Rádi trávíte volný čas na zahradě a říkáte si, že by vaší pergole nebo přístřešku slušel velkorysý zahradní krb? Pusťte se do svépomocné stavby. Zahradní krb nabízí krásnou atmosféru a vytváří více obytného prostoru na zahradě. Krb s udírnou se stane dominantou venkovního prostoru a své využití najde při grilování, uzení, rožnění i opékání.
Proč si postavit zahradní krb?
- Slouží jako dvojitá stěna pro soukromí na zahradě.
- Zabírá méně místa než ohniště.
- Plameny jsou lépe chráněny před větrem a zároveň i lépe odvádí kouř.
Předpisy pro stavbu zahradního krbu
Drobná stavba sama o sobě nepodléhá stavebnímu povolení, pozor ale na samotný komín, který podléhá normě. Průřez se řídí velikostí spalovací komory krbu, výška komína je zásadní vzhledem k okolí a požární bezpečnosti.
Odborný projekt by měl vzít v potaz i klimatické, terénní a povětrnostní podmínky, osazení vzhledem ke světovým stranám i k pozemku sousedů.
Zvažte krbovou stavebnici
Krbové stavebnice obsahují vše, co ke stavbě krbu potřebujete a umožňují snadnou a rychlou montáž, kterou zvládnou i méně zkušení kutilové. V nabídce jsou klasické betonové krbové stavebnice z hobby marketů, různé kovové variace, stavebnice z cihel či malé přenosné krby. Často můžete přidat i udírnu, gril, odkládací plochu, a další doplňky ve stejném designu. V této oblasti platí, že čím více do krbové stavebnice zainvestujete, tím větší možnosti výběru se vám nabídnou - ceny se pohybují nejčastěji od 5 do 20 tisíc.
Zahradní stavebnicové krby jsou většinou betonové prefabrikáty z různých typů betonu a jsou vyrobeny tak, aby do sebe nějakým vhodným způsobem zapadaly a po sestavení vznikl kompaktní a stabilní celek. Pochopitelně každý výrobce má svůj systém a stavba se tak v detailech odlišuje.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Postup přípravy na stavbu
Výběr polohy a orientace
Krb by měl být umístěn mimo místa, kde je průvan nebo kde každý větřík je patrný. Umístění na takovém místě by nám mohlo přidělat starosti s nevypočitatelným hořením a neukázněným obtěžujícím kouřem. I správné natočení krbu dokáže tyto jevy eliminovat. Umístěn by měl být na klidném místě, kde nebudou rušit naše posezení s přáteli či rodinou žádné nežádoucí pohledy a zvuky. Zároveň i naše zábava a případný kouř z grilování by neměl obtěžovat okolí a sousedy. Předejdeme tím různým sousedským sporům, které nejsou bohužel nikterak výjimečné.
Udírna by měla být umístěná v závětří a v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů. Obecně se doporučuje postavit ji tak, aby zadní část směřovala na západ nebo sever. Venkovní krb by měl být dostatečně blízko domu, ať nemusíte všechno jídlo a potřebné doplňky ke grilování či zahradnímu pohoštění nosit stovky metrů od kuchyně. Zároveň by neměl být tak blízko, aby ohrožoval bezpečnost nebo obtěžoval kouřem / hlukem. A to ani sousedy. Pokud chcete umístit krb pod střechu, např. do pergoly, připravte si otvor na protažení komína skrze střechu.
Velikost krbu
Velikost krbu by měla být přizpůsobena jeho okolí i účelu - bude sloužit pouze na oheň, na opékání, jako udírna? Nebo budete využívat gril? Co budete grilovat?
Úprava podkladu a základy
Představa, že pod běžným zahradním krbem musí být základ do nezámrzné hloubky z betonu apod. se nezakládá na pravdě. V podstatě stačí jakýkoliv zpevněný podklad. Pokud máme na terase nebo na zahradě nějaký druh dlažby, tak máme podklad v podstatě připraven. V případě, že budeme stavět zahradní krb na travnaté ploše je třeba plochu pod základní desku krbu trochu připravit. Stačí odebrat drny trávy a nahradit cca 10-15 cm zeminy a drnů štěrkem či štěrkopískem. Tento materiál by po zhutnění měl být vyrovnán zhruba do úrovně trávníku a do vodorovné roviny. Na takový podklad je již možno postavit základní desku krbu a pečlivě ji srovnat pomocí vodováhy do roviny.
Pro bytelný zahradní gril či krb je však vhodné vykopat jámu do nezámrzné hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit. Základy by měly vystupovat minimálně 10 až 15 cm nad povrch a měly by vám vytvořit tzv. sokl, na který pak krb postavíte.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Pro přesné betonování si vyrobte dřevěné bednění, nebo použijte ztracené bednění, které vám ušetří čas i práci. Beton zpevněte ocelovými výztužemi. Než se pustíte do dalších prací, počkejte alespoň týden, než beton vytvrdne. Během "zrání" beton opakovaně polévejte a ve slunečných dnech i zakrývejte.
Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů.
V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.
Krb na dřevo vs. Krb na plyn
Většina venkovních krbů je buď na dřevo, nebo na plyn. Krb na dřevo nabízí atraktivitu "přirozenějšího" ohně. Zároveň je třeba dřevo připravit, skladovat, kouř štípe, atd. Plynové krby hoří chladněji, ale čistěji než jejich protějšky na dřevo, a bez kouře. K bezpečnému připojení krbu k plynovému potrubí si najměte dodavatele plynu nebo licencovaného dodavatele plynu.
Navrhněte si vlastní krb
Pokud jste zkušeným stavitelem, nemusíte se omezovat na krbovou stavebnici. Můžete si navrhnout vlastní plány nebo se inspirovat návody na internetu. Většina návrhů obsahuje škvárové bloky, nebo jiný robustní a úsporný materiál.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Základní části vlastního krbu:
- Základna: Je tvořena z několika částí, které se nacházejí v blízkosti ohniště. Železobetonová základna je nejlepším základem. Krby na zakázku jsou obvykle těžší než prefabrikované krby, což znamená, že váš základ musí být co nejpevnější a nejsilnější.
- Krbové ohniště: V ohništi bude oheň, který by měl být obložen šamotovými cihlami. Pokud si ohniště nechcete stavět sami, můžete si zakoupit hotové ohniště například z nerezové oceli nebo různých druhů cihel.
- Komín: Krb na dřevo vyžaduje komín, zatímco krb na plyn vyžaduje pouze větrací otvory.
Doplňte prostor krbu o další prvky
Váš krb nemusí být pouze ohništěm, ale můžete jej doplnit o další estetické a praktické prvky. Zvažte například vestavěné posezení, místo na dřevo ke krbu, nebo věšáky a přihrádky pro krbové nářadí, které budete potřebovat k rozdělání a udržování ohně.
Postup stavby betonového krbu Erika
Potřebný materiál
Materiály, které potřebujete ke stavbě venkovního krbu z cihel, zahrnují škvárové bloky pro konstrukci krbu a dýhový kámen pro jeho estetický plášť. Škvárové bloky odolávají extrémnímu teplu a jsou ohnivzdorné, ale nejsou zcela nehořlavé. Protože jsou škvárové bloky pórovité, mohou odvětrávat páru, což je důležité pro uvolnění tepelného tlaku v krbu. Použitý materiál by měl korespondovat a ladit s prostředím, ve kterém bude krb stát. Materiál může být přiznaný či omítnutý.
Seznam materiálu pro stavbu krbu:
- betonové tvárnice
- dýhový kámen
- podkladové desky
- kovové krytky kouřovodu
- malta
- rychletuhnoucí beton
- štěrk
- hřebíky
- armovací pruty
- ocelové úhelníky
- ohnišťové bloky
- zednické hřebíky
- tradiční plné cihly (u vlastního návrhu)
- šamotové cihly
- šamotová malta
- cement
- písek
- hašené vápno či vápenný hydrát (případně maltová a betonová směs, nebo dovezený beton z betonárky)
- zednické náčiní
Které cihly použít
Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly.
Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly. Ohniště je třeba zevnitř vyzdít ze šamotových cihel a místo běžné malty je vymazávat maltou šamotovou. Šamotové cihly a malta vydrží silný žár. A zvnějšku pak můžeme ohniště obezdít ze dvou až tří stran cihlami obyčejnými. Samozřejmě nesmíme zapomenout na zabudování ocelových tyčí či profilů, aby rošt na něčem držel. Šamotové cihly mohou tvořit i dno ohniště, ale nemusí. Může zde být betonem přilepen silný ocelový plát a může být tato plocha i vybetonována.
Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese. Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda.
Sestavení krbu (stavebnice)
S pomocí montážního návodu, který by měl být ke krbu vždy přiložen, začneme se stavbou. Kvalitní výrobek je připraven tak, že se pouze „nasucho“ sestavuje bez dalších speciálních materiálů, nářadí či znalostí a dovedností. Pomocník bude ale asi vždy nutný, neboť díly takového venkovního krbu mohou mít hmotnost 30 až 90 kg a to už je pro dvoje silné ruce.
Krby některých výrobců však vyžadují lepení a pro dokonalý vzhled i nanesení povrchové úpravy. Tady už bude jistá šikovnost a zkušenost nutná. I krby sestavované jen tak bez pojidel, je možno pro vyšší fixaci, tuhost a „nerozebíratelnost“ jistit ve styčných plochách silikonovým tmelem žáruvzdorným nebo i běžným venkovním sanitárním. Výhodou je jednoduchost nanášení lepicích bodů či ploch za pomoci vytlačovací pistole. Spoje jednotlivých dílů musí mít vždy možnost dilatovat a eliminovat tak vlivy tepelné roztažnosti materiálů. Silikonový spoj takový požadavek respektuje a navíc umožňuje v budoucnosti provést opatrně demontáž bez zásadního poškození betonových dílů.
Postavte základ
Na zvoleném místě vykopejte prostor pro krb a pomocí zhutňovače toto místo zpevněte. Namíchejte následně beton a připravené místo jím vylijte. Beton nechte tuhnout alespoň 2 dny - čím déle, tím lépe. Během "zrání" beton opakovaně polévejte a ve slunečných dnech i zakrývejte.
Rozetřete maltu na základ a začněte pokládat betonové nebo škvárové bloky
Postupujte přesně podle stavebních plánů a dbejte na to, aby každá řada tvárnic byla v rovině. Při vytváření základu nezapomeňte použít vodováhu, abyste zajistili vyvážené umístění betonových nebo škvárových bloků. Pokud stavíte ze škvárových bloků, rozetřete maltu mezi každou řadu i mezi jednotlivé kusy škvárových bloků.
V případě potřeby rozložte šamotové cihly uvnitř topeniště
Při pokládání šamotových cihel uvnitř topeniště dbejte zvláštní opatrnosti. Důležitým aspektem je položení příjemně vypadajícího vzoru a namíchání správné malty. Z malty na šamotové cihly odstraňte vzduchové bubliny pomocí spárovacího kartáče a štětce. Maltu v každém spoji zapravte pomocí spárovacího stroje. Poté čistým kartáčem odstraňte přebytečnou maltu a nechte topeniště vyschnout alespoň 24 hodin.
Topeniště je asi nejdůležitějším místem celého krbu. Musí odolávat vysokým teplotám, musí být kvalitně provedené a neporušené.
Postavte komín
Komín musí být postaven podle přesných specifikací, aby byl zajištěn správný odvod kouře z ohniště. Musí mít kouřovou klapku pro snížení spádu a kouřovod optimálních rozměrů. Nejlépe je řídit se místními stavebními předpisy. Nad komín pak umístěte kryt, aby do něj nepršelo.
I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku.
Pokud stavíte zahradní krb s udírnou, myslete na dodržení délky kouřovodu (minimálně 1,5 m, ideálně ale i 3 m). Pokud zvolíte příliš krátký kouřovod, riskujete spálení uzeného masa. S příliš dlouhým kouřovodem zase přijdete o spoustu tepla.
Nezapomeňte na lapač jisker
Stejně jako komíny jsou i lapače jisker určeny výhradně pro krby na dřevo. Zachycují žhavé uhlíky z ohniště.
Nainstalujte krbový kámen
Krbový kámen je hrana krbového otvoru, možná ústřední bod vašeho venkovního krbu. Měl by být vzdálen alespoň 3 m od všech ostatních konstrukcí a od všech převislých objektů, jako jsou střechy teras a pergoly. Jeho správná instalace je důležitou součástí stavby venkovního krbu.
Rošt a ostatní zařízení
Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat.
Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu. Zahradní krby obvykle nestavíme tak, aby byly jednoúčelové, tedy abychom se pouze dívali na plápolající oheň nebo se jen ohřáli. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně držáky pro grilovací jehly. Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.
Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška).
Uvedení do provozu
Zahradní krb je po sestavení (někdy po dokonalém zatvrdnutí lepidel či zaschnutí povrchových úprav) prakticky připraven k provozu a ke grilování. Při prvním zatopení je vhodné dodržovat zásadu pomalého a postupného ohřevu pro dokonalé vyschnutí a k předejití vzniku vlasových trhlin. Ty mohou vzniknout mimo jiné právě i přehřátím zůstatkové vlhkosti materiálu. K zátopu je možno použít povolených podpalovačů i klasických novin a třísek. Před prvním grilováním nechme krb chvíli „vypalovat“, zlikvidujeme tak různé pozůstatky z výroby, mastné povlaky a ochranné emulze. Potraviny klademe na pečlivě vyčištěný rošt až je oheň téměř bez kouře nebo grilovací deska dokonale prohřátá.
Jak správně topit v zahradním krbu
Některé zahradní krby jsou určeny pouze pro použití dřevěného uhlí. U jiných je povoleno použití i drobných kusů dřeva. O tuto informaci je vhodné se zajímat již při výběru. Uklidňující plápolání otevřeného ohně by si totiž ráda užila jistě většina z nás. Kvalitní a dostatečně odolné zahradní krby použití dřeva k vytvoření příjemné atmosféry či k opékání buřtů na prutu umožňují. Pochopitelně vždy se jedná o rozumné použití, které neskončí přetopením.
Dřevěné uhlí a brikety
Pro použití na grilování v zahradním krbu je vhodné dostatečně kvalitní, nejlépe jednodruhové dřevěné uhlí s minimálním podílem jemného prachu. To se vyznačuje kromě jiného i velkým podílem větších kusů. Ideálně je k výrobě použito bukové dřevo. Výběrem kvalitního paliva tohoto typu (správný druh dřeva, podíl větších kusů, malý podíl prachových částic) zajistíme pro naše grilování to nejvhodnější. Pro venkovní grilování lze použít s úspěchem také grilovací brikety. Brikety jsou lisováním spojené drobné podsítné částice, vznikající při výrobě dřevěného uhlí. Pojivem může být např. škrob. Kvalita však u těchto výrobků kolísá ve velkém rozmezí a je nutno pečlivěji vybírat. Některé dovozové výrobky využívají i různých netradičních materiálů. Např. brikety „kokosové“ jsou sice poněkud dražší, ale vynikají opravdu stabilním a dlouhodobým žárem.
Dřevo
Dřevo pro pohledový ohýnek v zahradním krbu lze vybrat snadno - stačí, když je dostatečně suché, aby nevznikal obtěžující kouř. Výběr dřeva pro grilování by již měl být pečlivější. Mělo by jít o zcela suché, nesmolnaté a čisté dřevo. V menších kusech se nechá v krbu dohořet tak, aby už uhlíky jen žhnuly a žádné plameny se neobjevovaly. Následný postup grilování je stejný jako u dřevěného uhlí či briket. Při dostatečné zkušenosti rozdíl nepoznáte a palivo máte možná v přilehlém lese po ruce a zdarma.
Pro spalovaní v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů. Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé.
Při posezení u zahradního krbu působí stylově, když přikládáme dřevo vyschlé přirozeným způsobem, obvykle venku pod přístřeškem. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let. Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
Roztápění
Novinový papír, třísky, ev. šišky a pomalu přikládat dřevěné uhlí - to je tradiční způsob roztápění a někdo na něj nedá dopustit. Nemáte-li potřebnou zručnost, trpělivost nebo prostě chcete ušetřit čas, můžete použít různé druhy schválených a pro tento účel určených podpalovačů. Mohou být pevné, tekuté či gelové. Najdou se také podpalovače téměř čistě přírodní využívající pouze dřevité vlny s parafínem.
Použití je sice jednoduché, ale většinou se vyplatí přečíst si návod a respektovat bezpečnostní pokyny výrobce. Náhradou za tyto schválené podpalovače nikdy nesmí být použit benzín, líh, petrolej apod. Existuje také tzv. „rozpalovač dřevěného uhlí“, v kterém je rozpálení dávky uhlí či briketek opravdu jednoduché a účinné. Do „rozpalovače“ se jako první vloží podpalovač či novinový papír a následně se nasypou briketky či uhlí. Po podpálení se vlivem komínového efektu palivo rychle rozpálí a následně přesype do grilu nebo zahradního krbu.
Ještě poněkud sofistikovanější je použití elektrických či plynových rozpalovačů. Je to rychlé a pohodlné. Ať je však způsob rozpálení paliva jakýkoliv, vždy je vhodné respektovat zásadu pozvolného rozehřívání zahradního krbu. Předejde se tím vzniku vlasových trhlin v materiálu topeniště. V případě otevřeného ohně by plameny měly být udržovány v rozumných mezích a nemělo by nikdy dojít k přetápění. Často bývá podmínkou platnosti záruky právě rozumné požití a nepřetápění.
Čištění a údržba
Po grilování zůstává v krbu množství popela a často i přepálené zbytky tuku. Spalovací prostor stačí nahrubo vymést a vyprázdnit popelník (je-li jím krb vybaven). Často je před grilovacím prostorem nakapaný tuk. Ten lze částečně odstranit kartáčem a saponátem. Na mytí kvalitního zahradního krbu lze použít i tlakovou vodní myčku. Odolnost povrchu při tomto způsobu mytí a čištění je však vhodné ověřit u dodavatele.
Grilovací rošt by měl být čištěn po každém grilování drátěným kartáčem, speciální škrabkou či s použitím chemických přípravků určených pro tento účel. Některé povrchy lze před prvním použitím „naimpregnovat“ přípravky na ochranu kamene či betonu. Tím se zvýší odolnost proti vnikání tekutin a usnadní čištění. Betonový zahradní gril je nejlépe spojit rychleschnoucí maltou. Trvanlivost bude další výhodou, pokud gril řádně zajistíte. Vše, co musíte udělat, je zakoupit příslušný impregnační prostředek. Za zmínku stojí také nutnost pravidelného čištění roštu; díky tomu zůstane po mnoho let v dobrém stavu a umožní vám užívat si svůj vytoužený model grilu po mnoho let.
Alternativní materiály pro stavbu grilu
Gril z cihel je něčím, co bude vyhovovat naprosté většině z vás. Je něčím očividným, samozřejmým, skoro až ohraným. Vsadíme se, že se proto mezi vámi najdou i takoví experimentátoři, kteří se s cihlami nespokojí a raději ozkouší něco originálnějšího. Jednou takovou možností je například gril z disku auta, tedy gril z ráfku. Budou vám k tomu stačit dva vyřazené očištěné a odbarvené disky, které svaříte k sobě a do kterých následně vyříznete ze strany otvor na dřevo. Vše obruste a nakonec otestujete tím, že necháte svůj nově vzniknuvší gril naplno rozhořet. Nahoru pak už jen hodíte rošt a můžete péct. Narazíte však i na návody na grily z bojleru, ze sudu na pivo a dokonce i ze staré popelnice!
Jak snadno vyrobit gril z disku auta?
- Starý plechový disk nebo alu kolo důkladně vyčistěte.
- Kolem horního okraje disku vyvrtejte řadu rovnoměrně rozmístěných otvorů, do kterých umístěte pevnou kovovou síť a připevněte ji třeba šroubky. Tento krok lze nahradit roštem položeným navrch disku.
- Vytvořte stojan pomocí cihel nebo škvárových bloků a gril položte nahoru. Šikovnější mohou vyrobit kovový stojan.
- Do disku vsypte uhlí nebo dřevo a rozpalte jej.
Další možností je připevnit dva disky na sebe a ve středu přední části vyříznout otvor, kam se bude dávat rozžhavené uhlí. Tak si vytvoříte větší a sofistikovanější gril pro pohodlnější pravidelné používání.
Jak na gril z popelnice?
- Použijte alespoň 70litrovou plechovou popelnici (příp. starý kontejner na odpad) - musí být z kovu, který je nehořlavý. Měla by být v dobrém stavu, nezrezlá a nepoškozená. Pořádně ji umyjte.
- Odstraňte víko a veškeré další volné díly. Pokud používáte větší kontejner, víko na něm ponechte pro možnost zavírání mimo užívání.
- Ve spodní části vyvrtejte otvory pro ventilaci.
- Dno popelnice vyložte šamotovými cihlami nebo lávovými kameny, abyste vytvořili základnu pro oheň.
- Grilovací rošt umístěte na horní část nebo jej vytvořte pomocí kovových tyčí, drátů, starého roštu z trouby.
- Zapalte oheň z dřevěného uhlí nebo dřeva a grilujte.
Pamatujte, že při používání je důležité být opatrní. Ujistěte se, že je gril stabilní a nehrozí jeho převrácení, a nenechávejte jej během provozu bez dozoru.
Jak udělat gril ze sudu (i od piva) či bojleru?
- Vezměte čistý kovový sud o velikosti ideálně 200 litrů (pro větší gril, na menší stačí i pivní sud), který není výrazně zrezlý nebo jinak poškozený. Lze použít také starý bojler či ohřívač vody. Důkladně jej omyjte.
- Odstraňte všechny volné části, madla apod.
- Vespod vyvrtejte otvory pro přívod vzduchu.
- Dno sudu vyložte šamotovými cihlami nebo lávovými kameny.
- Navrch položte koupený či vyrobený grilovací rošt, rozpalte uhlí nebo dřevo a hurá na gril.
Pokud to s výrobou vlastního sudového grilu myslíte vážně, můžete jej rozříznout podélně nebo napříč. Tím si vytvoříte buď sud k použití naležato s možností uzavření, nebo dva menší grily či ohniště.
Tipy pro dokonalé grilování
Výběr vhodných betonových grilů závisí do značné míry na našich kulinářských preferencích. Pokud máte rádi uzené produkty a vůni kouře, bude pro vás model s udírnou skvělou volbou. Dobrým nápadem budou také zahradní udírny. Důležitá je také velikost roštu. Pokud máte velkou rodinu nebo často a rádi trávíte čas s přáteli, vyberte si gril s prodlouženým roštem. Díky tomuto řešení rychle připravíte svým hostům nezapomenutelné lahůdky.
Moderní zahradní krb je výrazným doplňkem zahrady a při správném použití a údržbě může být ozdobou každé grilovací „párty“ po dlouhá léta.
tags: #betonovy #krb #erika #navod