Stropní desky a panely představují řešení pro vytváření stropních a střešních konstrukcí v pozemních stavbách s maximální světlostí do 3 metrů. Dutinové panely jsou ideální pro nosné konstrukce stropů a naleznete je v bytové výstavbě, průmyslových objektech a stavbách občanské vybavenosti.
Materiál a únosnost stropních desek a panelů
Stropní desky a panely jsou vyrobeny z vyztuženého betonu pevnostní třídy C30/37 (popř. C35/45). Únosnost desek je dimenzována na užitné zatížení 3 nebo 5 kN/m2, zatímco panely jsou dimenzovány na užitné zatížení 1,5; 3,0 nebo 5,0 kN/m2.
Desky nejsou vhodné pro vytváření prostupů a konzol, zatímco u panelů je možné vytvářet prostupy v omezené míře po posouzení statikem.
Podhled desky nebo panelu vyhovuje pro aplikaci omítky, a v esteticky méně náročných prostorách se doporučuje pouze nátěr. Všechny výrobky jsou certifikovány autorizovanou osobou TZÚS Praha a splňují přísné normy pro betonové konstrukce.
Filigránové stropní desky
Nároky na stropní konstrukce nezahrnují pouze požadavky na nosnost a potřebné rozpětí k zastropení. Důležitým parametrem se stává také volba typu konstrukce, pracnost této konstrukce a její vzhledové vlastnosti. Jednoduchým a přitom efektivním řešením jsou filigránové stropní desky, které představují výhodnou variantou pro všechny druhy bytových, komerčních i průmyslových staveb.
Čtěte také: Typy betonových překladů
Před pokládkou desek se musí zbudovat montážní podepření se zaručenou rovinatostí. Rozpětí podpor záleží na konkrétním projektu. Tyto podpory se obvykle nadvyšují o hodnotu do 1/250 rozpětí. Jak dlouho bude toto podepření třeba, závisí na klimatických podmínkách po dobu realizace i na způsobu realizace stavebního objektu. Na položené desky se po celém povrchu klade spárová výztuž a horní výztuž při horním povrchu. Před zalitím betonem lze uložit různé instalace. Následuje zalití celé konstrukce včetně věnců betonem. Minimální pevnost betonu je C20/25 X0.
Rozměry filigránových desek jsou dány dle konkrétní dispozice objektu. Velkou výhodu představuje široká nabídka rozměrů desek a tříd betonu. Který typ desky bude použit přesně, určuje projektová dokumentace. Šířka desek je vždy 290 mm, nabízená výška zahrnuje varianty 65, 70 a 100 mm. Rozmanité jsou délky desek, které se pohybují od 580 mm až do 3.280 mm.
Betonové překlady
Dalším prvkem s bohatým využitím pro širokou škálu zděných konstrukcí jsou překlady. Vybírat můžeme z ucelené řady prefabrikátů s třídou betonu C25/30-XC2, o délce od 1.200 do 3.000 mm, šířce 115, 140 a 240 mm a výšce 140, 190 a 215 mm. Překlady jsou opatřeny několika závěsnými oky, která musí být při manipulaci i v konstrukci orientována vždy směrem vzhůru. Překlady nelze použít v opačné poloze.
Příklad výpočtu nosnosti překladu
Pro představu o potřebném profilu překladu je zde dotaz stavitele garážového stání:
"Dobrý den, buduji zastřešení - garážové stání přímo naproti vjezdu (pojezdové bráně) a potřeboval bych překlenout vzdálenost cca 6,1m. Výše uvedená vzdálenost se rozumí na osy podpěrných betonových sloupů, na kterých bude ležet budoucí překlad, který bude zároveň tvořit "pozednici " pro sedlovou střechu (sklon cca 30° z betonové krytiny), na které budou upevněny krokve v rozstupu cca 85cm. Překlad (pozednici) jsem zvažoval udělat z profilu IPN 200, případně IPE220. Uvažované zatížení překladu - profilu je cca 600kg/m délky. Chtěl bych Vás požádat o radu (propočet), zda je tento profil dostačující, či zvolit raději větší. Předem děkuji za rady a informace. Miroslav J"
Čtěte také: Použití betonových překladů RZP ve stavebnictví
Zajištění prostorové tuhosti konstrukcí
Pro zajištění prostorové tuhosti objektu musí být, za předpokladu tuhých stropů či střešní roviny, konstrukce ztužena alespoň ve třech svislých rovinách, které se neprotínají ve společné přímce (průsečnici). Prostorovou tuhostí nazýváme schopnost stavební konstrukce odolávat zatížení, které působí obecným směrem.
Možnosti ztužení konstrukce:
- Vetknuté sloupy: především u halových jednopodlažních popř. dvoupodlažních staveb musí být dostatečně zakotvené do základů.
- Příhradová zavětrování: jsou typická pro dřevěné a ocelové skelety a halové stavby. Zajišťují tuhost konstrukce pouze ve své rovině, kolmo ke své rovině jsou měkké.
- Rámy: jsou možné u všech typů staveb a jsou architektonicky a provozně velmi výhodné. Typickým materiálem pro rámy je železobeton.
- Stěny: jsou možné u všech druhů staveb; u obytných a provozních budov mohou tvořit výztužné stěny štíty, dělicí příčky, schodišťové stěny a stěny u výtahů probíhající po celé výšce objektu.
- Monolitická jádra: vznikají propojením stěn ohraničujících komunikační prostory.
Dilatace konstrukcí
Podle příčiny se dilatace navrhuje pro předpokládaný vzájemný posun ve svislém směru, například pro různé sedání, nebo ve vodorovném směru z důvodů objemových změn materiálu konstrukce, způsobených například smršťováním betonu, tepelnou roztažností apod. Při kombinaci různých materiálů je nutné vzít v úvahu nejnepříznivější z hodnot.
Podle ČSN EN 1992-1-1 lze u železobetonových konstrukcí zanedbat účinky teploty a smršťování, pokud je dodržena maximální vzdálenost dilatačních spár djoint = 30 m. Pro prefabrikované konstrukce mohou být vzdálenosti spár větší, protože část smršťování a dotvarování proběhla před montáží.
Zatížení střech
Nosná konstrukce střech závisí především na tvaru zastřešení, zatížení vlastní tíhou střešního pláště, nahodilým zatížením sněhem a větrem. U střech s větším sklonem se zpravidla navrhují krovy, nejčastěji dřevěné. Při větších rozponech nebo neobvyklých tvarech může být krov podepřen ocelovými prvky.
Čtěte také: Jak vybrat správné rozměry a nosnost betonových překladů?
Způsob stanovení zatížení sněhem je dán normou ČSN EN 1991-1-3. Postup je takový, že se podle zeměpisné polohy určí sněhová oblast a každé sněhové oblasti přináleží charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi. Tato hodnota se dále upraví pomocí součinitelů, které zohledňují tvar střechy, sklon, drsnost, tepelné vlastnosti, možnost tvoření návějí, vliv okolního terénu a vzdálenost sousedních staveb na charakteristickou hodnotu zatížení sněhem na střeše.
Stanovení účinku větru na stavební konstrukce podle normy ČSN EN 1991-1-4 je poměrně složité a vyžaduje stanovení řady dílčích parametrů. Základním údajem pro stanovení účinku větru je jeho základní výchozí rychlost. Ta je stanovena pro určitou geografickou polohu v České republice pro jednotlivé větrné oblasti.
tags: #betonove #preklady #pzd #rozmery #nosnost