Základy jsou klíčovou součástí každé stavby, protože přenášejí zatížení do základové půdy a zajišťují stabilitu celého objektu. U drobných staveb, jako jsou zahradní domky, altány, garáže nebo ploty, se často využívají betonové základy mělké hloubky. Tyto základy mohou mít podobu betonových základových pásů nebo patek, a jsou zhotoveny z prostého betonu, železobetonu nebo betonu prokládaného kamenem.
Plánování a příprava místa
Úplný začátek každé stavby spočívá v pečlivém plánu, který je nutné si alespoň na papír zakreslit. Před zahájením výkopových prací je potřeba celé místo, kde budete stavět, vyměřit a řádně zkontrolovat úhel, což se nejsnáze provede změřením úhlopříček. Každá stavba začíná přípravou místa - všechny odpadky a tráva jsou odstraněny, horní vrstva drnu je odstraněna. Podle vypracovaných výkresů se pomocí kolíků a lana vyznačí umístění základu a podél uvedených hranic se vykopá výkop.
Výkopové práce
Po dokončení vyměřovacích prací se můžete pustit do výkopu. Menší výkopy zvládnete svépomocí zapojením celé rodiny, větší výkopy je vhodné svěřit malému pásovému rypadlu. Pásový bagr je mnohem šetrnější k zahradě než kolový, který často vyjezdí hluboké koleje. Svrchních 20 cm půdy, tedy ornici, nechejte odkládat na samostatnou hromadu. Podloží je neúrodné, často jílovité či kamenité a hodí se na hrubou zavážku nebo skládku.
Nezámrzná hloubka
Jedním z nejdůležitějších aspektů při zakládání staveb je dodržení nezámrzné hloubky. Ta zabraňuje poruchám základů způsobeným promrzáním půdy. Hloubka založení základů pod obvodovými zdmi by měla dosáhnout minimálně 80 centimetrů u písčitých, štěrkovitých a hlinitopísčitých zemin a 100 až 120 centimetrů u hlinitých a jílovitých zemin. U méně zatížených konstrukcí, jako jsou základy zídek, podezdívek plotů a drobnějších staveb, lze zakládat v menší hloubce. U stanovení nezámrzné hloubky vždy záleží na lokalitě, nadmořské výšce, druhu zeminy, hladině spodní vody a její agresivitě. Zmíněných 80 až 140 centimetrů je závislých na podnebí, nadmořské výšce a podloží. Samozřejmě čím jsou okolní podmínky méně příznivé a čím je zemina nasákavější, tím hlouběji musíme kopat.
Šířka základů a bednění
Šířka základů musí odpovídat zatížení přenášenému do základů ze stavby a vlastnostem zeminy. U svépomocných rekonstrukcí postačí respektovat pravidlo, že základ na každé straně přesahuje o deset centimetrů šířku nadzákladového zdiva. Rýha výkopu by se neměla shora dolů zužovat, ale spíše rozšiřovat. Výkopy pro základy se obvykle nebední. Bednění se však nevyhneme v případě příliš sypké a nesoudržné zeminy. Pak je nutné rozšířit výkop o dalších 20 až 30 centimetrů na každou stranu pro instalaci bednění. Dno výkopu musí být vodorovné, a to i v případě, že kopeme základy do svahu - pak je nutné výkop hloubit systémem stupňů při dodržení doporučené nezámrzné hloubky.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Typy betonových základů pro malé stavby
Pro malé zahradní stavby existují dva hlavní přístupy k betonování základů:
1. Betonování pouze v místě kotvicích patek
Tento systém je jednodušší a vhodný především pro stavby s menší celkovou váhou a tam, kde nepadá mnoho sněhu, například pod plechovou garáž nebo zahradní altán. Vyhloubení jamek je poměrně rychlé, i když je nutné srovnání terénu. Do jamek se nasype štěrk jako podloží, následně se lije beton. Kamenivo je vhodné použít pro zhutnění, a pro kvalitní a trvanlivý výsledek je důležité do betonu přidat armaturu. Sloupky je ideální rozpočítat do pravidelných rozestupů. Počítat musíte také se vzpěrami, které drží pod úhlem sloupky v rozích, případně v místě, kde bude branka. Betonová patka by měla vyčnívat 5 až 10 cm nad úroveň okolí, čímž se zajistí delší životnost kovového sloupku a tím i celého plotu. Sloupky je ale také možné rovnou zabetonovat do děr. V tom případě si dejte pozor na spodní držák drátu, který nesmíte v betonu utopit, ale musí zůstat nízko nad povrchem, aby držel spodní stranu vypnutého drátěného plotu.
2. Betonáž po celém obvodu stavby (základové pásy)
Jde o podstatně náročnější řešení, které se využije nejvíce ve svažitém terénu a při náročnějších stavbách, jako jsou masivní domky pro uložení nářadí, svépomocně budované chatky v zahrádkářských koloniích nebo jiné stavby tam, kde je tuhá zima a předpoklad silnějších mrazů. Je nutné pracně vyhloubit rýhu do nezámrzné hloubky (přibližně 40 až 50 cm) a nesmí se zapomenout na bednění. To lze jednoduše vyřešit pomocí prken nebo starých plechů ze střechy. Beton se nelije na holou zem, ale na například jemně namletý vápenec. Někteří proti vzlínání vlhkosti do základů přidávají na pečlivě vyrovnaný kámen silnější fólii, která bez slunečního záření vydrží po celou životnost stavby. Následně probíhá po vrstvách lití betonu. První vrstva, vysoká asi 5 cm, slouží jako podklad pro armovací síť, následně se lije další beton a do něj se přidávají větší kameny, ale vždy velmi dobře očištěné. Po vylití výšky základu se nechá tento vyzrát alespoň jeden týden a pak se finální rovina vylije vysoce kvalitním betonem bez kamenů. I zde je vhodné využít alespoň armovací drát a jednotlivé kusy pak k sobě svázat pomocí drátu. Na takto zhotovený základ pak můžete stavět nebo použít třeba ztracené bednění, které se používá hlavně tam, kde je základ zvýšený a klade se důraz na vysokou efektivitu práce. Řešení se základovou deskou se používá u zděných staveb v zahradě. Smyslem základů je roznést zatížení ze stavby do zeminy tak, aby nebyla překročena únosnost zeminy. Přihlédnout se musí i k nezámrzné hloubce. Proto šířku a výšku, popřípadě betonářskou výztuž základového pasu pečlivě počítá projektant-statik s příslušnou autorizací. Navrhování základů provádí výhradně autorizovaná osoba pro obor pozemní stavby, statika a dynamika staveb nebo geotechnika.
Materiály pro beton
Kvalitní beton je základem trvanlivých základů. Beton je samozhášecí směsí pojiva (cement), hydrosilikátu ze sádry a dalších materiálů. Kromě toho se skládá ze štěrku a písku v požadovaných proporcích, stejně jako vody. Nejdůležitější složky pro výrobu betonu jsou:
- Písek: U vysoce kvalitního betonu by zrna písku měla mít velikost 1-3 mm a nesmí obsahovat velké množství nečistot z bahna nebo jílu. Přípustné procento částic v písku je nejvýše 5%.
- Štěrk: Velikost kamenů by neměla překročit 8 cm a neměla by obsahovat velké množství nečistot. Místo štěrku můžete použít drcený kámen, který splňuje stejné požadavky.
- Cement: Existuje několik typů cementu, které lze použít k přípravě betonové směsi. Portlandský cement je nejčastěji používán při stavbě nadace a je nejvhodnější. Stupeň cementu by měl být vždy 1,5-2krát vyšší než u betonu.
Příprava betonové směsi
Při betonování základových pásů je třeba beton ukládat po vrstvách tloušťky 15 - 20 cm a hutnit. Obecně doporučovaný poměr kvalitní betonové směsi je 2 - 3 díly kameniva (směsi tzv. říčního písku a štěrku) k jednomu dílu cementu. Voda se pak přidává podle toho, jakou konzistenci betonové směsi požadujete. Často udávané poměry 6 ku jedné, či 4 ku jedné jsou podle odborníků k dosažení betonu o správné tvrdosti a bezprašnosti nedostatečné. Dobrý beton by se měl v míchačce převalovat, měl by vytvořit kužel při vysypání do stavebního kolečka a neměl by po uložení odlučovat vodu. Řídké betony, které vodu odlučují, jsou po vytvrdnutí prašné, tvoří se v nich trhliny a drolí se. Navíc je takovýto beton po zatvrdnutí velmi nasákavý, což snižuje jeho odolnost proti mrazu. Mrazuvzdorný beton musí být buď dokonale hutný, nebo musí být hmota betonu prostoupena malými vzduchovými póry. Toho lze dosáhnout přidáním speciálních přísad, ale také saponátu (například Jar), v množství zhruba jedné polévkové lžíce na míchačku.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Pro výrobu a ukládání betonu je nejvhodnější počasí, když se teploty pohybují od patnácti do pětadvaceti stupňů Celsia a je vysoká relativní vlhkost vzduchu. Při teplotách vyšších je třeba beton rychleji zpracovat, protože rychleji tvrdne, a zabránit odpaření vody z povrchu betonu přikrytím PE fólií. Při teplotách betonové směsi pod pět stupňů se zastavuje chemický proces tvrdnutí betonu a dojde ke znehodnocení betonu.
Betonovou směs je třeba ukládat do výkopu základů tak, abychom ji neházeli z výšky a neoddělila se cementová malta od kameniva. Směs hutníme buď ručními pěchy, nebo vibrační deskou. Při přerušení práce ukončujeme beton stupňovitě a na stupně uložíme čisté kameny nebo odřezky betonářské oceli. Při navazování hotový beton pokropíme a pro dobré napojení nejdříve klademe zhruba pět centimetrů vydatnější a řidší směsi. Používáme-li k prokládání betonu kamenivo, je třeba dbát na to, aby byly kameny očištěné od hlíny a zrna štěrku v betonu nebyla větší než tři centimetry. Množství kamene by nemělo přesáhnout čtyřicet procent celkového objemu betonu a největší kameny by neměly přesáhnout rozměr poloviny tloušťky základu.
Armatura
Výrazného zpevnění konstrukce dosáhneme použitím železobetonu, kdy se do betonu vkládají různé ocelové prvky. Vloženou výztuží se zesiluje konstrukce především v tahové zóně. Ocel je schopna zachytit tahové síly. Má-li být tenká výztuž namáhaná tlakem, je třeba ji uložit do betonu, aby nedošlo k vybočení. Jedno z pravidel říká, že je nutné výztuž uložit do betonu tak, aby byla minimálně 5 cm pod povrchem betonu. Abychom eliminovali tahové síly, které by mohly poškodit základ, je dobré uložit minimálně jednu vrstvu ocelové výztuže již nad dno základu, druhou pak pod horní ukončení základu.
Speciální rám se vyrobí z výztužných prutů a umístí se uvnitř bednění na cihlách. Ocelovou trubku je možné připevnit k druhé buď jednoduchým svařováním, nebo „vzájemným spojením“. První možnost je méně spolehlivá, protože svařování snižuje pevnost celé konstrukce. Po montáži armatury lze nalít dobře promíchanou cementovou maltu.
Základy pro ploty
Pevný a kvalitní plot je nedílnou součástí každého pozemku. Základy tvoří pevnou oporu pro celý plot, ať už jde o jeho dřevěné, kovové nebo betonové provedení. Bez pevných základů by plot mohl časem klesnout, vychýlit se nebo dokonce spadnout. Proto je důležité věnovat pozornost správné hloubce a postupu při zakládání plotu.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Jak hluboké základy pro plot?
V ideálním případě byste se měli prokopat do nezámrzné hloubky, tedy kolem 70 až 80 cm. Pokud by totiž v betonu zamrzla voda, mohla by tato pevná hmota popraskat. Z délky sloupku se do betonu zapouští asi 50 cm. Průměr otvoru pro sloupek by měl být 20-30 cm podle toho, jak je sloupek široký nebo silný. Šířka závisí na druhu plotu. V případě nižších zděných plotů je 20cm šířka základů zpravidla dostačující. U standardních zemin doporučujeme jít do hloubky 80 cm pod terén, u jílovitých čím hlouběji, tím lépe. Reálně se proto ploty zakládají do děr o hloubce okolo 50 až 60 cm. Průměr díry pro sloupek by měl být v rozmezí od 20 do 30 cm, přičemž díru se snažíme udělat tak, aby měla kuželovitý tvar (tedy aby měla větší průměr v dolní části).
Typy základů pro plot
- Bodové základy: Tento typ se používá především u lehčích plotů, jako jsou drátěné nebo dřevěné ploty. Pro ně stačí vykopat jámy pro betonové patky, do kterých se následně zapouští sloupky pletivového plotu. Obvykle je možné umístit patky ve vzdálenosti 2 až 2,5 m od sebe, při nerovném terénu může být nutné i tuto vzdálenost zkrátit na 1,5 m. U vysoce napínavého pletiva mohou být vzdálenosti sloupků větší, ale ne víc než 3 m.
- Pásové základy: Jsou vhodné pro těžší ploty, například betonové či kovové.
- Prefabrikované základy: Jsou moderní možností, na místo jednoduše dovezou a nainstalují.
Postup při stavbě betonového plotu
- Vytyčení trasy plotu: Nejprve si vytyčíme hranice pozemku, kudy povede plot. Na vytyčení použijeme roxory nebo kolíky a stavební provázek. Spodní provázek napínáme cca 5-15 cm nad terénem.
- Výkop základových jam: Podle vyznačené trasy a požadované vzdálenosti mezi sloupky (obvykle 2-2,5 m) se vyznačí místo pro výkop základových jam. Vyhloubí se jámy o průměru cca 30-40 cm a hloubce odpovídající nezámrzné hloubce.
- Instalace sloupků: Do připravených jam se vloží sloupky, které budou tvořit oporu pro plotové panely. Sloupky se postaví do jam a zajistí se provizorními vzpěrami, aby byly svisle. Pomocí vodováhy se zkontrolujte svislost sloupků ve všech směrech.
- Betonáž základů: Po osazení sloupků se vyplní zbylá část jámy betonem, což zajistí jejich pevné a trvalé uchycení. Do jam se nalije betonová směs a důkladně se zhutní, aby se odstranily vzduchové bubliny. Poté se zkontroluje, zda sloupky zůstaly ve svislé poloze a beton se nechá zatvrdnout po dobu alespoň 48 hodin. Po zatvrdnutí betonu se odstraní provizorní vzpěry.
- Vkládání desek: Po osazení sloupků a vytvrzení betonu přichází fáze nasouvání betonových desek. Betonové desky se zasunou do drážek ve sloupcích. Pokud je plot ve svahu, je nutné desky upravit nebo použít speciální sloupky pro svahovitý terén.
- Spárování: Spáry mezi deskami lze zaspárovat speciální spárovací hmotou pro betonové ploty. Toto zlepší estetický vzhled plotu a zabrání pronikání vlhkosti.
- Povrchová úprava: Betonový plot můžete nechat natřít fasádní barvou, nebo opatřit jinou povrchovou úpravou. Tímto způsobem můžete plot sladit s okolním prostředím.
Typy betonů pro plotové sloupky
- Standardní betonový potěr B20 (C16/20): Postačí vám standardní betonový potěr.
- RAPID beton: Na sloupky je však nejvhodnější takzvaný "RAPID" beton, který má zrychlené počáteční tuhnutí a umožní realizovat oplocení během jednoho dne.
Alternativní řešení: Zemní vruty
Zemní vruty se dají použít i místo betonu u plotových sloupků. Jsou vhodnější spíše do pevnějších a tvrdších půd. Čím měkčí zemina je, tím delší vruty je třeba použít. Na plotové sloupky jsou však plně dostačující vruty o délce 550 nebo 650 mm. Jediným typem půdy, kde byste je používat neměli, je zavážka.
Tloušťka základové desky
Správnou tloušťku základové desky byste měli mít stanovenou již projektem, případně by vám ji měl vždy navrhnout statik. Obvyklá tloušťka základové desky bývá většinou 100 mm a více, klidně ale může dosahovat až 1,5 m (velké stavby s vysokým zatížením základů). Jedná se vlastně o nosnou konstrukci a podstatný vliv na její tloušťku má zejména únosnost podloží, hladina spodní vody, druh zeminy a rovněž i typ stavby, pro který základovou desku chystáte. Například pro lehčí dřevostavbu vám postačí základová deska s tloušťkou cca 120-150 mm, pro zděnou stavbu to bude spíše něco kolem 200 mm. Tloušťka základové desky by měla být minimálně 100 mm a závisí na statickém zatížení stavby, typu a únosnosti podloží a hladině podzemní vody.
Podkladní beton
Podkladní beton sám o sobě není základová deska a na rozdíl od ní nemusí být vyztužen, protože se nejedná o nosnou konstrukci stavby. Někdy tvoří podkladní beton již první vrstvu podlahy na upraveném terénu, lze na něj zakládat příčky v nejnižším podlaží. Jako podklad pro základovou desku postačí obvykle tloušťka 50 mm. Úkolem podkladního betonu je v tomto případě zajistit rovný a pevný podklad. Pod podkladní beton je vhodné na zhutněný násyp položit ochrannou geotextilii, příp. zhotovit štěrkový podsyp z kameniva frakce 32/64 mm. Stejně tak jako další údaje, i tento byste měli vyčíst z projektové dokumentace.
Ochrana základů v zimním období
Optimální dobou pro betonování jsou jarní, letní a podzimní měsíce s teplotami mezi 20 a 25 °C. Pod 15 °C už se procesy začínají zpomalovat a 7-5 °C je limitem pro průběh všech požadovaných procesů. Pokud by se betonování posunulo nebo dramaticky změnilo počasí, existují metody, jak vybetonované plochy ochránit. Pokud je například pod podkladním betonem, zhotoveným ještě před zimou, nenamrzavá zemina (např. štěrk) a vnitřní nosné stěny budovy jsou založeny v odpovídající nezámrzné hloubce, není třeba zvláště chránit. Ideální stav před zimou je takový, kdy naše základová deska je nejen vytvrzená, ale i napenetrovaná, ošetřená hydroizolací. Pokud ovšem hydroizolaci nestihneme, bude stačit alespoň zakrytí plachtou, která základ ochrání před sněhem a deštěm. Pokud již máme připravené základové pásy, ztracené bednění, rozvody kanalizace atd., takto připravenou stavbu vlastně není třeba nijak zvlášť pečlivě chránit, protože velkou spoustu práce za nás udělá sama zemina.
| Typ stavby | Typ základu | Minimální hloubka (cm) | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Zahradní domek/altán (lehký) | Betonové patky | 70-80 (min. 50-60 v teplejších oblastech) | Srovnání terénu, štěrkové podloží, armatura |
| Plechová garáž | Betonové patky | 70-80 (min. 50-60 v teplejších oblastech) | Srovnání terénu, štěrkové podloží, armatura |
| Masivní domek na nářadí, chatka | Betonové základové pásy | 40-50 (do nezámrzné hloubky) | Bednění, vápenec, fólie proti vlhkosti, vrstvy betonu s armaturou |
| Zděné stavby v zahradě | Základová deska | Minimálně 100 | Konzultace se statikem, kari síť, tloušťka dle zatížení a podloží |
| Lehké ploty (pletivové) | Betonové patky | 70-80 (min. 50-60 v teplejších oblastech) | Vzdálenost patek 2-2,5 m, vzpěry v rozích, betonace sloupků přímo do děr |
| Těžší ploty (zděné, betonové) | Pásové základy | 70-80 (do nezámrzné hloubky) | Šířka min. 40 cm (až 70 cm), hlouběji u jílovitých zemin |
tags: #betonovy #zaklad #mala #hloubka #informace