Lišky a další predátoři, jako jsou kuny, dokážou během krátké doby způsobit značné škody na majetku, izolaci nebo chovu. Proto je důležité znát efektivní metody jejich odchytu. Jednou z nejúčinnějších a nejhumánnějších metod je použití sklopců a umělých nor. Tento článek se zaměřuje na betonové sklopce a umělé nory, poskytuje detailní informace o jejich výběru, instalaci a správném použití.
Význam regulace populací predátorů
Predátoři typu lišky nebo kuny skalní a lesní jsou významnou složkou živočišných společenstev. Jejich pozitivní funkce spočívá v regulaci populací drobných hlodavců a selekci biologicky méněcenných jedinců v celém spektru kořisti, které začíná v říši hmyzu a končí u kořisti velikosti srnčete. Mnozí autoři uvádějí, že liščí populace se téměř ve všech státech Evropy v posledních desetiletích výrazně zvýšily. Například ve Spolkové republice Německo to bylo tří až desetinásobné zvýšení počtů. Zvýšení počtu lišek se týká především honiteb s drobnou zvěří. Zde byly v minulosti jarní kmenové stavy 1 - 2 lišky na 1000 ha, v současnosti to je 5 - 10 lišek. V České republice pak lze v průměru odhadovat počty lišek na stejné úrovni nebo vyšší. Spitler (2001) uvádí, že každý mladý zajíc do 14 týdnů věku, jehož stopu zachytí liška, je ztracený. Teprve ve věku čtyř měsíců dokáže zajíc vyvinout při útěku větší rychlost než liška. Proto nás nemůže překvapovat, že i při dobrém jarním kmenovém stavu zajíců a i při příznivém počasí v období rozmnožování drobné zvěře není přírůstek zaječí populace 100 %, ale třeba jen 20 %. Při poklesu populace lišek o 70 % (Westfálsko), vzrostly počty zajíců během několika málo následujících let o 400 % původního stavu. Za rozumný počet lišek, který umožňuje nejen úspěšnou reprodukci zajíců, ale který také výrazně nezvyšuje nebezpečí šíření vztekliny, se považuje 3 - 5 lišek na 1000 ha. Podle našich výzkumů lze únosný predační tlak definovat zmizením méně než 65 % vyložených návnad (např. vajec, návnad s vakcínou nebo bez vakcíny proti vzteklině, atd.) do 20 dnů. V opačném případě je predační tlak závažným problémem pro reprodukci drobné zvěře.
Sklopce na lišky a jinou škodnou
Liška na zahradě dokáže potrápit nejednoho chovatele. Jak si ale s touto mazanou šelmou poradit? V podstatě jedinou efektivní a zároveň bezpečnou možností je odchytit lišku pomocí sklopce neboli odchytové pasti na lišky. Sklopce mívají většinou klasickou formu, která se v průběhu historie odchytu zvěře do pastí v podstatě nezměnila. Konstruují se s jednou nebo dvěma záklopkami (průchozí nebo jednostranné), které jsou spouštěny nášlapným zařízením. Tyto sklopce lapají zvěř živou a chytí-li se do nich některý chráněný druh, může být puštěn zpět do přírody.
Výběr správného sklopce
Úspěšný odchyt není náhoda. Rozhodují detaily, včetně správné volby sklopce:
- Velikost pasti na lišku: Velikost je základním kritériem. Liška je velice opatrná a do žádné malé klece, do které se téměř nevejde, ji rozhodně nenalákáte. Pro odchyt liščat doporučujeme sklopce o rozměrech 120 x 35 x 30 cm, pro dospělé lišky a jiné větší predátory (psík mývalovitý, mýval severní a popřípadě nutrie) pak 140 x 35 x 30 cm.
- Síla konstrukce: Liška je přeci jenom větší a těžší šelma, a proto dávejte pozor na kvalitu provedení pasti na lišku. Téměř všechny pasti na trhu jsou vyrobeny z pozinkovaného drátu, co se ovšem mění, je síla tohoto drátu. Čím širší a odolnější drát, tím samozřejmě lépe. Železobetonové nebo železné sklopce jsou výhodnější, protože trpí méně vlivem vlhkosti a jsou těžší, což znesnadňuje odcizení nebo manipulaci. Jsou známé i sklopce keramické.
- Počet vstupů do pasti na lišku: Může být zpravidla jeden či dva. Obecně lze říci, že past na lišku se dvěma vstupy, tedy průchozí past, dokáže lišku odchytit o něco rychleji. Když totiž opatrná liška uvidí na druhé straně východ ven, je vyšší pravděpodobnost, že se nebude bát do této pasti pro návnadu vydat. Sklopce, které nejsou průchozí a navíc skrz ně není vidět, vzbuzují ve zvěři obavu a vleze tam jen za atraktivní potravou, naproti tomu oboustranné sklopce fungují i bez návnady.
- Typ spouštěcího mechanismu: Je opět dvojí, a to tzv. systém zavírací most nebo systém padací brána. U systému zavírací most se dvířka sklápí směrem dovnitř, čímž znemožňují jakékoliv ublížení odchytávanému zvířeti. Tento systém má navíc pojistku proti otevření, aby liška neměla šanci utéct. U systému padací brána dochází po kontaktu s nášlapnou plošinou ihned k zaklapnutí dvířek směrem dolů.
Doporučené velikosti sklopců podle druhu zvířete (Firma Fames):
| Druh zvířete | Rozměr sklopce (cm) |
|---|---|
| Potkan až tchoř | 50 x 25 x 25 |
| Do velikosti kuny | 80 x 25 x 25 |
| Tchoř až kuna nebo králík | 100 x 25 x 25 |
| Liščata | 120 x 35 x 30 |
| Dospělé lišky, psík mývalovitý, mýval severní, nutrie | 140 x 35 x 30 |
Správné nastražení a umístění sklopce
Jakmile máte připravený sklopec na potřebném místě, umístěte nástrahu. Sklopec doporučujeme umístit do cesty, kudy chodí lovený škůdce. Velice vhodné je také maskování, aby sklopec působil na predátora přirozeně a nevyhýbal se mu. Návnada se umísťuje uprostřed sklopce, pro umístění návnady je možné využít bočních dvířek. Nášlapný spouštěcí mechanismus je možné využít k umístění nástrahy. Nikdy nedávejte sklopec na beton, dlažbu nebo asfalt - sklopec musí působit přirozeně. Pro umístění návnady je možné využít bočních dvířek.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Sklopec se nastraží tak, že po umístění nástrahy na nášlapnou spouštěcí plochu, která je spojena se spodním táhlem, se zvednou vstupy do pasti, které se zajistí proti zavření horním táhlem a táhla se společně zajistí. Jakmile zvěř vstoupí do sklopce, šlápne na spouštěcí mechanismus, uvolní táhla a past sklapne. Důležitá je také trpělivost, některá zvířata se vrací opakovaně.
Po výběru pasti na lišky nezapomeňte na druhou nezbytnou věc, kterou je návnada. Každá liška může mít jinak vytříbený jazýček, proto jako návnada může posloužit syrové maso, ryby nebo také sušené ovoce. Doporučit Vám můžeme také aromatickou návnadu s chutí a vůní ryb. Ovšem při snaze o odchycení kuny doma u stavení se veškerému masu a zvlášť rybám vyhněte, neboť neustálé vypouštění Vaší či sousedovy kočky ze sklopce Vás hodně brzy přestane bavit. Jinak to bude liška i kuna vnímat někde venku v honitbě, jinak u sklopce nalíčeného doma vedle kurníku, tam si se svým pachem rozhodně nedělám žádné starosti.
Odchyt kun do budek
V případě kun je možno doporučit poměrně málo známý, ale účinný odchyt do budek. Jedná se o stromovou odchytovou budku. Po provedení "nácviku" používání nenastražených, otevřených budek s návnadou jsou tato zařízení kunami často kontrolována a lov do nich je velmi účinný. Dno by mohlo být plné, tedy ze dřeva, strop třeba také, otevírací a pod otevíracím stropem svařované pletivo. Místo želez lze udělat padací dvířka, spojené s nastraženým vajíčkem, které drží na dvou hřebíčcích bez hlavy. Jakmile kuna vezme vajíčko, vytáhne ho z držáku a tím spadnou dvířka. Pro mě je skalačka "přerostlý potkan" a věnovat jí větší pozornost patří nejen na lokalitách s tetřevovitými, ale také i na lokalitách s netopýry. Jsou známy případy, kdy kuny zcela zlikvidovaly letní i zimní kolonie netopýrů ve sklepích či jeskyních.
Umělé nory s uzavíracím systémem
Velmi účinným hybridním zařízením mezi sklopcem a umělou norou jsou systémy prefabrikovaných dílů umělých nor s uzavíracím zařízením. V České republice existuje výrobce železobetonových umělých nor s uzavíracím zařízením. Zmiňovaná nora-sklopec české provenience je vyrobena z betonu, skládá se z hlavní sklapovací části a dvou nástavců dvakrát zalomených. Uzavírací betonová klapka a nášlapka jsou vsazeny do vrchní a spodní části nory tak, aby nezrazovaly lišky. Kontrolní uzavírací otvor v obou nástavcích poslouží případnému prohlédnutí nory nebo vypuzení lišky (lapená zvěř většinou po chvíli sama vybíhá). Celá sestava je uzavřena betonovou deskou. Železobeton a sklapovací systém z oceli dávají celému zařízení maximální životnost. Kompletní betonová nora váží 250 kg a měří 2,5 m, světlost je 0,2 x 0,25 m.
Instalace a umístění umělých nor
Instalace více než 1 ks zařízení tohoto typu na 100 ha již snižuje jejich účinnost. Protože nory začínají být plně funkční až po několika měsících expozice v terénu, lze odpachování nové nory urychlit ponořením nory na dva až tři týdny do potoka nebo rybníka. Výběr místa pro instalaci nory je nejdůležitějším úkonem celé akce. Je účelné v předcházejícím zimním období zmapovat spády lišek a kun na sněhu a v jejich blízkosti pak instalovat noru tak, aby vsuk byl dobře viditelný a lákal lišky a kuny k prozkoumání. Vhodné jsou rákosové porosty, plochy křovin, zarostlé hráze rybníků, okolí potoků, úvozy a úžlabiny, stohy slámy, blízkost zemědělských areálů - pozor riziko odchytu domácích koček. Pokud do nory během 1-2 let nic neulovíme, je nutno ji přemístit.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Je vhodné ji zakopat tak, aby vrchní část byla v úrovni terénu (někdy není zakopávána vůbec, pouze zakryta terénní vlnou a přírodním materiálem - v tomto případě vzrůstá počet ulovených zajíců). Hlubší zakopání a případná vrstva zeminy na noře rychle promrzá a komplikuje otevírání nory a eventuální vyhánění lišky. Všechny spoje zařízení je třeba zakrýt PVC nebo podobným materiálem tak, aby do zařízení nepropadávala zemina a nezhoršovala funkci nášlapného zařízení. Obložením přírodním materiálem dáváme vsuku nory přirozený vzhled. K tomuto účelu používáme kmeny, kořeny, kameny, balíky slámy. Kontrolní otvory je třeba zakrýt většími kameny tak, aby při sněhu a mrazu byla nora dobře kontrolovatelná. Povrch nory pak lehce zakryjeme vrstvou okolního materiálu (jehličí, drny, suchá travina, atd.).
Kontrola a efektivita nor
Důležitá je pravidelná, nejlépe denní kontrola nory v době jejího nastražení, aby nedocházelo k trýznění lapených zvířat (neměla by být aktivována v období reprodukce - v této době a přes léto je účinnost snížená). Je třeba si uvědomit, že do zařízení je lapána široká škála druhů zvěře od lišky přes jezevce až po zajíce (velmi často). Noru nekontrolujeme z bezprostřední blízkosti, abychom nezavětřili její okolí, je třeba, aby spuštění záklopky bylo vidět na větší vzdálenost. Někdy je účelné prodloužit a označit horní konec pojistné tyčky, která pak na dálku signalizuje stav zařízení. Nejefektivnější období lovu je září a říjen, kdy z polí mizí kukuřice a lišky intenzívně migrují. Také v období prvního sněhu a po celé zimní období je účelné využívat nory pro odchyt. Návnady a lákadla vložená do nor jsou účinná, avšak nelze jejich význam přeceňovat.
Poznatky z praxe ukázaly, že na jednu noru bylo v modelové oblasti Nymburska v průměru uloveno za rok 0,59 lišky, 0,43 kuny, 0,05 tchoře, 0,21 jezevce, 0,59 kočky, 0,12 ondatry, 0,16 nutrie a 1,66 zajíce. Uvedené výsledky vycházejí z hodnocení 44 nor, z nichž ovšem 10 bylo evidentně špatně situováno, což výrazně snížilo průměrnou úspěšnost. Například Spitler (2001) uvádí, že do obdobných pastí ulovil v prvním roce po instalaci v průměru na jednu noru 1,6 lišky.
Umělé nory bez sklapovacího zařízení
Pokud nemáme čas na to, abychom nastražené pasti denně kontrolovali, neměli bychom je používat a orientovat se na zřizování umělých nor bez sklapovacího zařízení. Ve vhodně zvoleném terénu, přehledném pro střelbu, se instaluje umělá nora tak, aby měla dva vsuky, na které navazují nory ve tvaru písmene U. Mohou být z kamene, ze dřeva, z cihel, ale i třeba z kameninových rour. Z vrcholu obou rour se vede krátká kolmá chodba do kotle, v němž potom není průvan. Kotel se obezdí nejlépe cihlami. Jeho strop vytvoříme z plátu plechu, nad nímž obezdíme další vrstvu, a teprve potom zhotovíme vlastní strop držící nad ním navršenou vrstvu zeminy. Tento strop je s otvorem pro komínek sahající od plechového stropu až na povrch země. Přesvědčíme-li se (např. podle stop), že je nora obsazena, stoupneme si nad kotel a přichystáme se k výstřelu. Komínkem prostrčíme tyč, s níž zabubnujeme na plech nad kotlem. Tím lišku spolehlivě vyženeme z nory, proto musí být oba vsuky na dohled a na dostřel. Tento způsob lovu ovšem nelze praktikovat příliš často. Místo výše popsaného vyplašení lišky bubnováním na plechový falešný strop lze do kotle zavést hadici nebo lépe tak zvaný stavební husí krk, do kterého pro vypuzení lišky vykřikneme.
Další typ umělé betonové nory je na našem trhu nabízen firmou FORENA. Podle inzerce v kotli umělé betonové nory neprobíhá cirkulace vzduchu. Slepé rameno ke kotli pozvolna stoupá, což je důležité pro udržení sucha. Celkový labyrint nory má délku asi 5 m. Kotel je možno svrchu otevřít a lapenou zvěř vyjmout. Zřízení umělé nory umožňuje často rychlé a pohodlné ulovení lišky i v místech, kde se běžně nevyskytuje. Rovněž v honitbách, kde jsou nepřístupné skalní nory, je možné tyto nory zlikvidovat a náhradou vybudovat nory umělé, bez většího rizika při práci norníků.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Místo pro vybudování nory se musí pečlivě zvolit tak, aby vyhovovalo co nejlépe nárokům lišek. Má být v klidné části honitby, vzdálené od používaných cest s jižní expozicí, ve svažitém, propustném terénu níže pod vrcholem, pokud možno v částečném krytu. Není nutné budovat náročné stavby o značné délce chodeb. Stačí jednoduchá nora ve tvaru písmene U, v délce okolo 5 m. Po vyznačení průběhu nory lze provést výkop do hloubky 50 - 70 cm, v šířce asi 40 cm. Vyzdění nory se provádí plochými kameny, cihlami nebo prkny. Podlaha chodby může zůstat nevyzděná. Průběh nory od vsuku klesá, potom opět ke kotli pozvolna stoupá. Průměr nory je asi 20 cm šířky a 25 cm výšky u vsuků mírně rozšířený. Průměr okrouhlého kotle je přibližně 50 cm, o výšce 30 cm. Kotel je s hlavní norou spojen krátkou odbočkou a je uzpůsoben k rychlému otevření. Před zaházením nory se doporučuje její zakrytí smrkovou kůrou, která brání propadávání zeminy a současně nasává vodu. Nad kotel se doporučuje pevně sešlapat a zatížit větším kamenem vrstvu lesní hrabanky, která udržuje teplo, nepropouští vodu a při norování je rychle odstranitelná. Rozložení nory pod povrchem půdy je vhodné označit kolíky nebo kameny pro rychlou orientaci při otevírání.
tags: #betonove #sklopec #na #lisky #informace