Milí přátelé a příznivci hliněných staveb, vážení zákazníci a dlouhodobí odběratelé našich hliněných produktů. Rádi bychom vás upozornili na dlouho vyhlíženou novinku, se kterou právě v těchto jarních dnech, plných barev, přicházíme na trh.
Barevné hliněné omítky: spojení přírody a moderního designu
Jak už výše uvedená anotace napověděla, spolu s jarní přírodou jde i naše společnost se svým novým produktem skutečně do barev. Tímto novým produktem pak není nic jiného, než právě naše poslední novinka: barevné hliněné omítky Clayco. Zcela určitě se tak proto bude jednat o jedny z nejjasnějších a barevně nejintenzivnějších barevných hliněných omítek, které lze na českém trhu sehnat.
Barevné omítky Claygar CLAYCO, vyvinuté naší dceřinou společností Claylab s.r.o., jsou vyvinuty na dvojí bázi. První z nich je vyvinuta na bázi přírodních barevných hliněných omítek, jejichž barevnosti je dosaženo smícháním různých druhů barevných jílů. Takto se dosáhne například přirozených barev jako je například červená či žlutá. Naproti tomu intenzivních barev, jako například zelené či modré, je u hliněných omítek dosahováno přimícháním přírodních pigmentů německé značky Kreidezeit (www.kreidezeit.cz), což je druhá cesta, jak dosáhnout konkrétní barevnosti hliněných omítek.
Přestože u zmíněných barev modré a zelené si nebudou moci zákazníci vybrat z širší palety (u modré budeme používat pouze odstín ultramarine, u zelené si zákazník bude moci vybrat mezi levnějším a méně sytým odstínem zelené umbra grulich, nebo dražším a intenzivnějším spinellgrun), jistou samozřejmostí zůstává, že různé odstíny lze míchat a tím získat mnohonásobné barevné variace.
Barvy Kredezeit jsou vyráběny německou firmou, jsou nejedovaté, vyráběné z neškodných a zdraví negativně neovlivňujících látek, přičemž je stavěno na starých osvědčených recepturách malířského řemesla. Barvy jsou bez umělých látek a jejich zbytky mohou být přímo zkompostovány nebo zlikvidovány v normálním domácím odpadu, což splňuje námi požadovanou normu, vedoucí k stoprocentnímu ekologickému výrobku v podobě barevných hliněných omítek.
Čtěte také: Plastová okna a barevné provedení
Bílá a zářivě bílá hliněná omítka. Ano, i takové hliněné omítky u nás nyní dostanete. Lze ji nanášet v její původní barvě stejně tak, jako s přimícháváním barevných pigmentů. Docílí se tak požadované barevné intenzity a paleta barev se tím stává skutečně širokou a pestrou, protože právě díky přidávání patřičného barevného pigmentu, podle přání zákazníka, je možné každou barvu tónovat a dosáhnout tak velkého množství odstínů od jedné barvy. To vše, co bylo výše řečeno, se vztahovalo k barevným hliněným omítkám Clayco, určeným pro interiéry.
Omítky s pigmenty a vlastní barevné kombinace
Zajímavé jsou i omítky, které se vyrábějí z bílého jílu a jsou dobarvovány přírodními pigmenty, takže mají téměř neomezenou škálu barev. Do ČR je dováží firmy Hasit, Baumit, ProCrea. Jediným českým výrobcem je Picas. Existuje ještě jedna možnost: pokud si zakoupíte bílou omítku, můžete si sami za pomoci dokoupených pigmentů vytvářet vlastní barevné kombinace. Pigmenty se do hliněných omítek přidávají v minimálním množství, zhruba kolem 1 - 2 %.
Vlastnosti a výhody hliněných omítek
S rozšiřujícím se zájmem veřejnosti o přírodu a zdravý životní styl se objevují "nové" materiály a technologie tvořící náš domov. Přírodní prvky v našem okolí jsou důležitým faktorem zdravého a spokojeného života. Obklopujme se přírodou, materiály jako kámen, dřevo, vlna, len, sláma, hlína a získávejme z nich energii a užitek.
Stejně jako u hlíny je i u hliněné omítky ceněna její schopnost regulovat vlhkost, teplo i chlad. Právě pro tyto vlastnosti je pro mnohé stavebníky zajímavá. Hlína, a z ní zhotovené hliněné omítky, ve spojení se dřevem, je ideální kombinací už od pradávna. Tyto dva "živé" materiály neustále pracují, jelikož reagují na vzdušnou vlhkost a tu v interiéru znamenitě regulují. Hliněná omítka díky své difúzní otevřenosti, vlhkost pohltí a v případě potřeby, ji vrátí zpět do místnosti. K tomu dochází hlavně v zimních měsících, jelikož dům vytápíme a vzduch je příliš suchý.
Důležitou vlastností hliněných omítek je jejich schopnost regulovat relativní vlhkost vzduchu v místnosti. Díky své otevřené struktuře dokážou absorbovat nadbytečnou vlhkost z vzduchu a naopak zvlhčovat příliš suchý vzduch. Hliněné omítky také pohlcují škodlivé látky a pachy, což je výhodou pro alergiky a pro celkovou kvalitu vzduchu v místnosti.
Čtěte také: Vše o barevných pigmentech do betonu
Hliněné omítky mají široké možnosti využití. Jsou často používány při obnově historických staveb a povrchů, kde je zapotřebí zachovat původní postupy a materiály. Tyto omítky se vyrábějí ručně přímo na místě. Hliněné omítky mají několik výhod. Neobsahují žádné hydraulické pojivo ani škodlivé přísady. Jsou snadno zpracovatelné a umožňují tvarování povrchu podle potřeby. Jsou také zcela recyklovatelné - již zatvrdlou omítku lze rozmíchat s vodou a znovu použít.
Údržba hliněných omítek
Přesouváme se k dalšímu kladu hliněných omítek a tou je jejich údržba. Stěny opatřené malbou se špiní a je nutno ji po určitém čase obnovit, což stojí určité peníze a čas a ten je k nezaplacení, protože jej nikdo nemáme nazbyt. Ovšem hliněné omítky ponechané v jejich přírodní podobě, nebo pigmentované, nevyžadují údržbu, protože se nešpiní. Jak je toto možné? Jíl obsažený v hliněných omítkách se jemně, ale opravdu velice jemně-nepatrně sprašuje.
Tvarování a design s hlínou
Další krásnou výhodu oceníme při samotné realizaci hliněných omítek a to je její jednoduchost tvarování, nejlépe při svépomocném omítání. Můžeme vytvořit jakýkoli tvar, který nás zrovna napadne. Zapojme svou tvořivost a kreativitu a hrajme si s hlínou. Vytvářejme výstupky, přechody, zaoblené rohy a kouty, nástěnná a stropní světla nebo prostě jen jakýkoli designový prvek, který pohladí po duši. Berme to jako hru, ne práci a výsledek nás potěší daleko víc, než si dovedeme představit. Na práci s hlínou je totiž krásné to, že ji zvládne dělat kdokoli. Žádné ochranné pomůcky, žádný stres z práce, jen člověk a hlína.
Hliněné omítky v panelových domech
Obzvláště vhodné jsou hliněné omítky do paneláků. Domy z betonových panelů mají totiž tenký nátěr přímo na panelech. Při jakémkoliv výkyvu vlhkosti a množství páry pak dochází k tvrdým nárazům přímo na povrch panelů, kde se vlhkost sráží. Naopak hliněná omítka na panelech vlhkost do sebe vstřebá a vrací se zpožděním zpět do interiéru. "Panelové stavby hliněné omítky doslova potřebují. Mám velmi kladné reakce od lidí, kteří si hliněnou omítku do paneláku aplikovali." - Michal Navrátil, hliněné omítky PICAS.
Typy a aplikace hliněných omítek
Hliněné omítky se vyrábějí jako hrubé a jemné. Jsou samozřejmě určeny pouze pro interiéry, protože vlivem deště dochází k jejich splavování. Hrubé omítky se používají ke srovnání podkladu a současně k vytvoření akumulační vrstvy pro ukládání vlhkosti. Vyrábějí se s přídavkem řezanky nebo bez ní. Směsi, které obsahují řezanku, většinou lépe akumulují vlhkost - tato omítka se dá nanášet v jednom kroku v síle do 4 cm. Omítku bez příměsi řezanky lze nanášet na stěnu v maximální síle 2 cm v jednom kroku a její cena je o něco nižší. Štukové hliněné omítky se vyrábějí většinou pouze z hlíny, písku a někdy i organických vláken (slaměná řezanka). Prodávají se v základní hnědé barvě a po nanesení se přetírají kaseinovou nebo vápennou barvou.
Čtěte také: Zkušenosti s aplikací barevných fólií na okna
Hliněná omítka je tvořena převážně pískem a jílem, kde písek slouží jako plnivo a jíl jako pojivo. Skladba hliněné omítky je podobná jako u klasické štukované omítky. Jemná vrstva jílového "bláta" slouží jako nátěr a nahrazuje funkci podhozu. Tento nátěr, který obsahuje až 60% pojiva, je nezbytný pro přilnutí omítky k podkladu. Jádro omítky se obvykle provádí s tloušťkou do 2 cm a zrnitostí do 4 mm. Konečná vrstva má zrnitost do 1 mm a tloušťku do 5 mm. Proces aplikace hliněných omítek je velmi jednoduchý. Je možné ho provést jak amatérsky, pro stavebníky, kteří si chtějí interiér sám dokončit, tak i profesionálně včetně strojního omítání. Klíčovou zásadou při omítání hliněných omítek je dostatečné zvlhčení podkladu. Na povrchovou úpravu hliněné omítky se používají vápenné barvy, které jsou jemně otírány s poslední vrstvou omítky.
Hliněné omítky jsou vhodné pro zdění a omítání hliněných (nepálených) stavebních prvků a dalších klasických stavebních materiálů při výstavbě a rekonstrukcích staveb. Tyto nepálené stavební prvky se používají pro vnitřní příčkové a akumulační zdivo v kombinaci s klasickým obvodovým zdivem, ale také jako vnitřní zdivo v dřevostavbách a při stavbě pecí a kamen.
Příprava podkladu a aplikace
- Spojovaný zdicí materiál musí být pevný, bez prachu, zbaven mastnoty a jiných nečistot a nesmí být zmrzlý.
- Suchá směs se vsype do předepsaného množství vody a důkladně se rozmíchá v bubnové míchačce nebo jiným typem míchače (nejlépe rychloběžným míchadlem) na homogenní hladkou hmotu.
- Směs se nanáší ve vrstvě cca 12 mm. U nepálených cihel je nutné kromě ložných spár promaltovat také svislé spáry mezi jednotlivými zdicími prvky. S tímto nesouhlasím, ideální je nechat spáry nepromaltované cca 8-10mm pod úroveň zdiva, aby se omítka v nich "zakotvila". Spotřeba směsi činí cca 20 kg/m2.
Úprava spár a povrchu dřeva
Pokud chceme hliněnou omítkou opravit spáry mezi trámy, je nutné dřevo nejprve mechanicky upravit tak, aby se omítka měla o co zachytit. Do spár je například možné natlouci dřevěné kolíky a proplést je ocelovým drátkem. Pak bude omítka držet bez problémů. Stejně tak je nutné postupovat při nanášení hliněné omítky na trámový podklad. Nutné je buď zdrsnění dřeva nebo připevnění latěk a rákosových rohoží, na něž se omítka zachytí. Pro větší odolnost je dobré do ní ještě zapracovat jutovou tkaninu.
Kouzlení s hliněnou omítkou
Přírodní charakter hliněné omítky lze zdůraznit i přidáním bylinek, travin či jakýchkoliv rostlinných zbytků. Zkrátka vším, co roste kolem chalupy a k čemu máte vztah. Materiály však musí být vysušené, aby z omítky po vyschnutí nevypadávaly. V omezené míře je možné do omítky přidat i drobné barevné kamínky nebo mušle, rozdrcené na velikost 1 až 2 mm.
Hliněné omítky získávají stále více příznivců, ale mnoho svépomocných stavebníků si myslí, že jejich aplikace je složitá. Opak je však pravdou, práce s hliněnými omítkami je příjemná a snadno se zvládá. S více vrstvami hliněných omítek můžete snadno vytvořit třeba dekorativní sgrafito.
Potenciální problémy a jejich řešení
Přestože mají hliněné omítky mnoho výhod, existují i určité nevýhody, které brání jejich širšímu využití. Jednou z nich je vysoký nárok na suroviny potřebné pro průmyslovou výrobu omítek. Je obtížné zajistit konzistentní kvalitu přírodních surovin bez použití chemických přísad. Výroba hliněných omítek vyžaduje pečlivé vyvážení množství pojiva a plniva v závislosti na vlastnostech jílu, aby nedocházelo k vzniku trhlin nebo zhoršení vlastností omítky. Další nevýhodou je jejich špatná odolnost vůči povětrnosti, což omezuje jejich použití na fasády historických staveb.
Hliněné omítky vnímáme jako materiál, který snese všechno, protože je přírodní. Bohužel je tomu právě naopak. Hliněné omítky se vyrábějí z různých druhů jílů a přídavných surovin a každá z nich skýtá jiné nebezpečí. Nejsou to jenom plísně, ale i barevné fleky, tvorba teček nebo bobtnání vláken v omítce atp. Čím přírodnější je složení omítky, tím mohou nastat větší problémy. Jedním z možných řešení je vyrábět omítky z dokonalých materiálů, které budou bezproblémové na úkor funkčnosti hliněné omítky nebo se naučíme předvídat, jak se určitá omítka může zachovat v určitém prostředí a je možné se tomu přizpůsobit.
Bobtnání vláken v omítce
Většinou se jedná o chuchvalce jemných vláken (konopí, len, juta). Ty mohou být o velikosti kolem 1 mm a mohou se objevit v interiérech s vyšší vlhkostí. Především to mohou být syrové nevytápěné stavby. Vlákna během bobtnání zvětší svůj objem a objeví se na povrchu.
Tvorba plísní
Plísně jsou mikroskopické vláknité houby a jsou běžnou součástí jak živé hlíny, tak jsou obsaženy i ve vzduchu (spory plísní) a čekají jenom na vhodné podmínky k růstu. Pro svůj růst potřebují většinou buď vlhkost vzduchu nad 55% nebo vlhkost podkladu (hliněné omítky) nad 14%. Největší nebezpečí tvorby plísní vzniká při schnutí omítek. Nejlepší prevence je pohyb vzduchu v místnosti, kde je nanesená hliněná omítka. Při vysychání omítky se vytváří těsně nad povrchem takřka 100% vlhkost a ta vytváří ideální podmínky pro růst plísně. Po vyschnutí omítek se plíseň v běžném interiéru nevyskytuje. Plísně v omítce vznikají především přítomností organických příměsí, tedy vláken (živin pro plísně).
Tmavé tečky na povrchu omítky
Často vznikají při přítomnosti oxidu železa v omítce. Jsou obsaženy jak v hlíně, tak i v písku. Pokud se podíváte na hromadu písku po dešti, tak zrnka oxidu železa můžete zahlédnout pouhým okem. Často jsou to kuličky o velikosti kolem 1 mm a ty potom po zapracování do omítky způsobují na jejím povrchu tmavé tečky o průměru 1 - 20 mm. V hlíně se také mohou vyskytovat, ale to se bohužel nedá předem rozeznat. Pokud se omítka dělá z drcené hlíny, tak se tento problém neobjevuje, protože při procesu drcení se kuličky oxidu železa rozdrtí. Tečky se většinou neobjevují v interiérech, které jsou vytápěny na stabilní teplotu 22˚C a nevykazují zvýšenou vlhkost. Problémy mohou být nevytápěné předsíně, spižírny atp.
Barevné fleky na omítkách
Barevné fleky na hliněné omítce nemusí znamenat chybu samotného materiálu. Pravděpodobnou příčinou je rozdílná vlhkost v jednotlivých částech zdiva. Kámen, cihla a malta mají odlišnou schopnost přijímat, držet a předávat vlhkost. Obecně platí, že čím je vrstva hliněné omítky tenčí, tím výrazněji se mohou rozdíly v podkladu projevit. Staré kamenné nebo smíšené zdivo se často nechová jako jednotný podklad. To znamená, že hliněná omítka může v různých částech stěny vysychat jinak. Tam, kde je podklad vlhčí nebo chladnější, se může povrch jevit tmavší. Důležitou roli hraje také roční období. Jedním z možných vysvětlení je vznik rosného bodu na povrchu kamene. V letních měsících bývá kamenná stěna chladnější než okolní vzduch. U starých staveb bývá situace často složitější. Při práci se starým kamenným nebo smíšeným zdivem je dobré počítat s tím, že podklad nemusí být homogenní. Barevné fleky na hliněných omítkách se nejčastěji objevují u starých domů s kamenným nebo smíšeným zdivem. Čím tenčí je vrstva hliněné omítky, tím výrazněji se mohou rozdíly v podkladu projevit. Tento problém se objevuje většinou u hnědých a černých jílů, které se těží z malých hloubek a v interiérech s nižší teplotou cca 5-20 ˚C a vyšší vlhkostí.
Hlína jako živý materiál a její léčivé účinky (teraterapie)
Jsem hluboce přesvědčen, že hlína nám neodkryla veškerá své tajemství a je potřeba ještě ujít velký kus cesty k jejímu pochopení. Jde o komplexní živý mikrosvět, kterému sice nerozumíme, ale pocitově nás něčím přitahuje. Čichněte si k hroudě hlíny a ucítíte to. Budete cítit hutnost vůně.
Terraterapie čili léčení zemí. Zemí se léčilo dříve než bylinami a to nejen zevně, ale i vnitřně. K léčení se používala běžně nakopaná zemina do hloubky 125 cm pod povrchem, protože zemina z větších hloubek se považuje už za sterilní. Podle léčitelů se má s hlínou zacházet jako s živým tvorem - je to doslova a do písmene ,,ŽIVÁ ZEMĚ“ Víte, že v jediné hrsti zeminy se nachází víc živých organizmů, než kolik žije lidí na Zemi. Půda je velice složitý soubor pevných, kapalných a plynných látek, anorganických a organických sloučenin a živých organizmů.
Náklady na realizaci hliněných omítek
Pro hrubý odhad ceny realizace hliněných omítek používáme jednoduchý přepočet. Ve chvíli, kdy budete mít změřené m2 stěn, stačí toto číslo vynásobit 1200 Kč. V současné chvíli je to koeficient, který používáme k odhadům cen. V této sumě je zahrnuta jak práce a kupovaný materiál, tak i náklady na ubytování, dopravu a vše ostatní potřebné. Pokud se budeme snažit ušetřit a vy přiložíte ruku k dílu, možná se dostaneme k 1000 kč/m2. Pokud si člověk začne hrát s detaily, barvami a tvary, hravě se dostane nad 1500 Kč/m2. Pokud vás tyto částky neodradí, můžeme přejít k dalším krokům a hledat způsoby, jak vaše přání proměnit v realitu.
tags: #vše #o #barevných #hliněných #omítkách