Na konci podzimu se stroje na mnoha stavbách zastaví a vyčkává se, až zase přijde teplejší období. Někdy ale není času nazbyt, a tak je potřeba v pracích pokračovat i během zimy. Zejména práce s betonem je v chladných dnech problematická, protože teplota zásadním způsobem ovlivňuje vlastnosti materiálu. V současné době se také objevuje problém s takzvaným cementovým medem ve včelařství, který má závažné dopady na včelstva. Dále se v článku podíváme na odstraňování mechu a zelených povlaků, které se často tvoří na betonových, dřevěných a kamenných površích, zejména ve stinných a vlhkých oblastech.
Betonování v zimním období: Výzvy a řešení
Největším nepřítelem betonování v zimním období jsou samozřejmě nízké teploty. Při nich dochází ke zpomalení hydratace betonu, a tak přestává schnout. Technologický proces betonování je pevně zakotven v normách, konkrétně např. v ČSN 73 2400. Podle ní nesmí teplota povrchu betonu klesnout pod 5 °C po dobu nejméně 72 hodin. To ale nutně neznamená, že se při nižších teplotách nedá pracovat s betonem.
Příprava na zimní betonování
Chystáte se v brzké době pustit do betonování a teploměr ukazuje každým dnem nižší teplotu? Sledujte dlouhodobou předpověď - důležitá je již zmiňovaná hranice 5 °C. Pokud bude venkovní teplota několik dní po sobě (během dne i noci) tuto hranici přesahovat, máte jistotu, že požadavky na minimální teplotu betonové směsi splníte.
Speciální opatření při nízkých teplotách
Betonování je možné i při venkovních teplotách pod 5 °C. Je však nutné přijmout speciální opatření, která přinesou zajištění požadované teploty při jeho výrobě i tuhnutí a tvrdnutí. I betonárny jsou na betonování v zimě technologicky vybavené. Při výrobě a dopravě betonu používají nejen teplou vodu, ale často i ohřáté kamenivo.
Když je potřeba spustit hydratační procesy betonu při nižších teplotách, používají se betony s větším vývinem hydratačního tepla. Řešením je využití cementů s vyšším obsahem slínku. Vhodný je portlandský cement typu CEM I nebo směsný portlandský cement typu CEM II. Doporučuje se také používat cementy, které mají rychlý náběh počátečních pevností.
Čtěte také: Složení betonu
Pro zlepšení hydratačních procesů lze do betonové směsi přidat přísady, které snižují množství záměsové vody a díky tomu urychlují tuhnutí a tvrdnutí betonu. Pro betonování v zimě se pak používají i speciální zimní přísady do betonáže. Při betonování v zimě vás čeká obtížný úkol - musíte zajistit, aby po dobu 2 až 3 dnů neklesla teplota tuhnoucího betonu pod 5 °C. Po této době (resp. ve chvíli, kdy bude pevnost betonu nad 4 MPa) se beton stane mrazuvzdorným.
Jak zajistit dostatečnou teplotu betonu?
V některých případech se přistupuje i k aktivní ochraně foukáním horkého vzduchu pod zaplachtovanou konstrukci či zapnutím elektrického ohřevu umístěného v bednění.
Vyšší náklady na zimní betonování
Rozhodnete-li se pro realizaci základové desky v zimním období, musíte počítat s vyššími náklady. Mnohé betonárny navyšují v období od listopadu do března cenu betonu o 5 až 10 % kvůli potřebným zimním opatřením. Betonování při teplotě pod 5 °C se prodraží kvůli nutnému použití betonu vyšší pevnostní třídy nebo přidávání zimních přísad. A budete-li chtít betonovat při teplotách -5 až -10 °C, prodraží se realizace až o desítky procent. V takovém případě musí totiž betonárna výrazně upravit recepturu betonu a přidat do něj superplastifikátory, které výrazně urychlí tuhnutí.
Vývoj stavebních materiálů jde stále kupředu. Díky tomu je možné betonovat až do venkovních teplot -10 °C. Realizace je však podstatně náročnější a dražší. Nespěcháte? S betonováním raději počkejte na teplejší dny. Pokud ale nemáte na výběr, nevěšte hlavu.
Problematika cementového medu (melecitózy) ve včelařství
Stále oblíbenější lesní med z medovice má výjimečné chuťové vlastnosti a v současnosti dosahuje na trhu zajímavé ceny. Pro chovatele včel je ale tento druh medu zároveň rizikový kvůli možnému výskytu melecitózy - nežádoucího cukru, který způsobuje vznik tzv. cementového medu. Cementovým medem nazýváme silně zkrystalizovaný med uvnitř plástů, který je tvrdý a včelařům způsobuje nemalé problémy nejen s medobraním, ale i s plásty samotnými. Medu je letos i na Pardubicku minimálně o třetinu méně. Navíc letos včelaře potrápila melecitóza. Med je tvrdý, velice brzy krystalizuje a nelze ho vytočit. Ovšem nemůže zůstat ani v úlu, protože je pro včely nestravitelný a nebezpečný. Tento med se tedy musí odstranit a nahradit cukrem nebo květovým medem, kterého bylo ale málo, takže nastaly problémy.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Vznik a příčiny melecitózy
Hlavním viníkem vzniku melecitózy jsou mšice, drobný hmyz sající rostlinné šťávy ze dřevin, zejména smrků a jedlí. Mšice si z těchto šťáv odeberou jen minimum živin, zatímco přebytečný cukerný roztok - medovici - vylučují. Pro mšice však může být koncentrace cukru v rostlinných šťávách problémem kvůli vysokému osmotickému tlaku (jde-li o nižší dostupnost vody uvnitř těla mšice než vnějšího prostředí). Cementový med - co s ním? Melecitózní nebo také cementový, betonový med má původ v medovici. Traduje se, že tato pochází z modřínu, ale ze zkušeností víme, že ji včely najdou i na jiných stromech se mšicemi.
Můžeme pozorovat, že s cementovou medovicí se setkáváme v některých oblastech častěji jinde ojediněle především v podletních a podzimních měsících, t.j. srpnu až září. Letos se v některých oblastech problémy objevily již koncem června. Cementový med má původ v medovici s vysokým obsahem rychle krystalizujícího trisacharidu melecitózy. Donesená medovice krystalizuje v buňkách do tří dnů a pak ji nelze vytočit. Včely ji při zimování nemohou odebírat, hynou hladem nebo na silnou úplavici. To závisí na tom, do jakého stupně je donesená medovice zkrystalizovaná, kolik obsahovala melecitózy, kam ji včelstvo uložilo a v jakém množství. Včelstvo po takové problematické snůšce s jistotou dobře přezimuje za předpokladu, že se jeho zimní chomáč před pravidelným letem včel na jaře (konec března až počátek dubna) nesetká s cementovým medem. Zimní spotřeba včelstva v závislosti na jeho síle není příliš vysoká a pohybuje se v rozmezí 5-8 kg.
Faktory ovlivňující tvorbu melecitózy
Dr. Victoria Seeburger a její tým z Univerzity Hohenheim se v rozsáhlé studii zaměřili na faktory prostředí, které podporují tvorbu melecitózní medovice. S měnícím se klimatem a rostoucí frekvencí extrémních jevů, jako jsou horka a dlouhotrvající období sucha, lze očekávat častější výskyty melecitózní snůšky. Suchá teplá léta nutí stromy, zejména smrky s mělce uloženými kořeny, reagovat vyšší produkcí osmoticky aktivních látek ve šťávách.
Prevence a řešení cementového medu
Melecitózní snůška se vyskytuje v lesních oblastech v různých intervalech. Při každé medovicové snůšce bychom měli být na pozoru. V plástech s nezavíčkovaným přínosem hledáme případnou krystalizaci, lesklá hladina začne matovatět. Párátkem nebo stéblem si můžeme ověřit případnou krystalizaci. Při vytáčení v medometu začínají z plástů vylétávat špunty. Toto jsou začínající symptomy signalizující nástup cementového medu.
Při objevení se vyletujících špuntů plásty po vytáčení vracené do včelstva dobře prostříkáme vodou postřikovačem nebo zednickou štětkou. Voda rozpustí krystalky a oddálí případné zacementování celých plástů. Někteří včelaři přicházející do styku s intenzivní melecitozní snůškou často, např. v některých oblastech Rakouska. Při větších přínosech cementového medu nasadí nad nejvyšší plodištní nástavek prázdný, nejlépe nízký nástavek bez rámků. Včelstvo vystaví divočinu, zanese ji cementovým medem. Divočinu s medem zahřejí na 70-75°C, vosk z divočiny se oddělí od medu a med je možno využít např.
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
V plodišti ponecháme krycí plásty (mohou být s melecitózou), plásty bez cementového medu, plásty s plodem a plásty s max. věnci cementového medu do jedné třetiny plástu. Ostatní plásty s cementovým medem odstraníme a nahradíme prázdnými soušemi. Ponechané plodové plásty s věnci cementového medu proložíme soušemi. Včelstvo zakrmíme minimální dávkou 10-12 kg cukru. Tak zajistíme stravitelné cukerné zásoby v uličce zimního sezení chomáče. Nebojíme se zimní zásoby doplňovat případně i koncem září, je to pro včelstvo výrazně menší zlo, než riskantní zimování na melecitózním medu. Pokud včelstvo již krmivo neodebírá (při teplotě pod 10 °C je staženo do chomáče), musíme krmítko zateplit, popřípadě do podmetu, za okénko vložit např.
Tímto postupem na jaře získáme čisté a často velice potřebné souše. Určitou část z jinak nepoužitelného cementového medu včely na jaře využijí k podnícení. V případě, že snůška cementového medu přijde např. v červenci popř. počátkem srpna, můžeme si nechat souše vyčistit uvedeným způsobem ještě před dokončením doplňování zimních zásob. Práce se včelstvy v důsledku výskytu cementového medu je náročná na čas a musí být provedená včas. Porovnáme-li ale toto s cenou včelstva, které se by se s velkou pravděpodobností nedožilo jara, je jasné, že tato činnost se vyplatí. Zkušenost např. Dr.Ing. Frant.
Na základě provedené studie se nabízí možnost vytvořit systém či aplikaci, která by včelaře před melecitózou včas informovala. Cementový med není nepřekonatelný problém, ale vyžaduje od včelařů aktivní sledování podmínek a stav medovice v okolí. Díky výsledkům vědeckého výzkumu máme nyní lepší přehled, jaké faktory jsou pro vznik cementového medu rozhodující.
Co s cementovým medem?
„Já ty plásty schovávám a využívám je až na jaře, kdy už včely mohou vylétnout, přinést do úlu vodu, a tím pádem i tento tvrdý med lépe stráví,“ říká pardubický včelař Evžen Báchor. Betonový med má původ v medovici a čím později se vyskytne, tím je pro přezimování včelstva nebezpečnější.
Tabulka: Možnosti nakládání s cementovým medem
| Fáze/Typ medu | Způsob nakládání | Poznámky |
|---|---|---|
| Zkrystalizovaný med v plástech | Stříkání plástů vodou | Voda rozpouští krystalky a oddálí zacementování |
| Větší přínosy cementového medu | Vystavení divočiny s cementovým medem | Následné zahřátí divočiny na 70-75°C, oddělení vosku od medu |
| Plásty s melecitózou v plodišti | Ponechání krycích plástů a plástů s max. 1/3 cementového medu | Ostatní plásty s cementovým medem odstranit a nahradit soušemi |
| Zimní zásoby | Zakrmení včelstva 10-12 kg cukru | Zajištění stravitelných cukerných zásob; doplnění i koncem září |
| Využití na jaře | Část nepoužitelného cementového medu | Včely jej využijí k podnícení, když mohou přinést vodu |
Odstranění mechu a zelených povlaků
Existuje několik způsobů likvidace mechu na střeše, nebo odstranění mechu z dlažby, stěn a oplocení, přičemž některé jsou účinnější než jiné.
Příčiny tvorby mechu a zelených povlaků
Zelené usazeniny, řasy a mech se tvoří zejména na terasách, plotech a stěnách ve stinných oblastech, které nemají mnoho slunečního světla. Na materiálech, jako je beton, dřevo a kámen se vytvářejí vlhká místa, která jsou vhodným prostředím pro vznik mechu. Tvorbu zelených povrchů a mechů ovlivňuje také počasí. Vzhledem k vyšší vlhkosti vzduchu, více deště a méně slunečního záření je jejich tvorba častější na podzim a v zimě. Jaro je ideálním obdobím pro čištění terasových prken a oplocení. Díky slunečnímu záření a menší vlhkosti vzduchu se tyto nečistoty odstraňují jednodušeji. V létě si poté můžete užívat čistou terasu, oplocení či střechu.
Prevence tvorby mechu
Hledáte dobrý způsob odstranění mechu z dřevěného plotu nebo ze zámkové dlažby? Nebo přemýšlíte nad způsobem likvidace mechu ze střechy? Vzhledem k počasí se nárůstu mechu a zelených ploch zcela nevyhnete. Účinným řešením je zakoupení přípravku proti mechu na střeše, terase nebo jiném povrchu. Pomocí HG odstraňovače zelených povlaků a mechů koncentrát můžete odstranit mech a řasy do 36 hodin.
Pokud plánujete nákup nového oplocení, dejte přednost nepropustným, rovným materiálům. Ty jsou vůči mechům odolnější než porézní, nerovné povrchy, které propouštějí více vzduchu a vlhkosti, což podporuje tvorbu řas. Vhodné jsou měkké dřeviny, jako je borovice, jedle a cedr. Tvrdé dřevo, jako je dub, jasan a ořech, bývá poréznější. U kamenů se vyhněte pískovcům a vápencům, které jsou příkladem porézních hornin. Dobře odvodněná terasa může také zabránit hromadění vlhkosti. Pro odvodnění je nejlepší mírný sklon, ale úprava stávající terasy může být obtížná, nepohodlná a nákladná. Jednodušším řešením je použití HG odstraňovače zelených povlaků a mechů koncentrát.
Metody odstranění mechu
Nejjednodušším a nejúčinnějším způsobem je přípravek proti mechu na střeše, terase či oplocení - HG odstraňovač zelených povlaků a mechů koncentrát. Tento výrobek odstraňuje šedozelené povlaky a mechy nejen z teras a oplocení, ale také z cest, stěn, střech, obrubníků, květináčů a podobně. HG odstraňovač zelených povlaků a mechů koncentrát je nejúčinnější při použití v suchém počasí. Vyzkoušejte jej během jara, abyste si v letních měsících mohli užívat zahradu bez mechu a řas naplno. Hodit se vám může také HG čistič na terasové dlaždice, který dokáže vyčistit až 200 m2 dlaždic, teras a chodníků.
Kromě speciálně vyvinutých produktů najdete na různých blozích a webových stránkách řadu dalších řešení pro čištění terasových desek:
- Tlaková myčka: Tlaková myčka je dobrou volbou pro odstranění nečistot z vaší terasy. Tlaková myčka může poškodit samotné dlaždice, čímž se stanou poréznějšími. Krátkodobě tedy může terasu vyčistit, ale z dlouhodobého hlediska ji může znečistit a podpořit ještě větší nárůst mechu a zeleně.
- Ocet a chlór: Ocet a chlór jsou chytré a levnější alternativy pro ty, které tlakový čistič neoslovil. Ocet je méně škodlivý, protože je přírodnější. Kyselina v něm obsažená však může poškodit přírodní kámen s vápencem.
- Směs mýdla, jedlé sody a horké vody: Některé mechy a zeleň z dřevěných povrchů můžete odstranit také pomocí směsi mýdla, jedlé sody a horké vody. Tento způsob čištění je však časově i fyzicky náročný.
Výrobky HG jsou speciálně navrženy tak, aby odstraňovaly mech a zelené povlaky, aniž by poškodily vaše rostliny nebo trávu. Naše výrobky udělají těžkou práci za vás.