V lesnictví se stále hledají inovativní způsoby, jak zlepšit efektivitu a udržitelnost péče o les. Jedním z takových řešení jsou betonové sněžné jámy, které se osvědčily jako cenný nástroj pro uchovávání sazenic a zajištění jejich optimálního mikroklimatu před výsadbou. Tyto jámy slouží jako základny pro ukládání sazenic a výrazně přispívají k jejich lepšímu ujímání v půdě.
Princip fungování sněžných jam
Sněžná jáma, připomínající zemljanku, je v podstatě garáž naplněná sněhem. Koncem zimy lesníci do jam napěchují sníh, a protože zemljanka dobře izoluje, sníh se v ní udrží mnohem déle než jinde. Tím se uvnitř vytvoří vhodné mikroklima pro sazenice. Na jaře lesníci naplňují garáž sazenicemi, které položí na sníh, aby je tam po nějaký čas uchovali čerstvé. Sazenice se totiž v lokalitách vysazují postupně.
I když se sluníčko na jaře do země a stromů hodně opře, sazenice leží v jámě v chladu a díky tomu tak rychle neraší. Možnost, že zaschnou, se snižuje. Jámy se vyplňují rašelinou a navrch kvanty sněhu. Ten pak pomalu odtává a rašelinu v betonové kazetě udržuje vlhkou. Sníh se shrnuje samozřejmě jen čistý, neprosolený. Získává se hlavně z cest a postupně putuje do jam. Ve finále se ještě přihrne rašelinou. Jak sníh pomalu odtává, kořínky zůstanou vlhké, což zaručuje i větší úspěšnost při zalesňování.
Využití sněžných jam v Krkonoších
Příkladem efektivního využití sněžných jam jsou Krkonoše. V letošním roce lesníci plánují vysadit 106 tisíc sazenic, z toho 40 tisíc smrku, 10 tisíc jedle, 43 tisíc buku, 5 tisíc javoru klenu, 2 tisíce břízy a 6 tisíc jeřábu. V současnosti se v Krkonoších sází oproti minulosti relativně málo sazenic. Tento způsob hospodaření je s ohledem na přírodní procesy přirozeným a z hlediska ekonomického i nejlevnějším způsobem pěstování lesa.
Pochopitelně i v Krkonoších jsou však místa, kde nemůžeme spoléhat na pouhé přirozené zmlazení. Někde je proto třeba vysázet mladé smrčky, jinde je zase nutné doplnit druhovou skladbu o chybějící druhy, jako jsou jedle, buk nebo javor klen. Sněžné jámy vznikly u lesních školek v Němčičkách a na Žďáru a postupně se během následujících týdnů rozvezou do okolních lokalit.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Práce dělníků v lese kvůli sněhové nadílce a zčásti i mrazům vázne. Pohyb v terénu je nesnadný. Navzdory zmíněným problémům jsou lesníci za sníh, pokud nezačne lámat větve, rádi. Zajistí vlhko pro ujímání sazenic na jaře. Na to, kolik vláhy z tajícího sněhu ve finále vývoji sazenic prospěje, ale lesáci jen pasívně nečekají. Srážkový deficit posledních let je totiž veliký. Aby šly stromečky do půdy v co nejlepším stavu, zásobují teď bílým nadělením takzvané sněžné jámy.
Výhody betonových sněžných jam
- Prodloužení doby uchovávání sazenic: Sněžné jámy umožňují udržet sazenice čerstvé po delší dobu, což je klíčové pro postupné vysazování.
- Optimální mikroklima: Díky izolaci sněhem se v jámě udržuje chlad a vlhkost, což snižuje riziko zaschnutí sazenic a podporuje jejich zakořenění.
- Zvýšená úspěšnost zalesňování: Vlhkost kořínků z tajícího sněhu zaručuje vyšší úspěšnost při zalesňování.
- Ekonomická efektivita: Tento způsob pěstování lesa je s ohledem na přírodní procesy přirozený a ekonomicky nejvýhodnější.
- Využití přírodních zdrojů: Sníh, který by jinak přišel nazmar, je využit pro prospěch sazenic.
Srovnání lesnických potřeb v Krkonoších
Níže uvedená tabulka ilustruje plánovanou výsadbu sazenic v Krkonoších, zdůrazňující potřebu doplňování druhové skladby lesa.
| Druh sazenice | Plánovaná výsadba (kusy) |
|---|---|
| Smrk | 40 000 |
| Jedle | 10 000 |
| Buk | 43 000 |
| Javor klen | 5 000 |
| Bříza | 2 000 |
| Jeřáb | 6 000 |
| Celkem | 106 000 |
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
tags: #betonove #snezne #jamy #lesnictvi #informace