Více než polovina odpadů vznikajících na našem území jsou stavební a demoliční odpady (SDO). V roce 2019 to bylo dokonce 63 % z celkové produkce odpadů. Druhotná surovina, náhrada přírodního kameniva, výroba betonu - tam všude se mohou uplatit výrobky ze stavebního a demoličního odpadu.
V reálné recyklaci stavebních a demoličních odpadů na tom nejsme úplně špatně. „V ČR v posledním desetiletí dochází k intenzivnímu rozvoji recyklace stavebních a demoličních odpadů. Rozvíjí se recyklace betonu, cihel a jejich směsí, které mohou sloužit jako kvalitní plnivo do betonů - bohužel však s omezeními, která vyplývají za současné legislativy pro výrobu betonu. Také se intenzivně rozvíjí recyklace zemin a kameniva. Produkty nacházejí uplatnění zejména při liniových stavbách,“ uvedl už dříve Miroslav Škopán, prezident Asociace recyklace stavebních materiálů v ČR (ARSM).
Podíl využití recyklátů v posledních letech rychle roste. Zatímco v letech 2007 až 2011 byl podíl recyklátů na trhu s inertními minerálními materiály ve stavebnictví kolem 4 %, od roku 2012 do roku 2020 došlo k jeho výraznému nárůstu až na zhruba 15,5 % - což znamená takřka čtyřnásobný nárůst.
Podle Miroslava Škopána však recykláty nemohou nahradit přírodní kamenivo stoprocentně: „Nelze očekávat, že podíl recyklovaných materiálů bude narůstat trvale a takřka neomezeně. Jeho slova potvrzuje Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví: „Využití recyklátu je za dodržení jistých pravidel široké, ze sta procent však nemožné. Při jeho použití je vždy potřeba zachovat určitý poměr primární suroviny, která se posléze „nastavuje“ recyklovaným materiálem, který navíc nelze použít při všech stavbách. Osobně vnímám využití recyklátů jako příspěvek k tomu, aby se stavebnictví v dohledné době stalo udržitelnějším, ale osobně si nedokážu představit dům postavený jen z recyklátů. To je podle mě nemožné. Dnešní úroveň recyklace se pohybuje někde na úrovni do 20 procent.
„Betonový recyklát nemá problém s využitím a na stavbách se již hojně využívá, a to nejen na dočasné účelové cesty či zásypy,“ řekl Ondřej Schäfer ze společnosti Eurovia Kamenolomy, a. s. „Nevyužitý je potenciál směsného recyklátu při výrobě betonu. Má dobré vlastnosti, které lze v praxi využívat. Bohužel legislativa zatím není úplně nakloněná této nutné alternativě z pohledu úspory přírodních zdrojů a využití velkého množství využitelného inertního odpadu,“ dodal.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Zmínil také další velké překážky, které brání tomu, aby se recykláty více využívaly. Je to podle něj legislativa nebo projektanti, kteří nejsou dostatečně edukováni o možnostech využití. Upozorňuje i na problém nižší kvality výrobků v důsledku špatné dekonstrukce staveb a nedůsledné práce recyklačních center.
O ní se zmiňuje i Jiří Nouza: „Podmínkou odpovídající kvality recyklátů, a tedy i jejich využití je vysoce efektivní třídění demoličního materiálu přímo na místě jejich vzniku. Podobné zkušenosti redakci popsal i Jan Pilař, vedoucí střediska dopravy a mechanizace společnosti SYNER. „V rámci naší činnosti využíváme především tři druhy recyklátů a to betonový, cihelný a asfaltový. Každý má svá specifika, v pozemní stavařině má nejširší uplatnění betonový recyklát. Díky nízké nasákavosti a dostatečné mrazuvzdornosti jej lze obecně využít jak při založení objektů, tak pro zpevnění ploch nebo sanace pod komunikace. Cihelný r-materiál je z tohoto hlediska méně vhodný, ale lze jej například aplikovat do podružných násypů,“ řekl Pilař s tím, že asfaltový recyklát vedle využití v podobě příměsi do nových povrchů dobře poslouží i na provizorní obslužné cesty během výstavby.
„Aby se demoliční odpad stal uznatelným recyklátem, musí tento proces proběhnout způsobem, který definuje rozsáhlá legislativní úprava zohledňující různé hygienické a technické normy. Tématem recyklátů se dlouhodobě zabývá také Aleš Suchánek ze společnosti Dufonev R.C., a. s. „Recyklovat SDO jsme v Česku začali v roce 1993 po vzoru rakouských společností zabývajících se recyklací. Od té doby se legislativní podmínky pro recyklaci SDO stále zdokonalují takovým způsobem, že tento způsob materiálového využívání odpadů a druhotných surovin nám bohužel v Česku stagnuje.
Skeptický pohled má Petr Hříbal ze společnosti Viamont, a. s. „V rámci provádění kolejových a mostních staveb možnost velkého využití recyklovaného materiálu jako zhotovitel nevidím, neboť zadání zakázek materiálovou variabilitu, v návaznosti na rozpracovanost projektových dokumentací v průběhu výběrových řízení neumožňuje. Vše u veřejných zakázek, nejen ve stavebnictví, vychází z příslušných norem, tudíž z certifikovaných materiálů. Projektant je rád, že v průběhu výběrového řízení přiblíží svou dokumentaci realitě a my zhotovitelé hlavu do oprátky také strkat nebudeme, a úředníkovi je to myslím jedno.
Podobně komentuje situaci Vojtěch Lášek z nezávislého informačního serveru Betonserver: „V našem oboru je potenciál pro využití recyklovaného kameniva zejména jako zásypového materiálu, materiálu pro podkladní vrstvy staveb a materiálu pro výrobu cementových směsí nižších pevnostních tříd. Kvalita recyklátů respektive jejich homogenita však není srovnatelná s kvalitou a parametry přírodního kameniva, a proto při použití recyklátů je technologicky obtížnější nebo v některých případech nemožné splnit požadavky norem na kvalitu a dlouhodobou stálost výsledného produktu.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Jak jsou tedy recykláty využívány? Dostatečně, nebo máme rezervy? Podle odborníků z praxe rozhodně mohou přispět k udržitelnosti stavebnictví a jsou vcelku bez problémů využívány, nemůžeme však čekat, že zcela nahradí primární suroviny. „ S recykláty se můžeme setkat napříč stavebním sektorem, od pozemního stavitelství až po budování infrastruktury,“ komentuje situaci Jiří Nouza.
„Tím myslím, že při demolici nedokážeme využít sto procent surovin, které při ní vzniknou. A stejně tak nelze postavit budovu jen z opakovaně použitých materiálů. Nelze předpokládat, že by se stavebnictví v blízké budoucnosti obešlo bez primárních surovin. Dovedeno do absurdního stavu by to znamenalo, že pokud bychom chtěli něco postavit, bylo by potřeba něco jiného zbourat, což nedává smysl. Všechno recykláty nenahradíme, což je také největší překážka jejich užívání.
Využití řešení firmy ERC-TECH a.s. přináší ekonomické úspory ve výši 15-35 % pro výrobu transportního betonu či betonových prefabrikátů. Principy výroby betonu naplňují požadavky oběhového hospodářství ve stavebnictví (cirkulární ekonomiky), jelikož využití recyklovaného kameniva nepředstavuje následnou environmentální a ekonomickou zátěž, ale jedná se o příležitost a zdroj, který svým využíváním přináší profit společnosti a naplňuje podmínky trvale udržitelného rozvoje ve stavebnictví.
V současné době vzniká ve světě obrovské množství inertních stavebních a demoličních odpadů, které není z větší části nikterak využíváno. Z celosvětové produkce těchto stavebních a demoličních odpadů se znovu využívá pouze cca 10 %, a to většinou pro zásypy nebo terénní úpravy, zbytek končí na skládkách.
Řešení firmy ERC-TECH a.s. nabízí 100% náhradu přírodního kameniva recyklovaným kamenivem při zachování stejných kvalitativních parametrů výsledného betonu. Přípravě recyklovaného kameniva ze stavební a demoliční suti je nutné věnovat velkou pozornost. Kamenivo lze připravovat z inertní stavební a demoliční suti, kterou je nutné přetřídit, aby neobsahovala nežádoucí látky, jako jsou plasty, dřevo, nebezpečné látky, hlíny, jíly atd.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Podle interních norem firmy ERC-TECH a.s. může recyklované kamenivo obsahovat maximálně 1 % od každé nežádoucí látky kromě látek nebezpečných, nejvýše však v součtu 5 % nežádoucích látek. Pro výrobu betonu se využívá tří typů recyklovaného kameniva - recyklát betonový (obsahuje více než 90 % betonového recyklátu), cihelný (obsahuje více než 90 % cihelného recyklátu) a recyklát směsný (mix obou variant a možné další příměsi jako sanitární keramika, omítky, malta atp.).
Při využití recyklovaného kameniva pro výrobu betonu je nutné stanovit základní vlastnosti recyklovaného kameniva, z nichž je možno uvést například nasákavost, objemovou hmotnost, zrnitost a další. Recyklované kamenivo nelze kvalitativně srovnávat s kamenivy přírodními, jelikož recykláty nemohou splnit všechny požadované vlastnosti podle ČSN EN 206+A1:2018, proto jsou na recyklovaném kamenivu prováděny pouze základní zkoušky, které ukazují vhodnost daného recyklátu pro použití v betonu.
Při použití zmiňované patentované technologie výroby je však zajištěno, že beton vyrobený z uvedených recyklátů má stejné kvalitativní parametry jako beton vyrobený z přírodních kameniv. To mění tradiční pohled na výrobu betonu, při které jsou kvalitativní parametry výsledného produktu zajištěny použitím kvalitních vstupních materiálů se všemi stanovenými požadovanými vlastnostmi.
U výroby betonu z recyklovaných kameniv podle patentovaného výrobního postupu a příslušného know-how je sice využíváno kamenivo s nižšími kvalitativními parametry, ale procesem při výrobě betonu je toto kamenivo zušlechtěno podle patentovaného výrobního postupu a know- how ERC-TECH a.s.
Podle patentovaného postupu lze vyrábět transportní beton i prefabrikáty, kde je 100 % přírodního kameniva nahrazeno kamenivem recyklovaným. V současné době jsou ověřeny receptury pro transportní beton pevnostních tříd C12/15-C35/45, konzistence S1-S5 nebo samozhutnitelné, specifikací XO, XC1, XC2, XC3, XC4, XF1, XF2, XF3, XF4, XD1 a XS1. V rámci prefabrikovaných prvků byly ověřeny receptury pro vibrolisované zboží, tj. Výrobky jsou uváděny na trh na základě stavebně-technického osvědčení a certifikátu řízení výroby.
V rámci procesu uvádění výrobku na trh byly provedeny zkoušky typu betonu pevnostní třídy C25/30 na všech používaných recyklátech, jejich výsledky a části receptur jsou zobrazeny v tab. 1. V dalších testech byl zkoumán vliv zmrazovacích cyklů za působení chemických rozmrazovacích látek na trvanlivost provzdušněného betonu z recyklovaného kameniva. Výsledky jsou zobrazeny v tab.2. Z výsledků vyplývá schopnost betonu z betonového i cihelného recyklátu odolávat zmrazovacím cyklům za působení chemických a rozmrazovacích látek.
Patentovanou technologií výroby betonu lze dosáhnout velmi kompaktní struktury výsledného betonu, který má nízkou nasákavost a vysokou odolnost vůči vnějším vlivům. Vzhled betonu z cihelného recyklovaného kameniva je zobrazen na obr. 4, z tohoto betonu byly vyrobeny prefabrikované betonové „legobloky“, představené na obr. 5. Uvedenou technologií výroby lze úspěšně vyrábět i vibrolisované prvky, a to ze všech druhů recyklovaných kameniv.
Novinka v recyklačním středisku: Nově přijímáme ornici a zeminu vhodnou pro třízení. Vhodný je jako plnivo do betonů. Použití betonového recyklátu je dnes zakotveno i v některých normách, je poměrně často součástí podkladních vrstev vozovek stmelených cementem, ochranných vrstev silničních komunikací a pražcového podloží a slouží hlavně jako náhrada přírodního kameniva do konstrukčních betonů nižších tříd.
Nabízí podstatně širší možnosti využití, než je doposud všeobecně známo, a to na výrobu cihlobetonu, který je možné používat jako výplňové zdivo ve skupině monolitických konstrukcí, k výrobě prefabrikovaných prvků k přípravě vibrolisovaných tvárnic nebo stěnových prvků a k výrobě určitých stavebních směsí.
Lze jej využít i ve stabilizovaných podkladech a v nestmelených vrstvách vozovek a byla zkoušena i výroba nepálených lisovaných cihel ze směsi cihelného recyklátu a hlíny s příměsí cementu i bez příměsi cementu. Bylo prokázáno, že asfaltové recykláty jsou velmi vhodné zejména pro technologie prováděné za studena, za použití emulzí, případně v kombinaci s cementem, kdy dochází k obalení ekologicky závadných částic a tím ke snížení možnosti znehodnocení odpadních vod a blízkého okolí.
Nejvhodnější využití asfaltového recyklátu za studena je následující: bez přidání nového pojiva k recyklátu s použitím pro málo zatížené vozovky; pro spodní podkladní vrstvy a pro zpevnění štěrkopískových podsypných vrstev; s přidáním hydraulického pojiva (cementu, popř. Recyklace starého betonu a železobetonu je dnes poměrně rozšířenou záležitostí. Ze starého betonu se pomocí drcení a dalších úprav oddělí původní kamenivo, které se následně přidává do nových betonových směsí [1]. Uvedeným způsobem se používá frakce 4/16 mm, resp. 4/32 mm [2].
| Stupeň vlivu prostředí | Maximální náhrada hrubého přírodního kameniva |
|---|---|
| X0 | 50 % |
| Ostatní stupně | Sníženo nebo zakázáno |
Příspěvek se věnuje aplikaci jemné frakce. V případě hrubého kameniva norma ČSN EN 206+A1 [2] v současné době upravuje možnosti jeho použití v závislosti na stupně vlivu prostředí a druhu recyklovaného kameniva. Maximální množství, které je možné použít pro betony do expoziční třídy X0, je 50 % hrubého recyklovaného kameniva. V současné době se aplikačními zkouškami prováděnými na drobném kamenivu zabývá jen omezený okruh výzkumníků.
tags: #betonový #recyklát #Ostrava #využití