Terasa u domu nebo chaty je ideální způsob, jak propojit interiér se zahradou a získat místo na relaxaci, grilování a posezení s rodinou i přáteli. Chcete si vlastnoručně vybudovat zahradní terasu? Tak směle do toho! Stavba terasy není nijak náročná a zvládne ji každý průměrně zdatný kutil. Poměrně rychle je možné postavit terasu ze dřeva nebo kompozitních materiálů, jako je dřevoplast či recyklovaný plast. Stavba terasy ovšem vyžaduje poctivou přípravu, proto než se pustíte do práce, ujasněte si všechny vaše požadavky a představy o tom, jak by měla ve výsledku vypadat.
1. Plánování a příprava terasy
Než poprvé sáhnete po nářadí, vyplatí se důkladně promyslet pár klíčových věcí. Prvním krokem je výběr vhodného místa. Ideální je rovná plocha v blízkosti domu. Zvažte také účel terasy - bude sloužit jako venkovní jídelna, prostor pro relaxaci na lehátku nebo místo pro děti?
Orientace terasy
Ideální je orientace na jih nebo jihozápad, aby na terasu dopadalo slunce po většinu dne.
Rozměry
Standardní terasa má alespoň 2,5 m šířky.
Přístup z interiéru
Myslete na výšku vstupu, schody nebo bezbariérovost. Pokud je to alespoň trochu možné, vyhněte se velkým schodům.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Odvodnění a spád
Také je třeba si rozmyslet, jak bude terasa na dům navazovat. Pokud bude přímo sousedit s domem, musí být v mírném sklonu směrem od jeho stěny - 10 mm na každý metr délky terasy. To je nutné u nezastřešených teras, aby byl zajištěn dokonalý odtok vody. Doporučuje se sklon 1-2 % směrem od domu. Jinak se na terase může držet voda a dřevo bude rychleji zahnívat. I když je spád důležitý pro správné odvodnění terasy, neměl by být příliš strmý, ať se vám pak ze stolu neodkutálejí položené předměty.
2. Podklad terasy
Velmi důležité je věnovat dostatek pozornosti přípravě podkladového povrchu, protože jedině tak se vyhneme případným komplikacím při užívání terasy. Pevný základ je naprosto zásadní pro každou zahradní terasu, která má sloužit dlouhá léta bez problémů. Stejně jako u stavby domu, i terasa potřebuje stabilní oporu, která zabrání budoucím komplikacím. Bez kvalitního základu se může stát, že terasa bude nerovnoměrně sedat, což povede k prasklinám na jejím povrchu. Nestabilní podloží může také způsobit pohyb a nestabilitu celé konstrukce, zvláště v oblastech s častými cykly mrznutí a tání. Vlhkost se může snadněji dostat k materiálům terasy, zejména dřevu, a způsobit jejich poškození. Ať už plánujete terasu dřevěnou, dlážděnou nebo z jiného materiálu, pevný základ je klíčem k její trvanlivosti a bezpečnému užívání.
Výběr vhodného základu
Výběr správného typu základu je prvním důležitým krokem. Neexistuje jedno univerzální řešení, a proto je třeba zvážit několik faktorů, které jsou specifické pro vaši situaci. Velikost a zamýšlené využití terasy hrají významnou roli. Malá terasa pro občasné posezení bude mít jiné nároky na základ než rozsáhlá plocha určená pro venkovní stolování a grilování.
Typ půdy a terén
Typ půdy na vašem pozemku je dalším klíčovým faktorem. Jílovité půdy, písčité půdy a další typy zemin mají odlišné vlastnosti, které ovlivňují stabilitu základu. Například u jílovité půdy se doporučuje hlubší založení než u půdy písčité. Samotný terén, zda je rovný, svažitý nebo nerovný, také ovlivní výběr vhodného základu. V neposlední řadě je třeba zohlednit váš rozpočet a zručnost v oblasti DIY projektů, protože některé typy základů jsou náročnější na práci i na potřebné nástroje. V případě terasy přiléhající k domu je důležité promyslet způsob napojení a odvodnění. Většinou se doporučuje vytvořit mírný sklon od domu a dilatační spáru.
Možnosti podkladu pro terasu
Terasu je možné položit na betonový základ, betonové patky, dlažební kameny, dřevěný rošt nebo patky zatlučené do země, které slouží pro ukotvení konstrukce terasy i její případné zastřešení. Máte už hotové odvodnění a pevný podklad terasy? Může jím být podlahový beton nebo klidně i kameny.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Pokud bude nová terasa umístěná na betonu, tuto část můžete přeskočit. Betonová deska je pro montáž terasy nejideálnějším ze všech podkladů. Případný pohyb podloží (navážka zeminy může sedat i několik let), se u betonové desky rozloží a na terase se neprojeví tak jako to může být například u štěrku. Jelikož je montáž terasy na betonovu desku nejjednodušší variantou, odráží se to na rychlosti i ceně pokládky.
Na mnoha zahradách někde u plotu leží staré pískovcové bloky, štuky. Dají se na terasu použít místo betonových patek? Pískovec je měkčí kámen, bývá náchylnější k erozi a opotřebení v důsledku vystavení vodě a mrazu. Pískovec může unést menší zatížení než beton. Volba je na vás. Velké, ploché kameny mohou být také použité jako nosné patky. Stejně tak kusy čediče. Bude však asi problém najít dostatečně rovné kameny.
Betonová základová deska
Jedním z nejběžnějších a nejspolehlivějších řešení pro zahradní terasu je betonová základová deska. Ta poskytuje pevnou a rovnoměrnou základnu pro různé typy povrchů teras. Prvním krokem je příprava místa, kde bude terasa stát. Označte si přesně plochu pomocí provázku a kolíků, případně značkovacím sprejem nebo pískem. Následně odstraňte orniční vrstvu zeminy do hloubky přibližně 15 až 30 cm. Odstranění ornice je důležité, protože obsahuje organické materiály, které by se mohly rozkládat a způsobit nerovnoměrné sedání základu. Po odstranění ornice důkladně zhutněte podloží vibrační deskou. Zhutnění zeminy zvýší její hustotu a nosnost.
Dalším krokem je vytvoření bednění, které ohraničí plochu betonové desky. Bednění lze vyrobit z dřevěných desek nebo použít takzvané ztracené bednění. Důležité je, aby bednění bylo rovné a ve správné výšce pro plánovanou tloušťku betonové desky. Před betonáží je vhodné vytvořit podkladovou vrstvu z hrubého štěrku frakce 16/32 nebo 32/64 o tloušťce přibližně 10 až 20 cm. Štěrková vrstva zajistí dobré odvodnění a zabrání hromadění vlhkosti pod betonem, což by mohlo vést k poškození mrazem. I tuto vrstvu štěrku je třeba důkladně zhutnit. Pro větší terasy nebo tam, kde se předpokládá větší zatížení, se doporučuje do betonové desky vložit armovací síť (KARI síť). Armování zvýší pevnost betonu v tahu a pomůže zabránit prasklinám. Síť by měla být umístěna na distančních podložkách, aby byla uvnitř betonu a neležela přímo na štěrku.
Nyní můžete přistoupit k samotné betonáži. Namíchejte beton vhodné konzistence. Pro většinu zahradních teras postačí beton třídy pevnosti C12/15, přičemž poměr cementu, písku a kameniva bývá obvykle 1:3:4, ale vždy je dobré se řídit pokyny výrobce. Beton rovnoměrně nalijte do bednění, tak aby vyplnil všechny rohy a prostory kolem armatury. Pomocí stahovací latě (hladítka) zarovnejte povrch betonu do roviny. Nezapomeňte vytvořit mírný sklon (okolo 2 %) od domu, aby dešťová voda mohla odtékat. Po zarovnání povrch uhlaďte a případně vytvořte požadovanou finální úpravu. Čerstvý beton je třeba udržovat vlhký po dobu alespoň 3 až 7 dnů, aby správně vyzrál. Můžete ho zakrýt fólií nebo pravidelně kropit vodou. Po dostatečném vyzrání betonu můžete odstranit bednění.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Betonové patky
Alternativou k celoplošné betonové desce jsou betonové patky. Ty se často používají jako podpůrné body pro dřevěné terasy nebo pergoly. Nejprve je třeba určit počet a rozmístění patek podle návrhu terasy. Označte si místa, kde budou patky stát. Následně vykopejte díry do nezámrzné hloubky, která se v České republice pohybuje mezi 80 a 120 cm. Průměr nebo rozměry díry závisí na velikosti patky, přičemž minimální rozměry bývají 30×30 cm nebo 40×40 cm.
Pro patky, které budou částečně nad zemí, vytvořte bednění z dřevěných desek, ztraceného bednění nebo plastových trubek. Do vykopaných děr a bednění nalijte beton, přičemž horní část by měla být v rovině. Do čerstvého betonu vložte kotevní patky pro pozdější připevnění konstrukce terasy. Zkontrolujte, zda jsou svislé a ve správné výšce. Beton nechte několik dní vyzrát.
Další alternativy základů
Kromě betonových základů existují i další možnosti. Pro lehčí dřevěné terasy nebo dlážděné plochy lze použít štěrkové lože. To spočívá ve vytvoření zhutněné vrstvy štěrku o tloušťce přibližně 30 cm, někdy s betonovými patkami pro lepší rozložení zatížení. Ideální podklad tvoří vrstva hrubší frakce (např. 16/32) o tloušťce 10 - 20 cm, překrytá jemnější frakcí (např. 4/8) o tloušťce 5 - 10 cm. Štěrk se často ohraničuje zahradním obrubníkem.
Další možností jsou rektifikační terče, které se hodí pro mírně vyvýšené terasy nebo nerovné povrchy. Ty se umisťují na rovnou a čistou podkladovou vrstvu a umožňují nastavení výšky terasy. Pro rychlou instalaci ve vhodných půdních podmínkách lze použít zemní vruty. Ty vyžadují dobře propustnou půdu do hloubky alespoň 60 cm. Pokud už na pozemku máte zpevněnou plochu, například starou terasu nebo chodník, můžete ji po úpravě (např. zajištění sklonu pro odvodnění) využít jako základ.
Příprava podloží
Nejdříve odstraňte případný trávník z plochy. Při hloubení dbejte na to, aby vznikl alespoň 2% sklon, který zajistí správné odvodnění plánovaného povrchu s prkny. Následně podklad důkladně zpevněte přejetím vibrační deskou alespoň dvakrát. Nezapomeňte zachovat minimální sklon 2 % pro správný odvod vody. Po kompletním naplnění a důkladném zhutnění by měl být povrch štěrku zhruba 18 cm pod úrovní vodicí šňůry nebo obrubníku. Opět je nutné dodržet minimální sklon 2 %. Do připravené jámy nasypte přibližně 4 cm štěrku jako vyrovnávací vrstvu pro budoucí obklad. Povrch štěrku poté pečlivě urovnejte do roviny, aby byl připravený na pokládku terasy. I zde je potřeba zachovat minimální sklon 2 % kvůli odvodnění. Na plochu určenou pro obklad rozprostřete geotextilii. Jednotlivé pruhy by se přitom měly překrývat minimálně o 10 cm. Do prostoru určeného pro obklad rozmístěte v řadách obrubníky nebo dlaždice. V tomto případě by vzdálenost mezi jejich středy neměla přesáhnout 50 cm. Pro lepší usazení je jemně poklepejte gumovou palicí.
Jak na správný spád?
K měření a nastavení správného spádu použijte dlouhou vodováhu. Položte vodováhu na patky a zkontrolujte, zda je voda ve vodováze v mezních čarách. Když potřebujete zvednout jednu stranu patky, můžete pod ni vložit dřevěné klíny nebo plastové podložky. Máte-li k dispozici laserovou úroveň, může to být ještě přesnější způsob, jak zkontrolovat a nastavit spád.
3. Nosné trámy a rošt
Patky máte hotové, připravené. Nyní jsou na řadě nosné trámky, nosníky. Ty mohou být dřevěné, hliníkové, v případě ocelové konstrukce ocelové, anebo podobně jako dřevoplastová prkna mohou být i z dřevoplastu. Nejčastěji se používá tlakově impregnované dřevo, které je odolnější vůči hnilobě a škůdcům. Další možností je exotické dřevo, jako je bangkirai nebo teak, které je přirozeně odolné vůči vnějším vlivům. Ale v takovém případě si budete muset dost připlatit.
Rozměry a rozmístění
Běžné rozměry pro nosné dřevěné trámy jsou 4 × 6 cm nebo 6 × 8 cm, záleží na konkrétní konstrukci a předpokládaném zatížení terasy. K dispozici bývají také trámky o rozměrech 5 × 10 cm, 5 × 15 cm nebo 5 × 20 cm. Vzdálenost mezi betonovými patkami závisí na tloušťce a typu dřevěných trámků, jež následně použijete. Obvykle by měly být umístěné v rozestupech 40-60 cm.
Trámky by měly být orientované tak, aby byly kolmé ke směru pokládky prken, zároveň tedy kolmo k předpokládanému odtoku vody z terasy. Při umístění trámků na betonové patky nebo jiné nosné prvky se ujistěte, že jsou vodorovně a ve stejné výšce. Použijte vodováhu a kladivo či palici k nastavení trámků na správnou výšku a vodorovnou polohu.
Podložky pod trámy
Pod trámky se pokládají podložky, které poskytnou bariéru mezi trámkem a patkou, což zabraňuje přímému kontaktu dřeva s vlhkým betonem nebo jiným materiálem. Podložky mohou pomoci rovnoměrně rozložit zátěž na betonové patky. Snížíte tím riziko deformace nebo poškození trámků. Pokud nejsou patky dokonale rovné, pomohou podložky vyrovnat drobné nerovnosti.
Upevnění trámků
Trámky by měly být na patky pevně připevněné, aby byla zajištěná stabilita a bezpečnost terasy. Kotevní prvky a ocelové profily zajišťují, že trámky zůstanou na místě a nebudou se posouvat. Úchyty k betonovým patkám připevněte pomocí šroubů nebo hřebíků a poté trámky k úchytům. Aby byla zajištěna dokonalá cirkulace vzduchu, nesmí být terasovitá prkna pokládána přímo na podklad, ale na nosiče - podkladové hranoly, vysoké minimálně 50 mm. Pokud by byly položeny přímo na podloží, docházelo by k rychlému zahnívání. Vznikne tak jakýsi rošt, na který budeme přichycovat pochozí dílce. Konstrukce roštu by měla být vždy ze stejného materiálu, jako je nosný povrch terasy, tedy z terasových prken. Terasa je tak stabilnější a má delší životnost, protože nedochází k rozdílnému pnutí materiálů. Rozmístěte nosníky nosné konstrukce na jejich budoucí místa. Mezi nosníky a stěnou domu ponechte mezeru 3 cm. Do nosníků nejprve předvrtejte otvory a jejich polohu si přeneste na obrubníky. Zaměřit se musíme také na dodržování správného odstupu hranolů roštu. Jakmile máme položeny všechny nosiče, zarovnáme je pomocí vodováhy a skládacího dřevěného metru. Horní stranu roštu je možno natřít asfaltovým lepidlem a pokrýt krytinovou lepenkou, čímž jej lépe ochráníme před vlhkostí.
4. Podlahová prkna
Dnes se podíváme, jak pokládat podlahová prkna, ať už jsou dřevěná nebo z dřevoplastu. Výběr materiálu zásadně ovlivní nejen vzhled, ale i životnost celé terasy. Dřevo by mělo být stabilní, tvrdé, s vysokou hustotou, a tím pádem odolné vůči vlhkosti, hnilobě a hmyzu. Na hranoly ideálně použijte stejnou dřevinu jako na prkna, aby všechny části terasy reagovaly stejně na povětrnostní vlivy.
Materiály pro terasová prkna
- Sibiřský modřín: Je velmi oblíbený pro svůj příjemný povrch. Nabízí dobrý poměr cena/výkon a přírodní odolnost.
- Thermowood: Jedná se o tepelně upravené dřevo, které je stabilní a trvanlivé.
- Exotické dřeviny: Velmi tvrdé, luxusní dřevo např. bangkirai, merbau, garapa, ipe, cumaru, massaranduba.
- WPC prkna: Jedná se o tzv. dřevoplast, vyrábí se ze směsi dřevěných pilin a polyethylenu. V poslední době získaly na oblibě také WPC prkna.
Kvalitní olejový nátěr na dřevo nebo lazura chrání dřevo před vlhkostí, UV zářením i růstem hub a plísní. Na betonové dlaždice nebo terče pokládejte konstrukční hranoly, ze kterých vytvoříte rošt. Dbejte na rovnoběžnost a stále myslete na sklon 1-2 %. U větších ploch přidejte i příčné výztuhy.
Rozestupy trámků pro podlahová prkna
Pokud by byly od sebe příliš daleko, docházelo by k prohýbání prken a houpání, pokud moc blízko, zbytečně bychom plýtvali materiálem. Jaká je tedy ideální vzdálenost? Závisí to na síle terasových prken. Samozřejmě platí, že čím těsnější rozestupy, tím pevnější a stabilnější bude podlaha. Pro dřevoplastová prkna (WPC) může být doporučený rozestup menší, kolem 30-40 cm.
Položení podlahových prken
Také pod finální podlahová prkna terasy můžete použít podložky, které položíte na připravené nosné trámy. Běžně používanými jsou pryžové nebo plastové podložky. Ujistěte se, že máte kvalitní prkna, vhodná pro venkovní použití. Před pokládkou nechte prkna několik dní aklimatizovat na místě pokládky. Prkna by měla být položená ve směru odtoku vody, čímž zabráníte stání vody na terase. Začněte pokládku prken od jednoho konce terasy a postupujte směrem k opačnému konci. Na nosníky pak kolmo položíme první prkno a upevníme jej dvěma šrouby z nerezové oceli (ideální jsou samovrtné terasové šrouby). Podle tohoto prvního prkna se budou následně zarovnávat prkna další, proto mu věnujeme dostatečnou pozornost. Nyní můžeme začít pokládat další prkna, ale udržujeme mezi nimi malé rozestupy. Spára by měla mít minimálně 5mm na šířku a 5 až 8 mm na délku, aby byl zajištěn dostatečný prostor při rozpínání, ke kterému dochází při změnách teplot a počasí (tání sněhu, ledu apod.). Praktickou pomůckou, která může sloužit jako rozpěrka, je dřevěný skládací metr, hřebíky nebo kusy kartonu. Jakmile prkno upevníme na místo, vymezovač mezery odstraníme a stejně postupujeme i u dalšího prkna. Pokud použijeme skryté klipy, můžeme ušetřit až 50 % času ve srovnání s tradiční montáží, protože nám automaticky zajistí šířku spáry. Také musí být ponechána spára o velikosti 15 mm na okrajích hraničících se stěnou, nebo jinou překážkou (např. sloupek). Prkno instalujte podle zvoleného směru pokládky buď rovnoběžně, nebo šikmo ke stěně domu. Rovnoběžnou pokládku lze použít pouze u hladkých prken, jinak by voda neměla kudy odtékat. V případě šikmého uložení přiložte ke stěně a prknu stavební úhelník.
Mezi jednotlivými prkny by měla být mezera, dilatační spára, aby mohla voda volně odtékat a dřevo „pracovat“. Rovnoměrnou mezeru mezi prkny zajistíte pomocí distančních klínků nebo speciálních distančních kroužků. Dilataci mezi prkny určujeme podle typu dřeva. Prkna k trámkům připevněte pomocí vhodných šroubů nebo speciálních klipů. Použijte nerezové šrouby, vhodné pro venkovní použití. Vruty na šířce prkna umisťujeme co nejvíce ke kraji cca 1,5cm aby se zamezilo tvorbě tzv „ korýtek ”. Když máte na terase standardní dřevoplastová prkna WPC, mívají tloušťku v rozmezí 20-25 mm. Před šroubováním je dobré prkna předvrtat, čímž zabráníte praskání prken. Předvrtané otvory by měly být o něco menší než průměr šroubů. Tloušťka vrutu se odvíjí od vlastností kotveného materiálu, pro tvrdé dřeviny doporučujeme tl. Další řadu před ukotvením srovnáme dle předcházejícího prkna. U stěn a překážek, jako jsou sloupy, bude potřeba prkna přizpůsobit. Takto pokračujeme s pokládkou prken.
Finální úpravy
Jakmile máme všechna prkna přišroubovaná, nakreslíme si křídou čáru přes převislé okraje prken a pomocí kotoučové pily veškeré přesahy zarovnáme. Konce terasových prken je dobré ošetřit voskem nebo silnovrstvým nátěrem. Tím zajistíme dřevu ochranu proti štěpení a vzniku trhlin. Krajové profily by měly být přimontovány k nosičům, nebo k prknům nejméně 50 mm dlouhými nerezovými vruty. Pokud ukládáme dva obrubné profily, necháme mezi nimi 5 mm mezeru. Stejně velkou mezeru necháme mezi krajovým profilem a koncem prkna, pokud je profil ukotven kolmo k prknu. Při ukončování terasy a zakrytí nosné konstrukce pod terasou stále myslete na dostatečné odvětrávání.
5. Údržba terasy
Stavba dřevěné terasy je jen začátek - klíčová je i pravidelná údržba. Každý rok na jaře a na podzim terasu očistěte vodou. Při silném znečištění pomůže jemná tlaková myčka. Pravidelně také kontrolujte a dotahujte spoje. Jednou za pár let bude potřeba dřevo přebrousit a znovu natřít, aby se obnovila ochrana proti vodě a hnilobě. Proti vodě můžete ošetřit také betonové základy a kovové prvky, pokud nejsou z nerezu. Pravidelně terasu kontrolujte a podle potřeby provádějte údržbu.
6. Na co nezapomenout?
- Hloubka betonových základů by měla být vždy pod hranicí promrzání, což je v České republice obvykle 80 až 120 cm.
- Důležité je také zajistit správné odvodnění, aby se voda nehromadila pod terasou.
- V případě betonové desky se doporučuje vytvořit mírný sklon od domu (okolo 2 %).
- Všechny vrstvy podkladu (zemina, štěrk) je nutné důkladně zhutnit.
- Pro venkovní terasu použijte kvalitní mrazuvzdorný beton. Pro většinu zahradních projektů postačí třída C12/15, ale pro náročnější aplikace nebo chladnější klima zvažte C20/25 nebo C25/30.
- Beton je třeba po nalití správně ošetřovat, aby dosáhl požadované pevnosti.
- Při betonování v zimním období je třeba dodržovat speciální opatření, a pokud to není nutné, je lepší se betonáži za mrazu vyhnout.
- Během celého procesu pravidelně kontrolujte rovinnost pomocí vodováhy.
- Vyvarujte se běžných chyb, jako je nedostatečné zhutnění, špatné odvodnění nebo použití nevhodného betonu.
- U větších projektů můžete zvážit kontrolu kvality betonu po jeho ztvrdnutí.
Jak vidíte, stavba terasy svépomocí není tak náročná. S pečlivým plánem, kvalitním materiálem a správným nářadím vše zvládnete i bez předchozích zkušeností. Výsledkem bude krásná, pevná a funkční terasa ze dřeva, kterou oceníte po celý rok.
tags: #betonove #bloky #pro #terasu #průvodce