Mnoho „záhadných“ objektů, které v české krajině vídáme, jsou ve skutečnosti betonové sokly vybudované během druhé světové války. Na fotografii je vždy vidět šestiuhelníkový betonový blok zužující se směrem vzhůru, uprostřed dutý, opatřený několika otvory v podobě vstupu a někdy i s vyčnívajícími ocelovými pruty kolem dokola. Nejde však v žádném případě o bojové stanoviště, nýbrž o podstavec pro instalaci radiolokátoru FuMG 65 s krycím jménem Würzburg Riese, který byl jednou ze součástí systému protivzdušné obrany Říše.
Dominantní součástí tohoto zařízení byla parabolická anténa o průměru 7,5 metru osazená na dvou čepech umožňujících pohyb ve vertikálním směru. Tato anténa pak spolu s kabinou operátorů tvořila celek umístěný na ozubeném věnci umožňující otáčení i ve směru horizontálním. K přesnému osazení celého zařízení sloužil právě onen záhadný betonový sokl, k němuž se pomocí několika zabetonovaných svorníků připevňovala pevná část základového prstence. Tyto typy radiolokátorů byly využívány i v rámci poválečné armády a to pod označením RZ-IV. Vyřazeny byly až v průběhu padesátých let, kdy je nahradily modernější sovětské typy řady „P“.
Historické památky a jejich obnova
Ne všechny betonové konstrukce v naší zemi slouží vojenským účelům. Historická Olomouc má vedle věhlasných památek s celonárodním významem také drobnější, ale přitom velmi hodnotné prvky kulturního dědictví. Jedním z takových příkladů je barokní podstavec po sousoší Ukřižovaného ve Slavoníně, který se na podzim dočkal pečlivého zásahu restaurátorů. Podstavec z roku 1865 byl v listopadu 2024 restaurován a přemístěn na nové místo. Nyní se nachází v ostrůvku veřejné zeleně na protější straně Machátovy ulice, kde získal nový betonový základ.
Pozornost si zaslouží především čelní reliéf podstavce, který zobrazuje nástroje Kristova utrpení - kopí, trnovou korunu, kladivo, důtky, hřeby, žebřík s provazem a tyč s houbou. Tato umělecky zpracovaná část, považovaná za nejhodnotnější, zůstala zázrakem nepoškozená. A to přesto, že památka utrpěla značné škody za válečných operací v květnu 1945, kdy se Slavonín dostal pod prudkou palbu sovětského dělostřelectva proti ustupujícím německým oddílům. V současné době probíhá shromažďování podkladů k celkové obnově památky, včetně přípravy kopií soch dvou světců a také kříže, které by měly co nejvěrněji odpovídat původní podobě.
Symbolika sovětských monumentů
Ve vztahu k sovětské historii a jejím monumentům zůstává v české paměti nejvýraznějším bodem „Stalinův“ podstavec v Praze. Základní kámen monumentální stavby byl položen 22. prosince 1949 a jednalo se o největší skupinové sousoší v Evropě. V roce 1961 po kritice tzv. Stalinova kultu osobnosti bylo rozhodnuto, že bude pomník stržen. Celá desetiletí zůstal podstavec osiřelý a jeho prostory jsou dnes zruinované; betonové konstrukce se drolí, stropy prosakuje voda a ocelové výztuže korodují.
Čtěte také: Složení betonu
Podobný osud zažívaly i jiné sovětské komplexy, například ve Wünsdorfu u Berlína, který se během studené války stal vůbec největší sovětskou vojenskou základnou mimo SSSR. Z tamního podstavce na areál „dohlížel“ Lenin, který měl výhled na velkou část dvousetšedesátihektarového prostoru. Přítomnost sovětských vojsk zde nejzřetelněji připomíná trochu smutně působící socha Lenina, které v rukávu a na rameni roste mech, zatímco se dívá na zarostlý prostor, kde se kdysi konaly vojenské přehlídky.
| Lokalita | Typ objektu | Stav |
|---|---|---|
| Slavonín | Barokní podstavec | Restaurováno (2024) |
| Praha (Letná) | Podstavec pomníku | Havarijní (vyžaduje rekonstrukci) |
| Wünsdorf | Sovětská základna | Chátrající areál |
| Různé (Plzeň, Mariánské Lázně) | Základy radiolokátorů | Pozůstatky z 2. světové války |
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
tags: #sovětský #betonový #podstavec #informace