Téma zákazu olova při rybaření se stále „táhne“ nad rybářskou scénou jako „toxický kouř“. Jsou to už dlouhé roky, co se poprvé v rybářských médiích objevila zpráva, že evropští úředníci chystají zákaz olověných zátěží určených k rybaření. V současné době by si někteří rybáři mohli myslet, že tento zákaz už nikdy nepřijde. Opak je ale pravdou! Zákaz olova se pořád „táhne“ nad rybářskou scénou jako „toxický kouř“. Pokud by k zákazu olova skutečně došlo, máme náhradu?
Jednání s eurokomisařem a pokračující debata o olovu
Je možné, že někomu se v současném „informačním smogu“ ztratila ta informace, že špičky Českého rybářského svazu jednaly s eurokomisařem Costasem Kadisem. Ze zveřejněné zprávy je patrné, že rybáři řešili především neúměrný tlak rybožravých predátorů na rybí společenstva. Pozornému čtenáři neunikla ta informace, že rybáři stále řeší i „hrozbu“ zákazu rybářských olov. O tomto zákazu diskutovali právě i se zmíněným eurokomisařem. Ze zprávy rybářů je tak jasně patrné, že možný zákaz olověných zátěží se stále řeší.
„Jednatel ČRS ve svém vystoupení reflektoval zejména dvě velice problematické oblasti, a to záležitost neúměrného tlaku rybožravých predátorů na populace ryb a návrh EU na zákaz používání olova v rybářství,“ napsal Český rybářský svaz. „Co se týče olova, ČRS uvedl, že olovo je při lovu ryb v současné době nenahraditelným materiálem, zejména v případě, kdy je třeba zachovat plasticitu zátěže. ČRS po komplexním posouzení návrhu EU zásadně nesouhlasí s omezením použití olova v rybářství, dokud nebudou nalezeny vhodné alternativní materiály,“ uvedl ČRS.
Rybářům se pochopitelně „nápad“ ohledně zákazu olověných zátěží vůbec nelíbí. A i proto to dali eurokomisaři jasně najevo. Jak na to Costas Kadis reagoval? „Ohledně olova bude jednat s věcně příslušnými kolegy,“ dodal ČRS. Nastane doba, kdy takové kapry budeme chytat na montáže bez olověných zátěží?
Betonové zátěže jako nadějná alternativa
Rybářský trh se vyvíjí neskutečným tempem - dnes je možné sehnat betonové zátěže na ryby. Představme si ten nejčernější scénář - tedy, že začne platit zákaz rybářských olov. Máme nějakou náhradu? Například kapraři a rybáři lovící na klasickou položenou si mohou „oddychnout“. Už teď je na rybářském trhu spolehlivá náhrada. I na česko-slovenském trhu jsou už dlouhou dobu k dostání betonové zátěže.
Čtěte také: Složení betonu
Hlavním tahounem je inovativní značka Eco Sinkers, která na rybářský trh dodává betonové zátěže. Tyto betonové zátěže jsou k dostání jak pro průběžné, tak i „pevné“ montáže na kapry. Zcela zásadní informací u těchto zátěžích je to, že mají certifikaci ECO D&M. To v překladu znamená, že tyto zátěže nejsou škodlivé pro lidi, zvířata, ale i další organismy ve vodě. A tohle je hlavní argument, se kterým „nepohnou“ ani evropští úředníci. Zátěž Grippa s gramáží 200 g je vyrobena z železobetonové směsi s vysokou nasákavostí. Má placatý tvar s výčnělky. Průběžná betonka BLOCK je nejuniverzálnější typ pro nahazování i vyvážení na stojaté i tekoucí vodě.
Výhody a vlastnosti betonových zátěží
Kdekdo by mohl napadnout, že je to nesmysl. Ovšem chyba lávky! Těch výhod, které betonové zátěže na ryby nabízí, je hned několik:
- Šetrnost k vodnímu prostředí: Jsou certifikované jako neškodné pro životní prostředí.
- Odolnost a stabilita: Díky moderním výrobním postupům jsou dnes k dostání i nejrůznější betonové zátěže „s výběžky“, které drží zátěž na dně právě i v tom nejsilnějším proudu.
- Všestrannost: Rybáři si mohou tyto betonové zátěže vybírat pro nejrůznější typy lovu kaprů. K dispozici jsou jak betonové zátěže s obratlíkem, tak ale i s průběžnou trubičkou. Betonové zátěže se vyrábí v nejrůznějších hmotnostech a tvarech.
- Maskování: Firma UFO Sinker tyto zátěže vyrábí v několika barvách. Rybář si tak může vybrat různě zbarvené zátěže do různých podmínek, aby byl co nejvíce nenápadný.
- "Dipovatelnost": Tou největší výhodou těchto betonových zátěží je ale určitě to, že jsou „dipovatelné“. Ano, materiál, ze kterého jsou tyto zátěže vyrobené, dokážou nasát atraktivní tekutinu. Kapři totiž budou okolo zátěže neustále kroužit díky silné vůni, která se bude z betonové zátěže uvolňovat.
- Využití v zabahněných vodách: Proto někteří kapraři dávají právě betonu přednost před olovem na silně zabahněných, ale i zarostlých vodách. Rybář má totiž jistotu, že montáž na kapry „neutopí“ v jemných nánosech, ve kterých se může rybářská montáž doslova ztratit.
Je neskutečné, za jak poměrně krátkou dobu se vývoj betonových zátěží posunul dopředu. Rybář si najde ideální zátěž pro daleké hody, ale například i do silného proudu na nějaké velké řece. Není třeba mít obavu, že by se zátěž snad „nějak rozpadla“, anebo že by se utrhl obratlík ze zátěže. To vůbec nehrozí!
Porovnání olova a betonu
Rybářské olovo je základní součástí každé rybářské montáže. Přesto bývá jeho výběr často podceňován a řešen pouze podle hmotnosti. Ve skutečnosti má typ, tvar i způsob uchycení olova zásadní vliv na chování montáže, citlivost záběru i celkovou úspěšnost lovu. Neexistuje jedno univerzální olovo vhodné pro všechny situace. Rozdílné techniky rybolovu, typy vod, hloubka, proud i chování ryb vyžadují odlišná řešení.
Základní funkcí rybářského olova je dodat montáži potřebnou hmotnost. Závěsné olovo je pevně ukončené na konci montáže. Průběžné olovo se může volně pohybovat po vlasci, nebo šňůře. Plastické olovo je měkký, tvarovatelný materiál určený k jemnému doladění návazců. Důležité je také respektovat vrhací zátěž prutu.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Kamen nebo beton ztratí pod vodou 35% své hmotnosti. Olovo jen asi 9%. Pokud počítáme dobře, tak abys kompletně nahradil 100g olovo, musíš použít 140g zátěž z betonu, která bude 5x objemnější než olovo. Na odhod to nebude asi nejlepší volba. Běžný beton má v porovnání s olovem cca 4x větší objem při stejné váze. Jednak to nepoletí tak daleko, a po dopadu do vody se dostává ke slovu archimédův zákon - čím větší objem, tím větší vztlaková síla vody. Tam kde potřebuješ 100gr olovo, budeš potřebovat těžší beton = ještě větší objem.
Tabulka: Porovnání olověných a betonových zátěží
| Vlastnost | Olověné zátěže | Betonové zátěže |
|---|---|---|
| Ekologičnost | Potenciálně toxické, v EU zvažován zákaz | Certifikované jako neškodné (ECO D&M) |
| Hmotnost ve vodě | Ztráta cca 9 % hmotnosti | Ztráta cca 35 % hmotnosti |
| Objem (při stejné hmotnosti) | Nižší | Cca 4x až 5x větší než olovo |
| Stabilita na dně | Dobrá, závisí na tvaru | Výborná (s výběžky i v proudu) |
| Dipovatelnost | Nízká | Vysoká (nasákavý materiál) |
| Využití v zabahněných vodách | Může se ztratit v nánosech | Nespadá tolik do nánosů |
| Vzdálenost náhozu | Větší (díky menšímu objemu) | Menší (kvůli většímu objemu) |
| Cena | Různá | Různá, alternativy mohou být levnější |
| Dostupnost tvarů a barev | Široká | Široká |
Kapraři vedou cestu
Když rybář vidí, kam se vývoj betonových zátěží posunul, napadá mě otázka - trápilo by lovce kaprů, kdyby došlo k zákazu olova? Přece jen, rybářská firma Eco Sinkers je důkazem, že rybářské olovo při lovu kaprů už nepotřebujeme. Pochopitelně, tyto betonové zátěže lze využívat při jakémkoliv lovu na položenou. Takže je mohou využívat například lovci, kteří chytají dravé ryby na nástražní rybičky na položenou, ale také sumcaři - betonové zátěže jsou totiž k dostání i v několikasetgramových variantách.
To, že kapraři „berou“ celou situaci vážně, neprozrazuje pouze zvýšená obliba betonových zátěží při lovu kaprů. Tohoto tématu se například „chytají“ i prestižní kaprařské akce - jako například největší rybářský závod na území České republiky Stairs2Hell. V pravidlech tohoto závodu se píše: „Je ZAKÁZÁNO používat odpadávací olověné zátěže. Místo nich smí být použity pouze přírodní kameny (vyjma kamenů z hráze), železné nebo betonové zátěže. Olověné zátěže smí být použity pouze pro odhoz nebo pro lov s „IN LINE“ montáží.“ Kaprařská scéna v Česku a na Slovensku se tak s betonovými zátěžemi nezaobírá pouze „v rámci jednotlivců“, ale také na masových akcích, které mají obrovskou prestiž. Myslíte, že tento trend budou následovat i ostatní rybáři v Česku a na Slovensku?
Někteří rybáři si dokonce vyrábí betonové zátěže doma. Jeden z nich uvádí: „Zkoušel jsem to klasicky jako směs cementu a ocelových pilin (aby to bylo těžší) a docela to jde.“ Jiný zmiňuje, že „nechat tam ve vodě za výpravu 10 i více takových olov je pak skoro litr v pr a 3 kg olova na dně. To už je opravdu lepší kámen na gumičku nebo tyto betonky.“
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
Výzvy pro jiné rybolovné techniky
Úplně opačná situace je ale například u vyznavačů přívlače nebo plavané. U těchto rybolovných technik zatím nejsou masově rozšířené nějaké jiné typy zátěží, které by dokázaly nahradit olovo. A teď se nebavíme pouze o „technickém“ provedení, ale také o cenové (ne)dostupnosti. Podle rybářů je olovo nepostradatelné například u plavané.
Někteří by mohli napomenout, že na světě je celá řada známých kovů, které by mohly olovo nahradit. Ale například Český rybářský svaz upozorňuje na jejich negativní dopady na životní prostředí pod vodními hladinami. Konkrétně se mluví například o zinku, který je z pohledu vedení rybářů vysoce toxický pro rybí plůdek. Celé téma pak Český rybářský svaz shrnuje tím tvrzením, že například pro plavanou nebo muškaření zatím neexistuje žádná ideální náhrada za olovo.
tags: #beton #mrazuvzdorny #jako #rybar #olovo #co