Vyberte stránku

Betonové konstrukce a mosty mají na Českém vysokém učení technickém (založeném roku 1707) dlouholetou tradici. Tato fakulta se dlouhodobě zaměřuje na komplexní problematiku navrhování konstrukcí budov a projektování objektů pozemních staveb, obytných, občanských, průmyslových a zemědělských. Cílem je dosahování vysoké kvality konstrukčního řešení z hlediska širokého spektra kritérií udržitelnosti, především prostřednictvím uplatnění progresivních technologií, nových materiálů a energeticky a materiálově efektivních řešení.

Historie betonových konstrukcí na ČVUT

V roce 1909 byl František Klokner (1872 - 1960), tehdy profesor průmyslové školy v Plzni, jmenován profesorem statiky stavebních konstrukcí, staveb ze železového betonu a železových staveb pozemních na c.k. České vysoké škole Technické v Praze. Profesor Klokner správně rozpoznal, že výzkum v oboru železobetonových konstrukcí nelze zakládat jen na teoretických úvahách, nýbrž, že je nutné tyto úvahy doplnit experimentálním výzkumem a zkouškami. Proto v roce 1920 založil Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních, dnešní Kloknerův ústav ČVUT v Praze. Ten byl ve své době jeden z největších a nejlépe vybavených ústavů tohoto druhu ve střední Evropě.

Po první světové válce, v roce 1920, došlo ve škole k organizačním změnám. Škola dostala dodnes užívaný název České vysoké učení technické a zahrnovala sedm fakult. Problematika betonových konstrukcí a mostů byla v té době vyučována jednak na Vysoké škole inženýrského stavitelství (VŠIS), kde se jí, na Ústavu statiky stavebních konstrukcí a železobetonových a železných staveb pozemních, zabývali profesoři František Klokner, Stanislav Bechyně a Bedřich Hacar, a jednak na Vysoké škole pozemního stavitelství (VŠPS), kde ji, na Ústavu stavební mechaniky a železobetonových konstrukcí, vyučoval profesor Rudolf Kukač.

Během druhé světové války bylo České vysoké učení technické stejně jako ostatní vysoké školy v Českých zemích uzavřeno. V poválečných letech prošlo České vysoké učení technické dalšími významnými organizačními změnami. Vysoká škola inženýrského stavitelství byla přejmenována na Fakultu inženýrského stavitelství (FIS) a Vysoká škola pozemního stavitelství na Fakultu architektury a pozemního stavitelství (FAPS), jednotlivé ústavy byly přejmenovány na katedry. Na směru inženýrského stavitelství působili v té době jako vedoucí Katedry stavitelství mostů kamenných a betonových a konstrukcí železobetonových profesoři Stanislav Bechyně, Bedřich Hacar, po krátkou dobu též Stanislav Smitka. Na směru pozemního stavitelství působil, na Katedře stavební mechaniky a železobetonových konstrukcí, profesor Rudolf Kukač.

V roce 1960 vznikla sloučením Fakulty inženýrského stavitelství a Fakulty architektury a pozemního stavitelství Fakulta stavební. Sloučením jednotlivých kateder zabývajících se výzkumem a výukou betonových staveb vznikla Katedra betonových konstrukcí a mostů a jejím vedoucím se stal docent Jan Paul. Na katedře pak postupně působili jako vedoucí profesor Antonín Jílek, profesor Jiří Klimeš a profesor Lubor Janda. Katedra navázala a dále rozvíjela práci obou původních kateder. Mimo jiné zpracovávala typizaci předpjatých železničních nosníků, podílela se na přesunu kostela v Mostě a získala ocenění za návrh televizního vysílače na Bukové hoře. Po roce 1989 katedra rozvíjí spolupráci se „západními“ zahraničními universitami, například s University of Cardiff na poli výzkumu zatížitelnosti klenbových konstrukcí nebo s polytechnikou ve Varšavě na poli výzkumu dotvarování betonu. S rozvojem výpočetní techniky se na katedře rozvíjí i modelování betonových konstrukcí a výzkum materiálových modelů betonu. Katedru v této době vedl profesor Tomáš Vaněk a po něm profesor Vladimír Křístek. V roce 2006 byla Katedra betonových konstrukcí a mostů přejmenována na Katedru betonových a zděných konstrukcí.

Čtěte také: Stáhněte si skripta ke konstrukci z betonu

Současné katedry a zaměření výuky

Katedra konstrukcí pozemních staveb a Katedra betonových a zděných konstrukcí zajišťují výuku v oboru betonových a zděných konstrukcí bytových, občanských, průmyslových a inženýrských staveb a silničních a železničních mostů v bakalářských a magisterských programech. Zvláštní pozornost je věnována degradačním procesům, sanacím poruch, rekonstrukcím a modernizacím konstrukcí a budov. Pracovníci katedry se zabývají teoretickým a experimentálním výzkumem v oblasti ověřování chování betonových a zděných konstrukcí, výzkumem kompozitních materiálů na bázi cementu, vláknobetonů, vlastností betonu v raném stádiu, vyztuženého zdiva a předpjatých betonových konstrukcí, navrhování na účinky požáru a aplikacemi výsledků výzkumu v metodách praktického navrhování.

Výuka betonových konstrukcí

Katedra konstrukcí pozemních staveb nabízí přehled studijních programů a specializací, v rámci kterých jsou vyučovány předměty související s betonovými konstrukcemi. Tyto předměty jsou zařazeny do studijních plánů jako povinně volitelné předměty pro různé specializace stavebního inženýrství a stavitelství.

Předmět Betonové konstrukce 1

  • Garant předmětu: doc. Ing. Iva Broukalová, Ph.D.
  • Obsahem předmětu jsou základy navrhování nosných betonových konstrukcí se zaměřením na provádění staveb a metodika navrhování podle platných norem včetně stanovení účinků zatížení. Probírány jsou vlastnosti betonu, technologie výroby betonu a jeho zkoušení, vlastnosti betonářské výztuže a její spolupůsobení s betonem. Stěžejní částí výuky je navrhování a vyztužování železobetonových konstrukcí pro základní typy namáhání (ohyb, smyk, tlak s ohybem) a úvod do problematiky mezních stavů použitelnosti.
  • Hlavní probíraná témata zahrnují:
    1. Zatížení stavebních konstrukcí - terminologie, výpočet a přenos zatížení.
    2. Zásady navrhování nosných konstrukcí, princip mezních stavů (MSÚ, MSP), podmínky spolehlivosti.
    3. Druhy a základní vlastnosti betonu, principy působení železobetonu, historie betonových konstrukcí.
    4. Technologie betonu - složení, výroba, zkoušení, specifikace betonu.
    5. Výztuž betonových konstrukcí - druhy, vlastnosti, značení, soudržnost, krytí a kotvení výztuže.
    6. Chování ohýbaných prvků, napjatost, příčiny porušení, navrhování, konstrukční zásady.
    7. Moment únosnosti - jednostranně a oboustranně vyztužený průřez, T-průřez, obecný průřez.
    8. Typy porušení smykem, postup navrhování, smyková výztuž (svislé třmínky), konstrukční zásady.
    9. Vyztužování železobetonových desek a trámů, výkresy výztuže.
    10. Železobetonové sloupy a stěny, zásady navrhování, interakční diagram.
    11. Vyztužování železobetonových sloupů a stěn, vliv štíhlosti, ovinuté sloupy.
    12. Výkresy tvaru - zásady zakreslování.
    13. Mezní stav použitelnosti - podmínky spolehlivosti, zjednodušené metody, ohybová štíhlost.
  • Doporučená literatura:
    • [1] Hanzlová, H., Šmejkal, J.: Betonové a zděné konstrukce 1. Základy navrhování konstrukcí. Česká technika - nakladatelství ČVUT v Praze, 2018.
    • [2] Bílý, P.: Příklady navrhování železobetonových konstrukcí podle druhé generace Eurokódů.
    • [3] Nilson, A.H., Darwin, D., Dolan. C.W.: Design of concrete structures. 14th Edition in SI Units. McGraw Hill Higher Education, 2011.
    • [4] Kohoutková, A., Procházka, J., Vašková, J.: Navrhování železobetonových konstrukcí. Příklady a postupy. Česká technika - nakladatelství ČVUT v Praze, 2021.
    • [5] Procházka, J. a kol.: Navrhování betonových konstrukcí 1. Prvky z prostého a železového betonu. ČBS Servis, s.r.o., 2009.
    • [6] eBeton - Specialista na beton [online]. EBETON.

Předmět Betonové konstrukce 3

  • Garant předmětu: doc. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D., FEng.
  • Předmět je zaměřen na praktické navrhování základních konstrukčních prvků betonových staveb, souvislosti navrhování a statického působení prvků s vyztužením a technologií výroby a prováděním konstrukcí. Jsou představeny principy návrhu konstrukčních prvků a konstrukcí s důrazem na zjednodušené metody navrhování. Předmět zahrnuje i nové poznatky v technologii betonů.
  • Hlavní probíraná témata zahrnují:
    1. Navrhování a provádění betonových konstrukcí - metody navrhování.
    2. Vícepodlažní budovy - konstrukční řešení, ztužení objektu, konstrukční prvky.
    3. Stropní desky - obecné rozdělení, chování, analýza, vyztužení, konstrukční zásady, provádění.
    4. Lokálně podepřené stropní desky - klasifikace, chování, protlačení, vyztužení.
    5. Železobetonové rámy - klasifikace, idealizace konstrukce, zjednodušené postupy, vyztužování.
    6. Schodiště - druhy schodišť, terminologie, vliv technologie provádění a akustických požadavků na návrh, vyztužování.
    7. Základové konstrukce a prvky spodní stavby - klasifikace, navrhování a provádění, vyztužování.
    8. Předpjatý beton - princip působení, technologie výroby a provádění, principy navrhování.
    9. Mosty - úvod do navrhování mostů, klasifikace, terminologie.
    10. Zdivo - principy navrhování a provádění, terminologie. Způsoby namáhání, jejich vliv na navrhování.
    11. Analýza zděných konstrukcí. Zjednodušené metody. Vyztužování a zesilování zdiva.
    12. Speciální betony - vláknobetony, vysokohodnotné betony, udržitelný rozvoj, recyklace.
  • Doporučená literatura:
    • [1] Procházka, Šmejkal: Betonové stropní a schodišťové konstrukce. Nakladatelství ČVUT.
    • [2] Procházka, Šmejkal: Betonové základové a opěrné konstrukce. Nakladatelství ČVUT.
    • [3] Procházka, Šmejkal: Betonové vícepodlažní a halové konstrukce. Nakladatelství ČVUT.
    • [4] Košatka: Zděné konstrukce 1. Nakladatelství ČVUT 2010.
    • [5] Foglar: Betonové konstrukce 3. Navrhování betonových konstrukcí na MSP. Úvod do předpjatého betonu. Nakladatelství ČVUT 2012.

Moderní betonové technologie a speciální betony

V rámci výuky jsou podrobně probírány různé druhy moderních betonů, jejich vlastnosti a aplikace v praxi. Důraz je kladen na souvislosti příčina - následek a na ukázky konkrétních realizací. Studenti se seznamují s materiálem z pohledu architekta, projektanta, výrobce, zhotovitele a ceny. Pro lepší pochopení jsou pořádány komentované prohlídky betonáren a objektů.

Mezi speciální betony a moderní technologie patří:

  1. Vysokopevnostní betony: betony s vysokou pevností v tlaku.
  2. Vláknobetony: betony s přídavkem ocelových nebo polymerních vláken pro zvýšení houževnatosti a tahové pevnosti.
  3. Samozhutnitelné betony: betony schopné vyplnit bednění vlastní vahou bez potřeby vnějšího hutnění.
  4. Stříkané betony: betony aplikované stříkáním, často používané pro sanace a tunelové ostění.
  5. Lehké betony: betony se sníženou objemovou hmotností, často s použitím lehkého kameniva.
  6. Těžké betony: betony se zvýšenou objemovou hmotností, například pro radiační stínění.
  7. Beton z recyklovaného kameniva: využití recyklovaných materiálů pro udržitelný rozvoj.
  8. UHPC (Ultra High Performance Concrete): betony s extrémní pevností a trvanlivostí.
  9. Pohledové betony: betony s důrazem na estetický vzhled, zahrnující probarvené, broušené, s otiskem bednění nebo grafické betony.
  10. Beton pro podlahy: specifické betony a postupy provádění podlahových konstrukcí.
  11. Beton pro 3D tisk: moderní možnosti a aplikace betonu v aditivní výrobě.

Zvláštní pozornost je věnována ošetřování betonu, vlivu klimatických podmínek a trvanlivosti betonu v agresivním prostředí (karbonatace, mráz a rozmrazování, chemická agresivita, alkalicko-křemičitá reakce) a při zatížení požárem.

Čtěte také: Beton a zdivo: Klíčové vlastnosti

Pro ilustraci moderních aplikací jsou uváděny konkrétní realizace:

  • Rekonstrukce Barrandovského mostu s využitím UHPC.
  • Dvortecký most a Nádraží Praha-Bubny, kde byl použit pohledový a bílý beton.

Tabulka: Přehled moderních typů betonů a jejich aplikací

Druh betonu Vlastnosti a složení Výhody a aplikace
Vysokopevnostní betony Vysoká pevnost v tlaku, často s nízkým vodním součinitelem Konstrukce s velkým zatížením, štíhlé prvky, dlouhá životnost
Vláknobetony (drátkobetony, polymerbetony) Obsahují ocelová nebo polymerní vlákna Zvýšená houževnatost, odolnost proti trhlinám, zlepšená pevnost v tahu
Samozhutnitelné betony (SCC) Vysoká tekutost, vyplňuje bednění bez vibrací Rychlejší provádění, lepší povrch, složité tvary, husté vyztužení
Stříkané betony Aplikace stříkáním na podklad Sanace, stabilizace svahů, tunelové ostění, rychlé provedení
Lehké betony Nízká objemová hmotnost (lehké kamenivo) Snížení hmotnosti konstrukcí, lepší tepelně izolační vlastnosti
Těžké betony Vysoká objemová hmotnost (těžké kamenivo) Radiační stínění, protizávaží
UHPC (Ultra High Performance Concrete) Extrémní pevnost, hustá matrice, vlákna Vysoce namáhané konstrukce, mosty, dlouhá životnost, tenké prvky
Pohledové betony Esteticky upravený povrch (probarvení, broušení, otisk bednění) Architektonické prvky, fasády, interiéry, mosty (např. Dvortecký most)
Beton z recyklovaného kameniva Obsahuje recyklované kamenivo z demolic Udržitelnost, snížení ekologické stopy, využití odpadu
Betony pro 3D tisk Speciální reologické vlastnosti pro tisk Inovativní stavební metody, složité geometrie, rychlá výstavba

Významné projekty a ocenění

Katedra a její zaměstnanci se aktivně podílejí na výzkumu a vývoji, což se projevuje v účasti na mezinárodních soutěžích a získávání ocenění za odborné publikace.

Třetí život domu FIRSTLIFE

Tým ČVUT se úspěšně účastnil mezinárodní studentské soutěže Solar Decathlon Europe 21-22. Finále se konalo ve Wuppertalu, kde bylo postaveno celkem 16 funkčních soutěžních ukázek domů, následně hodnocených odbornými porotami. Dům ČVUT byl spolu s dalšími sedmi vybrán pořadateli do navazující Living Lab NRW (živé laboratoře) na dobu čtyř let. Díky tomu tam mohla probíhat měření skutečných vlastností, experimenty a různé akce pro odbornou i laickou veřejnost. Ke konci tohoto období bylo rozhodnuto o dalším využití domu ČVUT. Byl předán městem zřízené neprofitní organizaci, která pro rok 2031 připravuje velkou výstavu, spojenou s výstavbou nové rezidenční čtvrti. Náš dům má sloužit jako kancelář během přípravy výstavy a pak jako informační stánek. V průběhu druhého pololetí roku musí být kvalifikovaně rozebrán, znovu sestaven na novém místě a také v mezičase získat německé stavební povolení, což představuje velkou výzvu pro třetí život domu FIRSTLIFE.

Ocenění pro publikaci Obnova, sanace a rekonstrukce historických staveb

Ojedinělá dvousvazková publikace "Obnova, sanace a rekonstrukce historických staveb" autorského týmu zaměstnanců Fakulty stavební ČVUT v Praze pod vedením prof. Jiřího Witzanyho získala v soutěži Cen nakladatelství ACADEMIA cenu poroty za rok 2024. Publikace je zaměřena na komplexní problematiku historických a památkově chráněných staveb, konkrétně zděných, dřevěných, betonových a ocelových konstrukcí realizovaných do první poloviny 20. století. V celkem 22 kapitolách se po úvodním představení problematiky čtenář seznámí s typickými vadami, poruchami a následnými možnostmi obnovy a sanace jednotlivých historických konstrukcí a materiálů. Těžiště knihy spočívá v analytickém přístupu k této problematice a opírá se o řadu zkoušek, numerických analýz a rozborů.

Čtěte také: Postup výstavby monolitických konstrukcí

tags: #betonove #konstrukce #03 #fsv #informace

Oblíbené příspěvky: