Československé opevnění, budované v letech 1935-1938, představuje unikátní soubor vojenských staveb, které měly chránit republiku před hrozícím útokem hitlerovského Německa. Mezi nejvýznamnější prvky tohoto obranného systému patří dělostřelecké tvrze, rozsáhlé komplexy s povrchovými objekty a kilometry podzemních chodeb. Dvě z nejznámějších a nejlépe dochovaných jsou tvrze Bouda a Stachelberg.
Dělostřelecká tvrz Bouda
Tvrz Bouda je největším muzeem čs. opevnění na území České republiky a je jednou z pěti stavebně dokončených československých tvrzí. Jako jediná z nich je dnes ve své původní podobě a celém rozsahu přístupná veřejnosti. Tvrz byla vybudována na stejnojmenném kopci (kóta 845) v lesním masivu nad obcemi Těchonín, Lichkov a Dolní Boříkovice, přibližně 5 km jihozápadně od města Králíky a 6 km severovýchodně od Jablonného nad Orlicí.
Stavební provedení a výzbroj
Tvrz Bouda tvoří pět objektů (srubů), postavených v nejvyšším stupni odolnosti (tzv. IV. římské odolnosti) a rozsáhlý systém podzemních chodeb a sálů o délce přibližně 1,5 km. Stropy a stěny srubů orientované směrem k nepříteli jsou tvořeny vrstvou železobetonu o tloušťce 3,5 metru, které měly odolávat účinkům všech tehdy známých zbraní, včetně dělostřeleckých granátů ráže 420 mm a leteckých pum.
Výstavba tvrze Bouda byla svěřena pražské firmě Ing. Zdenka Kruliše a celá stavba (pět objektů včetně všech podzemních prostor) byla dokončena za neuvěřitelných 24 měsíců. Jako první byl vybudován pěchotní srub K-S 24 (betonován od 8. do 19. července 1937), jako poslední objekt K-S 22 pro dělostřeleckou věž (betonován od 22. listopadu do 7. prosince 1937).
Jednotlivé objekty tvrze Bouda:
- Pěchotní srub K-S 21 "Krok": Oboustranný pravokřídlý objekt na pravém křídle tvrze, vyzbrojený třemi kulometnými dvojčaty vz. 37. Disponoval dvěma patry a nouzovým výlezem.
- Objekt pro dělovou otočnou a výsuvnou věž K-S 22 "Horymír": Měl být nejsilněji vyzbrojeným objektem tvrze, osazený dvěma 10cm houfnicemi vz. 38 s dostřelem téměř 12 km. Kompletní dělová věž o hmotnosti přes 400 tun měla být umístěna v 11 metrů hluboké kruhové šachtě. V září 1938 však objekt zůstal bez výzbroje, neboť se nepodařilo vyrobit ani jednu dělovou věž.
- Vchodový objekt K-S 22a "Krok": Vybudován na odvrácené straně kopce Bouda pro klidné a plynulé zásobování tvrze. Byl vyzbrojen těžkým kulometem vz. 37 a lehkým kulometem vz. 26. Vstup chránila masivní skládací mříž a dvoje silnostěnné ocelové dveře.
- Pěchotní srub K-S 23 "Týn": Jednostranný pravý objekt bezkřídlý na pravém křídle tvrze, vyzbrojený kulometným dvojčetem vz. 37 v pancéřové kopuli a lehkým kulometem v pancéřovém zvonu. Měl sloužit pro dělostřelecké pozorování.
- Pěchotní srub K-S 24 "U hřbitova": Silně vyzbrojený srub s dvěma dvojčaty těžkých kulometů vz. 37 a dvěma lehkými kulomety vz. 26. Dvojče těžkých kulometů bylo instalováno v pancéřové kopuli a dva další lehké kulomety ve dvou pancéřových zvonech. Během okupace se Němci pokusili srub odstřelit, což způsobilo jeho posun o 50 cm.
Před vchodovým srubem K - S 22a stojí unikátní pětistřílnový pancéřový zvon - jediný dochovaný a volně stojící pancéřový prvek tohoto typu z čs. opevnění. Na prohlídkové trase ve tvrzi Bouda se nachází největší sbírka střílen, jejich torz a střepin pancéřových prvků, které byly vytrhány za okupace či při pracích Kovošrotu v 50. letech minulého století. Kromě pozůstatků pancéřování jsou vystaveny ukázky munice, pevnostní výzbroje a vagóny podzemní úzkorozchodné železnice, která je zde dobře dochována.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Podzemní systém tvrze Bouda
Na podzemí bylo napojeno všech pět objektů tvrze. Podzemí začíná za vchodovým objektem tzv. svážnicí, což je šikmá chodba se schody a šikmým výtahem pro dva klínové vozíky. Několik metrů za dolní stanicí šikmého výtahu byly po obou stranách chodby vstupy do minových komor, které měly v případě nutnosti zatarasit cestu nepříteli.
V podzemí se nachází rozsáhlé překladiště před hlavním muničním skladem M1, který měl sloužit k uložení 6 000 ks dělostřeleckých granátů ráže 10 cm. V polovině délky hlavní galerie se po levé straně nachází pět sálů kasáren, kde se plánovaly ubikace pro mužstvo, poddůstojníky a důstojníky, kuchyně, ošetřovna a kotelna.
Podzemím až 57 metrů pod povrchem země je vedena úzkorozchodná železniční trať. V hloubce se nachází také filtrovna, sklad pohonných hmot, oleje a chladicí vody, a strojovna s dieselagregáty, které by v případě obklíčení tvrze vyráběly elektrickou energii.
Prohlídky a přístup k tvrzi Bouda
Dělostřelecká tvrz Bouda nabízí několik typů prohlídek, od krátkých miniprohlídek (40 minut) po nadstandardní trasy (až 300 minut), které zavedou návštěvníky i do běžně nepřístupných prostor, jako je filtrovna a strojovna. Všechny typy prohlídek začínají u vchodového srubu K - S 22a „Krok“. Pro všechny prohlídky je nutné mít teplé oblečení a turistickou obuv.
Nejkratší přístupová trasa na dělostřeleckou tvrz Bouda vede od parkoviště u chaty s rozhlednou na Suchém vrchu (červená turistická značka směr Mladkov, poté zelená směr Těchonín - cca 45 minut). K tvrzi se lze dostat také z Mladkova, Těchonína, Dolních Boříkovic, Králík, Červené Vody a Jablonného nad Orlicí po značených turistických trasách.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Od sezóny 2023 si návštěvníci mohou prohlédnout model otočné a výsuvné dělové věže v měřítku 1:10, který vytvořil kovotepec Ondřej Schejbal z Vysokého Mýta. Díky investičním aktivitám Pardubického kraje se objekt připravuje na turistickou sezónu 2026 s novinkami, jako jsou dokončené úpravy vchodového objektu s ubikacemi mužstva, poddůstojníka, WC, umývárnami a střeleckými místnostmi. Tvrz nově nabídne i dvě projekce - krátký film o životě v boudě a zadní projekci evokující holografický efekt.
| Typ prohlídky | Délka | Charakteristika | Cena pro dospělé |
|---|---|---|---|
| Miniprohlídka | 40 minut | Pro návštěvníky s fobií z podzemí, rodiny s dětmi, spěchající. | 70 Kč |
| Klasická prohlídka | 65 minut | Seznámení s historií tvrze. | 70 Kč |
| Kompletní prohlídka | 85 minut | Ideální typ prohlídky, návštěvník uvidí vše podstatné. | 90 Kč |
| Velký okruh | 150 minut | Odborný okruh pro zájemce o opevnění a vojenskou historii. | 150 Kč |
| Nadstandardní prohlídka | Až 300 minut | Mimořádná příležitost vidět téměř vše a dozvědět se maximum informací, včetně běžně nepřístupných prostor. | 350 Kč |
| Železniční prohlídka | 80 minut | Po dohodě a na objednávku, probíhá po trase Kompletní prohlídky. | 90 Kč |
Dělostřelecká tvrz Stachelberg
Stachelberg je vůbec největší moderní pevností v Čechách a také jednou z největších v celé Evropě. Nachází se v Podkrkonoší, nedaleko Žacléře. Tvrz vznikala mezi roky 1935 a 1938 a měla se stát vůbec největší dělostřeleckou tvrzí tehdejšího pevnostního systému. Hlavním úkolem bylo přehradit nástup německé armády od státní hranice přes Libavské sedlo směrem na Trutnov a dále do vnitrozemí. Mnichovská dohoda ovšem rozhodla, že osud pevnosti Stachelberg nebude naplněn.
Tvrz tvoří celkem 12 bunkrů, z toho 11 je jich propojeno podzemními chodbami. Celková délka chodeb a sálů v podzemí činí 3,5 km. Na stavbě celé tvrze Stachelberg pracovalo rok 1500 dělníků, kterým se podařilo mimo jiné vydolovat chodby, ubytovací sály a prostory pro elektrárnu. Pokud by se projekt obrany realizoval, mělo zde vojensky působit téměř 1000 mužů.
Objekty tvrze Stachelberg a jejich stav
Vstup do samotné tvrzi je možný bunkrem T-S 73, který je jedním z největších pěchotních srubů celého opevnění. V tomto jediném dokončeném pěchotním srubu je dnes umístěno Muzeum československého opevnění. Po sestoupení do podzemních prostor se návštěvníkům otevírá expozice tvořená výkresy, plány a fotografiemi, pěchotními zbraněmi, modely jednotlivých objektů a dokonce i několikametrovým modelem celé pevnosti. Veřejnosti je dnes otevřen necelý kilometr vybudovaného podzemí.
Vybrané objekty tvrze Stachelberg:
- Pěchotní srub T-S 73 "Polom": Jeden z největších pěchotních srubů, sloužící jako vstup do tvrze a muzeum. Byl součástí vnější obrany tvrze, vyzbrojen protitankovými kanóny a kulomety.
- Pěchotní srub T-S 71a "Poříčí": Základy vybudovány, ale v létě 1938 se ho už nepodařilo vybetonovat. Měl ve výzbroji protitankový kanón a kulomety. Dnes zakrývá vstup do 24 metrů hluboké výtahové šachty do podzemí.
- Pěchotní srub T-S 72 "Jeřáb": Základy vybudovány, ale v létě 1938 se ho už nepodařilo vybetonovat. Měl ve výzbroji otočnou kulometnou věž, protitankový kanón a kulomety. Dnes zakrývá vstup do 40 metrů hluboké výtahové šachty, sloužící jako nouzový východ.
- Pěchotní srub T-S 74 "Stachelberg": Základy vybudovány, ale v létě 1938 se ho už nepodařilo vybetonovat. Měl ve výzbroji protitankové kanóny a kulomety. Dnes zakrývá vstup do 50 metrů hluboké výtahové šachty.
- Dělostřelecký bunkr T-S 76 "Trutnov": Dnes rovný zatravněný pozemek, kde byla vylámána stavební jáma a 49 metrů hluboká výtahová šachta do podzemí. Později byly jáma i šachta kompletně zahrnuty zeminou.
- Dělostřelecký bunkr T-S 77 "Cvičná louka": Dnes nevelké jezírko, kde byla vylámána stavební jáma a část šachty do podzemí. Vše je dnes zaplavena vodou.
- Pěchotní srub T-S 75 "Nebíčko": V těsném sousedství tvrze, součást linie těžkých objektů. Vyzbrojen protitankovým kanónem a kulomety. Objekt byl v roce 1938 částečně vyzbrojen a připraven k boji. Aktuálně probíhá rekonstrukce a zpřístupnění.
Prohlídky a přístup k tvrzi Stachelberg
V areálu tvrze si můžete společně s průvodcem projít celou trasu a zhlédnout zajímavou vojenskou expozici. K vidění jsou také základové desky pevnostních objektů či zákopy z roku 1938. Důkladná prohlídka Stachelbergu a okolí je na celý den. Mimo samotné podzemí je možné objevovat i okolí pevnosti spolu s dalšími objekty lehkého opevnění a zrestaurovaných zákopů z roku 1938.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Po prohlídce tvrze doporučujeme výstup na novou rozhlednu Eliška, která byla postavena v areálu dělostřelecké tvrze. Rozhledna je vysoká 24,5 metru a její konstrukce z borovicového dřeva s vnitřním točitým schodištěm z kovu připomíná vojenskou pozorovatelnu. Eliška je přístupná zdarma vždy od dubna do listopadu.
K tvrzi Stachelberg se dostanete autem po silnici z Trutnova směrem přes Babí do Žacléře, zaparkujte na určeném parkovišti (asi 250 metrů pěšky k tvrzi). Možné je přijet i autobusem, linkou Trutnov - Žacléř, vystoupíte na zastávce Babí-pevnost. Vlakem se dostanete do železniční stanice Křenov, odkud je to 3,5 km pěšky k areálu tvrze s rozhlednou.
Pro cyklisty je doporučen výlet z centra Trutnova po Cestě bratří Čapků přes Zámecký vrch nebo po cyklotrase Naučné stezky „Opevněné Trutnovsko“ z Libče u Trutnova od pěchotního srubu T-S 63.
tags: #betonovy #bunkr #tvrz #informace