Sochy umělce Michala Olšiaka jsou v krajině Žďárska hezké. Takový názor vyjádřili čtenáři Deníku v anketě, které se zúčastnilo 581 hlasujících. Anketa Deníku zjišťovala, zda se lidem líbí sochy Michala Olšiaka, které zdobí krajinu Žďárska. Výsledky ukázaly jasnou převahu pozitivních názorů. Pro možnost „Ano" hlasovalo 431 respondentů. Naopak, odpověď „Ne" získala 150 hlasů, což činí zhruba 26 procent z celkového počtu.
Právě tohle můžete zažít při svém putování Vysočinou. Procházíte krajinou a najednou se před vámi objeví drak, zubr nebo mamut v (nad)životní velikosti. Hlavně v okolí Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě, kde najdete spoustu velkých betonových soch od výtvarníka Michala Olšiaka, žďáreckého rodáka, který je známý i v Německu nebo Itálii. Svojí velikostí. Většina betonových soch Michala Olšiaka má životní nebo nadživotní velikost. Dobrá zpráva! Jsou oblíbené a zároveň kontroverzní. Kde jinde v České republice najdete velké betonové sochy představující skutečné i nadpřirozené tvory zasazené přímo do krajiny?
TIP: Nasbírejte je všechny! Fotky se sochami Michala Olšiaka. Dostupné jsou po celý rok - v zimě i v létě. Najdete je na veřejných prostranstvích. Zahrajte si s námi turistickou hru, která vás provede regionem Koruny Vysočiny. Hra je určená nejen pro rodiny s dětmi. Bavit bude i dospělé. Seznámíme vás se všemi sochami Michala Olšiaka v regionu i mimo něj. Dozvíte se spoustu zajímavostí o okolí, ve kterém se sochy nachází, a navrch přibalíme pár tipů na příjemné občerstvení. Vyzvedněte si svou hrací kartu, objevujte a sbírejte razítka! Anebo si hrací kartu vytiskněte doma.
Kdo je Michal Olšiak?
Michal Olšiak, rodák ze Žďáru nad Sázavou, je malíř, sochař a výtvarník. Většinu obrazů maluje olejem, nebo kombinovanou technikou. Jeho obrazy již ozdobily několik samostatných výstav. Michal se také zúčastnil mezinárodních soutěží v sochání z písku, odkud si přivezl i několik ocenění. Plastiky Michala Olšiaka najdete v Česku, Německu (např. u Bodamského jezera) a Itálii. Je spoluautorem písečných soch vystavovaných od roku 2021 v Lednici na jižní Moravě. Velkou měrou se žďárský rodák Michal Olšiak podílí také na výstavě s názvem MegaBrouci. Poslední dobou pracuje na monumentálních plastikách z pískovce a betonu, které umisťuje do krajiny.
Než ale Olšiaka napadla myšlenka vytvořit dílo z betonu, začal u písečných soch. „Po střední jsem začal malovat obrazy a vymalovával jsem i hospody tady ve Žďáru. Kdysi tu byl rockový klub, který měl prostory o velikosti 800 metrů čtverečních, a já to celé vymaloval. Bylo to náročné a člověk žil z ruky do huby. Písečné sochy pak vytvářel na Apeninském poloostrově s přestávkami přibližně sedm let. „Do Itálie jsem přijel ve špatný čas, takže víno bylo ještě zelené. Šel jsem proto na pláž a viděl jsem, že je tam pěkný písek. Zkusil jsem z něj vytvořit sochu a povedlo se to. Práce ve vinných sadech? Tehdy jsem na Zélandu půl roku pracoval ve vinných sadech. To byla těžká dřina. Řekl jsem, že už to nechci nikdy dělat. Tak jsem si, stejně jako v Itálii, sedl na pláž a přemýšlel jsem."
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Podle svých slov ale nechtěl dělat sochy ve městech, a když přemýšlel o umístění své první betonové sochy, vybral si to, které je jemu samotnému blízké. „Měl jsem jasnou vizi, že to bude hlava. Stejně to dělají i v Jižní Americe," vysvětluje a popisuje z čeho sochu, jenž nese jméno Mamlas, dělal. Nejprve použil železné pletivo, které obskládal cihlami, a tím vytvořil menší komín. Následně přišel na řadu beton. Premiérová betonová socha Michala Olšiaka v okolí Žďáru nad Sázavou podle něj zaznamenala u lidí velký úspěch. Díky tomu navázalo na sochu Mamlase další betonové dílo, tentokrát v podobě Mamuta. I tato socha byla mezi návštěvníky populární a Olšiakovi začali chodit objednávky na další výtvory. Betonové sochy jsem dělal tak deset let," říká nadšený pejskař. Svou další vášeň promítl do své tvorby na Plzeňsku, když umístil na vrch Hrádek podobiznu chodského psa v nadživotní velikosti.
Po přibližně deseti letech vyměnil Olšiak beton za písek. Důvodem bylo mimo jiné i fakt, že tvoření soch z betonu bylo velmi fyzicky náročné. „Pak už jsem dělal pořád jen sochy z betonu a byl jsem z toho už celkem unavený. Místo betonu proto zvolil jemnější materiál. S pískem udělal Michal Olšiak díru do světa na jižní Moravě, kde s týmem tvůrců představuje každý rok výstavu „Cesta do fantazie“ čítající hned několik písečných soch. Výstava představuje obří modely hmyzu v životní až několikanásobně zvětšené velikosti. Návštěvníci si díky ní mohou zblízka prohlédnout detaily brouků, které běžně unikají lidskému oku, a dozvědět se zajímavosti o jejich životě, stavbě těla nebo významu v přírodě.
Kde najdete sochy Michala Olšiaka?
Nevíte, kam na výlet? Zde je přehled několika soch Michala Olšiaka a jejich umístění:
- Mamlas: Socha Mamlase je umístěna u žďárského Starého Dvora. Jedná se o první vytvořenou sochu Michala Olšiaka v okolí Žďáru z roku 2005. Dojít k ní se dá buď úvozem od Klafaru nebo Dvorskou ulicí od zámku rodiny Kinských. Z místa je pěkný výhled na město Žďár a Zelenou horu.
- Mamut: Socha hlavy mamuta se nachází od července 2006 u obce Hamry nad Sázavou, v malebném údolí řeky Sázavy pod Rozštípenou skálou.
- Hamroň: Socha se od října 2007 nachází v obci Hamry nad Sázavou (ze Žďáru směr Hamry n. S.). Sochu nechala vybudovat obec Hamry nad Sázavou. Je to takové abstraktní pojetí šneka a žáby v jednom.
- Výr: Socha výra vysoká asi 3 metry se nachází nedaleko obce Tři Studně, v chatové osadě Yukon mezi rybníky Medlov a Sykovec.
- Rak: Socha raka se nachází na břehu rybníka Jordán v centru obce Račín (ze Žďáru směr Polnička, kde odbočíte vlevo směrem na Račín a Vepřovou). Hladinu rybníku Jordán zdobí stovky leknínů.
- Hroši: Sousoší hrochů v kašně se nachází před vchodem do hotelu U hrocha v obci Škrdlovice (ze Žďáru po silnici I/37 směr Vojnův Městec). Sousoší bylo dokončeno v září 2008.
Dále můžete najít sochy jako Orlice a lev (hranice Čech a Moravy), sv. Florián, Pohádkový strom, Charlie Chaplin, Josefína, Jelen, Český drak, Houby, Káně, Čert, Gryf, Zubr, Kafka, Žába, Krkavec, Chodský pes, Zběhlík, Radegast, Rumburak, Pohádkový kůň, Krystal kalcitu, Duběnka a Pítko.
Většina betonových soch Michala Olšiaka má životní nebo nadživotní velikost. Jeho díla baví děti i dospělé. U dětí má úspěch hlavně socha rada, draka, hub nebo hejkala. Dostupné jsou po celý rok - v zimě i v létě. Najdete je na veřejných prostranstvích.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
První ze soch, Mamlas, umístil umělec před dvaceti lety na pozemek hraběte Kinského nedaleko rybníka Mikšovec. Sochař původně začínal jako malíř ve Žďáru.
Sochu Mamlase naleznete, když se od sochy Hamroně vydáte po Hamerském vycházkovém okruhu směrem dále od obce. Nedaleko se nachází žďárský Starý Dvůr.
Socha „Hamroně“ se nachází na Hamerském vycházkovém okruhu. Půjdete li od Benzinové čerpací stanice doprava směrem do Hamrů nad Sázavou již zdálky jej uvidíte. Sochu nechal vybudovat obec Hamry nad Sázavou. Je to takové abstraktní pojetí šneka a žáby v jednom. Dlouho jsme přemýšleli jak toto dílo nazvat. Chtěli jsme něco k názvu obce a pak přišel nápad: „HAMROŇ“! Ten se líbil i autorovi Michalovi, a tak tedy zde máme našeho Hamroně, který vítá všechny návštěvníky naší obce, kteří k nám přicházejí v dobrém úmyslu od Žďáru nad Sázavou. Je to takový náš strážce. Pokusili jsme se k němu vymyslet zrovna tak abstraktní bajku, která by se časem mohla stát pověstí.
Hamroň je abstraktním tvorem, jakýmsi křížencem šneka se žábou.
Hamroň si to tak šinul lesem, a protože byl už sníh, nepoznal, že led na rybníku Dívka je tak slaboučký, že by neudržel snad ani vrabčáka. A on si to tím svým šinutím zamířil rovnou přes tu Dívku, jak spěchal zpátky z pole do lesa. Najednou se ozval křach a pak žbluňk a milý okatý Hamroň se propadl pod led. Hamroň se posledními zbytky sil zachytil a ta partička dětí ho silou největší z vody vytáhla. Lidé ho za to měli rádi, i když byl k vidění jenom zřídka.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
tags: #betonové #sochy #Michal #Olšiak