Pěstování jahod patří mezi oblíbené činnosti každého zahrádkáře. Sladké červené plody jsou nevídanou odměnou za dobře odvedenou práci a milují je jak děti, tak i dospělí. Každé jaro se rozmýšlíme, kam jahůdky zasadit. Pokud máme malou zahradu, nabírá tato otázka na vážnosti. Omezený prostor nás nutí přemýšlet, jak nejefektivněji využít každý centimetr plochy naší zahrady.
Vertikální pěstování jahod: Chytré řešení pro malé zahrady
Pro pěstování jahod, když počítáme každý centimetr plochy, můžeme využít například obyčejnou kanalizační trubku. U zídky pak pod rukama šikovného kutila mohou vyrůst velice zajímavé záhonky. Jejich vertikální směr udiví nejednoho zahrádkáře. Díky zdi jsou pak sazenice chráněny před nepřízní počasí a vertikální směr umístěných trubek zajistí jahodám pohodlí a ochranu před slimáky. Nespornou výhodou je i fakt, že při trhání jahod nemusíme ohýbat hřbet.
Výroba vertikálního záhonu z kanalizační trubky
Pro výrobu vychytaných záhonů budeme potřebovat kanalizační trubku, kterou po obou stranách zajistíme, aby vložená hlína nikde nevypadávala. Prostředkem záhonku vede odpadní vodovodní trubka, kterou proudí jahodám potřebná vláha. V záhonech nechybí ani drenáž. Přebytečná voda pak vytéká dírami v kanalizační trubce.
Postup výroby
- Příprava kanalizační trubky: Na aku vrtačku nasadíme vykružovací nástavec a do trubky vykroužíme vedle sebe po délce díry, ve kterých pak budou zasazeny jednotlivé sazenice jahod. Hrany děr začistíme brouskem.
- Příprava zavlažovací trubky: V dalším kroku se pustíme do zavlažovací trubky, která přijde do vyráběného záhonku. Na délku kanalizační trubky uřízneme vodovodní trubku a načrtneme vodorovné čáry po celé délce trubky. Na vodorovných čarách zakreslíme místa, kde budeme vrtat díry pro následné zavlažování. V rozmezí zhruba 5 cm vyvrtáme po celé délce trubky jednu díru vedle druhé, a to na dvou sousedních vodorovných čarách. Vzhledem k tomu, že zavlažovací trubka bude umístěna v horní části záhonku, bude vodovodní trubka natočena tak, aby vyvrtané díry směřovaly směrem dolů a perfektně tak zavlažovaly zasazené jahody.
- Izolace zavlažovací trubky: Připravenou vodovodní trubku musíme zabalit do textilie, aby se do ní nedostávala hlína a neucpaly se tím zavlažovací kanálky. Pro zabalení použijeme silonovou látku, která výborně drží vlhkost. Látku připevníme k vodovodní trubce tavnou pistolí.
- Montáž bočních víček: Nyní si připravíme boční víčka k drenážní trubce. Do víček vyřízneme otvory pro propojovací díl, který spojí zavlažovací trubku s kolínkem. Tímto kolínkem budeme nalévat vodu pro zavlažování jahod. Propojovací kroužek přilepíme tavnou pistolí do víčka. Zavlažovací trubku vložíme do vyráběného truhlíku, nasadíme propojovací kroužek s plastovým víčkem, do propojovacího kroužku nasadíme kolínko a víčko připevníme 2 šrouby k drenážní trubce. Naprosto stejným postupem zacpeme i druhou stranu truhlíku.
- Povrchová úprava: Vychytaný truhlík máme hotový. V tuto chvíli nás čeká povrchová úprava našeho výtvoru. Kompletně jej opatříme bílou barvou. Truhlík bude lépe vypadat a navíc se v horkých dnech nebude na slunci přehřívat. Barvou ve spreji nastříkáme kompletně celý truhlík. Bílá barva odráží sluneční paprsky. Jahodníky se nebudou v truhlíku přehřívat a zemina se nebude příliš vysušovat.
- Plnění a osazení: Do vyrobeného truhlíku můžeme nyní nasypat hlínu. Zeminu nejprve smícháme se zeolitem, což je látka, která svou strukturou zadržuje v hlíně vláhu. Tuto směs tedy nasypeme do našeho výtvoru a vyvrtané díry osadíme jahodami.
Kreativní alternativy: Pěstování v sudu nebo okapu
Že lze jahody pěstovat nejen tradičním způsobem se můžete přesvědčit sami. Sáhnout můžete například po sudu na dešťovou vodu nebo starém okapu. Netradiční způsob pěstování, který zaujme nejednu návštěvu, je hned na světě.
Sud na dešťovou vodu
Sud na dešťovou vodu vyrobený z plastu může mít již vlivem počasí díry a praskliny. Takovému sudu můžete vdechnout druhý život a použít jej pro výsadbu jahod nebo jiných rostlin. Princip je stejný jako u vyvýšeného záhonu: vnitřek sudu se naplní různými vrstvami a vytvoří se na živiny bohatá a teplá půda. Do bočních stěn sudu lze navíc vyříznout otvory o průměru cca 5 cm, které nabízejí ideální místo pro jednotlivé jahodníky nebo bylinky. Na dně sudu vytvořte další otvory pro odtok přebytečné vody.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Dešťový okap
Dešťový okap je vhodný při vytváření vertikální zahrady. Okapy tak můžete připevnit k plotu nebo sloupkům pomocí okapových háků. V závislosti na výšce sloupků lze namontovat 3-4 úrovně nad sebou. Vyvrtejte malé otvory pro odtok přebytečné vody. Rostliny jahodníku lze pak snadno zasadit do okapu naplněného zeminou. Díky tomuto vertikálnímu řešení získáte velkou plochu na minimu místa.
Pěstování jahod v truhlíku na balkoně
Pro pěstování jahod už nepotřebujete rozlehlou zahradu. Díky mnoha převislým odrůdám, které jsou vhodné pro pěstování v nádobách, si můžete vypěstovat vlastní čerstvé plody jahod i na balkoně či terase. Keříky těchto odrůd jsou stáleplodící a kromě chutných plodů vás potěší i jako dekorativní prvek. Pěstování převislých jahod v truhlíku je jednoduché. Nemějte z pěstování jahod v květináči obavy. Jahody jsou totiž docela nenáročnou balkónovou rostlinou. A navíc se kromě pěkných květů dočkáte i plodů, což je příjemná odměna za poskytnutou péči.
Zásady pěstování na balkoně
- Velikost nádoby: Jahody pěstujte v co největších nádobách. Naprostým minimem jsou květináče o průměru 20 cm. Například do nádoby o průměru 30 cm by neměly být umístěny více než 3 jahodníky.
- Zálivka: Dbejte na pravidelnou a vydatnou zálivku, a to hlavně v období mezi květem a dozrávání plodů. Práci si usnadníte se samozavlažovacími truhlíky.
- Hnojení: Pokud se nerozhodnete jít bio cestou, dbejte na hnojení. Používejte výhradně organická hnojiva na jahody, a to z důvodu, že regulovaně uvolňují potřebné živiny.
- Výběr sazenic: Základem úspěšné jahodové úrody je výběr kvalitních frigo sazenic jahod. Pro pěstování na balkoně a v závěsných nádobách vybírejte především převislé jahody stáleplodící. Tyto odrůdy mají kompaktní růst, bohatě kvetou a vytvářejí dlouhé šlahouny. Klasikou mezi převislými a nejsnadněji sehnatelná je odrůda Mara de Bois. Novinkou mezi převislými je odrůda Maranell.
- Místo: Jahody potřebují dostatek slunečního světla. Abyste dosáhli smysluplné úrody, dopřejte jim alespoň 8 hodin plného slunečního svitu denně. Absolutní minimum je 6 hodin slunce denně. Pokud ho na svém balkonu nemáte, jahody spíš nepěstujte.
Příprava květináče pro jahody
- Drenáž: Aby jahody dobře rostly, musí být květináč náležitě připraven. Rostliny nemají rády příliš vlhkou zeminu, a proto na dno kbelíku nebo truhlíku položte drenážní vrstvu ze štěrku nebo keramzitu, aby přebytečná voda mohla odtékat. Jeden nebo více úlomků keramiky nad otvorem na dně zabrání vyplavení půdy.
- Substrát: Pak na to nasypete zeminu. Rovnou zvolte substrát pro pěstování jahod. Jahody jsou relativně nenáročné rostliny, co se týče výběru půdy. Půda by měla být volná a bohatá na humus a měla by mít pH mezi 5,5 a 6. Konvenční zahradní kompost by se neměl používat: obsahuje příliš mnoho soli a vápna a jahodníky může poškodit.
Přesazování jahodníku
- Před přesazením: Než budete moci jahodník zasadit, musíte jej vyjmout z původního květináče. Chcete-li to provést šetrně, ponořte původní květináč do kbelíku plného vody a počkejte, až přestanou stoupat vzduchové bubliny. Namočená rostlina se nyní dá snadno vyjmout z květináče a současně je dobře připravena k přesazení.
- Umístění rostliny: Nyní můžete jahodník zasadit do květináče. Výsadbová jáma by měla být dostatečně hluboká, aby veškerá půda a kořeny zmizely v květináči. Nasypte do květináče zeminu, aby kořeny byly zakryté. Nasypanou zeminu udusejte. Srdíčko jahodníku nesmí být zakryté zeminou a zůstat vždy nad zemí. Nyní rostlinu jahodníku intenzivně zalijte. Dbejte ale na to, aby listy byly v suchém prostředí - vlhké listy jsou náchylnější k chorobám. Do květináče rozesaďte koupené sazeničky tak, aby nebyly příliš blízko u sebe a jahodníky nijak do substrátu nezahrabávejte, opatrně zakryjte kořeny, ale srdíčko musí zůstat nad zemí.
Odrůdy jahodníku
V případě jahod rozlišujeme rané a střední odrůdy, poté odrůdy s pozdním sběrem a stáleplodící odrůdy. Zatímco rané a pozdní odrůdy plodí jen jednou ročně, stáleplodící jahody lze sklízet dvakrát ročně. I proto se těší velké oblibě. Plody během druhé sklizně jsou ale menší a je jich obecně méně. Pokud různé odrůdy vhodně nakombinujete, můžete se těšit z jahod i po celé léto.
| Typ odrůdy | Období sklizně | Příklady odrůd |
|---|---|---|
| Rané a střední odrůdy | Květen - červenec | Clery, Elvíra, Jubilee, Polka |
| Pozdní odrůdy | Od srpna | Nerid, Pandora, Sweet Mary XXL, Symphony, Vicoda |
| Stáleplodící odrůdy | První sklizeň od května, druhá od října (až do mrazů) | Amandine, Merosa, Ostara, Rapella, Seascape, Sweetheart, Mara des Bois, Maranell, Rujana, Temptation |
Jednouplodící odrůdy jsou většinou nabízeny ve specializovaných prodejnách jako rané rostliny v květináčích, které stačí na jaře vysadit a rozmnožit odnožemi. Stáleplodící odrůdy jsou dostupné také jako semena.
Jak pěstovat jahody ze semínek?
Semena rozsypte do semenných nádob nebo truhlíků, nechte klíčit při 17 až 20°C v bytě nebo ve skleníku. Po pár týdnech jednotlivé sazenice přepichováním oddělte od sebe a přesaďte do jednotlivých květináčů. Sazenice nakonec vysaďte začátkem května.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Péče o jahody
Zálivka
Jahody vyžadují pravidelné zalévání. V prvních dvou týdnech po přesazení musí mít půda dostatek vlhkosti. I v zimě je třeba v suchých obdobích zalévat. Pozor, jsou citlivé na přemokření, začnou pak uhnívat. Při zimní zálivce by měly být využity pouze dny bez mrazu, protože jinak by voda mohla zamrznout a poškodit kořeny. Z toho samého důvodu je důležité dbát na to, aby se v případě květináčových rostlin nevytvářela přebytečná voda. Rostlinu nesmáčejte, voda se nesmí dostat do středového srdíčka.
Hnojení
Ačkoli jahody nepatří k nejnáročnějším rostlinám, co se týče výživy, správně aplikované hnojivo jim pomůže správně růst. Jahodníky je vhodné přihnojit na podzim po sklizni, protože v období do prvního mrazu tvoří květenství na další rok a extra živiny navíc jim přijdou vhod. Organické hnojivo na bobule je zde nejlepší volbou. V říjnu přihnojte kompostem nebo hnojivem pro jahody s obsahem vápníku, fosforu a draslíku. Podpoříte tím zesílení kořenů. Můžete použít také zálivku krystalickým hnojivem typu „start“ nebo ředěným žížalím čajem. Substrát si během doby postupně tzv. sedá. Pokud jste nepoužili dlouhodobě působící hnojivo, musíte doplňovat výživu v zálivce (tekuté, krystalické nebo gelové hnojivo). Řiďte se návodem, většinou se přihnojuje po 14 dnech. V samozavlažovací nádobě rostliny lépe hospodaří s hnojivy, čerpají je postupně ze zásobníku s vodou.
Zakrytí půdy
Od května by měla být půda pokryta slámou, dřevěnými hoblinami nebo fólií. Ovoce ležící na zemi tak zůstane suché, čisté a lépe chráněné proti hnilobě plodů. U závěsných odrůd není zakrytí půdy nutné. Po sklizni se sláma opět odstraní. Černá fólie či textilie (případně i zelená apod.) se používají především kvůli eliminaci růstu plevelů, půda je zároveň rychleji zahřívána, což jahodníkům také svědčí. V půdě je navíc udržováno více vlhkosti, ovšem špatně se do ní dostává vzduch, pokud zrovna zvolíme fólie, je problém s nedostatkem vzduchu v půdě fatální. To textilie je poměrně prodyšná a prodávají se dokonce i textilie s již připravenými křížovými otvory pro sazenice jahodníků. Plody jsou při tomto pěstování čisté a tolik nehnijí.
Příprava jahod na zimu
Víceleté rostliny jahod jsou obecně odolné vůči zimě. Některá opatření jim však mohou usnadnit přežití chladného období.
- Staré listy a dlouhé výhony by měly být odstraněny. Tyto části rostliny spotřebovávají cennou energii, kterou jahoda potřebuje k přezimování. Na podzim půdu v truhlíku nakypřete, odstraňte suché listy a plevel. Šlahouny zkraťte přibližně na 5 cm, ale nezasahujte do středového „srdíčka“ rostliny. Odstřihněte všechny suché, poškozené a nemocné listy. V nich se mohou skrývat škůdci nebo zárodky houbových chorob. Dávejte si ale pozor, ať nepoškodíte středové srdíčko, musí zůstat neporušené a bude vždy nad povrchem půdy. Nikdy listy neotrhávejte. Drží pevně a uvolnili byste středy rostlin. Poškodí se tím kořeny a budete mít nižší úrodu.
- Jahody potřebují pravidelně vodu i při chladném počasí. K zalévání by měly být využity pouze dny bez mrazu, protože jinak by voda mohla zamrznout a poškodit kořeny.
- Země kolem polních jahod by měla být pokryta kůrou, slámou nebo zahradním vláknem. To chrání před větrem a chladem. Jakmile teploty stoupnou, musí být ochranná vrstva odstraněna, protože jinak se mohou šířit bakterie a choroby. Kdo chce, může toto opatření použít i u rostlin pěstovaných v květináčích. Na balkoně či lodžii postačí lehčí izolace, ale povrch vždy zakryjte slámou, chvojím nebo bílou netkanou textilií.
- Jahody, které rostou v květináči nebo bedně, by měly být umístěny na místě chráněném před větrem a nepříznivým počasím. Nádoby umístěte k jižní stěně chráněné před větrem. Na balkoně nebo lodžii jahody mírně zalévejte přibližně jednou za 14 dní, pouze pokud je substrát suchý a bez deště. Na jaře rostliny postupně odkrývejte, odstraňte mulč a přihnojte.
Příprava záhonu
Jahodiště vlastně můžeme založit během celého roku kromě zimy a v každém ročním období od jara do podzimu to má své výhody. O jarní přípravě jahodiště platí, že je nejméně pracná a přitom přinese v dalším roce největší úrodu. Nepočítejte ale v žádném případě s tím, že letos na jaře vysadíte jahodníky a již od začátku léta budete sklízet nepřeberně plodů. Příprava půdy pro jahodiště je o to důležitější, že jahody pěstujeme dlouhou dobu na témže místě. Je proto důležité nejen její důkladné prohnojení, ale i zbavení plevele, což pak provádíme pravidelně a nebo si pomůžeme fóliemi či textiliemi, skrz které nemůže plevel prorůstat.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Příprava půdy
- Jahody potřebují kyprou a humózní půdu. Pokud se jedná o stávající záhon, pokryjte ho asi 10 cm vrstvou kompostu a motyčkou ho zapracujte přibližně do hloubky 15 - 20 cm.
- U nového záhonu je to jasné a vrchní vrstvu namícháte z kompostu, zeminy, písku (perlitu) tak, abyste měli kyprou a humózní zem o výšce cca 20 cm.
- Jahodám nedávejte mletý vápenec. Mají raději kyselé prostředí. Pokud vám zbyl pytel rašeliny, klidně ho k nim můžete použít. Kyselost půdy zvýšíme přidáním rašelinového substrátu, hrabanky či pilin. Hrabanku nabereme do kyblíků v lese na místech, kde to nemůže nikomu a ničemu škodit. Stačí i jen kousek vrchní vrstvy. Hrabanku v žádném případě masivněji netěžíme, ale tu a tam si trochu nabíráme lopatkou. A samozřejmě se to nesmí v chráněných oblastech. Vlastně jde o lesní kompost složený především z rozkládajícího se jehličí.
- Jahodníky preferují půdy záhřevné a středně těžké s dostatkem živin. Méně vhodné jsou lehké půdy, u kterých dochází k rychlému vyplavování vody a živin stejně jako půdy těžké jílovité, protože ty zadržují nadbytek vody a kořeny jahodníků pak trpí.
- Pokud jsme nestihli podzimní přípravu půdy pro jahodiště na již stávajícím záhonu po něčem jiném, provedeme na jaře nejlépe již v březnu hluboké zrytí zvolené plochy (do cca 30 cm) a do vyrytých rýh zasteleme vždy před jejich zaklopením bohatou nastýlku organického materiálu. Ryjeme tedy zásadně po řadách, nikoli chaoticky. Použít můžeme i jen polorozloželý kompost, chlévský, koňský či ovčí hnůj, trávu s listím, relativně čerstvý kuchyňský a zahradní opad z vrchní části kompostu, prostě co máme po ruce. Takto připravenou plochu je dobré nechat alespoň měsíc slehnout. Pokud ale záhony připravujeme již v dubnu, jednoduše si můžeme pomoci například kvalitním kompostem, který prostě na zrytou a pohnojenou plochu nakonec navezeme. Pro urychlení přípravy záhonu je též dobré nastýlaný organický materiál alespoň trochu ušlapat.
- Před zasazením jahodníků je nutné půdu urovnat. Jahodníkům určitě svědčí také tzv. zelené hnojení. To spočívá v tom, že na budoucí jahodníkový záhon vysadíte prospěšné rostliny, jako například vojtěšku, jejíž kořeny navíc provzdušňují půdu. Zvolit můžete ale také hořčici nebo svazenku. Po sezóně se tyto rostliny neodstraňují, ale mulčují a pomocí rýče zryty do země. Do půdy se tak dostanou cenné živiny, ze kterých mohou jahody v příštím roce těžit.
- Pokud jsme připravovali záhon již na podzim, je třeba jej pak na jaře před výsadbou jahodníků důkladně prokypřit, tedy zrýt, což aktivuje mikrobiální život, promíchá a provzdušní jednotlivé vrstvy půdy a rovnoměrně rozmíchá případný další organický materiál, který chceme ještě přidat a nebo tam již je (kompost, listovka, lisované hnojivo v podobě pelet apod.).
Rozestupy mezi rostlinami
Dostatečný rozestup mezi rostlinami jahodníku je zásadní, aby si jahodníky nepřekážely a nebojovaly o živiny. Rovněž odpadá problém s tím, že by si rostlinky mezi sebou stínily. Slabě rostoucí jahody je vhodné sázet 20 cm od sebe. Silně rostoucí odrůdy potřebují odstup 30 cm. Při výsadbě na záhon je vhodné dodržet vzdálenost 60 cm mezi jednotlivými řadami. Ideální vzdálenost mezi řádky je 60 až 70 cm.
Výběr stanoviště
Výběr stanoviště nemusíme nijak omezovat, pouze se vyhneme mrazovým kotlinám. Jahody se běžně pěstují v polních podmínkách na velkých plochách bez jakékoli ochrany před sluncem, větrem a mrazy, naopak slunná stanoviště jahody vyžadují stejně jako výživnou půdu a dostatečnou zálivku. Ideální orientace řádků s jahodníky je severojižní. Pokud bychom zvolili orientaci západovýchodní, prodlouží nám to o něco sklizeň. V případě severojižní orientace budeme dříve sklízet první plody co nejvíce orientované na jih. Víceméně však není v běžných podmínkách toto pravidlo zásadní, pokud jsou všechny jahodníky na slunném a po celý den nestíněném stanovišti.
Sázení jahod
Kdy pěstovat
Pokud si chcete jahodník vypěstovat sami, začněte s výsevem uvnitř v únoru nebo březnu. Většina rostlin jahodníku je však k dostání ve specializovaných prodejnách jako mladé rostliny, které jsou již předpěstovány. Jahody se obvykle sázejí koncem léta a na podzim - ideální jsou podmínky začátkem srpna. Mezi výsadbou a prvním mrazem tvoří jahodník kvetoucí rostlinu, která přinese úrodu v příštím roce. První sklizeň pak probíhá v červnu následujícího roku.
Pokud nestihnete podzimní výsadbu, můžete mladé rostlinky v případě potřeby vysadit i v dubnu. V takto pozdní výsadbě ale sáhněte po tzv. frigo rostlinách, u kterých je napodoben zimní spánek tak, aby plodily přímo v roce výsadby. Od výsadby frigo rostlin po sklizeň trvá asi 100 dní. K výsadbě jahodníků je nejvhodnější doba od poloviny dubna. Rostlinám nevadí ani přízemní mrazíky, ty však mohou vážně poškodit případná květenství.
Typy sazenic
Při výběru sazenic je třeba kupovat pouze sazenice silné a zdravé a také se poradit při volbě vhodné odrůdy. Nemůžeme doporučit hobby markety, ale zkušeného zahradníka. Šlechtěny jsou bohatě plodící odrůdy rezistentní vůči některým chorobám. Ovšem ani to nemusí stačit, jelikož vůči škůdcům nelze získat rezistenci jakýmkoli šlechtěním. V tomto případě děláme jahodníkům tělesné strážce my sami.
- Prostokořené sazenice: Pokud si kupujeme sazenice nikoli kontejnerované, ale prostokořené, a sadba je již povadlá, svazky rostlin rozvažte a jejich kořeny namočte do vody. Sazenice takto nechte na chladnějším a stinném místě probrat. Jakmile vsáknou dostatek vody, ožijí. K pozdější výsadbě jsou lepší jahodníky ze sadbovačů (kontejnerované), co nejdříve naopak vysazujeme rostliny prostokořené.
- Kontejnerované sazenice: Nejzazším termínem k výsadbě kontejnerovaných jahodníků je květen.
- Frigo sadba: Třetí možností je při nákupu sazenic takzvaná frigo sadba, kterou je možné vysazovat až do června. Frigo sadba představuje rostliny, které byly na podzim předchozího roku vyjmuty z půdy a zbaveny všech listů. Zbylé kořeny s listovým srdéčkem byly poté uložené do chladicích boxů s teplotou mínus jeden až dva stupně. Za takového stavu se sazenice tolik nevyčerpávají růstem, po výsadbě pa obrostou do tří týdnů a začnou brzy plodit. Před výsadbou je však musíme na pár hodin ponořit do vody a kořeny o cca třetinu zkrátit. Spon stačí frigo sadbě běžný, první přihnojení provádíme nejdříve měsíc po výsadbě. Což ale ostatně platí pro všechny tři typy sazenic. Pravdou ale je, že když se zahradníci snaží frigo sadbu prodávat, nemá to valný úspěch pro nepříliš pěkný vzhled sazenic. Lidé tomu prostě nevěří.
Finální výsadba
Při finální výsadbě sazenic jahodníků je třeba zajistit, aby srdéčko každé rostliny zůstalo vždy na úrovni půdy, nikdy nesmí být v hlíně utopené. Ovšem krček již při finální výsadbě z půdy vyčnívat nesmí. Každou sazenici zatlačíme do půdy a důkladně zalijeme. První přihnojení pro podpoření růstu a násady květů provedeme po cca měsíci. Použít můžeme klasiku jménem NPK (bezchloridové, chlór jahodníky nesnáší v jakékoli podobě) rozpuštěného v malé koncentraci ve vodě (malé množství granulí na 10 litrovou konev), prodávají se však i speciální hnojiva. Výborně funguje například i univerzální Kristalon plod a květ.
Množení jahod
Když se vám bude dařit a pěstování jahod v domácím prostředí vás bude bavit, tak si jahodník převislý můžete klidně namnožit. Hřížení se provádí tak, že malou rostlinku na šlahounu připevníte pomocí silného drátku k zemi v novém květináči, a to klidně s obyčejným zahradnickým substrátem. Pro začátek není potřeba žádného hnojiva. Po uchycení se šlahouny dceřiných rostlinek zastřihnou za třetím „kolénkem“.
Další možností je příprava vlastních sazenic jahodníků z již pěstovaných rostlin. S tím ale musíme začít v předchozím létě, jakmile nám jahodníky odplodí. Nejpozději pak do konce září. Vybíráme pouze sazenice silné a zdravé a pro zesílení je školkujeme do zrytého záhonu a nebo malých květináčů. Pozor přitom na výsadbu, nikdy nesmíme zanořit krčky sazenic do půdy.
Dobří a špatní sousedé pro jahody
Při vytváření smíšené kultury se na stejném záhonu vysazují různé rostliny. To je výhodné zejména tehdy, když je na zahradě nebo balkoně jen omezený prostor, a přesto se nechcete obejít bez rozmanitosti. Ne všechny rostliny si spolu však rozumí. Zatímco některé sousední rostliny podporují růst jahodníku, jiné zvyšují riziko napadení škůdci nebo houbami. Přírodní zahrada je o hledání symbiózy. A existují kombinace rostlin, které s jahodami velmi dobře fungují.
Dobří sousedé
- Keříčkové fazole
- Bylinky (kopr, heřmánek, meduňka, pažitka, tymián, kmín, fenykl, koriandr, máta, šalvěj)
- Česnek (snižuje u jahod riziko napadení houbovými chorobami)
- Pórek
- Ředkvičky
- Salát
- Špenát
- Cibule
- Afrikány (aksamitník) - udrží záhon čistý od háďátka
Špatní sousedé
- Gladionly
- Brambory
- Košťálová zelenina (kedlubny, brokolice, bílé zelí)
- Bob obecný
- Tulipány
tags: #pěstování #jahod #v #betonových #skružích