Úvod do střešního bednění a jeho význam
Dřevěné střešní bednění je nosný plošný konstrukční prvek, na kterém je položen střešní plášť. Vytvořen může být z desek, fošen nebo velkoplošných dřevitých materiálů, nejčastěji OSB desek. Bednění je pochůzné při čistících pracích a při údržbě. Mimo oblast šikmých střech je bednění obecně podkladem pro střešní pojistnou hydroizolaci, pro povlakovou izolaci u plochých střech a pro parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvu u systémů s nadkrokevní izolací. Bednění slouží také jako podbití u přesahů střechy, případně tvoří obklad stěn.
Součástí střechy bývá položka záklop nebo bednění. Oba názvy označují totéž, a to souvislou plochu z dřevěných prvků, která je připevněná na nosné konstrukci střechy. Mezi bedněním a záklopem ve střeše není žádný rozdíl. Ve střešním souvrství tvoří bednění pevný, stabilní a rovinný podklad pro materiály, které nejsou samonosné, jako například plechy, lepenky, asfaltové šindele, tepelné izolace apod. Proto musí být bednění dostatečně tuhé a nesmí se prohýbat. Bednění na střechách vytváří jednolitou rovinu. Bednění je totiž nosnou konstrukcí, která nejen podepírá střešní krytinu, ale také všechna zatížení z ní přenáší do krovu. Montáž laťování a dřevěných záklopů ve střešních konstrukcí je důležitá součást pokrývačských prací. Laťování nebo záklop je v podstatě nosná konstrukce střešní krytiny a provádí se téměř výhradně ze dřeva.
Lehká opracovatelnost, malá objemová váha, pevnost v tlaku a ohybu, tyto vynikající vlastnosti jsou důvodem, proč právě dřevo je výhradním materiálem při zpracování střešních konstrukcí. Při realizaci platí, že čím je stavba dřeva poctivější s menším množstvím vad, tím je pevnost vyšší. Životnost smrkového dřeva, může být i více jak 200 let, samozřejmě dle podmínek, kde je dřevo uloženo. Prkno se používá jako stavební materiál. Prkno je takové stavební řezivo, které má svou šířku rovnou nebo větší, minimálně však dvojnásobku své tloušťky. Tloušťka prken je potom maximálně do 38 mm.
Kdy je bednění nezbytné nebo doporučené?
Bednění střechy je poměrně velká částka v rozpočtu a v některých případech se bez něj i obejdete. Určující je zejména sklon střechy a typ krytiny. Dále bednění může být v projektu kvůli těsnosti střešního pláště a v tom případě typ a značka krytiny může mít vliv na to, zda bednění použít nebo ne. Projektant zpravidla postupuje podle „Pravidel pro navrhování a provádění střech“ vydaných Cechem klempířů a pokrývačů a bezpečného sklonu krytiny. Ten je například pro krytiny Tondach (kromě Samba 11 a Románská 12) je větší nebo roven 30°.
U šikmých střech se některé krytiny bez bednění neobejdou. Jedná se zejména o hladké falcované plechy, asfaltové šindele a břidlice. Samozřejmě, že cena krytiny s takovým podkladem je někde jinde než u krytin, které si vystačí s laťováním. Kromě šikmých střech se bednění uplatňuje i u plochých střech, kde tvoří podklad pro povlakovou izolaci. Celoplošné bednění střechy je vhodnější z hlediska statiky a zpevnění celé konstrukce krovu. Jeho použití se doporučuje zejména na nízké sklony střech, cca 15° a méně, a rovněž i na určité druhy krytiny, například šindele. Zdali máte použít celoplošné bednění střechy, nebo ne, vám v první řadě stanoví projektová dokumentace.
Čtěte také: Průvodce bedněním střech
Pro návrh střechy slouží norma ČSN 73 1901 Navrhování střech, která se v případě dřevěných podkladních vrstev pod krytiny (tj. laťování a bednění) odkazuje na ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí. Důkladněji se bednění věnují Pravidla pro navrhování a provádění střech, která vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR.
Materiály pro střešní bednění
Celoplošné bednění je tedy možné realizovat z prken, případně ze stavebních desek z aglomerovaného dřeva. Tloušťku prken či stavebních desek z aglomerovaného dřeva je nutné volit v závislosti na světlé vzdálenosti krokví. Bednění musí nejen přenést působící zatížení, ale u některých krytin, např. břidlice, musí být dostatečně tuhé.
Bednění z dřevěných prken
Nejběžnější je bednění z prken s ostrými hranami z řeziva C16 nebo C24. Minimální dovolená tloušťka prken je 24 mm. Nejmenší tloušťka prken je 24-25 mm, při osové vzdálenosti podpor větší než 90 cm je nutné použít prkna minimálně 30 mm. V případě prken pro bednění je důležité jejich zatřídění podle množství suků, trhlin a jiných vad řeziva. Nekvalitní řezivo se pro něj proto nehodí. Prkna by měla být ostře hraněná. Prkna této tloušťky zvládnou přenést zatížení sněhem i při vzdálenosti podpor (krokví) 1,2 metru. Nezvládnou už ale unést člověka s brašnou nářadí, který by chtěl na střeše něco montovat. Takové lokální zatížení je pro prkna tl. 24 mm na velkém rozponu příliš. Nezvládnou už ale pohyb osob po ploše, ten musí probíhat pouze v místě podpor (po krokvích).
Je vhodné, aby prkna byla uložena aspoň na 3 podporách (přes 2 krokvové pole), kdy fungují jako spojitý nosník a jejich průhyb je menší. Při takovéto aplikaci postačují prkna tl. 24 mm do osové vzdálenosti krokví 1,2 m (sněhová oblast I. až IV.). Délka prken vychází z parametrů krovu. Je totiž optimální, aby prkna byla uložená aspoň na třech podporách (tzn. přes dvě krokvové pole). V takovém případě fungují jako spojitý nosník a jejich průhyb je menší. Při dodržení uvedeného pravidla postačují prkna tl. 24 mm do osové vzdálenosti krokví 1,2 m (platí pro sněhové oblasti I. až IV.). Pak ve skladbě střechy fungují jako stabilní podklad, nesmí však být navíc bodově zatížený.
Vlivem vysychání dřeva dochází ke kroucení dřeva z tohoto důvodu se omezuje šířka prken. Obvyklá šířka prken je 80-150 mm. Výrobci krytin mohou z výše uvedeného důvodu předepisovat šířku prken menší než 150 mm. Použít byste přitom měli prkna se šířkou min. 80 mm a max. 160 mm, která zaručí omezení deformací sesycháním. Prkna bednění reagují na změny vlhkosti a podle ní mění svůj tvar (sesychají nebo bobtnají). Tento proces částečně eliminujete, když budete prkna pokládat nahoru pravou stranou (strana bližší středu kmene). Důležité je to zejména u tenkých plechových krytin, do kterých se tvarové změny podkladu mohou propisovat.
Čtěte také: Využití betonových tvarovek
Prkna se osazují na těsný sraz, přibíjí se k dřevěné konstrukci krovu - krokvím, vazníkům příp. kontralatím. Prkna bednění se připevňují na každé podpoře 2 hřebíky, prkna širší než 150 mm třemi hřebíky. Pokud jsou prkna širší než 150 mm, pak použijte tři hřebíky.
Typ hřebíků pro prkna:
| Tloušťka prkna | Typ hřebíků |
|---|---|
| 18 mm | 2,8/56 mm |
| 24 mm | 3,15/63 mm |
| 28 a 32 mm | 3,55/70 mm |
| 38 mm | 4,0/80 mm |
Dřevěná prkna - výhodou je vysoká pevnost tohoto bednění, rovnoměrný povrch a nižší cena oproti velkoplošným deskovým materiálům.
Bednění z OSB desek
Pokud se pro bednění použijí OSB desky, jde pokládka velmi rychle a navíc vzniklé bednění poskytne ploše poměrně velkou tuhost. OSB desky jsou oblíbeným materiálem pro bednění. Pokrytá plocha s nimi rychle přibývá, a navíc řádně přikotvené velkoplošné desky dají ploše poměrně velkou tuhost. To je výhodné ze statického hlediska.
OSB deska (z anglického oriented strand board - orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem. Vyrábí se lisováním z třísek nebo hoblin délky 2 až 7 cm v několika vrstvách spojených pojivem. Vždy je ale nutno použít desky OSB/3, příp. OSB/4, které jsou odolné proti vlhku. Desky OSB/3 poznáte podle jednoho bílého pruhu, OSB/4 mají bílé pruhy dva. Desky z OSB/4 jsou zvlášť zatížitelné desky pro použití ve vlhkém prostředí. Při použití OSB desek jako bednění volte výhradně desky OSB/3 nebo OSB/4, které se hodí do vlhkého prostředí.
Čtěte také: Podrobný návod: plot ze ztraceného bednění
Samotná tloušťka použitých desek se pak odvíjí od sklonu střechy, působícího zatížení, způsobu uložení desek (přes jedno či více polí) a vzdálenosti podpor. Tloušťka desek závisí na sklonu střechy, předpokládaném zatížení, způsobu uložení desek (přes jedno či více polí) a na vzdálenosti podpor. Pro realizaci bednění střechy se nejčastěji používají OSB desky o tloušťce 18 až 22 mm. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm. Lehčí krytiny, jako je plech, mohou vyžadovat tenčí desky, například 18 mm. Pokud jsou krovy blízko u sebe (například 60 cm), lze použít tenčí desky. V ostatních případech se raději poraďte s odborníkem, který správnou tloušťku vybere podle zatížení OSB desky sněhem, hmotností krytiny i podle sklonu střechy a vzdálenosti krokví.
Je výhodné, když jsou podpory (krokve, vazníky apod.) rozmístěny tak, aby nebylo nutno velkoplošné OSB desky přiřezávat. Desky OSB se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m. Při vytváření bednění z OSB desek je nutné nechat mezi deskami spáry alespoň 3 mm, neplatí pro desky ukládané na pero a drážku. V ukončení bednění podél pevných konstrukcí se ponechává spára minimálně 10 mm. U desek, které mají okraje pravoúhlé, nezapomeňte na ponechání prostoru pro dilataci. Cyklická změna délky desek může činit až 2 mm na metr. Mezi deskami se proto ponechávají spáry min 2 mm/m x délka(šířka) desky.
OSB desky se připevňují hřebíky - v místě podpory se spojem 2 desek v roztečích 150 mm, v místě podpory s probíhající deskou á 300 mm. OSB desky se kladou na vazbu, delší hranou na směr krokví, mezi deskami se zachovává dilatace min. 3 mm, je nutné je dostatečně kotvit za pomoci hřebíků nebo vrutů do konstrukce krovu. Spoje ležící rovnoběžně s podporami musí být umístěny pouze na těchto podporách (např. na krokvích). Šířka uložení na podporách činí nejméně 30 mm.
OSB desky se ale nehodí pro všechny aplikace. Například pod plechové krytiny doporučují někteří výrobci i Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí (vydal Cech KPT ČR) upřednostňovat plné bednění z prken.
Specifické skladby střechy a pohledové bednění
Při plánování střechy s nadkrokevní izolací, jako je PIR, se často řeší otázka pohledového bednění. Standardní doporučení výrobců izolace může předpokládat pokládku PIR panelů přímo na krokve. Pohled zevnitř pak ale může odhalovat rovnou izolaci. Proto se uvažuje napřed o podbití celého krovu a až následně o umístění PIR v doporučené skladbě. Při rozhodování o vhodném pohledovém podbití je třeba zvážit budoucí využití prostoru, například pro malou koupelnu v podkroví.
Příklad skladby střechy s nadkrokevní izolací:
Výrobcem doporučená skladba:
- krokve
- BalexTherm PIR
- Aspira paropropustná folie
- kantralatě
- latě
- krytina
Uvažovaná skladba s pohledovým bedněním:
- krokve
- pohledové bednění (palubky, OSB)
- BalexTherm PIR
- Aspira paropropustná folie
- kantralatě
- latě
- krytina
Pro bednění sloužící pro uložení pojistné hydroizolace postačují prkna třídy C16 o tloušťce 18 mm. Pokud bednění ve střeše slouží pouze pro uložení pojistné hydroizolace, tak je to bednění nenosné a požadavky na něj nejsou tak přísné. Bednění, které tvoří podklad pod povlakovou izolaci (asfaltové pásy nebo fólie) u plochých střech, musíte udělat z palubek. Pro bednění, které bude podkladem pro povlakovou hydroizolaci, by se měly používat palubky se spojem na pero a drážku. Eliminuje se tím možnost vzniku překážek pro odtok vody kvůli nestejnoměrné výšce prken.
U zvláštních tvarů střechy a střešních detailů, např. kuželovitá či cibulová střešní plocha nebo u vikýřů „volské oko“, je nutná stejná montáž bednění jako u střešních ploch. Je vhodné zmenšit vzdálenost krokví, anebo použít silnější bednění. U hřebene a okapu vždy náleží prkno s plnou šířkou. U plechových krytin, které se v celé ploše připevňují vruty, musíte tloušťku bednění zvětšit, pokud nemá na spodní straně bednění vyčnívat.
Náklady na střešní bednění
Bednění střechy je poměrně velká částka v rozpočtu. Cena materiálu závisí na druhu dřeva a typu bednění, které si vyberete. Nejčastěji se používají prkna nebo OSB desky. Prkna stojí přibližně 200 až 300 Kč za m², zatímco OSB desky vyjdou na 250 až 350 Kč za m². Celkové náklady na materiál se odvíjí od velikosti střechy a požadované tloušťky bednění. Cena práce závisí na lokalitě a zkušenostech řemeslníka. Průměrně se pohybuje mezi 100 až 250 Kč za m².
tags: #bednění #střechy #pokrývka