Bezpečná stavba vyžaduje pevné a spolehlivé základy, ve kterých jsou izolace důležitým prvkem. Jejich hlavním úkolem je zamezit přístupu zemní vlhkosti k nadzemním konstrukcím stavby, ochrana proti stékající i tlakové vodě a izolace proti radonu a jiným plynům. Izolace základů stavby je potřeba vždy. Liší se pouze její kvalita, postup aplikace s ohledem na okolní podmínky, zvolenou konstrukci stavby a radonový index. Podcenění izolace a těsnění, a v neposlední řadě i šetření na izolaci vás v budoucnu mohou vyjít velmi draze. Izolace základu je v podstatě nepřípustná a v případě poruchy se problém těžko odhaluje, lokalizuje a opravuje.
Materiály pro izolaci základů
V dnešní době se používají trvanlivější materiály, zaručující izolacím potřebnou životnost. Ze segmentu asfaltových pásů nejčastěji oxidované asfaltové pásy a modifikované asfaltové pásy.
- Oxidované asfaltové pásy: Jsou méně odolné proti mechanickému poškození, hůře zpracovatelné při nízkých teplotách, nelze je ohýbat do kolmých úhlů a vlivem UV záření rychle degradují. Oproti modifikovaným pásům mají nižší životnost. Proto se v rámci izolace základů pokládají spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva, rozhodně však nad úrovní terénu.
- Modifikované asfaltové pásy: Jsou elastické, více odolné vůči UV záření a ohebné dle typu i při minusových teplotách až do -25 °C. Používají se tedy všude tam, kde oxidovaná provedení nestačí.
- Hydroizolační plastové fólie: Jako například hladká fólie (Penefol) nebo nopová fólie (Sana).
- Izolační stěrky: Jedná se o pastovité hmoty, vícevrstvé, které jsou na rozdíl od tradičních povlakových izolací natahovány na upravený povrch pomocí špachtlí. (Pozor, pouze některé jsou odolné proti vnikání radonu do stavby.)
Je vhodné, aby použitá hydroizolace sloužila zároveň jako izolace proti radonu. Požadavky na protiradonovou izolaci stanoví též projektant, na základě naměřeného radonového indexu (Rn).
Výběr vhodné izolace základů
Návrh konkrétní realizace izolace základů ve většině případů kombinuje požadavky investora (využití stavby, rozpočet aj.) s odborným návrhem projektanta. Ten jej zpracovává na základě posouzení radonového indexu a hydrofyzikálního namáhání spodní stavby v těchto oblastech:
- zemní vlhkost,
- volně stékající voda po svislých plochách,
- volně stékající voda po sklonitých plochách,
- tlaková podzemní voda,
- tlaková voda vzniklá hromaděním,
- srážková povrchová a odstřikující voda.
Aplikace vhodných asfaltových pásů:
Čtěte také: Jak instalovat plotové sloupky bez betonování
| Typ namáhání | Doporučené pásy |
|---|---|
| Zemní vlhkost | Oxidovaný pás: charBIT G200 S40, Modifikované pásy: charBIT ELAST PV S40, charBIT ELAST PV S40 HQ |
| Voda prosakující horninou a tlaková voda | Modifikované pásy: charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ (pod úrovní terénu vždy min. ve dvou vrstvách) |
Jak se izolují betonové základy?
1. Příprava podkladu
Podklad, na který izolaci natavujeme, musí být dobře připraven. Jen tak je zajištěna odpovídající přilnavost. Nosný podklad musí být rovný, suchý, bez prasklin, nečistot (prach, úlomky, mastnota, vápenné mléko), ostrých hran a hlavně ošetřený penetračním nátěrem pro asfaltové pásy. Ten pomůže zajistit dokonalé přilnutí izolace k podkladu (zvýšenou pozornost věnujte přípravě podkladu pro samolepicí asfaltové pásy).
Podkladem pro izolační vrstvu z asfaltových pásů mohou být:
- betony (vč. betonových mazanin),
- cementové potěry,
- zdiva s cementovou omítkou.
2. Natavení asfaltových pásů
„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Pomocí plamene pás rozehřejeme tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Při více vrstvách musí být tyto mezi sebou vzájemně homogenně svařeny v celé ploše. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
Při izolaci je klíčové dodržet jednotlivé přesahy izolačních pásů:
- příčné přesahy minimálně 12 cm,
- podélné přesahy minimálně 8 cm.
Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je tak ochráněn proti značnému stavebnímu znečištění (malta, prach apod.). Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a pod ním je ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace.
Čtěte také: Plot bez betonu: Rychlá a jednoduchá instalace
V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:
- ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
- na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
- s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).
Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní asfaltové pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji.
3. Ochrana izolace základů
Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí.
- Vodorovné izolace: Lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev).
- Svislé stěny: Lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.
Jak docílit maximální životnosti izolace
Aby izolace základů vydržela maximum, je třeba dodržet klíčové podmínky při kladení pásů a aplikaci penetračního nátěru:
- Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být:
- nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných lepenek,
- nižší než 0 °C u lepenek z modifikovaných asfaltů,
- vyšší než 30 °C u všech typů lepenek, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
- Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
- Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit.
Izolace základové desky na extrudovaném polystyrenu (XPS)
Základová deska na extrudovaném polystyrenu (někdy také označovaná jako plovoucí základová deska) je moderní způsob zakládání, který se uplatňuje především u pasivních domů a dřevostaveb. Tento systém umožňuje rychlou výstavbu s minimální technologickou přestávkou. Stavba je „celkově obalena“ tepelným izolantem, což výrazně snižuje energetickou náročnost budovy.
Čtěte také: Plotové sloupky bez betonování
Základová deska na XPS má vysokou stabilitu a nosnost. Její výhodou je nejen dobrá tepelná izolace a eliminace tepelných mostů, ale také finanční úspora.
Postup realizace základové desky na XPS
- Vytyčení stavby a příprava inženýrských sítí: Prvním krokem je skrývka ornice v ploše stavby. Geodet vytyčí přesnou polohu domu včetně výšky založení základové desky. V případě potřeby se upraví terén plošným výkopem nebo srovnáním. V této fázi dochází také k přípravě prostupů pro inženýrské sítě - kanalizaci, vodu, elektřinu, plyn a uložení zemnícího pásku.
- Položení geotextilie jako separační vrstvy: Před aplikací štěrkové vrstvy je případně vhodné položit geotextilii, která slouží jako separační vrstva.
- Zásyp a hutnění podkladních vrstev: Na dno stavební jámy se naveze štěrková vrstva vhodné frakce např. 8/16 nebo 16/32, která se důkladně zhutní na požadovanou únosnost. Běžná tloušťka této vrstvy pod základovou deskou je do 250 mm. Následně se nanese jemná podsypová vrstva (např. drcený štěrk 4/8), která vyrovná drobné nerovnosti a připraví rovný podklad pro pokládku XPS desek. Základová spára musí být současně důsledně odvodněna, přičemž štěrkový násyp by měl ve všech směrech přesahovat půdorys stavby alespoň o 500 mm.
- Pokládka extrudovaného polystyrenu Austrotherm XPS: Na připravený a vyrovnaný podklad se pokládají tepelněizolační desky Austrotherm XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF. Díky polodrážce se jednotlivé desky přesně spojí a vytvoří souvislou, kompaktní izolační vrstvu s vysokou pevností a odolností v tlaku. Desky se kladou zásadně na vazbu. V případě potřeby lze jejich fixaci zajistit nízkoexpanzní PU pěnou.
- Izolace prostupů: Veškeré prostupy skrze základovou desku (např. kanalizace, voda, elektro) musí být před betonáží pečlivě utěsněny.
- Vytvoření bednění z XPS desek: Bednění základové desky se vytváří z tepelněizolačních desek Austrotherm XPS TOP 30 SF, XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF, které se na stavbě seříznou na požadovaný rozměr (požadovaná tloušťka pro obvodové prvky je minimálně 100 mm). Bednicí desky lze přilepit nízkoexpanzní PU pěnou a následně mechanicky kotvit pomocí Austrotherm Systémových montážních úhelníků, které se upevňují do XPS Austrotherm Turbošrouby. Rohy bednění se spojují a zpevňují pomocí Austrotherm Systémových montážních úhelníků.
- Ochrana prostupů: Veškeré prostupy musí být před betonáží pečlivě utěsněny a mechanicky zabezpečeny. Prostupy nad povrchem lze chránit pomocí návleků z PVC trubek nebo nasazením zátky. Tím se eliminuje jejich zanesení v průběhu výstavby.
- Uložení betonářské výztuže: Betonářská výztuž musí být uložena v souladu s projektovou dokumentací na základě statického posouzení.
- Betonáž základové desky: Po uložení výztuže následuje betonáž. Do připravené izolované vany z XPS se rovnoměrně lije betonová směs na celou plochu v předepsané tloušťce dle projektové dokumentace. Beton se průběžně hutní pomocí vibrátoru, aby nedocházelo k tvorbě vzduchových kapes. Povrch se poté stáhne latí do roviny a podle potřeby se dále upraví ručním nebo strojním hlazením.
- Finální úprava povrchu a ochrana před vysycháním: Nutné je dále zajistit správné zrání betonu. Cílem je zamezit rychlému odpařování vody, což by mohlo vést ke vzniku trhlin. Povrch se proto pravidelně kropí vodou a eventuálně zakrývá. Po dostatečném vytvrzení betonu se případně odstraní Austrotherm Přídavné bednicí úhelníky.
- Pokládka hydroizolace - vodorovná i svislá: Základová deska je po vyzrání betonu připravena na další stavební kroky, především na provedení hydroizolací a založení zdiva. Vodorovná hydroizolace se aplikuje s přesahem min. 100 mm pro správné napojení svislé hydroizolace.
- Tepelná izolace soklu: Pro zateplení soklové části stavby se používají speciální desky Austrotherm EPS SOKL 150 či Austrotherm XPS TOP P GK, které jsou vyrobeny tak, aby odolávaly vlhkosti, mrazu a mechanickému namáhání v náročném soklovém pásmu.
Sanace základů starších objektů
U starých domů s kamenným zdivem a neizolovanými základy, kde jsou podlahy uvnitř pouze dřevo na hlíně, je nutné provést sanaci.
Postup sanace
Navrhovaný postup sanace může zahrnovat postupné ubourání zdiva, vylití nového betonového základu, položení izolačního asfaltového pásu a následné dozdění. Je však důležité vždy konzultovat takovýto postup se statikem.
Při sanaci starších objektů se často využívá drenážní systém pro odvedení vody od základů. Drenážní trubky u základů je vhodné zdvojovat, nebo stačí jedna v závislosti na konkrétních podmínkách a množství stékající vody.
Hydroizolace sklepa - zvenku nebo zevnitř?
Při novostavbě se hydroizolace dělá zvenku (tzv. černá vana) - bitumenovými pásy nebo tekutou izolací. Je to spolehlivé, dostupné a dělá se jednou na 30 - 50 let.
Problém nastává u starého domu, kde není možné provést výkop kolem objektu. Proto existuje sanace zevnitř - krystalická hydroizolace, která proniká do pórů betonu a blokuje vodu proti negativnímu tlaku.
Krystalická hydroizolace - Neopress Crystal
Neopress Crystal je penetrační cementová hydroizolace. V přítomnosti vody vytvoří v pórech krystalické struktury, které blokují průtok. Funguje i v aktivní vodě - čím více vody, tím více krystalů.
Aplikuje se štětcem nebo stěrkou na navlhčený beton ve dvou vrstvách. Spotřeba je 1 - 1,5 kg/m². Kritické je vyčištění zdiva od všech nátěrů a omítek až na beton - bez toho krystalická hydroizolace nefunguje.
Havárie - aktivní průsak
Pokud aktivně teče voda ze stěny, nejprve ji zastavíte pomocí Neostop - malty, která tuhne ve vodě za 30 - 60 sekund. Pak můžete aplikovat plnohodnotnou hydroizolaci.
Důležité body při betonáži základů
Před založením základů je třeba se informovat u odpovědných úřadů, zda je možné projekt realizovat v rozsahu, jaký plánujeme. Namíchání toho správného betonu pro splnění místních požadavků může vypočítat pouze plánovač nosného základu (statik). Odborník poté na místě vytvoří plán zpevnění a stanoví požadovanou kvalitu betonu.
Postup betonáže
- Vytyčení plochy: Nejprve se zaměří plocha. Doporučuje se ke každé straně přidat alespoň 15 centimetrů manipulačního prostoru. Zkontrolujeme, zda pozemek plánované stavby není svažitý. Pokud ano, používáme vodováhu vodorovně s nejvyšším bodem vytyčené plochy. Betonovanou plochu si podél latě vyznačíme značkovacím sprejem.
- Výkop: Základy vyhloubíme pomocí rypadla nebo rýče a lopaty.
- Hutnění půdy: Půdu v základovém výkopu zhutníme vibrační deskou.
- Štěrková vrstva: Základový žlab zaplníme dvěma vrstvami štěrku, který po vrstvách zhutníme. Celková výška štěrku je po zhutnění 15 centimetrů. Před zhutněním vždy štěrk rozdělíme hráběmi rovnoměrně po ploše.
- Bednění: Bednění musí být stejně vysoké jako pozdější základová deska. Při umisťování desek vždy kontrolujeme správnost úhlů a délku úhlopříček. Poté prkna zvenku spojíme (například hřebíčky). Z vnější strany pak rám upevníme konstrukční ocelí, aby při vylití betonu nedošlo k ponížení bednění. Po upevnění opět zkontrolujeme rovinnost.
- Betonáž: Míchání lze, dle velikosti projektu, provést ručně nebo pomocí míchače. Výsledná hmota by měla být měkká a plastická. Bednění následně vyplníme vrstvou betonu o tloušťce 8 až 10 cm tak, aby výztuž, pokud ji uvažujeme, ležela ve spodní třetině základů. Beton rovnoměrně rozdělíme hráběmi. Hotovou výztuž uložíme do první vrstvy vylitého betonu a přelijeme ji další vrstvou betonu. Nyní vyplníme betonem celé bednění až k horní hraně. Beton následně upěchujeme a řádně vyrovnáme latí.
- Ošetření betonu: Betonovou plochu je třeba zakrýt fólií na cca 7 dní a udržet ji vlhkou. Pokud jsou teploty přes den příliš vysoké, je třeba plachtu polévat vodou, aby se beton nevysušil příliš rychle a na jeho povrchu nevznikly praskliny.
Tepelná izolace základů
U nepodsklepené stavby obvykle tepelně izolujeme boky základových pasů vnějšího obvodu domu od úrovně základové desky až po ložnou spáru základů v nezámrzné hloubce, která činí v ČR maximálně 1300 mm. V tomto případě postačuje pro nízkoenergetické domy například 50-100 mm extrudovaného (nenasákavého) polystyrénu. Pro pasivní domy je obvykle aplikováno 100-200 mm. Při nižší výšce tepelné izolace musíme potom úměrně zvýšit její mocnost.
V místě soklu potom musí tepelná izolace základů nebo suterénu důsledně, bez přerušení, navazovat na tepelnou izolaci obvodových stěn vrchní stavby. Oddělení je pouze v podobě systémové dilatační spáry, často se na ni zapomíná.
tags: #betonovani #zakladu #izolace