V tomto článku se budeme podrobně zabývat tématem betonování 15 cm silné desky na jílovém podloží, se zaměřením na správné vyztužování a ošetřování betonu. Článek vychází z informací o betonových základech pro rodinný dům, kde jsme již probrali základové pasy, ztracené bednění, drenáže a přípravu podkladu pod podkladní betonovou desku. Dnes se zaměříme na problematiku samotného podkladního betonu a jeho vyztužení.
Typy a třídy betonu
Při stavbě je nezbytné zvolit správný druh a třídu betonu. Dříve se beton označoval písmenem „B“ a číslem udávajícím pevnost v tlaku v MPa po 28 dnech stáří (např. B20). Dnes se podle evropských norem používá označení „C“ (Concrete) následované dvěma číslicemi oddělenými lomítkem (např. C 16/20). První číslo udává pevnost betonu v tlaku stanovenou na válci a druhé na krychli. Staré označení B20 tedy odpovídá C 16/20.
Třída a druh betonu vychází z výpočtů projektanta nebo statika, s ohledem na místní poměry (sklon terénu, druh zeminy, únosnost podloží, požadované zatížení). Pro klasické rodinné domy se při standardních zakládacích podmínkách (rovinný pozemek a soudržné zeminy) nejčastěji používá do základových pasů beton třídy C12/15 nebo C16/20. Beton na základovou desku bývá zpravidla o třídu vyšší, tedy C16/20 nebo C20/25.
Suchý a zavlhlý beton
Pod pojmem suchý a zavlhlý beton se nabízí několik produktů s konzistencí S0 až S2. Suché a zavlhlé betony se vyrábí podle norem ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 od pevnostní třídy C -/5 do C 30/37. Vzhledem k nedostatku záměsové vody jsou vyráběny pouze pro stupeň vlivu prostředí X0, tedy pro prostředí bez nebezpečí koroze nebo narušení betonu.
Mazaniny a směsi stmelené cementem
Mazaniny se vyrábí v pevnostních třídách od MC 5 do MC 30, s obsahem cementu od 50 do 500 kg, a jejich výroba podléhá normám TN ČB MC 01-2010 a TN SVB ČR 02/2006. Směsi stmelené cementem podléhají technické normě ČSN EN 14227-1 a jedná se o směsi kameniva s určeným oborem zrnitosti, cementu a vody. Vyrábí se od pevnostní třídy C 1,5/2 do C 20/25 výhradně v zavlhlé konzistenci (S1, S2). Na stavbu jsou dopravovány sklápěcími vozy a zhutnění směsi se provádí válcováním nebo pěchováním.
Čtěte také: Složení betonu
Vyztužování podkladního betonu: Vkládat výztuž nebo ne?
Otázka vyztužování podkladního betonu je častá. Dříve se podkladní desky nevyztužovaly, jelikož kari sítě nebyly k dostání a betony se prováděly v malých tloušťkách (6 cm až 10 cm) a po dokončení hrubé stavby. Byly minimálně po místnostech dilatované a beton nedosahoval takových kvalit. Tyto aspekty měly vliv na snížení smršťování betonu a jeho ošetřování. Rovněž nároky na hydroizolace a protiradonové izolace byly často opomíjeny.
Tři způsoby provedení podkladního betonu
ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží zmiňuje tři možnosti, jak provést podkladní beton:
- Podkladní beton se ukončí u základového pasu. Tento postup vyžaduje perfektní zhutnění podsypu a zajištění betonu proti svislému posunu (např. výztužnými trny). U novostaveb se obecně nedoporučuje.
- Podkladní beton se umístí nad základové pasy. Toto je běžný standard u dnešních staveb a budeme se jím zabývat podrobněji.
- Podkladní beton se konstrukčně spojí s pasem v jeden celek. Tento postup vyžaduje statický návrh nosné výztuže, neboť železobetonové desky se stávají nosnými konstrukcemi ve formě stropu, opírajícího se o vyztužené základové pasy.
Doporučení normy ohledně ochrany staveb proti radonu stanovuje, že podkladní betony se doporučuje provádět v nejmenší tloušťce 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí 150 mm krát 150 mm při horním povrchu. Alternativně lze použít rozptýlenou výztuž. Toto vyztužení má zamezit vzniku trhlin a prasklin, které by mohly poškodit protiradonovou izolaci. Při návrhu podkladní desky je nutné tento požadavek akceptovat.
Vlivy působící na podkladní desku a jejich řešení
Kromě požadavků na ochranu proti radonu působí na podkladní desku další vlivy, jako je vlastní zatížení podlahy a užitné zatížení. Nejkritičtějším místem je styk se základovým pasem. Základový pas zatížený zdivem bude sedat více než podkladní beton, což může způsobit tahová napětí při horním povrchu. Naopak při poklesu pasu pod vnitřním nosným zdivem vzniká namáhání tahem u spodního okraje, vlivem spojitosti podkladní desky. Toto namáhání zachycuje výztuž u spodního okraje, kterou navrhujeme vždy a v celé ploše. Reálné sedání pasů je s ohledem na 1.GK velice nízké, většinou do jednoho milimetru.
Vyztužení při spodním povrchu
Vyztužení při spodním povrchu podkladní betonové desky je nezbytné. Absence této výztuže nebo vyztužování pouze při horním povrchu je chybný návrh. Velmi často dochází k nerovnoměrnému zhutnění podloží pod deskou, například v místech uložení kanalizace. V těchto lokálních poklesech se deska ocitá ve vzduchu a je namáhána tahovými silami při spodním povrchu. Je nutné tento spodní povrch vyztužit, aby se předešlo prasklinám. Dalším aspektem je zatížení příčkami na povrchu desky (tloušťky min. 150 mm), které může způsobit lokální průhyby a praskání zděných příček. Z těchto důvodů vyztužujeme desku v celé ploše při spodním povrchu.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Smršťování betonu
Smršťování betonu, zejména u deskových konstrukcí, je další důležitý faktor. Při zrání betonu dochází k vysychání nevázané vody a smršťování při jeho hydrataci. Beton tak snižuje svůj objem, a tím na jeho horním povrchu vznikají tahová napětí. Smršťování je větší v sušším a teplejším prostředí a při nižší zrnitosti kameniva. Je nevhodné přilévat vodu do mixu s betonem, jelikož to sice omezí smršťování, ale sníží pevnost betonu.
Ošetřování betonu
Abychom předešli trhlinám v důsledku smršťování, je nutné začít s ošetřováním betonu při ostrém slunci po cca 1,5-2 hodinách od betonáže. Nejúčinnější je mlžení nebo kropení vodou a ochrana před sluncem. Voda by měla mít teplotu shodnou s teplotou betonu. Nejlepším ošetřováním je zakrytí betonu geotextilií, kterou následně kropíme vodou. Pokud je beton separován od zeminy fólií, je tato varianta nejlepší. Vhodným ošetřováním, ideálně po dobu jednoho týdne, přesuneme smršťování do doby, kdy se v betonu vyvine vyšší tahová pevnost, a nevzniknou tak trhliny a praskliny. Konečná velikost smrštění je shodná a záleží jen na provádění ošetřování, zdali na konci zrání budou na povrchu trhlinky či nikoliv.
Doporučení pro návrh a zatížení desky
Cílem je mít správně založené nosné základové pasy a podkladní desku vyztužit s ohledem na výše popsaná rizika. Použitý beton pro podkladní desku by měl být minimálně C16/20 - XC2. Svislou výztuž ze ztraceného bednění lze zahnut a provázat s horní výztuží v podkladní desce, čímž vznikne tužší spoj mezi deskou a základovým pasem. Při návrhu je nutné zohlednit také nerovnoměrné sedání stavby, druh zeminy mezi základy, smršťování betonu a další proměnné.
Kdy zatížit podkladní desku?
Velkým rizikem je zatížení podkladního betonu paletami s cihelnými tvarovkami v prvních 7 dnech po betonáži. U zděné stavby lze po cca 7 dnech začít s natavováním pruhů asfaltových pásů a postupně zdít. Nelze však po sedmi dnech natavit asfaltové pásy v celé ploše, jelikož v betonu stále dochází k vysychání a uzavření konstrukce by vedlo k zadržení vlhkosti. U dřevostaveb, kde je nutné kotvení základových prahů závitovými tyčemi do podkladního betonu, je nezbytné mít beton dostatečně vyzrálý a v oblasti kotvení správně vyztužený.
Doprava a čerpání betonu
Většina stavebníků dnes beton nemíchá sama. Řešením je obrátit se na odborníky, kteří se výrobou, dopravou a čerpáním betonu zabývají. Beton se vyrábí na betonárně s plně automatickým počítačem řízeným výrobním provozem, který zajišťuje přesné dávkování všech složek. Základními složkami jsou kamenivo a cement, dále se používají přísady (plastifikátory, zpomalovače/urychlovače tuhnutí, provzdušňující přísady, pigmenty) a příměsi (vysokopecní struska, popílky, vápenec). Tyto přísady a příměsi umožňují výrobu betonů široké škály vlastností a použití, od obyčejných po vodotěsné, mrazuvzdorné, silniční, lehčené a samonivelační.
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
Čerstvý beton se dopravuje z betonárny na místo stavby pomocí auto-domíchávačů o objemu 5, 7 a 9 m³. Pro hůře nebo zcela nepřístupná místa se používají čerpadla a pumpy na beton, typicky ramenové pumpy s dosahem 24 až 47 m nebo malá mobilní pístová čerpadla, která dopravují beton hadicemi až do vzdálenosti 100 m. Některé betonárny disponují i auto-domíchávači s pásovým dopravníkem nebo mixo-pumpou.
Od kolika krychlových metrů se vyplatí dovoz z betonárny?
Minimální objem, který si můžete objednat z betonárny, je jeden metr krychlový. Díky dopravě autodomíchávači a čerpadly získáte kvalitně namíchaný beton na míru bez dřiny. Je třeba jen spočítat potřebný objem, uvést místo a domluvit si čas dodání.
Přehled doporučené výztuže
Následující tabulka shrnuje doporučení pro vyztužení podkladní betonové desky tloušťky 15 cm na jílovém podloží s ohledem na prevenci prasklin a ochranu proti radonu.
| Umístění výztuže | Účel | Typ výztuže | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Při horním povrchu | Ochrana proti radonu, prevence trhlin způsobených smršťováním | Síť 150x150 mm (např. kari síť) nebo rozptýlená výztuž | Doporučeno dle ČSN 730601 |
| Při spodním povrchu (v celé ploše) | Prevence trhlin způsobených lokálním poklesem podloží a zatížením příčkami | Síť nebo pruty | Nezbytné pro tloušťky min. 150 mm, zvláště na nerovnoměrně zhutněném podloží |
| V místě styku základového pasu a desky | Zachycení tahových napětí při poklesu pasu (u spodního okraje) | Pruty nebo síť | Zabezpečuje spojitost desky, i při minimálním sedání pasů |
| Spojení svislé výztuže ze ztraceného bednění | Zvýšení tuhosti spoje mezi deskou a základovým pasem | Zahnutá a provázaná výztuž | Vytváří tužší celek |
tags: #beton #15 #cm #na #jilovem #podlozi