Péče o odkaz bojových tradic a hrdinné minulosti armády demokratického Československa patří ke stálým prioritám. V naší novodobé historii existuje celá řada témat, kterým zůstáváme my, jako obyčejní občané, ale také státní muzea, instituce a s nimi profesionální historikové, velmi mnoho dlužni. Jeden z těchto dluhů byl v červnu 2010 částečně splacen.
První Československá republika byla státem, který se hlásil k pojmům vlast a vlastenectví a vážil si Masarykova ideálu humanity, svobody a demokracie. Když se před více než sedmdesáti lety přiblížila možnost velkého mezinárodního konfliktu, odhodlání naší veřejnosti bránit republiku bylo obrovské.
Opevnění před druhou světovou válkou
Československá opevnění byla stavěna zejména ve 30. letech 20. století. V letech 1935-1938 bylo vybudováno opevnění, které tvořily betonové bunkry různých velikostí a typů, zejména v oblasti hraničních hor. Navštivte pevnosti, pevnůstky a tvrze, ve kterých je uložena a představena minulost naší armády.
Naučná stezka Betonová hranice
„Betonová hranice“ je název naučné stezky v Orlických horách věnované problematice československého opevnění budovaného proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Trasa asi patnáctikilometrové okružní naučné stezky Betonová hranice prochází severozápadním okrajem masívu Bukovohorské hornatiny, což je nejjižněji položený geomorfologický podcelek Orlických hor. Počátečním a koncovým bodem stezky je centrum městyse Mladkov.
Většina trasy vede po úbočích a vrcholovými partiemi hor Vysoký kámen a Bouda. Na trase je dvacet tři informačních tabulí věnovaných různým tématům výstavby, účelu a osudů československého pohraničního opevnění. Jednotlivé tabule jsou tematicky vhodně umístěny u zajímavých objektů opevnění stojících u trasy. Kromě nich je trasa obohacena informačními tabulemi zřízenými dalšími subjekty informujícími např. o ochraně okolní přírody nebo součástech muzejních areálů.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Malá část stezky v údolí Tiché Orlice vede územím přírodního parku Orlice, zbylá a podstatná část trasy územím přírodního parku Suchý vrch - Buková hora. Naučná stezka není vyznačena pomocí jednotného značení, ale využívá běžně značených turistických tras.
Historie a rekonstrukce stezky
Původní asi dvanáctikilometrová trasa naučné stezky Betonová hranice vybavená třinácti tabulemi byla předána do užívání veřejnosti již v roce 1988. Byla prvním počinem v oblasti popularizace problematiky československého opevnění na Králicku. U jejího zrodu stáli Dobroslav Mareček a Miroslav Kaška. Odborné materiály pro výbavu informačních tabulí připravil Emil Trojan. Největším nedostatkem trasy byl fakt, že míjela v roce 1990 muzejně zpřístupněnou dělostřeleckou tvrz Bouda.
Navíc po čtyřiadvaceti letech existence již tabule nebyly v nejlepším stavu a díky posunu v poznání dané problematiky byly některé informace již zastaralé. Veškeré nedostatky byly odstraněny při přetrasování a rekonstrukci provedené v roce 2012 díky spolupráci dotčených obcí, muzeí, Klubu českých turistů a lesních společností. V jejím rámci došlo k prodloužení asi o tři kilomery, zvýšení počtu tabulí (včetně propagačních v turistických lokalitách mimo vlastní trasu), k navazujícím lokálním přeložkám některých běžných turistický tras a k vyznačení nové modře značené přívodné trasy z Lichkova sloužící zároveň k napojení Vojenského muzea Lichkov k celému systému.
Popis trasy
Počáteční a koncový bod okruhu se nachází v centru městyse Mladkov. V první polovině převažuje jihovýchodní směr a trasa využívána červeně značenou Jiráskovu cestu. Vede kolem mladkovské železniční zastávky ležící na železniční trati Ústí nad Orlicí - Lichkov - Štíty/Międzylesie a radioaktivního pramene knížete Rostislava. Stoupá severozápadním svahem k vrcholu Vysokého kamene a následně klesá do mělkého sedla, kde se nachází areál pevnostního Muzea Vysoký kámen.
Poté pokračuje ke vchodovému objektu dělostřelecké tvrze Bouda, která je rovněž muzejně provozovaná. Zde naučná stezka opouští Jiráskovu cestu a přechází do souběhu se zeleně značenou trasou 4298. Společně s ní vystoupá na vrchol hory Bouda a prochází celým povrchovým areálem tvrze. V tomto prostoru je informační hodnota naučné stezky obohacena četnými tabulemi zřízených vlastním muzeem. Po opuštění areálu trasa klesne do severovýchodního svahu hory a přejde do souběhu se žlutě značenou trasou 7321. Tato trasa je pozůstatkem původního jednotně značeného okruhu naučné stezky, z něhož ovšem po přeznačení v roce 2012 užívá již jen fragment. Naučná stezka zde nabírá převážně severozápadní směr a postupně se severovýchodním a posléze severozápadním úbočím Vysokého kamene vrací zpět do Mladkova.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Pražská čára
Méně známou součástí této obranné linie je tzv. Pražská čára, pás betonových pevnůstek obklopujících ze západu hlavní město. Velkým obloukem mezi Vltavou u Mělníka přes oblast Berounska až na jih ke Slapům bylo postaveno osm set pevnostních staveb. Dodnes se těchto betonových pevnůstek lehkého opevnění s vojenských označením vz. 37, běžně označovaných za „řopíky“ - podle zkratky ŘOP vojenské složky „Ředitelství opevňovacích prací“, která měla výstavbu stálého opevnění na starosti - dochovalo jen něco přes třicet. Většina bunkrů byla zlikvidována ještě během války na příkaz a pod dohledem německých okupantů. Zcela oprávněně se totiž obávali, že by mohly být používány v domácím odboji.
Svaz důstojníků a praporčíků AČR byl hlavním organizátorem dnešního slavnostního odhalení pamětní desky na jednom ze zachovalých řopíků Pražské čáry v obci Karlštejn. Jménem ministryně obrany přítomné pozdravil její poradce Viktor Meca. Kromě mobilizace se v projevu zmínil i o 17. listopadu roku 1938. „V obou případech se jednalo o vzepětí národa k záchraně demokracie a o obnovení svrchovanosti československé státnosti. Obě tato vzepětí se dočkala světového ohlasu.“ Dále pokračoval: „I když byla často zpochybňována schopnost tehdejšího Československa bránit se hitlerovské přesile, nebylo to nijak nereálné. Vždyť naše armáda tehdy patřila mezi nejmodernější na světě.“
Vybraná muzea a objekty předválečného opevnění
- Dělostřelecká tvrz Bouda: Největší muzeum čs. opevnění na území České republiky, provozované v dělostřelecké tvrzi, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935-38.
- Tvrz Hanička: Patří do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. letech především proti Německu. Skládala se ze šesti bojových objektů v podzemí propojených stovkami metrů chodeb a sálů.
- Muzeum Vysoký kámen: Prezentuje objekty československého opevnění z let 1936-1938 a následné poválečné reaktivace.
- Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" v Králíkách: Významná památka i pietní místo Pardubického kraje.
- Pěchotní srub N-S 81 Lom: Jeden z mnoha desítek srubů a pevností postavených ve 40 letech na obranu našich hranic. Nachází se přibližně 1 kilometr od známého Památníku Březinka.
- Pěchotní srub R-S 72 Nízká: Nachází se v Rokytnici v Orlických horách.
- Dělostřelecká tvrz z let 1935-1938 na Babí u Trutnova: Měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému.
- Pěchotní srub T-S 19 Turov: Nachází se v zatáčce u silnice Červený Kostelec-Stárkov.
- Vojenské muzeum a jeho historické expozice: Jsou instalovány v pěchotním srubu T-S 27 "Nad Vesnicí". Objekt T-S 28 "Nad Pramenem" je v původním stavu staveniště roku 1938.
- Pevnůstka v obci Slup typu A-160: Druhosledový objekt vzor 37, který byl s velkým citem pro detail uveden do původní podoby z roku 1938.
- Tvrz Hůrka: Nejlépe dostupná velká moderní pevnost v České republice (přístupná celoročně).
- Pěchotní srub K-S 5 "U potoka": Jeden ze zpřístupněných objektů předválečného pohraničního opevnění, nacházející se v jižní části obce Dolní Morava.
- Areál čs. opevnění na jihomoravské hranici v Šatově: Vznikal po německém záboru Rakouska v březnu 1938 těžké opevnění, ze kterého si dnes můžete prohlédnout pěchotní sruby MJ-S 3 Zahrada a MJ-S 2 Úvoz. Areál spravuje Technické muzeum v Brně.
- N-S 82 BřezinkaFortress: Bunker Běloves ev. č. 198, Náchod - Běloves, Náchod District, Hradec Králové Region.
- Pěchotní srub "Jaroš": Darkovice, Opava District, Moravian-Silesian Region.
- OP-S 25 U trigonometru casemate: Opava - Milostovice, Opava District, Moravian-Silesian Region.
- Pěchotní srub MJ-S4 Zatáčka: Chvalovice ev. č. 123, Chvalovice, Znojmo District, South Moravian Region.
- StM-S 31b Ozdravovna casemate: Staré Město, Šumperk District, Olomouc Region.
- Pěchotní srub T-S 20 Pláň: Stárkov - Chlívce, Náchod District, Hradec Králové Region.
- Muzeum Československého opevnění Kladruby (1938-39): Kladruby - Pozorka, Tachov District, Plzeň Region.
Poválečné opevnění a Utajená obrana železné opony
Poslední zbytky sněhu v horských oblastech našeho pohraničí pomalu roztávají, příroda se probouzí a společně s ní také první hledači bunkrů, kteří se zapojili do projektu Utajená obrana železné opony. Stále více milovníků historie přichází na to, že teplé jarní dny není nutné trávit bezcílným touláním krajinou, ale zcela cíleným hledáním poválečného opevnění, ať už podle našich map, či dle vlastních vzpomínek a zkušeností.
Od chvíle, kdy byl projekt Utajená obrana železné opony spuštěn, 17. listopadu 2009, nám přišla celá řada informací o nově nalezených objektech. Neúplné mapy poválečného opevnění, které mělo chránit železnou oponu v případě, kdyby se ze studené války stala válka skutečná, jsou i díky vašim nálezům podzemních pevnůstek zdárně doplňovány. Pátrání na několik měsíců pozastavila letošní tuhá zima, s počínajícím jarem však spouštíme projekt nanovo.
K úspěšným hledačům patří trojice přátel z Železné Rudy Petr Horáček, František Venclík a Patrik Soukup. Poslední jmenovaný napsal: „při brouzdání po internetu jsem narazil na vaše stránky " Utajená obrana Železné opony ". Nejvíce mne zaujala mapa rozmístění opevnění v Železné Rudě. Sám ( jelikož mne tato historie velmi zajímá ) o velké části opevnění, které jsou tam vyobrazené, vím a hledám stále nové a nové, což se s mapou snad bude dařit lépe.“ Díky našim mapám i znalosti okolí Železné Rudy se panu Soukupovi, Horáčkovi a Venclíkovi podařilo objevit už na dvě desítky objektů.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Píší nám však i lidé, pro které hledání opevnění nikdy koníčkem nebylo, jen se zajímají o pozoruhodné objekty, na které mohou narazit při procházkách krajinou. Patří mezi ně pan Jiří Manek z pražských Modřan: „Vážení přátelé, snad mohu taky přispět do pátrání po bunkrech. I když to, co popisuju, mi připadalo spíš jako nějaká zašívárna než jako bunkr, ale v té době jsem o vašem pátrání ani o prefabrikovaných bunkrech vůbec nevěděl. Koncem října 2009 jsme šli z Libínského sedla do Volar přes zříceninu Hus a bývalé Cudrovice po žluté značce. Na okraji lesa ("U Cudrovic") tato značená cesta odbočila šikmo vlevo vzhůru do lesa. Asi po 150 m je malá podlouhlá mýtina a na jejím jižním okraji napravo od cesty jsou v lese tři vyhlubeniny, do kterých by se vešel obrněný transportér a u nich (vždy v čele) byly dveře do něčeho betonového prefabrikovaného. Taky to mělo otvor nahoře, kterým bylo trochu vidět. Dovnitř jsem nelezl, jednak se mi to nezdálo bezpečné, jednak mě vojenské objekty ze své podstaty odpuzují.“
I když se soustředíme na pohraniční objekty na území České republiky, zajímavý nález i s nákresem nám přišel ze Slovenska: „Tento objekt sme objavili za mestom Lučenec smerom na Halič, súradnice sú s Google Earth.“
Vzpomínky a objevy
„V roce 84-86 jsem sloužil u 12. motostřeleckého pluku v Domažlicích. Z jara a na podzim se jezdilo na „Zvláštní práce“. Vzala se Praga V3s, zalepily se vojenské znaky, na vojenské značky SPZ se přilepily civilní, velitel praporu měl civil (kožená bunda), záklaďáci měli modré tepláky bílé nátělníky a vojenskou mošnu s ešusem (ustrojovací kázeň v tahu). Celé to vypadalo děsně nenápadně a civilně. Jezdily do pohraničního pásma udržovat opevnění. Když se vraceli, říkali, že je to naprosto nedobytné a nikdo by je odtamtud nedostal. Na práce jezdili Maďaři a cikáni ze Slovenska. Po vojně jsem stále přemýšlel, proč jsme měli cvičnou pevnůstku s UL-1, když řopíky byly až na Lenoře. O železné oponě jsme v rámci utajení neměli ani potuchu. Jinak vojna to byla úděsná a ještě dnes se mi zdají sny, že se tam mám vrátit.“
Pan Emanuel Frühauf nám píše ze Svobodky u Tachova: „Dočetl jsem se na internetu, že hledáte nějaké poválečné opevnění. Kolem vsi, kde bydlím jich je celá řada, posílám mapku s jejich označením. Bohužel asi před ca 12 roky vojsko bunkry čistilo a to neušlo pozornosti vesnické omladiny, která většinu bunkrů otevřela a shodila krycí desky dovnitř, takže jsou dodnes otevřené. Bunkr č. 2 nemusí být bunkrem, je buď úplně zatopený a zabahněný, po odkrytí krycích desek je jenom bahno (možná se jedná o starou studnu, která byla zakryta stejnými deskami jako bunkry). Ve většině bunkrů jsem byl, ale žádné vybavení v nich nebylo. Zatím neotevřené jsou bunkry 7,10,11,12.“
K mapce pana Frühaufa nám řekl náš „bunkrolog“ Ing. Jan Lakosil: „Tachovsko je velmi hustě opevněná oblast, Svobodka není výjimkou. V době, kdy jsme začínali s průzkumem poválečného opevnění (asi před 8 lety) jsme se u Tachova také stavili a jeden místní mladík, nám jich několik ukázal. V bunkru u Velkého Rapotína byla dokonce zachovaná lafeta s provedeným panoramatickým náčrtkem - jediný, který se kdy podařilo najít. Děkujeme za všechny vaše vzpomínky, postřehy i objevy. Vaše nálezy budeme postupně zveřejňovat a doplňovat do map. Získali jsme také nové mapové podklady k dalšímu hledání bunkrů.
Vybraná muzea a objekty poválečného opevnění
- Muzeum Na Kočičáku: Blatno - Hrádečná, Chomutov District, Ústí nad Labem Region.
- Dělostřelecká pozorovatelna Utržený: Králíky, Ústí nad Orlicí District, Pardubice Region.
- Expozice lehkého opevnění Na Pomezí: Kořenov - Příchovice, Jablonec nad Nisou District, Liberec Region.
- Muzeum lehkého opevnění: Volary, Prachatice District, South Bohemian Region.
- Kryt civilní obrany: Olomouc, Olomouc District, Olomouc Region.
Tipy na výlety a praktické informace
Hledáte tip na letní výlet? Vydejte se na průzkum československého opevnění, které vznikalo zejména ve 30. letech 20. století. Prozkoumejte fascinující síť československých opevnění z 30. let. Vojín čs. armády vás provede plně vybaveným objektem lehkého opevnění vz. 37 „řopíkem“ a seznámí vás s jeho historií. Připravte na velmi nízké teploty v rozmezí od 5° do 10°C.
Mezi krkonošskou Lysou horou a Kotlem prochází linie prvorepublikového pohraničního opevnění tvořená řopíky, malými betonovými pevnostmi. Dnes se veškeré památky na obranu Československa nacházejí v I. V budově obecního úřadu je umístěna malá expozice, která vás provede historií budování pohraničních pevností (řopíků) na jihu Moravy.
Muzeum čs. opevnění - dělostřeleckou tvrz Bouda s Muzeem Vysoký kámen a po odbočce také s nedalekým Vojenským muzeem Lichkov.
| Název objektu / muzea | Lokalita | Druh opevnění / zaměření | Status / Otevírací doba |
|---|---|---|---|
| N-S 82 Březinka Fortress | Běloves, Náchod | Bunker | Otevřeno v sobotu od 10:00 |
| Muzeum Na Kočičáku | Blatno - Hrádečná, Chomutov | Bunker | Otevřeno 4. 7. 2026 |
| Dělostřelecká pozorovatelna Utržený | Králíky | Bunker | Neznámá |
| Expozice lehkého opevnění Na Pomezí | Kořenov - Příchovice, Jablonec nad Nisou | Bunker | Otevřeno v sobotu od 9:00 |
| Pěchotní srub R-S 72 Nízká | Rokytnice v Orlických horách | Bunker | Neznámá |
| Muzeum lehkého opevnění | Volary, Prachatice | Bunker | Otevřeno dnes od 10:00 |
| Pěchotní srub "Jaroš" | Darkovice, Opava | Bunker | Neznámá |
| OP-S 25 U trigonometru casemate | Opava - Milostovice | Bunker | Otevřeno v neděli od 14:00 |
| Pěchotní srub MJ-S4 Zatáčka | Chvalovice | Bunker | Neznámá |
| StM-S 31b Ozdravovna casemate | Staré Město, Šumperk | Bunker | Neznámá |
| Pěchotní srub T-S 20 Pláň | Stárkov - Chlívce, Náchod | Bunker | Otevřeno 4. 7. 2026 |
| Kryt civilní obrany | Olomouc | Bunker | Otevřeno v sobotu od 13:00 |
| Muzeum Československého opevnění Kladruby (1938-39) | Kladruby - Pozorka, Tachov | Bunker | Otevřeno 13. 6. |
| Dělostřelecká tvrz Bouda | Mladkov | Dělostřelecká tvrz | Muzejně provozováno |
| Muzeum Vysoký kámen | Mladkov | Pevnostní muzeum | Muzejně provozováno |
tags: #betonove #opevneni #v #cr #mapy #informace