Vyberte stránku

Pokud čtete tento další díl seriálu, jak vybudovat terasu, zřejmě už máte vyřešené její odvodnění a podklad dobře zhutněný.

Máte už hotové odvodnění a pevný podklad terasy? Dnes se podíváme, jak pokládat podlahová prkna, ať už jsou dřevěná nebo z dřevoplastu. Na co je pokládat a jak postupovat.

Podkladem může být podlahový beton nebo klidně i kameny. Vždy by však měl být zajištěný spád, aby voda odtékala od domu pryč. Jestliže bude nová terasa umístěná na betonu, tuto část můžete přeskočit.

Vzdálenost mezi betonovými patkami závisí na tloušťce a typu dřevěných trámků, jež následně použijete. Obvykle by měly být umístěné v rozestupech 40-60 cm.

Je dobré, aby dřevěné trámky byly minimálně 15-30 cm nad zemí. Výška dřevěných trámků nad zemí, na kterých jsou pak položená podlahová prkna, závisí na několika faktorech, například zajištění odtoku vody, s ohledem na klimatické podmínky i vaše estetické preference.

Čtěte také: Vše o betonových patkách pro sloupky

Je důležité, aby pod terasou byl dostatečný prostor pro odtok vody. Pokud je terasa příliš nízko nad zemí, může se voda hromadit pod trámy, což může vést k brzkým problémům s vlhkostí a hnilobou konstrukce.

Prostor pod terasou by měl být dostatečně větraný, aby se zabránilo hromadění vlhkosti a vzniku plísní. Výška terasy by měla být taková, aby se vám líbila a byla funkční pro vaše potřeby. Pokud plánujete pod terasou skladovat nějaké věci, použijte vyšší podkladové patky.

Bydlíte-li někde na samotě, asi nebude problém si terasu vybudovat prakticky podle svého uvážení. Ale jiné už to může být ve městech a chráněných oblastech. Možná u vás existují nějaká omezení či doporučení týkající se výšky teras nad zemí.

Na mnoha zahradách někde u plotu leží staré pískovcové bloky, štuky. Dají se na terasu použít místo betonových patek? Pískovec je měkčí kámen, bývá náchylnější k erozi a opotřebení v důsledku vystavení vodě a mrazu. Pískovec může unést menší zatížení než beton. Volba je na vás.

Velké, ploché kameny mohou být také použité jako nosné patky. Stejně tak kusy čediče. Bude však asi problém najít dostatečně rovné kameny.

Čtěte také: Krok za krokem: betonové patky

I když je spád důležitý pro správné odvodnění terasy, neměl by být příliš strmý, ať se vám pak ze stolu neodkutálejí položené předměty. K měření a nastavení správného spádu použijte dlouhou vodováhu. Položte vodováhu na patky a zkontrolujte, zda je voda ve vodováze v mezních čarách.

Když potřebujete zvednout jednu stranu patky, můžete pod ni vložit dřevěné klíny nebo plastové podložky. Máte-li k dispozici laserovou úroveň, může to být ještě přesnější způsob, jak zkontrolovat a nastavit spád. Po instalaci trámů a prken zkontrolujte spád znovu.

Nosné trámky

Patky máte hotové, připravené. Nyní jsou na řadě nosné trámky, nosníky. Ty mohou být dřevěné, hliníkové, v případě ocelové konstrukce ocelové, anebo podobně jako dřevoplastová prkna mohou být i z dřevoplastu. Nejčastěji se používá tlakově impregnované dřevo, které je odolnější vůči hnilobě a škůdcům.

Další možností je exotické dřevo, jako je bangkirai nebo teak, které je přirozeně odolné vůči vnějším vlivům. Ale v takovém případě si budete muset dost připlatit. Běžné rozměry pro nosné dřevěné trámy jsou 4 × 6 cm nebo 6 × 8 cm, záleží na konkrétní konstrukci a předpokládaném zatížení terasy. K dispozici bývají také trámky o rozměrech 5 × 10 cm, 5 × 15 cm nebo 5 × 20 cm.

Rozestupy trámků

Samozřejmě platí, že čím těsnější rozestupy, tím pevnější a stabilnější bude podlaha. Pro dřevoplastová prkna (WPC) může být doporučený rozestup menší, kolem 30-40 cm. Trámky by měly být orientované tak, aby byly kolmé ke směru pokládky prken, zároveň tedy kolmo k předpokládanému odtoku vody z terasy.

Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky

Při umístění trámků na betonové patky nebo jiné nosné prvky se ujistěte, že jsou vodorovně a ve stejné výšce. Použijte vodováhu a kladivo či palici k nastavení trámků na správnou výšku a vodorovnou polohu.

Pod trámky se pokládají podložky, které poskytnou bariéru mezi trámkem a patkou, což zabraňuje přímému kontaktu dřeva s vlhkým betonem nebo jiným materiálem. Podložky mohou pomoci rovnoměrně rozložit zátěž na betonové patky. Snížíte tím riziko deformace nebo poškození trámků. Pokud nejsou patky nejsou dokonale rovné, pomohou podložky vyrovnat drobné nerovnosti.

Trámky by měly být na patky pevně připevněné, aby byla zajištěná stabilita a bezpečnost terasy. Kotevní prvky a ocelové profily zajišťují, že trámky zůstanou na místě a nebudou se posouvat. Úchyty k betonovým patkám připevněte pomocí šroubů nebo hřebíků a poté trámky k úchytům. Zajistěte, aby byly trámky byly na patkách rovně a vodorovně.

Také pod finální podlahová prkna terasy můžete použít podložky, které položíte na připravené nosné trámy. Běžně používanými jsou pryžové nebo plastové podložky. Jsou odolné vůči vlhkosti a hnilobě, snižují hluk a vibrace.

Montáž podlahových prken

Položení podlahových prken na terasu vyžaduje pečlivou přípravu a postup.

  1. Ujistěte se, že máte kvalitní prkna, vhodná pro venkovní použití.
  2. Před pokládkou nechte prkna několik dní aklimatizovat na místě pokládky.
  3. Prkna by měla být položená ve směru odtoku vody, čímž zabráníte stání vody na terase.
  4. Začněte pokládku prken od jednoho konce terasy a postupujte směrem k opačnému konci.
  5. Mezi jednotlivými prkny by měla být mezera, dilatační spára, aby mohla voda volně odtékat a dřevo „pracovat“. Rovnoměrnou mezeru mezi prkny zajistíte pomocí distančních klínků nebo speciálních distančních kroužků.
  6. Prkna k trámkům připevněte pomocí vhodných šroubů nebo speciálních klipů. Použijte nerezové šrouby, vhodné pro venkovní použití. Když máte na terase standardní dřevoplastová prkna WPC, mívají tloušťku v rozmezí 20-25 mm. Před šroubováním je dobré prkna předvrtat, čímž zabráníte praskání prken. Předvrtané otvory by měly být o něco menší než průměr šroubů.
  7. U stěn a překážek, jako jsou sloupy, bude potřeba prkna přizpůsobit.
  8. Pravidelně terasu kontrolujte a podle potřeby provádějte údržbu.

Při pokládce podlahových prken je třeba postupovat pečlivě a trpělivě.

Betonové patky pro plotové sloupky

Se stavbou plotu je nutné začít poctivě od základu. A to doslova. Tedy správným rozvržením pozemku, vyhloubením děr a zabetonováním sloupků.

Plánování a příprava

Než se pustíte do práce, promyslete si materiál, pletivo, obvod plotu, postup práce i to, že betonem zalité sloupkové díry musí minimálně tři až pět dní schnout a v těchto dnech by nemělo mrznout, protože zmrzlá voda by beton roztrhala.Plánovaný obvod plotu vytyčte kolíky a napnutým provázkem. Nejen, že později při hloubení děr neuhnete z přímky, budete moci „nanečisto“ zhlédnout, kudy plot povede, ale hlavně zjistíte, jestli se nechystáte pletivo mezi sloupky instalovat na nerovném terénu. Pokud by tomu tak bylo, je potřeba část zeminy ukopnout nebo navézt hlínu do ďolíku.

Chystáte-li se udělat plot z klasického drátěného pletiva v rolích, doporučujeme sloupky zabetonovat ve vzdálenosti cca 2,5 m, maximálně 3 m od sebe. Pokud bude oplocení panelové, nebo plánujete pod čtyřhranné drátěné pletivo pokládat podhrabové desky, musí být sloupky v přesné vzdálenosti podle šířky panelu či betonové desky. Místa sloupků při vyměřování provázkem vyznačte značkovacím sprejem, nebo vytyčte kolíkem. Při kopání děr pak nebudete muset vše několikrát přeměřovat.

Hloubení děr pro sloupky

Máte vyměřeno? Vychází všechny rozestupy mezi sloupky, na branku či bránu správně a zapravili jste všechny nerovnosti terénu? Pak se můžete vrhnout na tu část práce, u které se během instalace plotu nejvíc zapotíte - hloubení děr. V ideálním případě byste se měli prokopat do nezámrzné hloubky, tedy kolem 70 až 80 cm. Pokud by totiž v betonu zamrzla voda, mohla by tato pevná hmota popraskat. Z délky sloupku se do betonu zapouští asi 50 cm. Průměr otvoru pro sloupek by měl být 20-30 cm podle toho, jak je sloupek široký nebo silný.

Na vyhloubení děr v nekamenitém terénu můžeme použít zemní vrták. Pokud narazíme na kamenitý terén, tak je potřeba použít krumpáče, lopaty a rýče. Díry budeme hloubit s průměrem minimálně 25 cm do hloubky 80 cm (nebo do hloubky, která je stejná jako délka patky sloupku + 30 cm).

Hloubení menšího počtu děr nebo kopání v tvrdé kamenité půdě se dá zvládnout s rýčem a lopatou, pro větší plochu oplocení se vyplatí motorový nebo ruční vrták.

Betonování sloupků

Při míchání betonu se držte pokynů, které uvádí na obalu výrobce, nebo použijte pytlový beton. Doporučujeme používat spíš sušší beton s drobnými kamínky. Než do vyhloubené díry vsypete první lopatu, dejte na spodek trošku štěrku a polijte ho vodou. Podle výšky díry pak buď vhazujte jednotlivé vrstvy a udusávejte betonový základ, nebo do něj rovnou vložte sloupek a obhazujte ho betonem. I v tomto případě platí, že je dobré tvrdou kulatinou, například násadou od pracovního náčiní, beton postupně udusávat.Sloupky fixujte do plánované výšky plotu. Nezapomínejte na kontrolu usazení sloupku vodováhou, ve ztuhlé hmotě už byste křivý sloupek nenarovnali. Pozor dejte také na to, aby byly sloupky zabetonované do stejné výšky nad zemí. Poslední vrstvu uhlaďte zednickou lžící.

Betonové patky pro pergolu

V tomto článku se budeme zabývat stavbou betonové základové patky, v navazujících článcích si rozebereme založení pergoly na zemních vrutech a zatloukacích patkách. Betonová základová patka je standardní způsob založení zahradní pergoly. Zhotovení betonové základové patky je pracnější a zdlouhavější, nicméně jedná se o pevný a únosný základ pro masivní konstrukce z větších dřevěných profilů.

Při stavbě betonové patky je potřeba vyhloubit základovou rýhu, do které se bude betonová patka odlévat. Vzhledem k tomu, že v mnoha případech základová patka ční nad úroveň přilehlého terénu, je třeba zhotovit bednění. Pokud potřebujete udělat bednění základové patky, nabízí se několik možností, jak bednění provést.

Nejpracnějším bedněním je bednění z dřevěných desek. Desky z jehličnatého dřeva tl. 24 mm sbijete pomocí hřebíků, nebo sešroubujete pomocí vrutů do požadovaného tvaru a takto zhotovené bednění umístíte do vyhloubené díry. Bednění je třeba správně výškově osadit a srovnat do roviny ve všech směrech.

Standardní velikost betonové patky je 30 x 30, příp. 40 x 40 cm. Bednění betonové patky lze však zhotovit i jednodušeji. Pro rychlé zhotovení bednění se může použít například betonové ztracené bednění, ze kterého se v rýze vyskládá sloupek, který se následně vybetonuje betonem. Ještě jednodušším řešením vytvoření bednění je použití plastového kanalizačního potrubí KG. Tato potrubí jsou vyráběna v dimenzích 100 - 500 mm, tudíž je lze využít jak pro stavbu menších subtilních pergol, tak pro stavbu velkých masivních dřevěných konstrukcí s větším zatížením.

Před samotnou betonáží základové patky je třeba bednění srovnat, aby hrany základu byly v jedné rovině a kotevní patka stojiny byla v těžišti základu. Především je také nutné, aby základ byl správně výškově osazen, tedy aby všechny základové patky byly ve stejné výškové úrovni. Vzhledem k velikosti a předpokládanému zatížení zahradní pergoly lze pro betonování betonové patky použít beton třídy C12/15, příp. C8/10. Pro stavbu základové patky pro pergolu o nízké hmotnosti lze použít suchý beton.

Po odlití betonu je vhodné beton kropit vodou, aby mohl beton řádně hydratovat a nedocházelo k tvorbě trhlin v betonu. Do takto vytvořené základové konstrukce se následně upevní kotevní ocelový profil - kotevní patka. Při osazování kotevních patek je třeba kontrolovat jejich svislost ve všech směrech a také jejich souběžnost, pravoúhlost a správné výškové osazení vzhledem k ostatním patkám.

Vytyčení pergoly

Před samotnou stavbou pergolu, hloubením základů či zatloukání základových patek je třeba pergolu vytyčit. Jako podklad pro zaměření použijeme výkresovou dokumentaci a určíme jednotlivé rohové body, ve kterých se nachází nosné stojiny pergoly. V těchto místech se do země zatlučou dřevěné kolíky či ocelové tyče. Na tyto značky se následně ve všech rozích upevní a napne šňůra tak, aby v žádném místě nebyla prověšena. Dle projektu pak vytyčíme zbytek mezilehlých stojin, které mají osu v místě, které protíná napnutá šňůra.

Montáž plotových patek do betonu

Zde platí pravidlo „Dvakrát měř, jednou řež“ více než jinde. Podle připravených děr v patce si označte, kde budete vrtat. Díry vyvrtejte podle velikosti závitových tyčí (pokud má tyč průměr 12 mm, vyvrtejte díru 12-13 mm). Díry vyplňte chemickou kotvou a zašroubujte závitové tyče. Pomocí vodováhy zkontrolujte, zde je patka umístěna rovně. Na závitové tyče našroubujte matky.

Kotevní patky

Uvažujete-li o stavbě nové terasy, pergoly, zahradního domku nebo dětského hřiště je kromě použití zemních vrutů možné založit stavbu na základové betonové pilíře. Kotevní patky jsou ocelové prvky navržené tak, aby přenášely zatížení z nadzemních konstrukcí do betonového základu.

U první varianty, kdy základ není hotový a budeme jej teprve betonovat, můžeme využít kotevních patek s trnem, kdy trn kotevní patky přímo zabetonujeme do základového pilíře, beton v okolí kotevního trnu by měl být zhutněn na min. C16/20. Tato varianta je nejrychlejší, bez potřeby dalších nástrojů, nářadí a kotevních prvků.

Je však potřeba vyšší zručnosti a pečlivosti při betonování patek, aby všechny patky byly přesně zabetonované kolmo k základu, ve správné výšce a ve správné poloze.

Druhy kotevních patek

  • Kotevní patka tvaru U - nejpoužívanější typ kotevní patky, dostupná pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120,140, 160 mm.
  • Kotevní patky tvaru U s prolisem - patka s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech a je lépe chráněn proti vlhkosti.
  • Kotevní patky tvaru L - tento tvar patky se využívá pro podepření rohových spojů trámků, nebo v případech, kdy nechceme, aby patka byla viditelná z pohledové strany konstrukce.
  • Kotevní patky tvaru T - patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku. Výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany.

U druhé varianty, kdy již máme hotový betonový podklad, lze také použít výše uvedené kotevní patky s trnem, ale musíme nejdříve do betonu vyvrtat kotevní otvor pomocí stavebního vrtáku SDS. Do vyvrtaného otvoru potom trn kotevní patky upevníme ve správné poloze pomocí chemické malty.

  • Kotevní patka U s deskou pevná - tato kotevní patka tvaru U je pevná, bez možnosti výškového nastavení. Spodní obdélníková patka pro uchycení do betonu má dva montážní otvory. Tyto pevné patky nabízíme pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120 a 140 mm.
  • Kotevní patka U s prolisem šroubovací - výškově nastavitelná patka tvaru U s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech, což ho lépe chrání proti vlhkosti. Spodní čtvercová deska má čtyři montážní otvory pro uchycení do betonu a horní patka U je výškově stavitelná pomocí šestihranných matic.
  • Kotevní patka U stavitelná - patka tvaru U s možností šířkového nastavení pro různé průřezy trámků v rozsahu 80-160 mm. Tato stavitelná patka se často používá pro výstavbu ze starých použitých trámů, kdy trámky nemají v celé své délce stejný průřez. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
  • Kotevní patka T šroubová - patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku, výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany. Nejčastěji se používá pro svislé trámky. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
  • Patka pilíře s pevnou deskou - patka pilíře s pevnou horní deskou s přivařenou šestihrannou maticí s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.
  • Patka pilíře s volnou deskou - patka pilíře s volnou horní deskou s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.

Možnosti kotvení patek

Nejčastěji doporučovaná varianta kotvení je pomocí ocelových průvlakových kotev. Do betonu vyvrtáme otvory pomocí stavebního vrtáku SDS dle roztečí v ocelové základně patky. Hloubka a průměr otvorů závisí na zvoleném rozměru ocelové kotvy.

Z vyvrtaného otvoru je nutné odstranit prach, aby byl otvor čistý, ideální je vyfoukat vzduchem pumpičkou nebo použít kompresor.

Další používanou variantou je přímé přišroubování patky pomocí šroubů do betonu se šestihrannou hlavou. Tuto variantu volíme především v případech, kdy patku kotvíme blízko k okraji betonového základu, protože při kotvení nevzniká v otvoru napětí jako u průvlakových kotev a sníží se tak riziko prasknutí betonu. Pro kotvení patek doporučujeme šrouby o průměru 8 pro otvory 10,5 mm a průměr 10 mm pro otvory 12,5 mm.

Patku můžeme také do betonu upevnit pomocí nylonových hmoždinek a vrutů se šestihrannou hlavou. Pro tuto možnost kotvení doporučujeme hmoždinky Mungo Quattro, které mají vysokou možnost zatížení.

Posledním již zmiňovaným způsobem ukotvení je pomocí chemické malty. Toto kotvení je nejvhodnější pro pevné patky s trnem pro zabetonování. Můžeme jej ale použít i pro kotvení patek s kotvící deskou. K tomuto způsobu kotvení se používají závitové svorníky (nařezané závitové tyče na požadovanou délku), které se pomocí chemické malty upevní do vyvrtaných otvorů.

Spojovací materiál

Variantou číslo jedna, kterou my doporučujeme, je použití vrutů RAPI-TEC, určených přímo do tesařského kování, patek a zemních vrutů. Jedná se o vruty vyrobené z jakostní oceli s vysokou pevností, které mají válcové osazení pod hlavou a zapadnou přesně do otvorů v kotevní patce.

Druhou nejčastější variantou je použití standardních konstrukčních vrutů s talířovou hlavou nebo stavebních vrutů RAPITEC SK-PLUS. Oba výše uvedené typy vrutů mají kvalitní povrchovou úpravu s kluzným povlakem na závitu a šroubují se také přímo bez předvrtání do plného materiálu.

U patek tvaru T, které se zasouvají do vyříznuté drážky v trámku je pro montáž nutné použít závitové svorníky, šestihranné nebo vratové šrouby v průměru závitu M10 a délce podle průřezu trámku. V tomto případě se musí v trámku vyvrtat otvory o průměru 10,5 -11 mm v přesné pozici jako jsou otvory v patce. Pod hlavy šroubů a pod matice doporučujeme použít velkoplošné podložky.

Závěr

Kotevní patky umožňují velmi rychle a zároveň pevně a dlouhodobě spojit váš projekt se zemí. Pomocí kotevních patek také docílíte odsazení dřevěných prvků od podkladu a zamezíte tak vlhnutí konstrukce odspodu. Při stavbě pergoly, garážového stání, altánu či terasy se bez nich neobejdete a při dodržení základních pravidel Vám budou sloužit dlouhé roky.

Materiál a povrchová úprava kotevních patek

Při volbě kotevní patky musíme zvážit i její materiál nebo povrchovou úpravu. Volba záleží na zamýšleném využití. Ve většině případů bude stačit pozinkovaná patka, ale v náročnějším prostředí je lepší použít patku z nerezu.

Pozinkované patky dělíme ještě na galvanicky a žárově pozinkované. Galvanicky pozinkované patky vypadají sice moc pěkně a "září", ale z dlouhodobého hlediska oceníte žárově zinkované patky. Nejsou sice tak pěkné, ale vydrží Vám mnohem déle! Žárové zinkování je jedním z nejlepších způsobů, jak ochránit ocelové prvky před korozí. Má velmi dlouhou životnost a vyznačuje se stejnoměrnou ochranou v ohybech i na hranách. Galvanické zinkování probíhá jinou technologií než žárové. Povrch upravený galvanickým pozinkováním má menší odolnost vůči povětrnostním vlivům než po žárovém zinkování.

tags: #betonové #patky #na #sloupky #rozměry #a

Oblíbené příspěvky: