosností podkonstrukce a závěsného systému, a jednak odolností desky proti protržení. Únosnost samotných desek na vytržení je 6 kg. Pokud budete chtít zavěsit více takovýchto břemen vedle sebe, pak pamatujte, že odstup dvou závěsných bodů by měl být rozdělen montážním profilem, případně ≥40 cm. Břemena do 10 kg lze zavěsit na podhled s použitím speciálních rozpínacích hmoždinek, případně přes montážní profil (lať). Břemena nad tento hmotnostní limit je nutno zavěsit na samostatný závěs přímo do nosné konstrukce stropu. Existují možnosti, jak do stropu zabudovat například svítidlo o vyšší hmotnosti, ale je nutno tomu přizpůsobit podkonstrukci i závěsovou techniku (hustější podkonstrukce, noniové závěsy, závitové tyče a UA50 profily apod.).
Svislé sádrokartonové konstrukce (příčky)
Pro svislé konstrukce suché výstavby jsou směrodatné dimenzační tabulky podle typu opláštění, které najdete v technických listech systémů suché výstavby Knauf W 11, W 13, W 15 a W 62. Do sádrokartonové příčky můžete instalovat zatížení až do 150 kg/bm příčky. Příčka k tomu ale musí být uzpůsobena. V zásadě existují tři třídy zatížení, které lze na příčky pověsit:
- První třída (do 40 kg): Lze v zásadě použít na jakýkoliv typ konstrukce i opláštění.
- Druhá třída (do 70 kg): Vyžaduje buď opatření v podkonstrukci, nebo v materiálu opláštění.
- Třetí třída (do 150 kg): Vyžaduje speciální nosiče a traverzy a samozřejmě úpravy v podkonstrukci. Podrobnější informaci k poslední jmenované třídě zatížení najdete v technickém listu W21. Samozřejmostí je například zabudování závěsného WC do instalační příčky Knauf, zavěšení umyvadel a baterií.
Vyšších únosností lze dosáhnout pouhou záměnou sádrokartonových desek za desky Knauf Diamant. Pro speciální případy použití tu jsou sádrovláknité desky Knauf Vidiwall a cementové desky Aquapanel. U sádrovláknitých desek Knauf Vidiwall je únosnost opláštění tloušťky 12,5 mm až 22 kg na jeden bod a u cementových desek Aquapanel až 20 kg na jeden bod. Do sádrokartonového stropu Knauf si můžete v klidu pověsit lampu nebo například reproduktor domácího kina, do příček Knauf bezpečně osadíte i středně velké otopné těleso, závěsné WC, umyvadlo i kuchyňskou linku. Závěrem: nemusíte se suché výstavby bát - unese mnohdy více než lidé.
Typy sádrokartonových desek dle ČSN EN 520
Rok 2007 byl pro sádrokarton, a tím i pro výrobce a zpracovatele sádrokartonu rokem zlomovým. Po dlouhých odkladech byl schválen dokument ČSN EN 520 Sádrokartonové desky - definice, požadavky a zkušební normy, který obdržel status české technické normy. Tímto přestali platit podnikové normy (převzatá DIN 18 180), kterými se řídila výroba sádrokartonových desek v České republice (firma Knauf v Počeradech a Rigips v Horních Počáplech). V nové evropské normě se specifikují vlastnosti a stanovují požadavky na sádrokartonové desky, které se uplatňují při stavebních konstrukcích. Týká se to i sádrokartonových desek, které se používají při následných výrobních postupech, sloužících k úpravě stavebních konstrukcí. Jsou v ní rovněž zahrnuty desky určené pro plošné dekorace nebo pro nanesení sádrových omítek.
Pokud je to požadováno, zkoušky mohou být provedeny na sestaveném systému za podmínek, které odpovídají určenému použití. Tato evropská norma zahrnuje také další technické vlastnosti, které jsou důležité pro použití a uplatnění sádrokartonových desek ve stavebním průmyslu, a příslušné zkušební metody. To zajišťuje hodnocení shody s touto evropskou normou. Norma se netýká upravených výrobků ze sádrokartonových desek (laminované apod.). Z hlediska investorů, projektantů a i montážních firem je nutné ji znát tak, aby bylo možné využít vlastnosti sádrokartonových desek, zejména sádrokartonových konstrukcí, a to hlavně v návaznosti na normy z oblasti požárněbezpečnostních zařízení (požární odolnost) a akustiky (vzduchová a kročejová neprůzvučnost). Z těchto důvodů výrobci sádrokartonových desek pověřili Cech sádrokartonářů ČR, aby školil montážní firmy a vystavoval pro ně certifikáty na montáž sádrokartonových systémů firmy Knauf a Rigips. Pro montážní firmy je z hlediska této normy rozhodující prohlášení o shodě od výrobce, tedy že sádrokartonová deska je vyrobena ve shodě s touto normou.
ČSN EN 520 specifikuje následující typy sádrokartonových desek:
- Sádrokartonová stěnová deska se sníženou absorpcí vody (druh H): Tyto desky obsahují přísady, které přispívají ke snížení absorpce vody. Jsou vhodné pro speciální aplikace, u nichž se požaduje snížená absorpce vody pro zlepšení vlastností desek.
- Sádrokartonová plášťová deska (druh E): Desky speciálně vyrobené pro vnější stěny, nejsou určené k dekoraci a nesmějí být trvale vystavené vnějším vlivům počasí. Mají sníženou absorpci vody a musejí mít minimální prostupnost vodní páry.
- Sádrokartonová stěnová deska se zvýšenou pevností jádra při vysokých teplotách (druh F): Sádrokartonové desky s lícovou plochou vhodnou pro nanášení sádrových omítek nebo dekorací. Tyto desky obsahují minerální vlákna anebo jiné příměsi pro zvýšení soudržnosti jádra při vysokých teplotách.
- Sádrokartonová podkladová deska (druh P): Tyto desky mají lícovou plochu vhodnou k nanášení sádrových omítek, mohou být při výrobě děrovány.
- Sádrokartonová deska s kontrolovanou objemovou hmotností (druh D): Sádrokartonové desky s lícovou plochou vhodnou k nanášení sádrových omítek nebo k dekoraci. Tyto desky pro speciální účely mají kontrolovanou objemovou hmotnost.
- Sádrokartonová deska se zvýšenou pevností (druh R): Sádrokartonové desky s lícovou plochou vhodnou k nanášení sádrových omítek nebo k dekoraci. Jsou určeny pro speciální aplikace, kde je požadována vyšší pevnost. Mají zvýšenou podélnou a příčnou lomovou pevnost.
- Sádrokartonová deska se zvýšenou tvrdostí povrchu (druh I): Sádrokartonové desky s lícovou plochou vhodnou k nanášení sádrových omítek nebo k dekoraci. Tyto desky jsou určeny pro speciální aplikace, kde je požadována vyšší odolnost povrchu, a jsou vyráběny speciálním výrobním postupem.
Další důležitou normou je ČSN EN 14 195 Kovové konstrukční prvky, která předepisuje vlastnosti, zkoušení a značení profilů včetně pozinkování. Z hlediska investorů a projektantů a taktéž montážních firem je mnohem zajímavější připravovaná norma přEN 15 303-1 Návrh a provádění konstrukčních systémů ze sádrokartonových desek, která stanovuje doporučení pro navrhování a provádění systému ze sádrokartonových desek tak, aby byly dodrženy požadované vlastnosti celého stavebního díla. Návrh musí obsahovat podrobné pracovní výkresy a specifikace, připravené tak, aby poskytovaly potřebné informace pro provedení práce. Důležité je, že norma řeší tolerance v rovinnosti sádrokartonových konstrukcí (v návaznosti na EN ISO 79671), které odpovídají cechem doporučeným tolerancím v rozsahu Q1 až Q4. Schválení uvedených dokumentů nesporně přispěje ke zkvalitnění provádění sádrokartonových konstrukcí na stavbách jak ze strany projektantů, tak i montážních firem.
Základní postup montáže sádrokartonové příčky
Sádrokartonovými příčkami lze jednoduchým způsobem rozdělit prostor na jednotlivé místnosti. Příčku vybudujeme rychle bez malty, cihel a dalších klasických stavebních materiálů. Dutinu příčky můžeme využít k vložení elektroinstalací nebo odpadů a nemusíme složitě vysekávat drážky ve zdivu. Po dokončení stavby příčky můžeme prakticky okamžitě provést konečné povrchové úpravy v podobě malování, tapetování nebo obkladů.
- Na podlaze vyměříme polohu příčky. Následně „brnkací šňůrou“ nebo např. pomocí profilu vyznačíme obrysovou čáru. Nezapomeneme na případné dveřní otvory. Potom s pomocí vodováhy a pravítka vyznačíme obrysové linie příčky na stěnách a stropech.
- Na podlahu i na strop připevníme vodicí R-UW profily. R-UW profily připevníme plastovými natloukacími hmoždinkami (v případě betonové podlahy), popř. jinými vhodnými připevňovacími prostředky dle druhu podkladu. Vzájemná rozteč připevnění je max. 800 mm.
- R-CW profily (sloupky) nasuneme do vodicích R-UW profilů. Rozteč R-CW profilů volíme dle šířky desek opláštění 625 mm nebo 600 mm. R-CW profil musí být o cca 10 - 15 mm kratší, než je vzdálenost mezi spodním a horním R-UW profilem. R-CW profily osazujeme otevřením ve směru montáže, abychom začínali s připevněním sádrokartonových desek na stabilnější straně profilů.
- Provedeme opláštění první strany příčky sádrokartonovými deskami Rigips. Začínáme obkládání první strany příčky deskou plné šíře. Sádrokartonové desky osazujeme na stojato (podélnou hranou ve směru svislých profilů). Desky připevňujeme pouze ke svislým R-CW profilům samořeznými šrouby typu UMN délky 25 mm. Vzdálenost šroubů je max 250 mm. K opláštění používáme pokud možno celé sádrokartonové desky. Využití menších dílů desek je přípustné za podmínky, že výška dílu je min. 400 mm a nejsou použity 2 a více menších dílů v těsném sousedství nad sebou. Při opláštění je nutné zajistit, aby byly příčné (vodorovné) spáry sousedních desek vzájemně vystřídány alespoň o 400 mm a nedocházelo tak k vytváření křížových spár.
- Po opláštění první strany uložíme případná instalační vedení - k vedení elektroinstalací slouží otvory v R-CW profilech. Poté vkládáme tepelnou izolaci z minerálních vláken v celé ploše bez mezer. Minerální izolaci volíme buď v rolích (např. Isover PIANO), nebo v deskách (např. Isover Aku, Orsil).
- Opláštění příčky dokončíme připevněním desek z druhé strany. Posledním krokem montáže příčky je tmelení, které se provádí ve třech krocích. Pro zvýšení užitných vlastností příček lze provést jejich dvojité opláštění. Zvýší se rovněž únosnost příčky při zavěšování břemen.
tags: #bezpecnostni #nuz #na #montaz #sdk #informace